Za komentář by možná stála i nová Samsungácká počítačová 30": "2560 x 1600 pixel (WQXGA) resolution panel (pictured above) capable of 16.7M colors, 300cd/m2 brightness, 6ms response, 180-degee viewing angle, 900:1 contrast ratio, and covers 111% of NTSC color gamut. That panel will likely turn up in Samsung's own SyncMaster lineup as well as being repackaged and sold by Dell, Apple, HP and others currently in the 30-inch monitor game" .http://aving.net/usa/news/default.asp?mode=read&c_num=35011&C_Co...

Hezke.... A jake budou obrazove parametry treba po 3 ci 5 letech provozu? Myslim, ze zivotnost je dnes vyrazne vetsi problem, nez obrazova kvalita

Poslední dobou samý milionový rekordy, v Číně mají LCD velikosti 100 milionů palců! http://www.aktovka-x.net/extremni-zajimavosti-ze-sveta-it-5.html

But this is HDTV, it has better resolution than the real world! (Futurama)

1000000:1, tak by me zajimalo, kolik bude skutecna hodnota...

2LK: IMHO dnes stárnou výbojky v podsvícení. Pokud je podsvícení řešeno pomocí LED, pak by ten panem mohl být víceméně věčný.

Spokojim se klidne s kontrastem 1000:1 - vic ocenuji rovnomerne podsvetleni, poradne barvy v podani S-IPS a rozliseni/velikost monitoru. Docela rad bych to videl vedle EIZA...

Petr Baláš: Stárnoucí výbojky pouze snižují jas, případně mírně mění barevný tón. Ale nestejně stárnoucí pole LED znamená změnu barevného podání různě po ploše. A na to je oko velice citlivé.

Jo, je to videt i na tom tretim obrazku - zboku, kde ten kontrast uz je tak 100:1 maximalne.

Kontrast 1M:1 je dobry marketingovy trik, ale v praxi by v !uplne tme! nesmelo byt na cernem pozadi videt zda je podsvetleni zapnuto ci vypnuto.

Petr Baláš - a takove mrtve pixely, to je take nadhera. V tomto pripade to bude dokonce dvojnasob nachylne

Freemaner: myslim ze 100:1 z boku je celkom slusna hodnota, ked dnesne LCD maju 10:1 :)
a imho uplne dokonala tma neexistuje asi nikde vo vesmire, ale na toto LCD mi vychadza hodnota ciernej okolo 0,0004 luxa - to je proti hodnote ciernej zhruba 1 az 4 luxy na dnesnych paneloch uplna balada.

Ale že se fajn posuzuje ta krása barev, ostrost a kontrast na monitoru CRT na kterém na to v práci koukám:))) To je stejný jako když vidím v televizi reklamu na pestrost barev televizí Sony:)))
Sorry za OT

jo no..  a čím déle jedou ty zářivky co to podsvětlují, tím více ten kontrast klesá.. a klesá.. a klesá.. až to jednoho dne pohasne.. a nasr*ný uživatel to bude muset dát do servisu na výměnu CCFL, pokud to již dříve nevyhodí kvůli vadným pixelům..a nebo se mu to nerozpadne po dvou letech díky bezolovnaté technologii pájení   :-D  .. jo technika je úžasná, ale ta výdrž je nic moc..

Ebo, nechci te nejak prudit, ale opravdu tam zadne vybojky nejsou, tos doufam postrehl ;-)

paja6666: no, nicméně LEDky také stárnutím ztrácejí svítivost a zhoršují se...

LCD podsvětlovaný selektivně vypínanýma LEDkama - s tím se děte smotat, to je skoro tak "progresivní" jako před mnoha lety na Invexu s úžasným humbukem vystavovaný LCD s podsvícením halogenkou.
Až pány ťamany napadně z před toho pole LEDek (nebo časem OLED panelu) odstranit to zbytečný a zastaralý LCD, pak snad bude nad čím jásat... :-(

 paja6666>  jop tak to jsem nepostřehl.. (asi bych si měl už vzít tu dovolenou :-/ ) ,ale ten zbytek platí..

