podle mě je to až moc složitý, ale asi tak za dva roky to bude zase starý
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Jakub Boček https://diit.cz/profil/mryoda
24. 3. 2004 - 14:59https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskusepodle mě je to až moc složitý, ale asi tak za dva roky to bude zase starýhttps://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42433
+
Ano posun zajištuje tatáž čočka co ostření.Ona se totiž nepohybuje jen nahoru a dolu ale i do stran.Tudíž to vypadá asi n8sledovně: čočka sleduje stopu a pomalu se pohybuje v před a až je na okraji své výchylky pohne se motorek se šnekem.4očka se může hýbat zhruba 3-4 mm což už pro motor není problém.Tady v tom perfektním článku píší nedoporučuji ale já naopak doporučuji si rozebrat nějakou starší rómku a podívat se jak to fičí.A to teprv uvidíte frkot.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
kiki lopez (neověřeno) https://diit.cz
24. 3. 2004 - 21:56https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseAno posun zajištuje tatáž čočka co ostření.Ona se totiž nepohybuje jen nahoru a dolu ale i do stran.Tudíž to vypadá asi n8sledovně: čočka sleduje stopu a pomalu se pohybuje v před a až je na okraji své výchylky pohne se motorek se šnekem.4očka se může hýbat zhruba 3-4 mm což už pro motor není problém.Tady v tom perfektním článku píší nedoporučuji ale já naopak doporučuji si rozebrat nějakou starší rómku a podívat se jak to fičí.A to teprv uvidíte frkot.https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42516
+
Stim ostrenim na stopu to neni tak jednoduche. Existuje vice zpusobu. Cocka s jednim stupnem volnosti, a cocka se dvema stupni volnosti. Ta co se umi pohybovat do stran, je ta se dvema stupni volnosti (tusim, ze to pochazi od toshiba). Ta s jednim pohybuje pomoci celeho "ramenka" (Philips).
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
humor2001 (neověřeno) https://diit.cz
25. 3. 2004 - 07:40https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseStim ostrenim na stopu to neni tak jednoduche. Existuje vice zpusobu. Cocka s jednim stupnem volnosti, a cocka se dvema stupni volnosti. Ta co se umi pohybovat do stran, je ta se dvema stupni volnosti (tusim, ze to pochazi od toshiba). Ta s jednim pohybuje pomoci celeho "ramenka" (Philips).https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42535
+
Ondra: Tomu snad sám nevěříš! Nevím, kolik ti je let, ale mě je 42 a za komoušů jsem toho prožil docela dost. Každej kdo žil v tý debilní době ví, že od konce 60 let to s náma šlo dolů, především v technice. A v 80 letech jsme nic nevyrobili, pouze ukradli - viz "počítač" hojně používaný na školách "IQ" . A nebo počítače kradené z Anglie a operační systém přepsaný v Sovětském svazu či Polsku...Trocha z historie CD:
v roce 1969 firma Sony představila 13-bit PCM digitální rekordér na 47.25 kHz. Záznam byl ale zatím na video pásku. Ale zároveň v té době, Holandský fyzik spolupracující se Sony přišel s nápadem na výrobu disku, který má větší kvalitu, ale je menší než deska. V té době to ale bylo stejně trochu SCI-FI. V roce 1970 vyrobila firma Philips skleněný disk, se speciální vrstvou, která reagovala na laserové záření.
zkrátím to...... :-)
1975 V Japonsku vyroben první CD disk, dnešního typu
1977 Mitsubishi, Hitachi & Sony představují onen prototyp, který známe dnes.
1979 první uvedení CD disku na trh v Japonsku. Poté se jednotlivé Japonské firmy rozhodly "přijmout" tento standard a po počátečním skepticismu to přijalo i několik Evropských firem, jako Philips a Grundig (nejsem si jistý)
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Mike (neověřeno) https://diit.cz
25. 3. 2004 - 09:09https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseOndra: Tomu snad sám nevěříš! Nevím, kolik ti je let, ale mě je 42 a za komoušů jsem toho prožil docela dost. Každej kdo žil v tý debilní době ví, že od konce 60 let to s náma šlo dolů, především v technice. A v 80 letech jsme nic nevyrobili, pouze ukradli - viz "počítač" hojně používaný na školách "IQ" . A nebo počítače kradené z Anglie a operační systém přepsaný v Sovětském svazu či Polsku...Trocha z historie CD:
v roce 1969 firma Sony představila 13-bit PCM digitální rekordér na 47.25 kHz. Záznam byl ale zatím na video pásku. Ale zároveň v té době, Holandský fyzik spolupracující se Sony přišel s nápadem na výrobu disku, který má větší kvalitu, ale je menší než deska. V té době to ale bylo stejně trochu SCI-FI. V roce 1970 vyrobila firma Philips skleněný disk, se speciální vrstvou, která reagovala na laserové záření.
