Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
intel je technologicky ne po kolena, ale po usi v riti. Timhle tempem pridaji ne jadra, ale x dalsich velikosti jader. Uplne zvracene puzzle oproti AMD.
jojo, jsou tak hluboko v řiti, že už ani nevidí ven (na to svoje zpětný zrcátko :D)
Tak to je pěkně v řiti, takže až budu pro někoho kupovat CPU intel tak abych si vzal i endoskop.
jinými slovy pořád je hlavní problém výrobní proces - ale v rámci objektivity i nabobtnalost intelího jádra.
Co se týče efektivity malých jader tak jde o první generaci a podle dřívějších rozborů Raptora na tom dost zapracovali, takže efekt by mohl být jako mezi Zen+ a Zen 2 kdy konečně komunikaci a latence mohutně vylepšili. Někde na to zapojení do činnosti Gracemont byly docela velké stížnosti na propady výkonu. Toto by se u Raptora velkou měrou mělo odbourat, tak jsem zvědav na hlubší analýzy.
To je zvláštní, že je toto naplánované už i na několik generací dopředu, když „jde jen o výrobní proces,“ že? Meteor Lake už tuto nevýhodu smaže a stejně to budou používat. Zen3 s Alder Lake měli dokonce srovnatelný výrobní proces a stejně to vycházelo furt hůř. Asi nějaká chyba matrixu. Nebo to bude i přeci jen něčím jiným, než si někteří pořád namlouvají? Aneb část z naší sbírky pohádek: „Jak si Intel neustále vyvíjí vlastní výrobní procesy, aby mohli vyrábět na horším výrobním procesu, míň se jim to vyplatilo a museli to pak takto dohánět,“ protože pak je aspoň na co se vymlouvat a ve skutečnosti jsou ty architektury naprosto úžasné, ale Intel je dělá schválně horší použitím špatného výrobního procesu, aby marné AMD nevypadalo proti nim tak špatně. Intel je prostě takový hodný strejda, který ty šachy ke konci vždycky zahraje schválně špatně, aby AMD mohlo vyhrát a mělo z toho dobrý pocit.
Jenže ona nabobtnalost jde IMHO za tím, že to je dolepovaná a dopatchovaná Core uarch, stará dvě dekády (první C2D bylo vydáno v půlce roku 2006, takže vývojově to bude těch 20 let.)
Píšu to tady už poněkolikáté, nastal čas kopnout celé Core do zadku a uvést novou uarch, která bude odpovídat novým paradigmatům (a tím myslím ta pravá paradigmata, ne to tralalákovo blouznění)
Bylo by možné vyjmenovat ta nová paradigmata?
Malá efektivní, ale neořezaná jádra, chiplety, ... to opravdu nevidíš, jak si už několik let AMD s intelem vytírá zadek?
Jak souvisí mikroarchitektura jádra s tím, jakou formou je to jádro vyráběno? Jestli jde o monolit, nebo slepenec čipletů, je něco jiného než konkrétní návrh architektury jednoho CPU jádra (které ano, může se opírat o další vrstvy či propojení, ale zatím nikdo nedělí CPU jádro do více čipletů).
Ono treba v určitej fáze vývoja návrh optimalizovať pre predpokladané parametre výrobného procesu, a ak to nesedí tak časť problémov je aj vo výrobnom procese aj keď nie všetky
Ono to souvisí s tím, že chipletové jádro musí být na to, aby bylo chipletem, jaksi navrženo - od sběrnic po cache a fyzické rozměry. Jistě to jde zbastlit i ze stávajícího monolitu, ale pak se dostáváš do situace "past vedle pasti" a navíc tím trpí efektivita celého řešení.
Motor ze sekačky taky můžeš dát do libovolného auta, ale vždycky budeš muset startovat šňůrou...
