Možná by byla ještě přesnější formulace: „pokud mu nezapnete limit spotřeby“. Většina konfigurací totiž má ve výchozím stavu limit vypnutý, a tak je v podstatě jedno, zda si pořídíte 65W Core i9-13900, 125W Core i9-13900K nebo dražší Core i9-13900KS, protože ve všech případech jde o tentýž křemík, jehož výkon není omezen limitem taktů, ale limitem spotřeby. Pokud je limit spotřeby vypnutý (jak ve výchozím stavu je), rozdíl výkonu mezi čipy odpovídá už jen kusové variabilitě a výkonu osazeného chladiče.

• 65W Core 13000 / Raptor Lake otestováno v CineBench: Výsledky pěkné, ale…

To jsme si ostatně ilustrovali na prvních výsledcích „65W“ Core i9-13900. Dosavadní výsledky však ukazují, že s Core i9-13900KS to nejspíš nebude jiné. V podstatě ani není důvod, aby bylo. Pokud vezmete stejný křemík a vypnete mu limity napájení, pojede prostě na takových taktech, při kterých zvládá odpadní teplo odvádět chladič. Jestli je na čipu písmenko K, KS nebo nic, je v podstatě vedlejší.

Jak vidíte z výsledků naměřených na různých sestavách v grafu, podstatnější než typ procesoru je nastavení limitů, konfigurace sestavy (chlazení, napájecí obvody, paměti…). Core i9-13900KS tak v podstatě nabízí totéž co Core i9-13900K s vypnutým limitem. Pár set bodů navíc u procesorů této výkonnostní relace nelze chápat jako reálný výkonnostní rozdíl. Rozdíly nedosahující ani jednoho procenta jsou menší než reálná variabilita měření, kdy každý výsledek v řadě je v praxi mírně odlišný (závisí i na teplotě vzduchu, Core i9-13000 - opět podle konfigurace - může první dvě minuty běžet s limitem ~100 °C a teprve po nich snížit na ~90 °C; pokud je tedy procesor a chladič méně zahřátý, může delší dobu držet vyšší takty, při kterých se vejde do konkrétního teplotního limitu).

3% rozdíl jednojádrového výkonu se již dostává na (či lehce nad) úroveň toho, co lze považovat za variabilitu měření. V praxi opět ale větší rozdíl udělá výběr chladiče, teplovodivé pasty či teplota v místnosti.