Socket LGA2011 bude opravdu velký, větší než socket LGA1366. Ostatně na jednom postarším obrázku se rovnou můžete podívat na porovnání procesorů, nahoře LGA1155, LGA1156, dole vpravo pak LGA1366 a vlevo onen velký LGA2011.

Navýšení počtu pinů padá na bedra dvěma hlavním aspektům. Procesory v tomto socketu dostanou čtyři paměťové kanály a větší množství PCI Express linek. O dost větší, než znáte z desktopových procesorů „Sandy Bridge“ určených pro socket LGA1155. Ten jich má 16 druhé generace, pokud nepočítáme čtyři pro čipset, což je dnes prakticky jen jižní můstek.

Procesor pro socket LGA2011 (nebo také socket R) bude mít užitečných PCI Express linek celkem 40 a navíc budou už třetí generace (čili dvakrát tak rychlé v porovnání s PCIe 2.0). A protože v serverech bývá procesorů více, může ten procesor, který nebude mít na sobě připojený čipset, využít navíc ještě čtyři PCI Express linky druhé generace pro libovolné PCIe zařízení. Řeč je o platformě „Romlay-EP“ (EP jako Efficient Performance, půjde o Xeony řady E5-4600). Z procesoru ještě také vedou dva QPI linky pro přímou komunikaci s procesory v dalších socketech (LGA2011 uvidíme na až čtyřprocesorových deskách, odtud označení Xeonů řady E5-4600).

Vedle toho budou ještě procesory pro platformu „Romlay-EN“ (jako „Entry“), ty ovšem budou pasovat do socketu LGA1356 (jinak zvaného socket B2) určeného pro max. dvouprocesorové sestavy. Tento socket, stejně jako LGA1366, počítá se třemi paměťovými kanály, ovšem z procesoru umožní vyvést 24 PCI Express linek třetí generace a navíc ještě jeden QPI link pro další procesor.

Nejnižší řadou bude platforma „Bromolow“, což bude vlastně současný „Sandy Bridge“, i když trochu vylepšený, určený do dnešního socketu LGA1155 (jinak zvaného socket H2). Xeony pro tuto platformu budou mít klasicky integrovanou grafiku, jen na rozdíl od desktopových variant budou mít ne 16, ale 20 PCI Express linek druhé generace dělitelných až do tří skupin (×8/×8/×4). Čipsetem bude „Cougar Point“ (řada C200).

Ještě se vraťme k platformě „Romlay“. Loni se v „post-IDF“ klidu objevila na serveru NordicHardware informace o tom, že Intel hodlá zabudovat přímo do procesoru RAID řadič. Dost tomu napovídal hned první obrázek:

My jsme tenkrát tuto zprávu zahlédli a protože se nám zdála i přes notnou dávku autentičnosti obrázků ne příliš reálná, nevěnovali jsem tomu pozornost. Nebylo to asi úplně dobře, měli jsme to přeci jen okomentovat, tak to činíme nyní. Následující slova a navazující odstavec jsou čistě naší domněnkou: na RAID řadič v procesoru prostě zapomeňte.

Nedává to smysl, aby byl v procesoru RAID řadič, musely by z něj vést další kontakty přímo pro konkrétní porty, nebo nějaký další svižný link do čipsetu, který by obsahoval příslušný hardware. Věc se má tak, že jde o normální RAID řadič, jaký dnes naleznete v čipsetu, tedy v podstatě řadič „softwarový“, což je přesně to, co se snaží políčko RAID namalované v CPU říci. V podstatě to vysvětluje poslední obrázek, kterým se (nejspíše) Intel snaží říci, že dnes jsou i tyto RAID řadič plně použitelné i pro enterprise segment a nedůvěra, kterou k nim možná někteří mají, pramení z předsudků.

Čipset „Patsburg“ (dostane označení C600, bude to označení řady jako celku), který je k těmto procesorům chystán jako podvozek, sice bude obsahovat lepší výbavu, co se týče SATA konektivity, dostane totiž rovnou SAS řadič s až osmi 6Gbitovými porty, na kterých bude umět provozovat onen RAID řízený softwarem běžícím standardně na procesoru, jako třeba běží dnes na ICH10R a podobně. „Patsburg“ rozhodně nebude žádné ořezávátko, ale také to nebude hardwarový RAID řadič a takový řadič nebude ani v procesoru. Na procesoru poběží software ve formě ovladačů, který bude z „Patsburgu“ dělat solidní RAID řadič. Jediné, čím bude tento řadič v čipsetu „Patsburg“ posílen, bude další extra konektivita do procesoru v podobě čtyř PCI Express 3.0 linek, což je hodně luxusní roura (v podstatě jako PCI Express ×16 první generace). Nanejvýš může být v procesoru dedikovaná instrukční sada pro počítání XOR RAID 5, jak naznačuje slajd o kus níže.

Čipsety „Patsburg“ se dají rozdělit na čtyři základní varianty. Nejnižší „Patsburg-A“ bude mít jen klasické čtyři SATA 6Gbit/s porty (žádné SAS, žádný RAID, žádná extra PCIe ×4 3.0 roura do CPU). „Patsburg-B“ už bude na těchto čtyřech portech zvládat i SAS (pochopitelně 6Gbit/s). Pak bude „Patsburg-D“, který už bude mít celkem 8 portů (čtyři z nich mohou být pouze 6Gbit/s SATA) a dostane navíc pro tyto porty onu dedikovanou PCIe ×4 3.0 rouru, no a konečně „Patsburg-T“ k tomu přidá podporu RAID5 na SAS portech. Všechny varianty budou umět RAID 0/1/10, ať už to budou SAS, nebo SATA porty a všechny varianty budou umět i RAID 5, ale pouze pro AHCI (tedy nikoli pro SAS, to bude umět jen „Patsburg-T“ – jinak zkratka „SCU“ na obrázku značí Storage Controller Unit).

Když už jsme nakousli socket LGA2011, můžeme vám rovnou ukázat dvě z několika chystaných desek firmy SuperMicro, které se objevily na francouzském Hardware.fr:

 

Sami si můžete podle paměťových slotů udělat představu o tom, o jak velký socket jde. Již zhruba před rokem jsme hovořili o tom, že plošné rozměry procesoru budou 52,5 × 45 [mm]. Nakousli jsme také, že procesory, které budou do této patice pasovat, ponesou označení Xeon E5-4600. Socket LGA1356 pak využijí Xeony E5-2400. První číslo ve čtyřčíselné části značí, kolik maximálně procesorů půjde nastrkat do jedné desky (jinými slovy to označuje jejich socket). Následující dvě tabulky ukazují seznam chystaných Xeonů (nejsou to samozřejmě všechny, chybí nám zde právě řada E5). Nejprve „Sandy Bridge“ Xeony pro socket LGA1155 (zde už jsou i náznaky 22nm „Ivy Bridge“), poté naopak řada nejvyšší, což ještě „Sandy Bridge“ nebude.

Řada Xeonů E7 je stále „převářka“ starého dobrého Nehalemu, resp. jeho 32nm verze „Westmere“, kam Intel nacpe až deset jader a 30 MB L3 cache, a to do TDP 130 W, což zní zajímavě.

To by pro tuto chvíli stačilo, zpátky k desktopům s typicky čtyřmi jádry ;-).