ZdechlýAnděl: Zavolejte například do firmy ELECO, která má dost velké zkušenosti s implementací LED a ti Vám vysvětlí, jak je to s papírovými parametry a pak jak je to v reálu a jak rychle začne jejich jas klesat nejen měřitelně, ale i znatelně.
A navíc ? jakou LED byste použil pro podsvětlení displeje? Tu "jako bílou", respektive v podstatě posunutou modrou? Víte jak vypadá její spektrum? A jak byste toto spektrum chtěl řezat RGB filtry LCD panelu tak, aby byl dostatečně veliký gamut monitoru zajištěn? Těch problémů je zde víc, nejen v ceně...
 

ViktorN: Tak ohledně řezání RGB filtry je to naopak jednoduché. Použije se "bílá" LED složená ze tří - R,G,B. To určuje gamut monitoru. Filtry pak můžou být naprosto jednoduché - stačí, aby nepropouštěly světlo zbývajících dvou barev, nemusí mít žádný složitý tvar.

Ako ste prisli na tu hlbku farieb??? Ak spravne ratam, tak 10-bitova hlbka farieb je vlastne 1024 farieb (2^10). Vy pisete, ze to je 1,07 miliardy, co sa riadne nezhoduje s mojim vypoctom. Alebo zle ratam?

Adi: zřejmě je myšleno 10 bitů na jednu barvu. Jelikož jsou 3(R,G,B) pak je to (2^10)^3, což je 1073741824 barev

Jirka1: pokud použijete trojici LED diod RGB pro každý pixel, pak mi připadá kontraproduktivní použít pak ještě LCD panel. A navíc, pokud hovoříte o tak velikém gamutu LED diod - podívejte se na jejich parametry. Já bych tak nejásal. Zatím co jsem se díval na některé LEDky, pak moc velká sláva to zatím nebyla (a jejich cena přitom byla hroivá a tedy nepoužitelné)  a W-CCFL má mnohem lepší výsledky při použití optimalizovaných filtrů u LCD. Viz například EIZO-CG220, takový gamut zatím nebyl překonán.
A stabilita LED v čase při zachování co nejnižší ceny je velmi mizerná. Levná pouzdra způsobují difundování nečistot do přechodu a tím se parametry LEDky zhoršují... Není to rozhodně tak jednoduché, abychom hned zvolali: hurá, budeme mít LED displeje!

ViktorN: Ale ono právě nejde o trojici LED pod každým pixelem - to je jako OLED a to se zatím technologicky nezvládá. Jde o podsvícení trojicí barev - tedy velkoplošné LED místo zářivek.

Jirka1: fajn, to beru. Pole LED diod tak, aby prosvícení bylo rovnoměrné, nikoliv tedy LED na PIXEL. Tohle už dávno funguje a dokonce jsou doslova jednočipová řešení (měření + řízení) řízení homogenity chromatické teploty výsledné bílé on-line tak, aby se vyrovnávala nestabilita LED. Ovšem problém bych já osobně (pro profesionální nasazení a nikoliv pro běžného kancelářského uživatele) viděl v tom, že spektrální charakteristika LED diody je poměrně úzká. Takže se pak musí příslušný filtr u LCD vyladit tak, aby jeho efektivní propustnost se kryla s maximem dané složky RGB LED podsvětlení.
Já osobně bych se zabýval podsvětlením W-CCFL (trubice jsou tenké, podobně jako diody a pokud mi stojí displej na stole, je mi jedno, jestli je "tlustý" 8 mm či 25 mm) a to bych "dorovnával" RGB podsvětlením LED. Ale to už je jiné a delší téma. :-)
Jinak co dokáže dobře vyladěná zářivka s dobře vyladěnými filtry u LCD displeje pro profesionální aplikace, si můžete přečíst zde (jestli dovolíte skromnou sebereklamu): http://www.grafika.cz/art/hw/LCDmonitorEIZO-CG220-reci.html

Viktor: Pre mna osobne ma hodnota kotrastu vacsiu vahu ako schopnost monitora zobrazit 100% RGB alebo NTSC gamut.

lolek: no, pokud je to tak, jak jste to napsal, tak je to opravdu moc pěkné. Pro řadu lidí je například u výběru auta také podstatný fakt, že auto musí mít především 4 kola...
:-)