Souvisí dost a je jedno zda jde o monolit nebo chiplety. Pokud výrobce očekává nějaké parametry jako dosažitelný tak a hustotu tranzistorů nebo energetickou efektivitu (chceme-li nižší spotřebu při daném taktu) a pak jim vychází větší čipy s horší spotřebou s taktem víc na krev, logicky jsou pak horší, než měly být a hůř se srovnávají s konkurencí. A tím že Intel zvolil pokročilejší chipletovou konstrukci je to samozřejmě ještě horší, protože rozměry chipletů nejde v průběhu vývoje moc měnit, kdežto AMD by jen upravilo substrátovou destičku. A tím že AMD vždy začíná jednodušší technikou a postupně sbírá zkušenosti, místo přístupu Intelu: Mi jsme lepší (A pak se to komplikuje), dokáže novinky uvádět dřív a bez potíží vyrábět.
ARM
Apple (M1 a další)
Cloud
SaaS
Core architektura je postavena na zakladu Pentia M z roku 2003, kterej vychazi z P6 architektury uvedeny v roce 1995 jako Pentium Pro. Takze ta historie je mnohem delsi...
Takhle to můžem vystopovat zpětně až k prvnímu ostrému pazourku, kterým předchůdce Pata Gelsingera skolil prvního mamuta.
Tak urcite. Ovsem P6 architektura byla uplne nova architektura, ktera s predchozi P5 nemela nic spolecnyho. P6 dokonce ani neni CISC architektura jako predchozi P5, ale pouziva dynamickej preklad x86 instrukci do RISC mikrocodu.
Dynamický překlad používá daleko víc procesorů - proto dekodér mikroinstrukcí - ostatně AMD K5 tím bylo ve světě x86 taky známé - a zdaleka ne jen x86, umožňuje totiž zvyšování výkonu a přidávání instrukcí dalších bez toho, aby se zvyšovala složitost procesoru a tedy počet tranzistorů příliš rychle.
Fakt by mne zajímalo, jak staré to opravdu je, protože s Core přišel izraelský tým, vylepšením Pentia III. Ale to se možná týká víc prvního mobilního Core.
@DDR0: Potíž je v tom, že stále používají ring bus, které s každým jádrem zvyšuje latence. Proto jen 8 velkých jader je připojeno napřímo, kdežto ta malá jádra jsou připojena po čtveřici. Není to ideální. Raptor není žádná velká evoluce, ale jen výplněk, protože tyto problémy měl řešit čipletový design a nové propojení, které přijde až s generací MeteorLake. I s ohledem na spotřebu je Raptor nezajímavý - vymírající druh. Můžeme jen doufat, že MeteorLake přinese nejen lepší výkon, ale i umírnění ve spotřebě (tj. vyšší efektivitu).
Přidávání jader do procesoru se řídí stejnými pravidly jako historicky dřív přidávání procesorů do RISC pracovních stanic a serverů, nebo současných x86 serverů, teorie je tam jasná a každý způsob propojení má své výhody a nevýhody. Společné mají to že jde o vybalancování propustnosti, latence a složitosti. A samozřejmě nové uzly se někde přidávají snadněji a někde hůř. Ostatně AMD taky čeká přidávání CPU do chipletu, jsem na to zvědavý.
A wo-wo-wo tom to je
Na plochu křemíku by se vešlo 14 velkách jader (kdyby vyhodili malé zmetky a iGPU), ale chtělo by to jinou propojovací logiku.
Na to, aby se to prodávalo to nemusí být nutně to nejlepší. Stačí ,aby to bylo dost dobré.
Ono by stačilo buď zrušit AVX 512 a nebo to řešit jako rozšíření 256 bit AVX jako to dělá AMD. Protože takto jsou to velmi málo využitelné tranzistory a v BIG.little absolutně zbytečné tranzistory navíc a ne zrovna málo. Stejně při vytížení AVX 512 musí Intel CPU snižovat takt, jaký to má odběr. Ideální je, když je každá součást křemíku dostatečně vytížená, jinak jen zabírá místo.
