Stále jedinou společností, která je schopná v blízké budoucnosti zahájit novou éru kosmické turistiky je Virgin Galactic s raketoplánem SpaceShipTwo. Žádný jiný tým ze soutěže Ansari X Prize ani mimo ní doposud neuskutečnil jediný byť testovací let nad hranici sta kilometrů, ani se k tomuto kroku nepřiblížil.

Velkým problémem zůstává ochota investovat do tohoto nejistého podniku. Kosmické lety ať už na suborbitální nebo oběžnou dráhu budou ještě nějakou dobu výjimečné a budou sebou přinášet notnou dávku rizika. Mnoho zainteresovaných osob však věří, že je to stejné jako v počátcích letectví. V případě kosmické turistiky brzdí náš optimismus především zkušenost z historie pilotovaných kosmických letů.

Vždyť Rusové a Američané létají na oběžnou dráhu už od počátku šedesátých let a stále v koncepčně v podstatě stejných prostředcích – kosmickou lodí vynášenou konvenční kosmickou raketou.

Otázkou samou pro sebe zůstávají lety na oběžnou dráhu. K tomu je třeba udělit kabině nebo raketoplánu podstatně vyšší rychlost. Pokud proto v bližší době k něčemu takovému dojde, spíše se bude jednat o dohodu společností, které již vynáší náklady pro státní kosmické agentury. Příkladem může být kosmická loď Dragon společnosti SpaceX často zmiňována v souvislosti s nafukovací orbitální stanicí Bigelow Aerospace.

Z takových to nafukovaných modelů by mohla být postavena soukromá kosmická stanice pro turisty. Zdroj: Wikipedia, NASA

Bude ovšem potřeba přicházet s novými nápady. Jinak zůstane kosmická turistika jen doménou těch nejbohatších, kteří mají více než dvacet milionů dolarů na to, aby si zaplatili týdenní výlet na Mezinárodní kosmickou stanici. Je to něco jako kdyby letadla měli jen vojáci a směl se proletět jen ten, kdo za to zaplatí hodně vysokou sumu.