zkrátím to...... :-)
1975 V Japonsku vyroben první CD disk, dnešního typu
1977 Mitsubishi, Hitachi & Sony představují onen prototyp, který známe dnes.
1979 první uvedení CD disku na trh v Japonsku. Poté se jednotlivé Japonské firmy rozhodly "přijmout" tento standard a po počátečním skepticismu to přijalo i několik Evropských firem, jako Philips a Grundig (nejsem si jistý)https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42552
+
Je to hezky vymysleny, fakt uzasny jak to hezky a rychle funguje. Kdo se chce ale rozplyvat nad nadhernym mechanizmem, tak mam pro nej dobry tip. At si precte treba takovou Curtovu mechanickou kapesni kalkulacku co pocita na 10 mist pouhym tocenim klicky. To je teprv neco. Vyslo v Scientific American i v cestine (www.sciam.cz), ale odkazu z webu tedka moc nefacha....
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
2mike (neověřeno) https://diit.cz
25. 3. 2004 - 13:39https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseJe to hezky vymysleny, fakt uzasny jak to hezky a rychle funguje. Kdo se chce ale rozplyvat nad nadhernym mechanizmem, tak mam pro nej dobry tip. At si precte treba takovou Curtovu mechanickou kapesni kalkulacku co pocita na 10 mist pouhym tocenim klicky. To je teprv neco. Vyslo v Scientific American i v cestine (www.sciam.cz), ale odkazu z webu tedka moc nefacha....https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42660
+
24. 3. 2004 - 15:14https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseMrYoda: To asi těžko. Pricip bude vždy stejný.https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42442
+
Složitý? Jednodušší už to byt ani nemůže (z hlediska principu)
Jak bys to udělal jednodušeji?
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
omb (neověřeno) https://diit.cz
24. 3. 2004 - 15:54https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseSložitý? Jednodušší už to byt ani nemůže (z hlediska principu)
Jak bys to udělal jednodušeji? https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42453
+
Tak to je super, to by zasloužilo Nobelovu cenu :o) Je to dkonale vymyšlené, líbí se mi to.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Tom (neověřeno) https://diit.cz
24. 3. 2004 - 16:17https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseTak to je super, to by zasloužilo Nobelovu cenu :o) Je to dkonale vymyšlené, líbí se mi to.https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42456
+
Přesně.. Je to parádně vymyšlený.. Evropani by na to nikdy nepřišli, nebýt Japonců. To bysme byli pořád u vinylovejch desek....
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Mike (neověřeno) https://diit.cz
24. 3. 2004 - 17:49https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskusePřesně.. Je to parádně vymyšlený.. Evropani by na to nikdy nepřišli, nebýt Japonců. To bysme byli pořád u vinylovejch desek....https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42467
+
No někde - možná tady na CD-R - jsem kdysi četl, že už se pracuje na jakejchsi holografickejch systémech ukládaní dat do krystalů, který by měli obrovskou kapacitu v řádech několika terabajtů... Možná to za pár let bude vypadat jako ve Star Treku, nebo Hvězdný bráně, takže se těším, ale jen jestli to do tý doby taky zlevní v rádech desítek, maximálně nekolika stokorun, tak jako tomu bylo a je u CD-R/RW a DVD... :-)
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
DJ Snail (neověřeno) https://diit.cz
24. 3. 2004 - 18:02https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseNo někde - možná tady na CD-R - jsem kdysi četl, že už se pracuje na jakejchsi holografickejch systémech ukládaní dat do krystalů, který by měli obrovskou kapacitu v řádech několika terabajtů... Možná to za pár let bude vypadat jako ve Star Treku, nebo Hvězdný bráně, takže se těším, ale jen jestli to do tý doby taky zlevní v rádech desítek, maximálně nekolika stokorun, tak jako tomu bylo a je u CD-R/RW a DVD... :-)https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42470
+
Bajecny clanek, konecne sem se opravdu dozvedel jak to funguje.
Cekal bych ze takle budou funguvat ty starsi stroje, ty novejsi a predevsim rychlejsi budou mit snimacich senzoru jeste vic.
Jen drobny preklep:vsechny tri sektory A,B,C,D - asi CTYRI sektory.
to mike: Myslim ze puvodni navrh (spis napad) byl kolem roku 1980 cesky, ale tady to zavrhly jako nepouzitelne. Pak to koupili japonci a udelali z toho hit.
to ZELI: Dropny posuv zajistuje pravdepodobne jako u ostreni nejaka civecka.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Ondra (neověřeno) https://diit.cz
24. 3. 2004 - 20:57https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseBajecny clanek, konecne sem se opravdu dozvedel jak to funguje.
