Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
cena určitě lidová, jinak super o)
Me by se hlavne libilo, kdyby na trhu nebyly jenom ty nejvetsi velikosti, ale mohl bych si vybrat z siroke skaly od 32GB do 6000GB podle toho kolik potrebuju a na kolik mam, a to tak, aby cena byla primo umerna kapacite.
primo umerna nebude ty mali budou vzdy "drahy" protoze nejde jen o cipy samotne ale i o dopravu, material keterj se mohl pouzit na vetsi, ruzny poplatky no je toho spousta, spis se je lepsi najit ten zlatej stred, ja kupoval ted ssd samsung 850pro 256gb a penez za nej nelituju
Za tento disk jsem ochoten dát 8000Kč, bohužel, je mi úplně jasné, že bude stát tak 5x tolik.
1TB SSD je cca 16k (vic jak 40k za enterprise grade)
4TB HDD je rekneme 5k, lepsi za 8k
Takze pokud tohle SSD bude i za tech 40k, tak to porad bude hodne lidova cena. Obcas se to chce podivat na trh a trosku korigovat sve predstavy.... ;)
1TB SSD disk pro běžné uživatele je za desítku, takže x6 by bylo 60k, ale nechal jsem to optimisticky na těch 40k, protože řadič a další elektronika tam bude asi jen jedna (samozřejmě né všechna) a vzhledem k velké kapacitě by mohlo nastat i něco jako množstevní sleva :). Ale je to jen můj odhad, nepřu se o to. Každopádně já mám 8TB Seagate Archive za 7k a něž takové disky u mě nahradí SSD, tak uteče ještě asi hodně vody (kdysi snad byla nějaká prognóza, že s cenou za 1GB SSD doženou HDD v roce 2017, to jsem zvědav :)).
množstevní sleva......a nebo přirážka za to, že je to všechno all-in-one
I to je možné, ale chci být optimista :).
Jestli máte "8TB Seagate Archive", tedy něco, co má v názvu určení k archivaci dat, tak vůbec netuším, proč uvažujete o SSD, které je k archivaci zcela nevhodné a nikdy k ní nebylo určeno.
Co pro uživatele vlastně znamená, když výrobce na harddisk nalepí značku "určeno pro archivaci"? Bude takový harddisk méně náchylný na totální ztrátu dat?
Já bych svoje data zatím 8TB disku nesvěřil, používá novou technologii ukládání dat přes sebe (SMR). Za pár let se ukáže, jestli takové harddisky jsou opravdu vhodné pro archivaci dat.
Cerstve vypocena technologie + nalepka "urceno pro archivaci"... vlastne sis na otazku, co pro uzivatele znamena ta nalepka, odpovedel sam: vubec nic, je to urcene na chytani naivek, co veri napisum na nalepkach ;) Jedinej zpusob, jak "archivovat" neco s HDD, je kazde tri roky data prohodit na nove disky a zbavit se starych...
Když něco vyjmuto a uloženo do šuplíku ztratí data, pak je to pro archivaci nevhodné. Když se něco porouchá, například díky bezolovnaté pájce, tak z HDD i tak vcelku jednoduše přečtete všechna svá data, u SSD bych to chtěl vidět.
Zařízení, které musí být celý smysluplný život na kapačkách není z hlediska archivace použitelné. Uživateli ale nic nebrání, aby ho použil jak k dekoraci na stěnu, tak k archivaci :-)
Seagate Archive je novotvar, označuje to "write only" zařízení. :-)
Je to určeno pro "cold data". Třeba archív fotek. Zápis ze šmírovacích systémů NSA. Sbírku rodinných pornofilmů.
To jsou data, která vůbec nepotřebujete a nikdy už potřebovat nebudete, ale je vám blbé je rovnou smazat - takže je šoupnete na "archivační disk", tím je to vyřešeno.
Nesmí se to téměř používat jako disk, protože jinak to odejde.