ViktorN: To, že spektrální charakteristika je úzká, je naopak výhoda - čím užší, tím lepší, tím je základní světlo blíž k okraji MKO diagramu (čistá spektrální barva) a gamut roste. Spektrální charakteristika luminoforů CRT obrazovek je také velice úzká (kromě PAL zelené). Filtry pak v podstatě mají za cíl jen nepropustit zbývající 2 barvy, na barevném podání se nepodílejí. To je paradox lidského oka. Pro snímání je potřeba použít před senzorem filtr, který je široký přes celé spektrum a určí podíly jednotlivých složek. Pro reprodukci stačí 3 spektrální barvy a oko už si jejich kombinací vše poskládá.

Jirka1: no, že by gamut rostl tím, jak se spektrální charakteristika zužuje - to bych si netroufl tedy tvrdit. Obávám se, že gamut souvisí s něčím jiným. A to jak jsou konkrétně chromatické koordináty jednotlivých primárních barev od sebe. Což naštěstí není vůbec problém změřit. A pár LED jsem již měřil a znovu opakuji: nic moc, teda.
Pokud již neslavná charakteristika LED bude ořezána filtrem LCD, pak nevidím důvod, proč a kde by měl gamut růst. Navíc bych si troufal oponovat - příliš čárová charakteristika zas tak vhodná není.
Jinak bavíme se nikoliv o lowend kategorii somráckých monitorů pro kancelář, nýbrž pro využití profesionální, že?
 
Ovšem vrátím-li se k meritu článku, pak tam se píše o tom, že takového brutálního kontrastu je dosaženo díky možnosti měnit jas jednotlivých pixelů již na úrovni podsvětlení (jestli jsem temu dobře rozuměl) a pak to znamená, že jeden podsvětlovací element = jeden pixel. Takže pole například 1280x1024 LED... hm, to bude asi velmi levná záležitost.

Jirka1: ještě dodatek: odkud jste vzal že spektrální charakteristika CRT luminoforů je velmi úzká? To bych si troufal velmi důrazně oponovat. Kolik CRT luminoforů jste proměřil spektrákem? Já jich pár měřil a jestli si dobře vzpomínám, tak při kroku 1 nm se o nějaké úzké spektrální charakteristice nedá rozhodně hovořit, ačkoliv červený luminofor v některých oblastech vykazoval ostřejší peaky. Pokud ale vezmete krok například 250 nm, pak je to tedy trošku užší, to ano... :-)

ViktorN: Opravdu to tak funguje. Čím užší charakteristika, tím sytější barva blíž podkově MKO. A o výsledném gamutu pak rozhodují 2 věci. Aby byly barvy co nejsytější a zároveň zvolena taková kombinace, aby výsledný trojúhelník zabíral co největší plochu v MKO diagramu. Ve skutečnosti je tu ale jiný problém. RGB signály v počítači jsou definovány podle klasické TV normy, takže pokud se mají barvy zobrazit správně, nelze gamut NTSC ve skutečnosti přesáhnout.
K tomu kontrastu - 1:1000000 je hezké marketingové cvičení, ale s realitou to nemá mnoho společného. Je to poměr maximálního jasu a zcela vypnutého pixelu. Jenže pokud se používá 10bitové zpracování obrazu, je maximální dynamický rozsah dán poměrem max jasu k minimálnímu, tedy 2^10/1, což je 1024. (10 bit v RGB odpovídá zároveň i 10 bit Y, což určuje jas) Osobně bych rád monitor s tímto reálným kontrastem vlastnil :-)
K CRT. Červený a modrý luminofor mají opravdu úzkou spektrální charakteristiku, zelený je výrazně širší. Při měření obrazovky se ale charakteristika jeví mnohem širší z důvodů vlastností CRT technologie - nikdy nesvítí jen jeden luminofor, rozptýlené elektrony na masce zasahují i sousední barvy.

