Někde mezi plně digitálními státními měnami, open source kryptoměnami a centralizovanými kryptoměnami operují stablecoiny. Tokeny, které jsou vázané v poměru 1:1 k nějaké standardní měně jako je dolar či euro. O co přesně jde? Jak vznikly a jakou mohou hrát roli do budoucna?

Co jsou stablecoiny a čím se charakterizují?

Stabilní tokeny jako je USDT či BUSD se charakterizují tím, že jsou kryté státní měnou, ke které jsou vázané. Finanční instituce správcům těchto tokenů vydávají závazky, že mohou s určitou kapitalizací svůj token nabízet. Aby k tomuto obchodu banky přistoupily, musí mít společnosti za takovými blockchainovými projekty jasnou strukturu. Open source stablecoiny bychom tak hledali marně.

Místo těžby tyto kryptoměny vzniknou tím, že je společnost nechá vytvořit, vytisknout.

Využívat se dají k celé řadě věcí. Například posílat transakce do zahraničí jako obdobu zahraniční platby. Dále pomáhají nabízet obchod ve kterém „prakticky“ figuruje standardní měna burzám, které nemají oprávnění ji nabízet. Stablecoiny umožňují snadné a bezpečné investice do zahraničních a ekonomikou jištěných měn těm, kteří jinak nemají z různých důvodů k podobné směně přístup. Jde například o občany zemí zužovaných válkou nebo utahujícími se politickými šroubky.

O stabilních kryptoměnách se příliš často nemluví, protože neoslní svými dvoucifernými zisky. Přesto nejde o žádné drobečky. V době psaní článku je vázaná kryptoměna Tether (USDT) třetí největší kryptoměnou s tržní kapitalizací 10 miliard amerických dolarů.

A tak jsme obchodovali. Proti ideálům, ale o to s větší silou

Kromě všeho dobrého, co se k tomuto specifickému druhu kryptoměny váže, existuje také řada nesrovnalostí a výtek.

Tyto kryptoměny se zrazují řadu ideálů, které za původními digitálními měnami stojí. Například decentralizovaný vývoj, který probíhá s pomocí desítky nadšenců a týmů. Velmi často se tak stává, že vznikne kvůli netransparentnosti nějaké nedorozumění. Nejčastěji se objevuje myšlenka, jestli jsou tyto kryptoměny opravdu kryté, protože smlouvy s finančními institucemi nejsou zpravidla zveřejňovány.

Navíc původní záměr těchto kryptoměn není vůbec tak šlechetný, jak se to snaží někteří portrétovat. Společnost Bitfinex za kryptoměnou Tether je jedna z vůdčích burz a stabilní digitální měna jí umožnila operovat v šedé zóně státních regulací. Mohla nabízet extrémně rychlé spekulace „na dolar“, ale zároveň si udržet úřady od těla. Na její burze se přece vždy obchodovaly pouze digitální aktiva a nic jiného.

Co bude dál?

V první řadě nás zřejmě čeká vymírání, kdy nakonec přežije jen několik nejvýkonnějších projektů. Díky potřebě udržovat si dohody s finančními institucemi není na globálním trhu jednoduché pro tyto kryptoměny přežít. Od roku 2017 vymřelo 70 % veškerých projektů. Těch několik přeživších si v roce 2019 užívalo velké obliby. Minulému roku se právem přezdívá „rok stablecoinů“.

Jejich obliba na trhu neklesá navzdory tomu, že některé burzy jako je Bittrex představují páry, které zahrnují přímo státní měnu. Jde o složitou cestu, kterou se málokterý poskytovatel chce vydat.

Ve světě kryptoměn je cokoliv těžké předpovídat. Nicméně je zřejmé, že stabilní kryptoměny tu s námi ještě dlouho zůstanou. Kvůli jednodušší regulační a právní manipulaci je nevytlačí ani státní blockchain projekty.

Důkazem jejich nesmrtelnosti je i to, že Facebook už přes rok o svůj vlastní token bojuje. Bohužel, když jste kolos s miliardami uživatelů, je to složitější, než když jste pouhým nástrojem pro malý průmysl. Nepomůže ani přímé orodování u nejvyšších zákonodárců. Ale to už je jiný příběh.