Manažer kapely Cameron Tilbury označil situaci za velmi vážnou, když uvedl: „CRIA říká, že pro dosažení platinového ocenění je potřeba prodat 100 000 kopií alba. Prodat – to je základ. Náhodné hledání na několika torrentových portálech s ilegálními downloady ukázalo, že debutové album ,1ST‘ kapely One Soul Thrust bylo staženo více než stotisíckrát.“

100 000 stažení je opravdu hodně, zvláště na kapelu, která měla v době psaní článku 176 followerů na Twitteru a její video, které sama umístila na YouTube, bylo v tu dobu zhlédnuto jen 79×. 100 tisíc stažení přes BitTorrent se nelíbilo ani hlavní zpěvačce jménem Salem Jones, která k tomu řekla věty jak z učebnice velkých nahrávacích společností: „Tvorbu celého alba jsme si zaplatili z vlastních kapes. Lidé si myslí, že nelegální stahování nikomu neubližuje, my jsme však také skuteční lidé – s hypotékami, rodinami, které musíme živit a skutečnými účty, které musíme platit. Stažením našeho alba z pirátských portálů okrádají lidé nejen nás, ale i naše rodiny a každého, kdo se na albu podílel, včetně jeho rodiny.“ Až jsme zatlačili nejednu slzu, když jsme ten překlad po sobě četli. Slzu smíchu, my už totiž víme, jak to dopadlo a vy se to zakrátko dozvíte také (i když ono to vlastně moc k smíchu není).

A tak zkoušeli redaktoři TorrentFreaku zjistit, kde se vlastně to album dá stáhnout. Protože nenašli jediný relevantní odkaz (a věřte tomu, že lidé z TorrentFreaku znají opravdu hodně portálů), začali být ke tvrzení o 100k+ stažení nedůvěřiví. Wane Borean, který na situaci upozornil a který si dokonce album přes iTunes koupil, označil tvrzení manažera kapely za lživé, čímž se s ním dostal do dosti ostrého konfliktu. Každopádně lidé z TorrentFreaku chtěli odkrýt pravdu a požádali Camerona Tilburyho, jehož v tvrzení podporovala i CRIA, o vysvětlení, jak k té informaci o 100k+ stažení došel. Cameron však neodpověděl a namísto toho na svém blogu napsal: „Byli jsme nařčeni ze lží a uráženi. Dostali jsme také žádost o předložení důkazu od torrentových portálů, které podporují pirátství a navíc vystavují žebříčky nejvíce pirátsky stahovaných děl“ (tím měl zjevně na mysli právě TorrentFreak, který skutečně pravidelně vystavuje „Top 10 Most Pirated Movies on BitTorrent“). „Nebudeme spolupracovat s lidmi, jejichž jediným zájmem je podpora pirátství, protože cítíme, že bychom je v debatě stejně nepřesvědčili.“

I přes nenávist z Cameronovy strany lidé z TorrentFreaku po dalším naléhání od něj skutečně dostali „důkaz“ v podobě snímků některých webů, z nichž jeden vypadá takto:

Pokud jste už někdy vyhledávali nějaké torrenty podobným způsobem a prohlédli jste, co stojí za takto prezentovanými výsledky, musíte se nyní zákonitě válet smíchy po zemi (provádět tzv. ROFLMAO™). Tyto „důkazy“ jsou kompletně vymyšlené a vznikají na základě zadání dotazu do určitých vyhledávačů, kdy jsou vygenerovány odkazy podle toho, co hledáte, bez ohledu na to, zda to existuje, a to s jediným cílem, kterým je zobrazení reklamy. Jinými slovy do takového „vyhledávače“ můžete napsat, co chcete a vždy vám v tomto smyslu vypadne nějaký výsledek. Těchto „vyhledávačů“ rozhodně není málo, jejich cílem je upoutat pozornost, protože „mají všechno“, dokonce i kompletní databázi našeho serveru (ani jsme netušili, že má už 1,3 GB ;-).

A tak nejspíše s obrovskou snahou udržet smích na uzdě napsali lidé z TorrentFreaku manažerovi kapely Cameronu Tilburymu vysvětlení toho, co že na těch screenshotech je a požádali ho, aby popsal, jak se cítí nyní, když zjistil, že si vlastně toto album nejenže nestáhlo sto tisíc lidí, ale že si ho vlastně nestáhl vůbec nikdo. Tilbury neodpověděl.

Na tomto místě je dobré říci, že Cameron Tilbury velmi pravděpodobně neměl v úmyslu takto „mlžit“, pouze se stal „obětí vlastní nevědomosti“. Jaké měla asi po zjištění pocity zpěvačka Salem Jones, když dříve prohlásila, že je sice ráda, že má skupina tolik fanoušků, ale že pirátství je pro ni nepřijatelné? Jako mávnutím kouzelného proutku totiž všichni ti příznivci z řad pirátů přestali existovat. Co myslíte, potěšilo ji to, nebo spíše posmutněla? Ona sice ta hromada příznivců nikdy neexistovala, ale v rámci rétoriky, kterou používá zábavní průmysl, je vhodné říci to přeci jen trochu jinak, třeba zrovna slovy „utrpěli enormní ztrátu fanoušků“.

Tak doufejme, že zmateného manažera pošle kapela k šípku a na vlně této nové publicity skutečně nějakého úspěchu dosáhne.