Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Á, mozaikové oko. ;) Budou tomu říkat "shutterbug"? :D
Tak tohle je sen markeťáka. Doteď se honily jen pixely. Teď se budou předhánět, kdo má víc čočky...
Viac adidas je tu zase.
Tak k tomuhle shutterbugu se moc napsat nedá :D To bude hnus na těch 52Mpx. To bych raději kvalitní foto na 9Mpx třeba s L objektivem F 4.0 70-200m od Canonu ;-)
Jednak tvůj 9MP foťák s 70-200 bude velkej jak kráva a druhak bude mít horší obraz. Já si radši dám 52MP z více snímačů a více objektivů. Nevím proč jsou tady na DIIT lidi tolik konzervativní a chtěj zůstat u technologií z před 10 lety s malým rozlišením (jako nedávný radostný článek že Nikon použil pouze 20MP snímač). Vždyť to funguje stejně jako u astronomických pozorování kde není neobvyklé spojit několit menších teleskopů dohromady což významně zlepšuje výsledky a umožní zachytit slabší hvězdy ve větší kvalitě.
Nokia 808 je vychvalovaná za super fotky (za dobrého světla, ale to je věc velikosti snímače, nikoli počtu pixelů!) a přitom full frame sensor se stejnou hustotou pixelů by měl 440MP a to by jistě většina zdejších diskutujících nepřežila :)
Je to přinejmenším zajímavý experiment na zpracování obrazu, protože ty informace navíc by ze snímačů navíc měly jít teoreticky extrahovat.
Vaše srovnání s astronomií je zcestné. Pokud jste někdy viděl astronomický výstup, tak víte, že to s optickou kvalitou nemá nic společného. Malůvky vesmírných agentur jsou opravdu jen grafické vizualizace. Vědcům ale kvalita nevadí, potřebují data, ne obrázky.
bude to urcite lepsie ako jeden 13mpix fotoshit z ktoreho spravime 50mpix fotku softwarovo za pomoci trasenia ruky( na stative to nefunguje)
skoda ze tam niesu 41mpix snimace z 808 :) to uz by bola aj gigapixel foto :) a nasledne to zo 16 snimkov vyexportovat na 40mpix :) a rovno aj +/- 1ev
Jo, bude to spojených několik šumících pseudofotek do jedné velkobjemové šumící pseudofotky.
52 megapixelů, to je sen každého pravověrného facebookáře. :-)
ked je dost svetla problem to nieje :)
pozri si testy 808 a canon-u (sice starsi ale velky snimac)
ked je svetlo megapixle zachrania vela :)
nie su vsemocne ale je to poznat
No právě. Při ideálních podmínkách v 16h odpoledne :)
Sorry, ale 16 snímačů z 808 (a objektivů pro ně) by stálo víc, než fullframe foťák.
350e za snimace a 10e za chip :)
A není to málo, Antone Pavloviči?
16 snímačů a objektivů, 53 MPix a výsledná fotka má méně detailů než z 10 let starého 4,7MPix Foveonu. :-)
stacia 4 foveony na rozne ohniska :)
Jo a kde to vidíš? To mi ukaž nějaký srovnání. Tady jsem našel sice ne 50MP ale zatím to vypadá slušně: https://www.flickr.com/groups/3541818@N22/pool/
Když i 6MPix zmenšeniny vykazují glow, banding, chybí jim per-pixel ostrost a jsou celkově vyprané, tak je jasné, že snímky v plném rozlišení nemohou být v tomto ohledu lepší.
Slušnej apríl... připomíná mi to jedny "hi end" reprosoustavy, ty měly jedna cca. 28 repráků a 7 výhybek.... A to rozmístění na těle je jak když někdo hodil hovno do větráku ))) Malý dítě si hrálo s vrtačkou )))
Teorie říká, že čím více různých zdrojů, tím lepší je složený výsledek (protože složený šum roste pomaleji než složená informace) a praxe to potvrzuje (viz například příjem radiových signálu polem radioteleskopů - to je jen na jiné vlnové délce). Takže tudy cesta může vést. Samozřejmě, kdyby se použil jeden velký snímač, tak je výsledek lepší, ale pokud je to proveditelné, tak je to obyčejně také výrazně dražší - zaleží ovšem na velikosti ;) a to jak čidla, tak objektivu.
pokud se nepletu pak šum je náhodný jev a pokud máme více zdrojů a každý zachytí jiný náhodný šum, dají se získané informace (jak samotný šum tak i užitečná informace) použít k detekci a eliminaci šumových projevů.
