Články, které na podporu svých tvrzení uváděli Netopýři,
však problémy s jitterem rozebírají velmi "fundovaně". Velmi často uváděný
článek (Jitteressay) však mimo
jiné nabízel vysvětlení přenosu jitteru z desky na převodník
"mikrokosmickými" přenosy přes napájecí zdroj. Není divu, autor této teorie je
podle autora tohoto článku totiž člověk z firmy Sony Music, která ovšem není
výrobcem přehrávačů, jak si autor příspěvku myslel, a tedy prý přece "musí
vědět, o čem hovoří", ale naopak je vydavatelem CD, takže skutečně "ví, o čem
hovoří";snahou této firmy určitě není povzbudit čtenáře ubezpečením o shodnosti
kopie a originálu, právě naopak, kopírování se zuby nehty brání, což dokazuje i
vysoce aktivním nasazováním kaktusů čili výrobou ACD (Almost Compact Disc).
Zde si zase trochu mimo mísu dovolím tvrdit, že dobře udělaná kopie
z kaktusového ACD je v určitých ohledech daleko kvalitnější než
originál. Ale zpět do mísy. V tomto článku se dále píše, že prý kopie
rychlostí 4× jsou horší než 2× a ty jsou zase horší než 1× (subjektivní
hodnocení kvality zvuku). Toto je opět v rozporu s testem kvality rychlostí,
kde jednorychlostní kopie měly nejvyšší BLER, ale pořád tak malý, že rozdíly
v kvalitě zvuku prostě nejsou. Z těchto důvodů nevím čemu mám
v tomto článku věřit a čemu ne, a zda není celý tento článek ovlivněn
nějak hudebními vydavatelstvími. Těm toto totiž jedině prospívá. Někdo
požaduje, abychom tento článek přeložili a na našem serveru uveřejnili. Pokud
ho někdo přeloží, můžeme o tom uvažovat, my to ale dělat nebudeme, na to se nám
zdá článek přece jen trochu "duchařský". Jsme holt v tom myšlenkovém
skanzenu.

Zajímavé byly i další protimluvy v táboře Netopýrů: Prý
nemohu na levném a nekvalitním zařízení poznat rozdíly, ale pouze na vysoce
kvalitním zařízení. Jenže podle jejich teorie mikrokosmického přenosu jitteru
ze vstupu na D/A převodník přes zdroj nebo jiným rušením by to tedy znamenalo,
že jsou na tyto konstrukční nedostatky citlivější ty kvalitní přístroje. A ty
levné tolik ne? Když jsem se díval na technické údaje přehrávače Marantz SA12S1,
použitého v mém testu, našel jsem údaj, že obsahuje "Ultra Low Jitter Master
Clock". Nikde jsem nenašel přesné vysvětlení, ale dá se to zřejmě interpretovat
tak, že hodiny, které řídí převodník, mají extrémně stabilní kmitočet a tedy zanedbatelný
jitter. Pokud by tento jitter měl být závislý na mikrokosmických přenosech, tak
dělá Sony Music z vývojářů Marantze neschopné lidi. Pokud má Marantz
pravdu, nemají pravdu Netopýři, že na nejlepších komponentech se vliv kopie
rozezná. Pro zajímavost: Našel jsem ještě podobnou vymoženost u SONY přehrávačů
SCD XE670, SCD XB770 a SCD XA333. SONY zde hovoří o Direct
Digital Sync (přímá digitální synchronizace). Podle SONYho prý tato
vymoženost přestaví či přesynchronizuje digitální audio signál se systémovými
hodinami přehrávače těsně před digitálně analogovým převodem. Zajímavé je, že
je to už u přehrávače za cca 10000,- Kč. Jsem přesvědčen, že tyto věci
způsobují přesnější časový převod oproti běžným přehrávačům, kde je stabilita
kmitočtu převodníku zřejmě trochu horší (ale samozřejmě pouze ve srovnání
s těmi lepšími, a pořád v mezích kvalitního poslechu). Neznamená to
ale, že je závislá na médiu, které v přehrávači hraje. Tyto skutečnosti
staví opět úplně na hlavu argumenty Netopýrů, že rozdíly v kvalitě jsou u
kvalitnějších přístrojů více poznat. Takže se postupně dostáváme k tomu,
že král je nahý. A jestli se nedá vysvětlit rozdíl v kvalitě jitterem, který
u lepších přehrávačů (u kterých by se prý měl výrazněji projevovat) je ještě
menší než u levných, tak čím to tedy je? Data jsou shodná, jitter je minimální
a extrémně nízký, co nám tedy ještě zbývá? Snad už jen to, že kopie musí samozřejmě hrát hůř

Další článek,
doporučovaný Netopýry, mluví ale o něčem jiném, než bylo téma mého článku.
Mluví o zařízeních, spojených pomocí S/PDIF kabelu a o odstranění jitteru,
který vzniká synchronizací přístrojů na tomto interface. Sice je malý, daný
kvalitou PLL, s malým kmitočtem,  takže si nedovedu představit nějaký znatelný
vliv na kvalitu reprodukce, ale pravda je, že tam vzniká. Po redukci speciálním
zařízením se zredukuje takřka na nulu a tím pádem rozdíly v reprodukci
určitě budou. Ale myslím si, že skutečně jen pro netopýry. Zkoušel jsem poznat
něco posloucháním originálu přímo z CD a kopie přes S/PDIF a rozdíly,
které by tam být mohly, byly asi tak nepatrné, že jsem si vůbec nebyl jistý, že
tam nějaký rozdíl slyším. Jenže v tomto článku je popisován stav, kdy
určitý jitter je odstraněn a porovnávají se rozdíly s ním a bez něj, kde
skutečně k nějaké změně došlo. Nemá to nic společného se stavy uvnitř CD
přehrávače, kde je na převodníku určitý malý jitter (navíc zhruba platí, že tím
menší, čím kvalitnější zařízení mám) a je nezávislý na tom, jak kvalitní médium
zrovna je přehráváno.

Mnohdy vznikaly názorové střety i díky nedorozumění. Já
nikdy netvrdil, že jitter neovlivní kvalitu zvuku. Tvrdím ale, že to, zda
přehrávám originální CD nebo kopii, nemůže vůbec ovlivnit jitter převodníku D/A.
Ale někdy mně připadalo, jako že si Netopýři myslí, že chci tvrdit, že velikost
jitteru není pro zvuk důležitá.

A tak jsem rád, že pro mne a zřejmě i velkou většinu dalších
lidí splňuje CD systém to, co má splňovat a co si kladl od narození do vínku:
Nezávislost kvality zvuku na kvalitě nosiče. Kdo neslyšíte rozdíly ve kvalitě
zvuku datově shodné kopie CD a originálu a myslíte si, že to tak má být: Vítejte
v myšlenkovém skanzenu!

Pokud vás i tento článek natolik zaujal, že byste se k němu rádi vyjádřili, nebo si chcete přečíst ostatní reakce, pak jako vždy máte možnost v auditoriu "Stolní CD-DA vypalovačky".