Neexistence soukromých dopravních prostředků ovšem neznamená, že by se na oběžnou dráhu nemohl podívat nikdo jiný, než profesionální astronaut. Vůbec první kosmičtí turisté letěli do kosmu na palubě ruských kosmických lodí Sojuz na Mezinárodní kosmickou stanici. Při jejich letech proto byla využitá stejná technika jako v případě kteréhokoliv jiného letu. Ve všech případech vynesla kosmické turistiky na Mezinárodní kosmickou stanici osvědčená ruská kosmická loď Sojuz. A jednotlivé zhruba týdenní výlety byly patřičně zpoplatněny.

Denis Tito

Vůbec prvním kosmickým turistou se stal v roce 2001 americký občan Denis Tito. Na Mezinárodní kosmické stanici strávil devět dnů. Za tento vskutku kosmický zážitek zaplatil 20 milionů dolarů. Zajímavé je, že Tito s označením za kosmického turistu nesouhlasí. Provedl totiž na oběžné dráze několik vědeckých experimentů a považuje se proto za nezávislého výzkumníka.

Denis Tito se narodil v New Yorku, v Queens. Vystudoval Forest Hills High School, kde získal bakalářský titul z letectví a astronautiky. Dále získal titul Master of Science na Rensselaer Polytechnic Institute a v minulosti dokonce pracoval pro JPL spadající pod NASA. Zajímavé tedy je, že má v kosmonautice jak vzdělání, tak i praxi a není to člověk odjinud, který by si chtěl z obyčejného rozmaru zaplatit kosmický let jen tak.

První kosmický turista Denis Tito. Zdroj: Wikipedia, NASA

Na něj si musel také nějak vydělat. V roce 1972 založil společnost Wilshire Associates poskytující investiční poradenství. Podnikal i v dalších letech a natolik úspěšně, že si na přelomu tisíciletí mohl bez problému dovolit zaplatit dvacet milionů za týdenní výlet na orbitální stanici.

Zajímavé přitom je, že všichni kosmičtí turisté letěli na palubě ruských lodí. Američanům se myšlenka platícího turisty na palubě raketoplánu, potažmo Mezinárodní kosmické stanice nezamlouvala. Kosmická agentura vynaložila nemalé prostředky daňových poplatníků a vyškolila profesionální astronauty, kteří létají do kosmu dělat svou práci a nikoliv se bavit. Představa toho, že někdo z nich nepoletí, protože si prostě někdo zaplatí je proto pro Američany dosti nepřijatelná. Oproti tomu Rusové hledají každou příležitost, jak si přivydělat a nad tím, že na místo vlastních lidí poletí nějaký „boháč“ si hlavu nelámou…

Mark Shuttleworth

Pro příznivce Ubuntu je jistě zajímavé jméno Marka Shuttlewortha. Současný majitel a šéf společnosti Canonical vyvíjejících tuto populární linuxovou distribuci se stal v roce 2002 celkově teprve druhým kosmickým turistou.

Na Mezinárodní kosmickou stanici jej vynesla kosmická loď Sojuz TM-34 a 9 dnech a 21 hodinách se vrátil zase na palubě předchozího Sojuzu TM-33, který předtím sloužil jako záchranná kosmická loď. Stejně jako jeho předchůdce jej kosmický výlet měl stát 20 milionů dolarů, které si vydělal jako podnikatel v informačních technologiích.

V polovině devadesátých letech založil společnost Thawte specializující se na digitální certifikáty a internetovou bezpečnost. V  roce 1999 jí prodal za zhruba 575 milionů dolarů společnosti VeriSign. A už v roce 2000 založil, zformoval investiční společnost HBD Venture Capital, jež hledá investiční příležitosti v Africe i jinde. Mimochodem Mark Shuttleworth je jihoafrickým občanem a tedy i prvním jihoafrickým astronautem, respektive kosmonautem.

Mark byl dodnes nejmladším kosmickým turistou. V době letu mu bylo teprve dvacet devět let. Narodil se v roce 1973 ve Welkomu, v Jihoafrické republice. Na univerzitě v Kapském městě vystudoval Finance a Informační systémy. V současné době žije na ostrově Man patřící do Velké Británie. Jeho největší současnou aktivitou je šéfování Canonical Ltd., kterou založil v roce 2004 s cílem podporovat vývoj distribuce Ubuntu. Podle Wikipedia čte sci-fi a surfuje (na internetu i na vlnách).