Jirko1, obávám se, že to máte nějak popletené. Ačkoliv mi chvilku dalo si uvědomit, že pod MKO máte na mysli mezinárodní organizaci CIE a pod podkovou zřejmě Chromatický diagram, nechápu, co máte na mysli větou: "Čím užší charakteristika, tím sytější barva blíž podkově MKO". Víte vůbec jak vůbec fungují přepočty mezi spektrálním grafem dané barvy do XYZ a pod? Asi mi neodpovíte na tuto přímou otázku, stejně jako jste mi neodpověděl na přímou otázku, zda-li jste vůbec nějaký monitor měřil. Takže asi žádný jste neměřil, stejně tak jako asi nemáte žádný spektrofotometr, kterým byste mohl měření provést (na rozdíl ode mě, protože já se tímto oborem několik nemálo let živím). Proto byste nemohl napsat takové no, prostě něco, co není pravda. Podívejte se sem: www://www.cms-consulting.org/provizorium/SPCRL.jpg - v rychlosti jsem do grafu převedl měření, co jsem nedávno dělal, je to s krokem 1nm, takže docela fajnové rozlišení. Nahoře máte CRT monitor a dole máte LCD.  Jak jsem psal - u CRT monitoru mají jednotlivé primární barvy mnohem širší spektrální charakteristiku, než LCD. Vaše poznámka o zatoulaných elektronech je irelevantní. Vzhledem k celkovému vyzařování bych to označil jako nepodstatný šum, který bych mohl, při troše námahy, samozřejmě vypreparovat. Stejně tak bych mohl podotknout, že ani u LCD to není zcela dokonalé. :-) Nicméně podstatné je to, co vidí lidské oko a nikoliv to, co bychom měli měřit izolovaně a jen teoreticky, nemyslíte? A lidské oko vidí i ten tzv. "šum". Proto musím brát měření tak jak je a tedy celkové vyzařování daného monitoru. Pokud porovnám výsledné gamuty, pak dostanu jiný výsledek, než Vy předpokládáte a zároveň ten výsledek, o kterém jsem (na základě svých zkušeností a měření) již psal - viz tento graf: www://www.cms-consulting.org/provizorium/CMPR.jpg. Ten největší gamut je EIZO-CG220 (modrý), o kterém jsem se již též zmínil. Nicméně podstatné je srovnání CRT (Hitachi - červený) a LCD (Philips - zelený). Samozřejmě, mohl bych si do nekonečna hrát s databází měření mnoha a mnoha desítek jiných monitorů, ale myslím si, že tohle pro ilustraci stačí - nehledě na to, že bych tolik času (nálady a energie) už nemám.
Takže to shrnu: charakteristika luminoforů u CRT je většinou širší, než spektrální charakteristika běžně dostupných LCD panelů - zejména v tomto konkrétním případě, kde demonstruji nepravdivost Vašeho výroku ohledně údajného vlivu užší charakteristiky na větší gamut. Neplatí tedy, že by užší charakteristika měla automaticky poskytovat širší gamut. Vaše závěry jsou zmatené a nereálné. Výjimku tvoří EIZO CG220, který je skutečný unikát a takřka má rozsah gamutu SMPTE240M (alias AdobeRGB1998) - v některých partiích jej dokonce přesahuje (viz grafy z recenze, na kterou jsem dával odkaz kousek níž).
Co se týče 10bit RGB - zde bych moc nejásal. Tohle se používá především na řízení a vyhlazení interní LUT v elektronice monitoru, ale následně je výsledek (bohužel) zpět na 8 bitech, protože DVI (o analogu už snad ani nemluvě) máte stále na 8 bitech. Takže co naplat, že monitor by teoreticky byl schopen zvládnout 10 bitů na kanál, když vstup je na 8. Samozřejmě že v celkovém výsledku (po korekcích LUT) byste neměl plných 1024, ale to už je celkem irelevantní polemika. :-)
Ano, kontrast 1mil:1 je bombastický, ovšem jak už jsem nakousl - separátní RGB-LED (složená bílá) pod každým pixelem (protože teprve kombinací změny jasu LCD + LED se zde dosahuje deklarovaného kontrastu) je zajisté velice "laciná a výrobně jednoduchá" záležitost, o elektronice ani nemluvě.
A dále neplatí Váš výrok "RGB signály v počítači jsou definovány podle klasické TV normy, takže pokud se mají barvy zobrazit správně, nelze gamut NTSC ve skutečnosti přesáhnout", tento výrok je nepravdivý, ne-li přímo nesmyslný. RGB signály v počítači nejsou definovány podle žádné normy, ale jsou relativní 0-100 % pro každou primární barvu. A tento signál jde do monitoru. Je potom na skutečných (opticko)fyzikálních parametrech monitoru, jaká primární barva se přiřadí tomuto maximu a tedy jaký je dosažen gamut. Tedy gamut závisí přímo fyzicky na vlastnostech monitoru. Pokud je posláno datově 255-R, monitor zobrazí své maximum 255-R, a tak dále. A tedy záleží na schopnostech monitoru, zda-li výsledný gamut přesáhne NTSC či se jen bude plácat jako nějaké nedochůdče. Pokud by se implementovala správa barev v elektronice monitoru tak, aby širokogamutový monitor (například CG220) simuloval zobrazování jiného monitoru (běžný, s menším gamutem), pak by to samozřejmě fungovalo. Respektive pokud to stejné by se zrealizovalo v počítači (což také v některých specializovaných aplikacích jde), pak by též Váš výrok měl svůj jistý smysl. Ale za těchto podmínek (žádná speciální simulace a pod.) je nepravdivý.
Mé grafy, na které poukazuji, vychází celkem z měření 3 konkrétních monitorů a všechny tři byly napojeny na stejnou grafickou kartu mého počítače. Dál už snad pokračovat nemusím... 
:-)
Mějte se