Cekal bych ze takle budou funguvat ty starsi stroje, ty novejsi a predevsim rychlejsi budou mit snimacich senzoru jeste vic.
Jen drobny preklep:vsechny tri sektory A,B,C,D - asi CTYRI sektory.
to mike: Myslim ze puvodni navrh (spis napad) byl kolem roku 1980 cesky, ale tady to zavrhly jako nepouzitelne. Pak to koupili japonci a udelali z toho hit.
to ZELI: Dropny posuv zajistuje pravdepodobne jako u ostreni nejaka civecka.https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42491
+
Mě spíš fascinuje, že to při tý dnešní rychlosti čtení (52×) ještě dokáže takhle mrňavý sledovat (a to nemluvím o DVD, kde jsou pity ještě menší - fakt, tohle obdivuju).
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
WIFT https://diit.cz/autor/wift
24. 3. 2004 - 16:10https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseMě spíš fascinuje, že to při tý dnešní rychlosti čtení (52×) ještě dokáže takhle mrňavý sledovat (a to nemluvím o DVD, kde jsou pity ještě menší - fakt, tohle obdivuju).https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42454
+
Super to zajiste je, ale do budoucnosti bych si (co se ukladani dat tyce) radeji predstavoval takova zarizeni, ktera nebudou mit pohyblive a citlive casti (medium, optika). Take diky absenci motoru budou daleko mene narocna na spotrebu... Takove Flash pameti velkych kapacit za par korun... genialne jednoduche, male, odolne...
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
DaGu https://diit.cz/profil/dagu
24. 3. 2004 - 16:34https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseSuper to zajiste je, ale do budoucnosti bych si (co se ukladani dat tyce) radeji predstavoval takova zarizeni, ktera nebudou mit pohyblive a citlive casti (medium, optika). Take diky absenci motoru budou daleko mene narocna na spotrebu... Takove Flash pameti velkych kapacit za par korun... genialne jednoduche, male, odolne...https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42457
+
No, myslím že CD je geniální systém co se týče přesnosti a v dnešní době už i rychlosti s mechanikými částmi.
Taková klasická LP deska byla taky úžasný vynález - uložit dvoukanálovou informaci v podstatě jedním hrotem najednou.
Podle mého názoru přijdou další a další techologie. Byly tady magnetické formy, magnetooptické, optické a jsou vlastně už i bezkontaktní. Blueray má podle mě spoždění už z důvodu nasazení holografického zápisu. Ten má větší kapacitu, rychlost a nižší cenu.
Co se týče porovnání s budoucností, je už vše téměř na dosah, aspoň podle dnešních filmů a serialů. Třeba už jen zobrazení informace bez pomoci obrazovky či LCD - plasmy... Stačí se podívat na článek Martina "Displeje ve vzduchu", který snad už mluví za všechno. Tohle musí být taky vyjímečný člověk, který dokázal nějakým způsobem upravit obyčejný dýchatelný vzduch tak, aby se na něj dal promítat obraz a to i ve dvou vrstvách a ještě k tomu je interaktivní...
Je jasné, že mechanické stroje a stroječky jednou zmizí a nahradí je cokoliv jiného, ale mechanika má to kouzlo a funguje......
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Berni https://diit.cz/profil/berni
24. 3. 2004 - 18:49https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseNo, myslím že CD je geniální systém co se týče přesnosti a v dnešní době už i rychlosti s mechanikými částmi.
Taková klasická LP deska byla taky úžasný vynález - uložit dvoukanálovou informaci v podstatě jedním hrotem najednou.
Podle mého názoru přijdou další a další techologie. Byly tady magnetické formy, magnetooptické, optické a jsou vlastně už i bezkontaktní. Blueray má podle mě spoždění už z důvodu nasazení holografického zápisu. Ten má větší kapacitu, rychlost a nižší cenu.
Co se týče porovnání s budoucností, je už vše téměř na dosah, aspoň podle dnešních filmů a serialů. Třeba už jen zobrazení informace bez pomoci obrazovky či LCD - plasmy... Stačí se podívat na článek Martina "Displeje ve vzduchu", který snad už mluví za všechno. Tohle musí být taky vyjímečný člověk, který dokázal nějakým způsobem upravit obyčejný dýchatelný vzduch tak, aby se na něj dal promítat obraz a to i ve dvou vrstvách a ještě k tomu je interaktivní...