A to velká jádra běží na vyšších taktech.
Což zhoršuje efektivitu.
Možná je ta frekvence 3,9 GHz pro malá jádra větší prasárnou než 5,2 GHz pro velká. Dokud se neudělá test např. na 3 GHz pro obě jádra, tak bych závěry nedělal.
Těžko říct jaký je průběh spotřeby na taktu, protože velká jádra byla od začátku navrhována na vyšší takty. Tady může být hezky vidět vliv architektury nevržené původně pro jiný účel a frekvenční strop.
No problem bych rek je, ze ty maly jadra bezej na mnohem vyssich taktech nez na co sou staveny. Proto sou v desktopu tak neefektivni. Pritom v mobilnich Celeronech a Pentiich na nizkejch taktech davaj pouzitelnej vykon i s pasivnim chlazenim.
Ono se da divat na to i tak, ze je pokracovani "4C paradigmatu". Tenkrat si Intel rekl, ze 4C musi kazdemu stacit. Ted si rekl 8C musi kazdemu stacit.
Se tesim, az PCWorld zmeri vykon 7950x vs 13900k thread po threadu v CB. Bude hezky videt, ja bude u RTL vykon nevyrovnany.
Mozna by neco podobneho mohl udelat i Karas..
No akorát to vtipné na tom je, že i9 10900K už měla 10, s 11900K to zas hodilo zpátečku jen na 8 a na těch to už zůstalo...
Protože s 10900 přestřelili. Efekt těch dvou jader navíc byl ... kromě cinebenche a podobných blbinek ... zanedbatelný, spíš to jen žralo plochu jádra. A tu pak potřebovali pro nový větší jádra (u 11900), resp. pidijádra (u 12900), resp. ještě víc pidijader (u 13900). Jestli i tam není ten přínos diskutabilní, nelze dnes posoudit. Schedulery se teprve vyvíjí, za půl roku až rok budeme moudřejší. Víc bych v tom nehledal.
"Protože s 10900 přestřelili. Efekt těch dvou jader navíc byl ... kromě cinebenche a podobných blbinek ..."
.. si rikam, jestli vzdycky strilis rovnou od pasu a nebo se obcas i zamyslis nad tim, co pises. Pokud mas takovy nahled, tak potom ty pidi mrdky u AL a ted RTL musi byt zakonite uplne na nic, protoze jinde nez v renderu ala CB to neumi poradne skalovat.
Se divim, ze se AMD vubec otravuje s nejakym 12C a 16C.. je to jen na blbinky..
Rovnou od pasu do nohy. :-)
To tak při přechodu z 8 na 10 jader bývá, že ten efekt je ve většině programů o ničem. Spíš by mě zajímalo, jak to Intel plánuje se 14nm výrobou.
To stejne muzes rict o 4C vs 6C.. protoze pokud pouzivas programy a svuj PC tak, ze ti to nevytizi ani ty 4C, tak ti 6C nic neprines a je naprd. Tvrdit, ze 10C je na nic, protoze to vyuzije maloco je na jednu stranu pravda, pak je ale na nic i 8C a pro vetsinu lidi i 6C...
:)
Zajímavé, že koncepce velkých a malých jader se u Intelu týká jen desktopových a mobilních, ale ne hi-endu / pracovních stanic a serverů. Tady jde opravdu víc o plochu křemíku a tedy cenu za procesor. Intel prostě nemá dost malá a současně výkonná na plochu efektivní jádra. A počet využitelných jader daleko víc záleží na software. A fakt mi přijde komické tvrdit že přechod z 8 na 10 byl noc, když se pak jader objevilo ještě daleko víc ovšem s velkou výhodou u stejného výrobce.
