Lidé z PC Perspective zjistili, že interní fragmentaci lze určitým způsobem práce s SSD ovlivnit. Jednou z možností je zapisování velkých, ale opravdu velkých bloků dat, nejlépe sekvenční přepis celého SSD naráz. Pravda, nejde o nic, co by běžného uživatele těšilo (každou chvíli někam odklidit obsah celého SSD, komplet ho přepsat a zas to nasypat zpátky skutečně není to pravé ořechové, nehledě na to, že to takřka eliminuje možnost mít na takovém SSD operační systém, což je jedna z možností využití jinak docela svižného produktu). Zatímco první průběh HD Tachu vypadal kostrbatě, druhý už vypadal zase krásně:

Samozřejmě kdyby to bylo tak jednoduché, asi by nad tím ještě někdo přimhouřil oko, i když je taková metoda „občerstvování“ celého SSD v praxi v zásadě nepřijatelná (ono se nejedná o žádný za pár sekund hotový proces). Jenže pomineme-li fakt, že se SSD za čas opět dostane do neutěšeného stavu, je nutné říci jednu důležitou věc: metoda kompletního sekvenčního přepisu nemusí vždy zabrat. Vlastně to vypadá, jakoby si na tuto „divnou údržbu“ SSD zvykl a napříště to může mít ten efekt, že se zápis začne zpomalovat jako celek po celé kapacitě SSD, jak to ukazuje několik dalších ukázek (jejichž vygenerování prý trvalo kolem šesti hodin):

V tento moment nastávají dvě možnosti: Zpomalovat kontinuálním přepisem zápis s tím, že průběh zápisu bude po celém SSD stejný, nebo zapisovat další a další malé bloky dat a už tak sníženou křivku zápisu ještě více kostrbatit. Ani jedno není něco, co bychom považovali za dobré.

Druhá metoda spočívá ve využití příkazu „SECURE ERASE“, kterým by měly být vybaveny všechny pevné disky a reagují na ně také SSD. Základem této funkce je v podstatě „skartování“ dat, na pevném disku dochází ke kompletnímu přepisu všeho možného a dokonce i tzv. „G-listu“, který obsahuje seznam již přemapovaných sektorů z důvodu toho, že některé jsou již fyzicky vadné (na pevném disku toto hlídá technologie S.M.A.R.T. a ta také dokáže říci, kolik sektorů je již takto realokováno). Na SSD dělá v podstatě totéž, jen je ta operace rychlejší a kromě toho maže i interní „lookup“ tabulku, takže je vlastně co do výkonu ve stavu, jakoby právě sjel z výrobní linky. Tedy až na již provedený počet přepisů. Jednou z utilit, které SECURE ERASE dovedou, je DOSový HDDErase, jenže aktuální verze 4.0 si bohužel s SSD neporadí. Coby ryze DOSová utilita je potřeba samozřejmě být v čistém DOSu (to už ani někteří z vás neznají, že? ;-) a pozor, řadič musí být v „IDE-kompatibilním“ režimu, tedy především nesmí být v režimu AHCI, protože DOS a AHCI zkrátka dohromady moc dobře nejdou ;-).

Naštěstí existuje starší verze HDDErase 3.3, která si ještě s SSD poradí a dovolí jít přes určité zádrhely dále a provést to, co se od ní očekává. Pozor: HDDErase opravdu maže data, takže jestli nevíte, co děláte, vůbec to nezkoušejte (odkaz ke stažení dali na PC Perspective k dispozici, my jsme se pro jednoduchost rozhodli tuto verzi umístit i na náš server, ale berte na vědomí, že je to jen pro potřeby těch z vás, co se v tom vyznáte a opravdu víte, co děláte, tímto způsobem smazaná data jsou totiž definitivně a nenávratně zlikvidována).

Zatímco na pevném disku probíhá skutečně fyzické ničení (přepis) dat a proces tak může zabrat dlouhé hodiny podle jeho kapacity, na SSD tento příkaz v podstatě jen flash pamětem říká, že se mají přepnout do takového a takového stavu a už nečeká na to, až se tak stane, takže celá operace je na SSD hotova během minuty (smazání jednoho 512kB bloku zabere u flash paměti přibližně 2 ms).

V ten moment se opravdu dostane SSD do stavu, že je „jako nový“ a zápis se opět vyšplhal na původních zhruba 80 MB/s.

Jenže ouha, stačilo na SSD nahrát původní data zpět, šlo o image operačního systému, který tam byl před tím. Ani nebylo potřeba provést instalaci, která jako taková by způsobila ještě větší fragmentaci.