Otázkou je jak přesně to funguje, protože předpokládám, že to že je tam třeba 5x stejný fotomodul znamená, že jsou patrně nastaveny na různé expozice a tím se výrobce snaží zvýšit právě dynamický rozsah, něco jako HDR.
Dnes se HDR dělá spíš rychlým vyčítáním senzoru za sebou: krátká a dlouhá expozice hned po sobě. Ohledně šumu jde snížit rozlišení a nakombinovat všechny snímače dohromady pro snížení šumu místo zvýšení rozlišení. V tomhle je ten systém flexibilní a ma výhodu nad jedním senzorem. Ostatně dnes už se to používá při sensor shift v Pentaxech nebo Micro 4/3, posun snímače o pixel a složení několika obrázků výrazně snižuje výsledný šum.
Mě by docela zajímal dynamický rozsah. Respektive jak se to chová při přechodu světlo - šero. Dovedu si představit, že část objektivů/snímačů bude nastavena na snímání za ostrýho světla - nižší ISO, případně vyšší clona, pokud to nějakou má a část na snímání za horšího světla. Mohlo by to tak umět zobrazit současně jak objekty na přímém světle, tak zároveň objekty v šeru.
16 chipu, objektivu a vse potrebne = 16x vic moznosti ze se neco po... Vyrobne taky nasobne narocnejsi a drazsi - byt jeden modul se muze zdat levny. "100x nic umorilo vola" . Kryci "sklo" vepredu = past na otisky porstu a uspineni, jakekoliv protisvetlo = problem, cmouhy, odrazy. Tohle komercne nemuze uspet, byt vysledky-v-idealnich-podminkach muzou byt zajimave....
Možná mohlo zaznít, že to prapodivné rozložení objektivů vychází čistě z jejich rozměrů a potřeby vtěsnat je do co nejmenšího prostoru (5 je přímých, 11 je periskopických), a také že vynálezcem je Dr. Rajiv Laroia, který mimo jiné vynalezl/položil základy LTE, a který už má vyděláno a jako vášnivý fotograf si tímto jen plní svůj soukromý sen na co nejlehčí a zároveň dostatečně kvalitní fotoaparát. A jde na to cestou skládání snímků, která se používá v mnoha oblastech desítky let. Příklad "Enhance it, enhance, enhance...", které lze tímto postupem dosáhnout i za použití fotomodulu v mobilu: http://1.bp.blogspot.com/-TOu62n2ffx8/Vf3tJNTLy5I/AAAAAAAAH6o/X5S5Aa5K8Y...
No, ten závěrečný příklad není příliš přesvědčivý. On se totiž s použitím vhodných postupů dá i levý snímek upravit tak, aby vypadal z 90 % jako pravý:
http://diit.cz/sites/default/files/iphone_moon_video_stacking_edited.jpg
Myslím, že kdyby byl k dispozici originál a vyhnuli bychom se zvýraznění JPEG artefaktů, mohl by být výsledek prakticky totožný.
Není přesvědčivý v čem přesně prosím? V tom že se image stacking používá? V tom že se díky němu dá vytěžit mnoho detailů? Nebo jen prostě nevěříte, že lze touto technikou pořídit tak pěkný snímek pomocí mobilního telefonu?
Použitý program: http://www.astronomie.be/registax/index.html
Není to přesvědčivé v tom, že výsledku, kterého je v ukázce dosaženo stackingem 115 snímků, lze -
jak jsem v předchozím příspěvku ilustroval - dosáhnout vhodnou úpravou jediného snímku. Takže za rozdíl v kvalitě není zodpovědný stacking, ale spíš post-processing. Tudíž je přínos této technologie v dané ukázce nepřesvědčivý, diskutabilní.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.