Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Levna optika primo v PC by se mi i hodila... Chtelo by to ale jeste nejakou levnou svarecku. Krimpovacima klestema si asi koncovky neudelam... ;-))
Light Amplification through Stimulated Emission of Radiation = Zesilovač světla stimulovaný emisním zářením. Tohle jsem se učil na škole před mnoha a mnoha lety. A podotýkám že na střední! Takže maximálně tomu EN nápisu může někdo nerozumět, ale rozhodně ne tomu českému.
A kdy se zacne prodavat Laser-Blaster pro USB? A bude na to potreba zbrojni pas? A co na to Jan Tleskac? ;-)
Karzak: Taky mám rád Zeleného Raula.. Ale v dnešní době by se k tomu mělo dodat "A co na to Michal David?, co na to Standa Gross?" :)
Hm... naposledy som mal fyziku pred desiatimi rokmi, ale celkom by ma zaujimalo, ako vyriesili Raleyghov rozptyl, ktory je vzdy radovo silnejsi ako Ramanov.. a ak ma byt Ramanov rozptyl taky silny, pravdepodobne tam ide o prenos energie na rezonancnych frekvenciach.. no neviem, asi sa na to lepsie pozriem ;-)
S tim laserem je to správně takhle: "Light amplification by stimulated emission of radiation", v češtině - "Zesílení světla stimulovanou emisí záření" třeba. To through (zkrz) tam opravdu nepatří.....
Jinak díky za článek popisující princip onoho inteláckého oběvu.
Jeste jsem to cele neprecetl, ale nema v pasazi "že k jednomu atomu křemíku současně doputují dva elektrony a jejich společná energie již k excitaci elektronu stačí." byt dva fotony?
Hon_za: Samozřejmě, díky za upozornění.
Nemam chut hledat reference, ale nerekl bych, ze na toto "prisli vedci z Intelu", spise si tipuji, ze dana technologie zlevnila a Intel se snazi pasove vyrabet neco, co je v optoelektronice znamo jiz leta, no nic.
Kazdopadne neni pravda, ze material pro vyrobu laseru je drahy. Laser se da vyrobit skoro z cehokoliv (at generator nebo zesilovac) v celem viditelnem spektru (a dal), i kdyz je samozrejme pravdou, ze kvalita zdroje se lisi (treba koherencni delkou). Hlavni vyhodou kremiku je (jak jinak v pripade "inovatoru" od Intelu) byznys. Neni treba menit zabehane (Si) technologie z vyroby cipu.
PS. nebojte se prelozit continuous jako kontinualni (tj. opak pro pulsni lasery) nebo se aspon pred psanim takoveho prispevku podivat do nejake ucebnice optoelektroniky
No nevim, ale ted jsem delal zkousku z Elektronickych soucastek a vubec se mi nelibi pojem pozitivni a negativni elektrony. Pri prechodu elektronu z valencniho pasu do vodivostniho vznika ve valencnim "dira". Foton se v polovdici premeni v par elektron dira a vytvori elertricky proud.
Tak to je po dost dlouhe dobe, co jsem si na CDR precetl fakt kvalitni clanek. Takove by mohly byt casteji.
p.s. ty drobne chybicky nevadi...
zvaracku nehladaj :) optika sa da aj lepit :)
Hezky clanek, jen bych mel pripominku k tomu zaveru. Vybec si nemyslim, ze by uvedena technologie mohla prispet ke zevsedneni, ci dokonce zlevneni optiky v PC, atp. jak se pise. Zaprve, uz dnes to neni drahe, sam jsem se posledni rok venoval stavbe optickeho zarizeni, takze vim, o cem mluvim, problem cen je pouze v masovosti vyroby, zatimco laserova dioda pro 650nm pouzivana v DVD-romkach stoji cca 7USD v balickovem provedeni, v provedeni chip (s odberem min. 1000ks) stoji jiz mene nez 1USD. Oproti tomu zapouzdrena dioda s navarenym kouskem vlakna zakoncenym konektorem stoji 160USD, pritom cena samotne komunikacni diody v pouzdru je max. 15USD a cena vlakna s konektorem je tak 30USD max, tzn. ze vysledny proukt je 3.5x drazsi nez by nutne musel byt, proc, to je celkem jasne, kdyby poptavka byla 1 milion kusu denne, bude stat tak 15 USD, ovsem pri poptavce tak 1000ks rocne to je tech uvedenych 160USD ! Cili, pokud by byla poptavka po optickych sitovkach do PC, byly by brzy za stejnou cenu, jako sitovky metalicke, ovsem malokdo je bezne vybaven optickymi kabely, poptavka je proto vyrazne nizzsi, konkurence v oboru je minimalni a ceny jsou casto silene prestrelene ! A vzhledem k tomu, ze optika do domacnosti, ale i kancelari je zatim pouze zbytecny prepych, a nikoliv nutnost, asi se to hned tak nezmeni, a to ani s Si lasery ! Hlavni vyuziti uvedene technologie je spise v moznosti rel. snadno doplnit soucasne kremikove cipy (treba CPU) o moznost prime konverze el. signalu na signaly opticke, cili budouci FSB bude mozna jednou komunikovat se zakladni deskou po optice a soucasti motherboardu bude krome stabilizatoru napajeni take vykonny budici laser !
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.