Nestoupají výrobní náklady s plochou spíš kvadraticky než exponenciálně? I když, ono by to vlastně platilo při 100% výtěžnosti. Navíc průběh těch dvou funkcí (y=2^x a y=x^2) je kupodivu hodně podobný. Řekl bych, že v reálu je nárůst ceny s plochou čipu ještě rychlejší.
Podobny je asi tak do x=5 :)
Možná je ta frekvence 3,9 GHz pro malá jádra větší prasárnou než 5,2 GHz pro velká. Dokud se neudělá test např. na 3 GHz pro obě jádra, tak bych závěry nedělal. U malých jader si Intel může dovolit jít do většího extrému než u velkých, protože u velkých se spotřeba lehce přiblíží 300+ W.
Samotné atomové 6-8 jádro bych si na undervolt pokusy koupil, tuhle zrůdku ať otestuje Tralalák - teda jestli tam jde nastavit svoje frekvence a napětí u atomových jader.
Presne. Tych 3,9 na male jadra je prilis vela, ale Intelu neostava v tejto generacii nic ine, nez ich taktovat prilis vysoko, aby bol procak ako celok aspon ciastocne konkurencieschopny.
Velke i male jadra v tom teste na techpowerup boli nastavene na 3,9 GHz (velke jadra su tam podtaktovane). To je dovod preco tam mali velke jadra lepsiu efektivitu 10.5kJ.
V inom clanku na techpowerup testovali 12900K v zaklade s HT bez E cores. V CB R23 to zralo 303W a energeticka efektivita bola 14.1kJ. Po zapnuti E-cores sa efektivita zlepsila na 10.2kJ.
https://www.techpowerup.com/review/intel-core-i9-12900k-alder-lake-12th-...
Hardware Unboxed namerali ze realne v CB R23 je takt velkych jadier 4,888GHz a malych 3,691GHz.
https://youtu.be/WWsMYHHC6j4?t=563
"303W " pokud P cores zraly tohle hausnumero, tak to bylo bez limitu. Jinak receno OC. Tady pak nemuzes vychazet pro mereni uz vubec z takovych cisel :)
Spotreba je na urovni zakladu, cca 300W, len sa cely budget presunul do P-cores. OC zere 330W.
https://tpucdn.com/review/intel-core-i9-12900k-alder-lake-12th-gen/image...
Hardware Unboxed v tom videu a case ktory som poslal hovoria ze samostatne P-cores idu na 5.1GHz. Samostatne E-cores na 3.9GHz. Spolu na 4.89GHz a 3.69GHz.
A to je presne ten pruser, kdyz meris a nevi se presne co meris. Podle mne tech 297W celkove spotreby je bez "limitu" Pl2=242W, to znamena, ze to CPU zere "nekonecne", jen si ta jadra uz nedokazi cucnout vic v danem kremiku a chlazeni a zatezi.
Nemas pravdu. 297W je spotreba celeho PC. Spotreba CPU je cca tych 242W.
Podivej se o radek niz.. spotreba 272W "Power Limits Removed"...
Takze kdyz maji spotrebu 272W s vypnutym limity spotreby, jak muze byt 297W s limitem spotreby...
Normalne testy boli robene s Noctua NH-U12S.
OC test a test bez power limitu bol na Arctic Liquid Freezer II 360 mm co vyrazne ovplyvnilo teplotu i spotrebu, takze by som ich ignoroval. A ktovie co tam este poprepinal v biose.
Myslím, že tyto testy nepopíšou dobře tu reálnou efektivitu. Je to něco jako porovnávat energetickou efektivitu náklaďáku a dodávky. V okamžiku, kdy procesor jede na plný výkon, jsou velká jádra ve výhodě, ale pokud ta zátěž bude menší, tak se může ukázat efektivnost těch malých.