Mark Shuttleworth na Mezinárodní kosmické stanici. Zdroj: Wikipedia, NASA

Gregory Olsen

V pořadí jako třetí kosmický turista letěl Američan Gregory Olsen. Do (i pro turisty) povinného výcviku se zapojil už v roce 2003. Jenže přes všechnu snahu mu nebyla cesta po lékařských testech povolena. Přesto se nevzdal a nadále pokračoval v alespoň teoretické přípravě. V roce 2005 mu po lékaři nakonec jeho vysněnou kosmickou cestu odsouhlasili. Na Mezinárodní kosmickou stanici odstartoval 1. října 2005 na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-7. O 9 dní a 21 hodin později se vrátil na palubě Sojuzu TMA-6. I on uskutečnil několik vědeckých experimentů z oblastí dálkového průzkumu Země (pozorování z oběžné dráhy) a astronomie.

Olsen je mimochodem velmi významným vědcem v oblasti polovodičových detektorů infračerveného záření. Drží několik patentů z této oblasti a v minulosti založil dvě podnikatelsky úspěšné společnosti EPITAXX a Sensors Unilimited zabývající se výrobou polovodičových detektorů záření v oblasti blízkého a krátkovlnného infračerveného záření. Vedle toho zasedá v poradních výborech mnoha univerzit.

Gregory Olsen na oficiální portrétní fotografii NASA

Narodil se v roce 1962 v New Yorku, v Brooklynu. Na vysokou školu jej pro údajně špatné výsledky ze střední školy nevzali a plánoval jít do armády Spojených států. Nakonec ale dostal stipendium a na Fairleigh Dickinson University vystudoval s vyznamenáním a následně získal PhD v oboru vědy o materiálech na University of Virginia. Poté začal podnikat. Věří, že za úspěchem jej může přivést skloubení vědeckých znalostí s intuicí a tvrdou prací. Obě společnosti, které založil, prodal a do jedné se nakonec jako spolumajitel vrátil a podnikání bylo ve finále natolik úspěšné, že si mohl dovolit zaplatit právě výlet do kosmu.

Anousheh Ansari

Narodila se v Mašhadu, v Iránu v roce 1966. Své dětství prožila v Teheránu a po revoluci emigrovala ještě jako teenager spolu s rodiči do Spojených států amerických. První kosmická turistka tak paradoxně pochází ze země, kde jinak žen nemají dost slabě na růžích ustláno.

Už ve Spojených státech získala bakaláře z elektrotechniky a počítačových věd na George Mason University a magisterský titul z elektrotechniky na George Washington University. Dalším zlomem v jejím životě byl rok 1993, kdy společně se svým manželem a bratrem založila společnost Telecom technologies, inc. Od té doby se věnuje úspěšně podnikání.

V kosmické turistice o sobě dala Ansari, respektive její rodina vědět, když se stala sponzorem soutěže X Prize o to, kdo jako první překoná se soukromým pilotovaným prostředkem sta kilometrovou hranici. V roce 2006 se pak samotná Anousheh Ansari vydala na palubě Sojuzu TMA-9. V kosmu pobyla dohromady dvanáct dnů, než se naopak na palubě Sojuzu TMA-8 vrátila stejným způsobem jako její předchůdci na zem.

Anousheh Ansari v modulu Zvězda během svého pobytu na Mezinárodní kosmické stanici. Zdroj: Wikipedia, NASA

Charles Simonyi

V roce 2006 rozšířil řady kosmických turistů Američan s maďarským původem Charles Simonyi. Ze své rodné země emigroval v roce 1966. Jeho první štací bylo Dánsko, kde pracoval jako programátor. O dva roky později se přestěhoval do Spojených států amerických, kde získal na University of California v Berkley bakalářský titul v oboru technické matematiky.

