Na prvním videu je E-ink našitý na látce. Jde o typ SIRF, který je omezen počtem segmentů, takže jako displej pro čtečky je prakticky nepoužitelný, spíše jej lze využít jako něco, co bude blikat. V tomto případě jsou segmenty vytvarovány do nápisu EINK s okrajemi a výplní.

Další ukázka obsahuje E-ink na poštovní obálce. Zde je už těch segmentů trochu více, takže i když je jistá snaha ukázat, že obálku lze do určité míry zmačkat (řekněme do takové, s jakou se můžete setkat u „běžné pošty“ ;-), na úplnou zmuchlatelnost raději zapomeňte.

Video třetí je asi nejzajímavější a ukazuje skutečný pokrok využitelný v samotných čtečkách, zde už skoro nějakých moderních tabletech. Jednak jde o barevný displej, na který svět čeká s otevřenou náručí a jednak je rychlost zobrazování už dost velká na to, aby bylo možné po displeji chtít i nějakou tu animaci, včetně přehrávání videa (inspirace u novin s pohyblivými obrázky z filmu „Harry Potter a vězeň z Azkabanu“ je zřetelná ;-).

Vzdáleně to připomíná první barevné LCD, setrvačnost zobrazení je dost markantní, každopádně jako náhrada klasického LCD už to vypadá použitelně, zejména s ohledem na spotřebu takového displeje a zobrazování bez podsvícení (čtečka e-knih už by se mohla dostat na půli cesty k tabletu). Barvy samozřejmě nejsou kdovíjak „vivid“, ale jsou tam a svou použitelnost to určitě má. Tak doufejme, že E-ink dotáhne tuto technologii k „masové použitelnosti“. Přeci jen už se o barevných e-papírech hovoří dost dlouho.