Například (o řád lepší) WD RED 4TB model má "doporučený" roční nájezd 120TB, čtení i zápis se počítá dohromady. Takže 30x zapsat+přečíst za rok. To je značně mizernější než to nejmizernější SSD - za dva roky záruky jen 60x a to se počítá i čtení. Údaj, kterým se výrobce v marketingu právě nechlubí.
Kdekdo křičí, že MLC, TLC buňky laciných SSD mají jen 3000 přepisů. Ale tyhle disky mají "doporučeno" jen 60, za dobu do záruky - a to včetně čtení. 365/7/24 jsou tyhle disky jen že se vydrží tak dlouho točit, aniž by se do vypršení záruky zadřel motorek. Neznamená to, že je můžete opravdu celou tu dobu používat jako disky.
Prostě data jednou zapíšete a pak je jednou za uherský rok přečtete. Není to vlastně disk, ačkoliv to tak vypadá. Je to spíše něco na způsob archivační pásky, ačkoliv to tak nevypadá.
Další věc je, že to má zrůdnou chybovost. UBER (Uncoverable bit error rate) je 10^14. Normální disky mají o řád více, skutečně použitelné disky mají o dva řády více. Znamená to každých cca 10 terabyte jedna zaručená chyba.
Nezní to tak strašně, ale když se trefí na správný bajtík filesystému, znamená to katastrofu. Nebo když to přepíše číslo v účetnictví. SMR disky se stopami přes sebe na tom budou velmi pravděpodobně ještě hůře. Tudíž jakýkoliv filesystém bez redundance a záruky datové integrity je sázka do loterie - té nevýherní. Jedině ZFS je na tom provozovatelné. Časem BTRFS, až bude hotové.
Pokud chcete archivovat, kupte si LTO-6. To je jediná věc, která opravdu spolehlivě a zaručeně funguje. A "stoletá" DVD a BD.
On ten ARCHIVE disk funguje dost podobne jako SSD - ma to ponekud vetsi "erase block" (sadu prekryvajicich se stop). Nastesti ten remapping resi firmware disku, takze lze a tom provozovat i stavajici filesystemy, jen tam bude vykonova penalta pri nahodnych prepisech.
Nevite jak je definovane UBER? Pri opetovnem precteni sektoru se nemusi chyba projevit? (stacilo by pak cist vse 2x a neni treba ZFS)
UBER je statistická hodnota. Takže teoreticky by to mělo fungovat, jak píšete. Jenže nefunguje.
Proč ? Disk je velmi "chytrý" a pokud přečtete znovu sektor, ve kterém byla UBER chyba (o které disk "neví"), tak vrátí stejnou hodnotu ze své interní cache - dostanete to samé. Podruhé se to fyzicky nečte. Kolik mají tyhle velké disky cache ? 64 MB nebo více. Musel byste tu cache úplně vypnout, někde ve firmware. A pak bude disk pomalý jak slimák, kromě toho k tomu nemáte jako user přístup.
Všechno je mnohem složitější. Jak sám píšete, funguje to dnes podobně jako u SSD. Žije to "bohatým vnitřním životem".
Tedy disky mají v sobě velmi složitý firmware - vícejádrové ARM procesory (viz. několik demonstrací, jak si na elektronice disku někdo pustil linux - nebo viry, které se schovají ve firmware disku). Je docela možné, že už samotné čtení je vícenásobné a disk hlásí chybu čtení, pokud se mu několikrát za sebou nepodaří přečíst stejnou hodnotu. Čtení probíhá po sektorech, dnes u těch velkých po 4 KB. Každý ten sektor má u sebe zabezpečovací CRC polynom na základě samoopravných Hammingových kódů, takže dokáže opravit z bloku (4 KB) určitý počet bitů - pak nehlásí nic, o něco více bitů dokáže identifikovat jako chybných - pak vyhlásí chybu. Pokud je chyb více, nepozná je - z toho jednoho bloku. K tomu má náhradní stopy, přesouvá interně bloky sem a tam, drží si mnoho různých pomocných tabulek a indexů. Podobně jako SSD. Nespolehlivost funkce je ošetřena softwarově.