Jeho další kroky vedly tam, kde se ve výpočetní technice něco dělo. V letech 1972 až 1980 pracoval jako programátor ve slavném středisku PARC firmy Xerox v Kalifornii (ano je toto místo, kde vznikalo uživatelské prostředí, myš a další věci o kterých se tvrdí že je ukradl jak Steve Jobs, tak Bill Gates). Charles Simonyi zde pracoval na textovém editoru Bravo, který byl jako vůbec první typu WYSIWIG („What you see is what you get“). Jeho další kroky vedou počátkem osmdesátých let k Microsoftu, kde vedl vývoj tabulkového procesoru Miltiplan a později dodnes známého a hojně používaného Excelu a taktéž prvních verzí Wordu.

V Microsoftu se Simonyi propracoval až na hlavního softwarového architekta. Odešel již jako zajištěný člověk v roce 2002. Následně založil vlastní společnost zaměřující se na vývoj software. Své vydělané peníze si ale hodlal také užít, takže oslovil prostřednictvím soukromé agentury Rusy s tím, že by si rád zaplatil jízdenku na Mezinárodní kosmickou stanici.

Vlevo Charles Simonyi během přípravy na let, vpravo od něj Gennadi Padalka, Michael Barratt. Zdroj: Wikipedia, NASA/Victor Zelentsov

7. dubna 2007 už seděl v Sojuzu TMA-9 a vydává se na ní. Jeden jediný let mu ale nestačil a proto se ucházel o další místo. 26. března 2009 se vydává jako první kosmický turista letí do kosmu napodruhé na palubě Sojuzu TMA-14. Údajně uvažoval i o třetí kosmické misi ale své ženě slíbil, že byla tou poslední a nadále už bude v relativním bezpečí na zemi.

Richard Garriott

I další kosmický turista na seznamu, Richard Garriott podnikal v informačních technologiích, respektive videohrách. Narodil se 4. července 1962 v Cambridgi, Anglii. Jeho otcem je Owen Garriott, jež byl v letech 1965 až 1986 astronautem americké kosmické agentury NASA a sám se do kosmu podíval dvakrát při misích Skylab 3 (na stejnojmennou stanici) a STS-9.

Sám Richard Garriott se od svých mladých let zajímal hlavně o videohry a ani nedokončil vysokou školu. Svou první hru naprogramoval v roce 1980 a v osmdesátých letech stál za hrami série Ultima. V roce 1983 založil společně se svým bratrem společnost, kterou začátkem devadesátých let odkoupil Electronic Arts.

Richard Garriot (vpravo) během svého pobytu na stanici. Zdroj: Wikipedia, NASA

Směrem Mezinárodní kosmická stanice se Garriott vydal 12. října 2008 na palubě Sojuzu TMA-13. Na stanici nezahálel a věnoval se zejména lékařsko-biologickým experimentů ve spolupráci s ESA i NASA. Vedle toho podnikl řadu popularizačních a vzdělávacích akcí, takže bychom i u něj mohli označit misi vzhledem ke své délce dvanácti dnů i s cestou přínosnou.

Guy Laliberte

A doposud posledním kosmickým turistou na seznamu je Kanaďan Guy Laliberte. Jeden z mála, kteří se neživili elektrotechnikou nebo výpočetní technikou v žádném slova smyslu. Na místo toho založil známou cirkusovou společnost Cirque du Soleil a je známý také jako hráč pokeru.

O možnosti kosmického letu jednal už od roku 2004, ale z neznámých příčin na palubu žádného Sojuzu nenastoupil. Až v říjnu 2009 se uvolnilo místo na němž měl letět kazašský kosmonaut a Guy Laliberte svou šanci využil. Na Mezinárodní kosmickou stanici odstartoval 30. září 2009 na palubě Sojuzu TMA-16 a v kosmu pobyl 10 dní a 11 hodin. Zpět na zem se pak vrátil v Sojuzu TMA-14, na němž letěl do kosmu (nikoliv už zpět) Charles Simonyi.

Guy Laliberte hraje poker. Zdroj: Wikipedia, LasVegasVegas.com

Od té doby neletěl žádný další kosmický turista. Nejde tak ani o to, že by nebyl zájem, ale není možnost. Rusové museli uvolnit, i když ne za málo, místa po turistech Američanům, kteří ještě několik let nebudou mít vlastní pilotovanou kosmickou loď. Do budoucna přesto plánují obnovení turistických letů, což má být umožněno navýšením výroby pilotovaných kosmických lodí Sojuz o jednu ročně.