(pro běžný provoz lidem stačí výkon chytého telefonu, tak ten zbytek se v tu chvíli fláká)
Možná kdyby nedělaly v tom procesoru stejnou práci.
i n t e l
b a d
+150 ocakavam
i n t e l
w a r m
Treba si uvedomit ze Alder Lake je prvy procak Intelu s little.Big pristupom, kde sa este vyhody tohto pristupu nemozu prejavit, lebo malych jadier je prilis malo. Bolo by treba test vyskusat s nizsou frekvenciou malych jadier, alebo potom ho urobit pre Raptor Lake.
Intel teraz moze zivit fakticky 2 architektonicke teamy, kde jeden sa bude moct vyblaznit na velkych jadrach, ktore budu mat tranzistory na vsetko mozne - siroke dekodovanie, predikcia, sialene caches, frekvencie a pod. A druhy team, ktory bude optimalizovat male jadra na multi. Som zvedavy ako sa AMD bude chciet vopchat do dvoch diametralne rozdielnych typov uloh s jednym typom jadra.
Kompromisem, který zatím funguje dost dobře. Vzhledem k faktu, že samotná velká jádra zabírají v porovnání s iGPU a cache málo, tak potřeba malých jader je malá. Málokdo si vezme raději 32 atomových jader a ne 8 velkých. Malá jádra mohou (už dnes se ví, že opravdu budou) tvořena velkým jádrem s menší cache. Jak prosté...
A proč by se mělo AMD chtít cpáp ... někam.
AMD jádra Zen3
- výkon blízký velkým jádrům Intelu
- plocha podobná malým
- energetická efektivita lepší než malá i velká jádra
A pro extrémní MT, kde se nehraje na ST, se připravuje Zen 4c ..
To vsetko na procese o 2 generacie lepsom ako ma Intel. Takze si mozme polozit 2 otazky. 1. ako by vyzerali AMD procaky na sucasnom Intelovom procese? (asi dost biedne). 2. ako by vyzerali Intelove procaky na sucasnom AMD procese (asi o dost lepsie).
Zaver: ked Intel pride s procesom 4 (realnych 7nm, vs proces 7 - realnych 10nm), tak sa situacia razom zmeni a AMD bude tahat za kratsi koniec - pretoze - Intel ma uz teraz lepsiu architekturu pre desktop - little.Big (alebo tak nejak sa to vola).
Hele, intel preci sam tvrdi, ze jeho X ta iterace 10nm je prinejmensim na podobnem levelu, jako TSMC 7nm. Puvodni plany dokonce ukazovali, ze je lepsi. Tudiz podle Intelu je Zen4 pouze o generaci lepsi proces.
Jinymi slovy hazes tady ruznyma predpokladama, spojujes si je jak se ti hodi, aby ti vyslo, co potrebujes.
A ne B-L opravdu neni obecne lepsi..mozna tak u tve salamove metody logickych konstrukci :)
Rozdíl není tak velký. A vše není jen o výrobním procesu. Intel by se svými možnostmi měl mít daleko lepší architekturu jader, vnitřní propojení. Mají dost peněz i lidí, jen nějak není vidět.
Proč to zkoušet na jiných než provozních taktech, čím víc podtaktované, ním víc mimo reálné podmínky.
Ve skutečnosti je ten problém AMD, který musí řešit, a to jak se vypořádat s různými úlohami, když mají jen jeden jedinný typ jádra, mnohem ale mnohem mnohem menší než problém Intelu, který musí řešit to, aby jeden nebo druhý typ jádra řešil přesně tu úlohu, pro kterou je určen.
Prvně si je třeba uvědomit, že nic jako big.little na Windowsech nikdy nebylo a část toho řešení leží na bedrech Microsoftu a při vší úctě k Microsoftu a jeho snaze pomoci Intelu, to nebude vůbec jednoduché. Ono to mimochodem není jednoduché ani pro ARM, potažmo Android, linux a tedy open source a zabývá se tím zde mnohem větší množství lidí a výsledky zrovna parádní nejsou.
To i Linux se BIG.little dokáže rychleji vypořádat, jak se ukazuje na podstatně lepší podpoře více jader.
