Argument US vlády zněl jasně. Služba Megaupload byla označena za semeniště pirátů, kde se vyskytuje naprosto mizivé procento legálních souborů. Nicméně neexistoval zatím žádný oficiální výzkum, který by jasně podporoval či vyvrátil toto tvrzení. Až doteď.

Výzkumníci z bostonské severovýchodní univerzity, spolu s kolegy z Francie a Austrálie si dali tu práci a začali pečlivě zkoumat milióny souborů, které byly nahrány na celkem 5 cyberlockerů (Megaupload, FileFactory, Filesonic, Wupload a Easy-share), plus jednu reuploadovací službu Undeadlink. Aby výzkumníci zjistili, jestli jsou soubory skutečně legální nebo ne, tak museli extrahovat příslušná metadata z jednotlivých uploadovacích míst.

Problém nastal tehdy, když výzkumníci u značného procenta souborů nemohli přesvědčivě zjistit, zdali porušuje copyright nebo ne. Kupříkladu pro výše zmíněný Megaupload se zjistilo, že u 31 % všech uploadů prokazatelně docházelo k porušování copyrightu, zatímco 4,3 % byly legitimní soubory (to je zhruba těch 10 000 000 legálních souborů). U zbývajících skoro 65 % nebylo možno určit, jestli je daný soubor legální či není. Při odstavení služby Megaupload bylo odhadem k dispozici na serverech celkem 250 miliónů souborů.

Kim Dotcom si myslí, že Megaupload obsahoval výrazně více legálních souborů než zmíněných 10 000 000. Teoreticky pokud by neidentifikovatelný obsah neporušoval copyright, tak by Megaupload měl až 172 500 000 legálních souborů.

Z testovací šestky vyšla nejlépe filehostingová služba FileFactory, na které bylo celkem 14 % legálních souborů. Zato nejhůře dopadl podle studie Wupload, který měl spolu s Undeadlinkem něco okolo 0,1 % legálních souborů, a zhruba 79 % všech souborů těchto služeb porušovalo copyright.