Na ty odkazy vůbec neklikejte, jsou zadány blbě. Zde je opravený link:
http://www.cms-consulting.org/provizorium/SPCRL.jpg
http://www.cms-consulting.org/provizorium/CMPR.jpg
Omlouvám se

ViktorN: Ohledně měření monitorů. Měřil jsem některé TV obrazovky, ale je to asi 10 let zpátky na škole. Šlo o měření, kdy byly zbývající trysky odpojeny. Pokud výsledek porovnám s grafem vámi měřeného CRT, tak průběh v zelené byl obdobný, ale v červené se nevyskytovala ona druhá špička, takže charakteristika byla dosti úzká (~15nm v 1/2 amplitudy). Modrá byla asi poloviční šířky než zelená a též bez výrazných postranních maxim (30 nm). Široká zelená je typická pro všechny PAL obrazovky, protože tak je definována.
MKO=CIE, to je běžně používaná česká varianta. Podkovou tedy nemíním onen diagram, ale jeho tvar. Jak známo, pokud se zobrazí všechny viditelné barvy do roviny x,y (malé x,y), vznikne onen diagram, který má tvar ležící podkovy, kdy na jejím obvodu leží čisté spektrální barvy, na přímé části pak purpury a bílé světlo je přibližně v jeho středu. Proto tedy platí, že čím užší charakteristika, tím blíže podkově MKO diagramu - tedy jeho obvodu. V případě čárového spektra (laser) se pak dotyčné světlo zobrazí prakticky na obvodu. Jak přepočítat spektrální charakteristiku obvykle numerickou integrací s váhovými křivkami do X,Y,Z vím, ale myslím, že je to už dost mimo téma.
Ohledně RGB signálů a jejich definice. Pokud jsou to signály renderované počítačem, tak samozřejmě nemusí žádné normě odpovídat, neboť nejde o reálné zobrazení. Ale pokud jde o signály získané z kamery, digitálního foťáku a podobně, tak jsou většinou definovány podle NTSC nebo PAL normy. Nějak se musí určit, jak rozsvěcet ony tři barevné složky tak, aby vzniknul barevně věrný obraz. Pošlu-li obraz snímaný standardní kamerou na monitor s větším gamutem, vzniknou chyby v podání barev a obraz bude barevně méně věrný, než když ho pošlu na monitor klasický. Při snímání v TV soustavě obsahuje nasnímaný RGB signál informace jen pro oblast, která v MKO diagramu leží uvnitř trojúhelníku základních světel zvolených pro danou soustavu (v ideálním stavu). Neobsahuje tedy žádné informace, které by byl monitor s větším gamutem schopen využít - v tom případě by totiž musely být některé hodnoty RGB záporné a pro monitor s větším gamutem by se musely maticí transformovat do jeho soustavy R'G'B'. Teoreticky je možné postavit snímač pracující přímo v X,Y,Z (pro celé spektrum jsou křivky x,y,z kladné) a z těchto signálů pak budit libovolný monitor tranformací XYZ do jeho barevné soustavy, ale to se nepoužívá.