Zase přání otcem myšlenky, co? Když pominu fakt, že jsou ta velká podtaktovaná...
A co třeba ekonomika provozu při dvouprocentním nebo pětiprocentním vytížení? Nebo při dvacetiprocentním? Když se ten procesor fláká (což dělá po většinu času) a jádra nejedou vyhulená na sto procent?
Nebyly náhodou Atomy kdysi optimalizované právě na mobilní zařízení a na to, aby byly úsporné pří nízké zátěži?
Seš si tak jistý, že kdyby tam bylo místo 8 E-cores dalších osm P-Cores, bude ten procák v idle žrát míň? Že bude výhodnější nenáročné procesy s nízkou prioritou efektivnější provozovat na P-Cores než na E-cores?
Seš si tak jistý, že čtyři jádra o ploše 29,84 mm² budou žrát při nulové nebo nízké zátěži míň jak čtyři jádra s cca 8,28 mm²?
Nikdo normalni si nekoupi 16C nebo 8+8(16) pro to, aby sledoval jakou to ma efektivitu v "0" provozu.
Kapku selskeho premysleni...
Ale každý pocítí efektivitu při běžném provozu. A Cinebench rozhodně není běžný provoz většiny procesorů. A není to ani stoprocentní, ani osmdesátiprocentní vytížení.
Ve Windows už jsou standard stovky běžících procesů na pozadí a tisíce threadů. Běžný stav při pár otevřených aplikacích a prohlížeči je od dvou do deseti procent. Nepotřebují vysoké takty ani vysoký výkon, jenom potřebují občas něco malého udělat a kvůli tomu musejí procesor budit z úsporných režimů. I při blbém pohnutí myší, kdy se jádra proberou z úsporného režimu, vyletí příkon u některých procesorů o desítky wattů.
Ale to je ve všech pokročilých OS, jedno zda od MS nebo pokračovatelé Unixu, či jiné pro nás víc exotické.
Kdo chce psa bit, hul si najde...
Rad bych ti jen pripomel, ze neexistuje 100% metrika, jak neco takoveho merit. CB je jedna z moznosti, je to standardizovany test, skaluje vicemene 100% s poctem threadu, atd.
Mozna bud rad, ze to nekdo nezkousel merit na zaklade nejakych hernich testu..asi by ty pidi mrdky, dopadli ve vztahu k fps jeste hur.
Klidne fo toho muzes zacit rejpat znovu a znovu a vytvorit plejadu obecnych argumentu o tom, proc dany test ne. Nic to nezmeni na tom, za ten vysledek je pro urcity typ scenaru validni a mne osobne zajima efektivita spojena s max spotrebou/vykonem. Az budu chtit davat duraz na spotrebu v idle, koupim si notebook...
Jsem si jistý, že po vydání procesorů dojde k důkladnému otestování jako ostatně vždy. Nicméně bych se hodně divil, kdyby byl Intel efektivnější. Maximálně ten rozdíl v prospěch AMD nebude tak velký.
Přesně tak Adame. Mě by se líbilo, kdyby to Intel dotáhl do fáze, kdy ta E-jádra budou táhnout 99% běžného klidového provozu (neb tam, kde by úlohu urvala dvě P-jádra, může úloha proběhnout klidně třeba na 16 E-jádrech běžících na 30% svých možností) a P-jádra se budou startovat, jen když to bude OPRAVDU potřeba, tedy třeba u komprese videa. Pak to celé může žrát 99% času nula-nula-nic a že to 1% času bude žrát o polovinu víc než AMD, bude nepodstatné. Ostatně uvidíme u 13. a 14. gen. jak se nakonec budou chovat v reálném provozu (klidně na Windows, byť mě víc zajímá Linux, GNU/což je přeci jen lépe navržený OS).