Takže například zápis bloku u mnoha disků probíhá systémem R-W-R, kdy se porovnává, zda zápis byl úspěšný.
A všechno je to ještě mnohem složitější. Disky se ohromně liší firmwarem, podle účelu použití. Disky do desktopu nejsou optimalizované na konzistentní latence - důležitější je vrátit "správná" data, je jedno, že se místo např. 10ms čeká 2000ms. Takže takový firmware v případě problému zcela jistě provádí opakované čtení, v případě zápisu přesun bloku na záložní místo atd. Kdežto to samé si nemůže dovolit firmware disku pro RAID pole - tam je náhlý růst latence fatální, protože RAID řadič na to reaguje vykopnutím disku z poolu a označí ho za chybný.
Podobná věc je disků na záznam A/V, pro CCTV systémy. Tam platí to samé - důležité je zaznamenat audio-video stream, bez časových lapsů a vypadlých snímků. Na pár bitových chybiček se nehledí - když vypadne pixel (celá komprimační jednotka, u MJPEGu třeba 8x8 pixelů) v jednom snímku, nic podstatného se neděje.
Můžete se podívat někam na skutečné testy (třeba na storagereview.com), kde se testuje konzistentnost latence. Když nastoupily SSD, první generace, byly pro RAIDy a datacentra nevhodné právě občasným vyskočením latence nade všechny meze - disk se občas "zamyslel" a celé RAID pole lehlo - a stávalo se to třeba jen jednou denně, u každého zatíženého SSD, takže se to velmi obtížně hledalo. A to samé dnes vyvádějí tyhle velké "cold-data" disky.
Ty "cold-data" disky na svůj účel stačí. Ale je záhodno věřit výrobci - pokud píše "disk je vhodný do malých NASů", má na mysli domácí NASy s minimálním (nejlépe téměř nulovým) provozem, když na výsledku téměř nesejde a firmware těch NASů s takovými problémy u disků počítá. WD RED, WD RED Pro, Seagate NAS, ... laciný šrot s doporučeným ročním nájezdem 120 TB (RED), 180 TB (RED Pro). Funguje to, ale nesmíte ho přetížit, jinak odejde.
O kus lepší jsou ty "near enterprise" WD RE4, Seagate ES3, ... ty mají ročně 550 TB. To už je lepší. A hlavně - mají o hodně lépe pohlídané latence, mají o řád lepší UBER. Dají se dávat do větších RAID polí.
Nejlepší velké disky široko daleko jsou HGST Ultrastary. Ty mají UBER také 10^15, ale zdaleka nejstabilnější latence, nejlepší firmware. A kromě jiného - mají MTBF 2 mega.
Celkově vzato, moderní TB "disky" jsou zcela odlišná zvířata než disky, i když se to jmenuje stejně. Bez ZFS je to nepoužitelné. RAID nezaručuje datovou integritu, naopak je velmi nebezpečný, protože každý resilvering znamená celé přečtení a zavlečení UBER chyb do celého pole. Po pár letech provozu - bez scrubbingu (drbání) je téměř každé pole na pokraji smrti - po havárii disku se již většinou nepovede rekonstruovat.
Clovece Vy ste z toho jasny. Porovnavat funkcionalitu a samotne urcenie 8TB Seagate Archive a HOCIJAKEHO SSDcka je tak zcestne, jak pytat sa preco Titanik nelietal.
A ked uz sa bavime o cene, 6 TB SScko v 2,5 palcovom sasi na SATA III (ta spotrebitelska klasika) by stalo minimalne 2500 € co pri dnesnom kurze mame 68500 ceskych kacek, kedze najlacnejsie 1TB-like (rozumejme 960 GB - 1000 GB) modely stoja cca 400 € a pouzil som linearnu zavislot pre kapacitu.
"Jak by se vám líbilo 2,5palcové SSD s kapacitou 6000 GB?"
Odpověď je jednoduchá: bez informace o ceně a životnosti nijak. Až to bude cenově přijatelné a až to bude mít rozumnou životnost, tak jo :-).
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.