Jirka1: No, myslím si, že se začínáme konečně blížit. Koneckonců realita jen jedna. :-)
Já jsem od začátku měl pocit, že se nebavíme o TV obrazovce, nýbrž o CRT obrazovkách pro PC. A u nich se používají trochu jiné luminofory. Ty mají skutečně trošku širší gamut a vůbec jiný dosvit a pod. Ohledně TV obrazovek nemohu s Vámi diskutovat, protože zde se vůbec nevyznám (a přiznám to bez mučení).
MKO je pro mne naprosto neznámá zkratka. Znám a používám jen původní název, kterým je "Commission International de l'Eclairage" - respektive mezinárodně používanou zkratku CIE. Ještě jsem se nesetkal s definicí "MKO XYZ", respektive "MKO Lab", nýbrž vždy a pouze s CIE XYZ, CIE Lab, CIE94, CIE chromatický diagram (ona námi diskutovaná "podkova" atd. Kdybych použil kdekoliv na své přednášce MKO, asi bych se setkal s nepochopením (zejména v zahraničí :-))) Ale to je na další kontraproduktivní polemiku.
 
To, co popisujete v posledním odstavci, je ve své podstatě funkce CMS, neboli správy barev, barevných ICC/ICM profilů a pod. To funguje velmi spolehlivě. Jinak monitor s velkým gamutem (viz mnou zmíněný EizoCG220/221, s kalibrovatelnou interní LUT tabulkou) se s velkým úspěchem používá pro Prepress a náročné editace digit. fotografie a pod. Právě pro svůj velmi široký gamut. I když podle mého názoru je jeho výkon poněkud degradován absencí grafických karet na trhu, které by měly 10bit DVI výstup na kanál (což myslím ani specifikace DVI neumožňuje)... Jinak ten má přímo v sobě funkci emulace jiných monitorů. Nahrajete do něj profil monitoru (či TV-CRT, Pal, Secam, NTSC a já nevím co ještě) a ten je pak simulován - což je možné jen a pouze díky jeho velmi širokému gamutu. Ovšem zatím nevím o žádném uživateli, který by tohle využíval. Všichni naopak jednou na plno. :-)

Co se týče měření - záleží na přesnosti. Já jsem měřil s interním krokem 0,5 nm a přepočtem na 1 nm. Pokud použijete spektrák s krokem 9 nm, pak ty sólo peaky skutečně nevidíte. Proto se na měření monitorů používají přesné kolorimetry, které spektrum snímají v podstatě spojitě a dávají paradoxně přesnější výsledek, než spektrák s nedostatečně jemným krokem (5 nm a více). Ovšem z principu pak kolorimetr nemá na výstupu spektrální graf, ale už přímo hodnoty CIE XYZ, respektive CIE Lab, xyY a pod. podle libosti, což je pro další práci poměrně praktičtější ...
To jen k Vaší poznámce o rozdílu Vašeho měření před 10 lety u TV obrazovky a mého.

ViktorN: Nejsem expert, ale umím používat google. Odtud "Mezinárodní kolorimetrická organizace (česky MKO, ve světě CIE z francouzského Commission Internationale de l'Eclairage)" . http://panwiki.panska.cz/index.php/Barevn%C3%BD_prostor_CIE_1931

JM: Lol, to já googleho znám taky, ale MKO se skutečně jaksi moc nepoužívá a to ryze z praktických důvodů. To už abyste začal překládat i další zkratky: CIE Lab jako MKO Jab respektive MKO Sab, model HSL pak na OSS, CRT na EPT, soubory s příponou *.ICC bychom měli rychle měnit na příponu *.MBO, kolorimetr pak na barvoměřič a tak dále bychom mohli pokračovat až na to, že NATO je pak OSS a tak dále.
Jojo, začíná se mi to líbit... :-)

ještě dodatek. Pak i MKO je dost zmršené a přeložené amatérsky. Pokud bychom měli být důslední, tak místo K by mělo být hned B, respektive BM (barvoměřičská). Takže tedy místo originálního CIE tedy MBMO. :-)