Hm, u toho CineBench píšete, že se počítá spotřeba na dokončení operace. Nemůže tedy být vyšší spotřeba dána tím, že malá jádra prostě dokončí úlohu za násobně dlouhou dobu? Nebylo by, pro zajímavost, zkusit do výpočtů ještě zamontovat spotřebovaný čas? Jen se ptám. :-)
Tady by bylo dobré si připomenout, že většina lidí, co paří cinebench, nikdy v cinemě4D nic nepotřebovala dělat.
Dobrá poznámka. 3D Mark taky nikdo nehraje... a všichni ho znají minimálně na novém stroji, nebo po upgradu pustí i víckrát, když ladí. Teď už možná tolik ne, ale dřív ano. To že někdo z programu udělá benchmark, nebo přímo do programu nějaký zabuduje, se prostě dělá a lidi si rádi výkon počítače ověřují.
Mozna by bylo dobry si pripomenout, ze je to 'standardizovany' test, ktery dokaze potencial tech CPU vyuzit a neni zaroven nejak pametove zavisly. Pokud mas lepsi napad jak testovat procesory, ktere naji 24 a vice threadu 'beznyma' uzivatelskyma aplikacema, tak sem s tim. Budes asi prvni na planete, komu se to podarilo..
Dávkové zpracování 500 fotek v XnView MP? Dávkové zpracování MP3, AAC, čehokoliv, u čeho stačí pustit jedno vlákno na zpracování jednoho souboru?
Jsem první na planetě!!! Nebo ne. :)
"Jsem první na planetě!!! Nebo ne. :)"
.. bohuzel nejsi.
Tak jinak... udelas si vlastni test, ktery nikdo jiny nebo moct reprodukovat. Co tim ziskas, co se tyce nejake obecne srovnatelneho vykonu? Nic, protoze na to se da rict uplne to stejne, co ty pises na ten CB, muzu napsat to stejne..na co mp3, na co aac, na co zpracovavat fotky? Jen mezi nami..koho dneska jeste opravdu zajima konverze do mp3 nebo aac... Ja si delam treba vlastni FLACy, nicmene stejne mas uzke hrdlo v tom, ze potrebujes napred to CD nacist. Konverze je pak s dnesnim vykonem CPU brnkacka.
Jinak receno, bud si dokazes ze CB udelat nejaky obecnejsi zaver, protoze je to replikovatelny test a pak to muzes doplnit o dalsi testy (klidne i to co navrhujes..nicmene bude to nereprodukovatelne) jine nebo ne. To je cely.
Optimální by bylo více typů zátěže, samozřejmě pro všechny uživatele identická data a pro každý typ zátěže zvlášť výsledky. To ovšem člověk získá i větším počtem samostatných benchmarků. Problém je jinde. Nikdy se nedá zavděčit všem, každý má jinou představu a jiné požadavky.
Samo, ruzne typu zateze je cesta. Proto se treba koukam i na jine testy treba s vyuzitim Puget system, Handbrake, atd.
"Problém je jinde. Nikdy se nedá zavděčit všem, každý má jinou představu a jiné požadavky."
.. Jezkovy se zavdecis tezko ;)
Jsou lidé, kterým se nedá zavděčit...
Že ty patříš mezi ty Lexperty" co měří výkon procesoru ve hrách na rozlišení 1440 ... protože ... v 1080 to opravdu nikdo hrát nebude!
Touhle sadou konverzí něco změříš. Ale výkon CPU to opravdu nebude.
Takže kdyby Intel dělal tak velké čipy, aby měl vysokou výtěžnost a dával tam jen malá jádra, možná by AMD ve výkonu porážel. To vyvozuju z poslední tabulky. Je mi jasné, že to dopředu nikdy výrobce neví, jak se bude výtěžnosti dařit.
Nejde jen o plochu, i když ta na výtěžnost vliv má. Jde i počet tranzistorů na jádro a celkově procesor. A poměr výkonu na počet tranzistorů při stejném taktu. Tady to moc pro Intel nevyznívá.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.