Je jasné, že mechanické stroje a stroječky jednou zmizí a nahradí je cokoliv jiného, ale mechanika má to kouzlo a funguje......https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42482
+
Prima clanek, je to tak fikany, ze ja az s podivem ze to funguje.
Nicmene jsem se porad nedozvedel jakou ze to zazracnou silou se ta optika navadi na tu stopu. Prece to nemuze byt tim krokovym motorem pro posun cele cteci hlavy, kdyz stopa potrebuje byt sledovana s presnosti desetin mikrometru a ten krokovej motor je vedenej pres blbyho mnohdy plastovyho sneka. To mi nejak nejde do hlavy.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Jan Zelenka https://diit.cz/profil/zeli
24. 3. 2004 - 18:53https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskusePrima clanek, je to tak fikany, ze ja az s podivem ze to funguje.
Nicmene jsem se porad nedozvedel jakou ze to zazracnou silou se ta optika navadi na tu stopu. Prece to nemuze byt tim krokovym motorem pro posun cele cteci hlavy, kdyz stopa potrebuje byt sledovana s presnosti desetin mikrometru a ten krokovej motor je vedenej pres blbyho mnohdy plastovyho sneka. To mi nejak nejde do hlavy.https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42483
+
Myslím, že se autorům podařilo odhalit široké veřejnosti krásný příklad symbiózy mechaniky s elektronikou. V IT techologiích už takových příkladů není mnoho a stálo by najít a popsat v dalších dílech ještě pár příkladů (např. ložiska s hydraulickým vedením . . . .)
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Yarda https://diit.cz/profil/yarda
24. 3. 2004 - 19:33https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuseMyslím, že se autorům podařilo odhalit široké veřejnosti krásný příklad symbiózy mechaniky s elektronikou. V IT techologiích už takových příkladů není mnoho a stálo by najít a popsat v dalších dílech ještě pár příkladů (např. ložiska s hydraulickým vedením . . . .)https://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskuse#comment-42489
+
Diskuse k Jak pracuje optická mechanika - elektronikahttps://diit.cz/clanek/jak-pracuje-opticka-mechanika-elektronika/diskusehttps://diit.cz/sites/default/files/diit-logo.png
podle mě je to až moc složitý, ale asi tak za dva roky to bude zase starý
Ano posun zajištuje tatáž čočka co ostření.Ona se totiž nepohybuje jen nahoru a dolu ale i do stran.Tudíž to vypadá asi n8sledovně: čočka sleduje stopu a pomalu se pohybuje v před a až je na okraji své výchylky pohne se motorek se šnekem.4očka se může hýbat zhruba 3-4 mm což už pro motor není problém.Tady v tom perfektním článku píší nedoporučuji ale já naopak doporučuji si rozebrat nějakou starší rómku a podívat se jak to fičí.A to teprv uvidíte frkot.
Stim ostrenim na stopu to neni tak jednoduche. Existuje vice zpusobu. Cocka s jednim stupnem volnosti, a cocka se dvema stupni volnosti. Ta co se umi pohybovat do stran, je ta se dvema stupni volnosti (tusim, ze to pochazi od toshiba). Ta s jednim pohybuje pomoci celeho "ramenka" (Philips).
Ondra: Tomu snad sám nevěříš! Nevím, kolik ti je let, ale mě je 42 a za komoušů jsem toho prožil docela dost. Každej kdo žil v tý debilní době ví, že od konce 60 let to s náma šlo dolů, především v technice. A v 80 letech jsme nic nevyrobili, pouze ukradli - viz "počítač" hojně používaný na školách "IQ" . A nebo počítače kradené z Anglie a operační systém přepsaný v Sovětském svazu či Polsku...Trocha z historie CD:
v roce 1969 firma Sony představila 13-bit PCM digitální rekordér na 47.25 kHz. Záznam byl ale zatím na video pásku. Ale zároveň v té době, Holandský fyzik spolupracující se Sony přišel s nápadem na výrobu disku, který má větší kvalitu, ale je menší než deska. V té době to ale bylo stejně trochu SCI-FI. V roce 1970 vyrobila firma Philips skleněný disk, se speciální vrstvou, která reagovala na laserové záření.
zkrátím to...... :-)
1975 V Japonsku vyroben první CD disk, dnešního typu
1977 Mitsubishi, Hitachi & Sony představují onen prototyp, který známe dnes.
1979 první uvedení CD disku na trh v Japonsku. Poté se jednotlivé Japonské firmy rozhodly "přijmout" tento standard a po počátečním skepticismu to přijalo i několik Evropských firem, jako Philips a Grundig (nejsem si jistý)
Je to hezky vymysleny, fakt uzasny jak to hezky a rychle funguje. Kdo se chce ale rozplyvat nad nadhernym mechanizmem, tak mam pro nej dobry tip. At si precte treba takovou Curtovu mechanickou kapesni kalkulacku co pocita na 10 mist pouhym tocenim klicky. To je teprv neco. Vyslo v Scientific American i v cestine (www.sciam.cz), ale odkazu z webu tedka moc nefacha....