Google zjevně tvrdí nesmysly, MKO je překlad Mezinárodní komise pro osvětlování (tedy CIE=MKO). Zkratka je to dlouhodobě zaběhlá asi už od těch 30. let. Samozřejmě mezinárodně je nepoužitelná, ale v TV praxi se tu docela zabydlela.
Ohledně měření. Tehdy se běžně měřilo s krokem 5 nm, přesné měření se dělalo na 2 nm. Přesný kolorimetr již tehdy nebyl problém a využíval se k vyvážení bílé a kontrole souřadnic základních barev. A ano, dával přesnější (a hlavně rychleji) výsledky než měření spektrákem.

Ještě k tomu monitoru EizoCG220/221, kde všichni jedou naplno. Asi se jim pak ty barvy víc líbí...
Ale v TV je tohle docela problém, který je i vidět v běžném vysílání. NTSC má jinak definovaná základní RGB světla než PAL, i vyvážení na bílou. Pokud je zdroj v NTSC a výstup v PALu a neprovede se přepočet, vznikne viditelné barevné zkreslení. Nejčastěji je k vidění ve zprávách z US, třeba z NHL. Tak mizerné barvy samozřejmě v US nemají, to už by jinak NTSC dávno zrušili. Když jde ale o něco důležitějšího než příspěvek do zpráv, tak se s barevnou korekcí počítá.

Pokud je k disposici měřák s krokem 1 nm a menší, pak samozřejmě měření je extrémně přesné (ale bohužel zdlouhavé a principielně velmi drahé a náročné. Ovšem v poměru cena/výkon kvalitní kolorimetr je samozřejmě vhodnější...
Osobně používám spektrák na monitor jen zřídka a to už skutečně musí o něco jít! Jinak z 99,9 % jedině špičkové kolorimetry.
 
Teď mne jen tak napadlo - když jste před těmi 10lety měřil tu TV obrazovku spektrákem - jak jste vyrovnával zatemňovací impuls a vykreslovací paprsek (či jak to lépe napsat)? I když monitory jedou na značně vyšších frekvencích (CRT), tak synchronizace jednotlivých měření je dost náročnou záležitostí. Není právě absence této synchronizace u Vašeho měření tenkrát důvodem k tak rozdílným výsledkům? S tím mají problémy i některé levnější kolorimetry, co jsou pro lowend kategorii uživatelů v prodeji na kalibraci...

No a co se týče toho CG220 - tam to není o tom, aby se barvy líbily. Po nasazení těžké kalibrace je možné na monitoru vidět CMYK ofsetové tiskárny, což je u monitoru skutečně velmi ojedinělé. Monitor je určen (jak už jsem napsal) pro náročné aplikace. Tomu odpovídá i jeho cena, která se pohybuje něco lehce přes 100k kč bez DPH...

ViktorN: S vyrovnáním zatemňovacího impulzu tehdy nebyl žádný problém, a to prostě proto, že měření bylo značně pomalé. Doba jednoho kroku byla dostatečně dlouhá, takže vždy došlo k měření přes velký počet snímků. Měření ovšem trvalo věčnost... Tento problém vzniká až teď, kdy jsou měřáky o dost rychlejší.

To mi povídejte. :-)
Naštěstí oba moje kolorimetry (první je pouze pro CRT, druhý je i pro LCD) mají samostatné měření zatemňovacího impulzu a podle toho synchronizují proces měření. Mám to ještě nastaveno na velmi vysoký počet měření, vyhodnocení a pak zprůměrování. Pravda, jedno měření pak zabere v krajním případě i několik vteřin, ale přesnost je pak maximální...

V tom je zásadní pokrok. Tehdy měření kolorimetrem zabralo tak 10 vteřin až minutu (podle typu), měření spektrákem bylo i na desítky minut.