MrYoda: To asi těžko. Pricip bude vždy stejný.
Složitý? Jednodušší už to byt ani nemůže (z hlediska principu)
Jak bys to udělal jednodušeji?
Tak to je super, to by zasloužilo Nobelovu cenu :o) Je to dkonale vymyšlené, líbí se mi to.
Přesně.. Je to parádně vymyšlený.. Evropani by na to nikdy nepřišli, nebýt Japonců. To bysme byli pořád u vinylovejch desek....
No někde - možná tady na CD-R - jsem kdysi četl, že už se pracuje na jakejchsi holografickejch systémech ukládaní dat do krystalů, který by měli obrovskou kapacitu v řádech několika terabajtů... Možná to za pár let bude vypadat jako ve Star Treku, nebo Hvězdný bráně, takže se těším, ale jen jestli to do tý doby taky zlevní v rádech desítek, maximálně nekolika stokorun, tak jako tomu bylo a je u CD-R/RW a DVD... :-)
Bajecny clanek, konecne sem se opravdu dozvedel jak to funguje.
Cekal bych ze takle budou funguvat ty starsi stroje, ty novejsi a predevsim rychlejsi budou mit snimacich senzoru jeste vic.
Jen drobny preklep:vsechny tri sektory A,B,C,D - asi CTYRI sektory.
to mike: Myslim ze puvodni navrh (spis napad) byl kolem roku 1980 cesky, ale tady to zavrhly jako nepouzitelne. Pak to koupili japonci a udelali z toho hit.
to ZELI: Dropny posuv zajistuje pravdepodobne jako u ostreni nejaka civecka.
Mě spíš fascinuje, že to při tý dnešní rychlosti čtení (52×) ještě dokáže takhle mrňavý sledovat (a to nemluvím o DVD, kde jsou pity ještě menší - fakt, tohle obdivuju).
Super to zajiste je, ale do budoucnosti bych si (co se ukladani dat tyce) radeji predstavoval takova zarizeni, ktera nebudou mit pohyblive a citlive casti (medium, optika). Take diky absenci motoru budou daleko mene narocna na spotrebu... Takove Flash pameti velkych kapacit za par korun... genialne jednoduche, male, odolne...
No, myslím že CD je geniální systém co se týče přesnosti a v dnešní době už i rychlosti s mechanikými částmi.
Taková klasická LP deska byla taky úžasný vynález - uložit dvoukanálovou informaci v podstatě jedním hrotem najednou.
Podle mého názoru přijdou další a další techologie. Byly tady magnetické formy, magnetooptické, optické a jsou vlastně už i bezkontaktní. Blueray má podle mě spoždění už z důvodu nasazení holografického zápisu. Ten má větší kapacitu, rychlost a nižší cenu.
Co se týče porovnání s budoucností, je už vše téměř na dosah, aspoň podle dnešních filmů a serialů. Třeba už jen zobrazení informace bez pomoci obrazovky či LCD - plasmy... Stačí se podívat na článek Martina "Displeje ve vzduchu", který snad už mluví za všechno. Tohle musí být taky vyjímečný člověk, který dokázal nějakým způsobem upravit obyčejný dýchatelný vzduch tak, aby se na něj dal promítat obraz a to i ve dvou vrstvách a ještě k tomu je interaktivní...
Je jasné, že mechanické stroje a stroječky jednou zmizí a nahradí je cokoliv jiného, ale mechanika má to kouzlo a funguje......
Prima clanek, je to tak fikany, ze ja az s podivem ze to funguje.
Nicmene jsem se porad nedozvedel jakou ze to zazracnou silou se ta optika navadi na tu stopu. Prece to nemuze byt tim krokovym motorem pro posun cele cteci hlavy, kdyz stopa potrebuje byt sledovana s presnosti desetin mikrometru a ten krokovej motor je vedenej pres blbyho mnohdy plastovyho sneka. To mi nejak nejde do hlavy.
Myslím, že se autorům podařilo odhalit široké veřejnosti krásný příklad symbiózy mechaniky s elektronikou. V IT techologiích už takových příkladů není mnoho a stálo by najít a popsat v dalších dílech ještě pár příkladů (např. ložiska s hydraulickým vedením . . . .)
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.