Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Za sebe mohu rici, za mam klid. Na linuxu (Ubuntu 16.04) uz mi fici jen domaci servrik, pouzivam v podstate misto NASu plus par nejakych dalsich veci. Jinak uz jsem zase zpatky na Windowsech. Tim samozrejme nerikam, ze ty Windows jsou nejlepsejsi a ze bych chtel nekomu radit, ze ma prejit na Windows. Ja jsem vsak byl po letech stravenych na linuxu, tak moc unaven z neustaleho laborovani, jestli jednou nenabehne samba nebo po druhe neni problem v systemd nebo po treti nepada Cinnamon nebo po ctrvte zariznou Unity, .... Chtel jsem uz klid a toho jsem docilil, takze spokojenost.
Neviem čo si ty s tým robil ale asi je dobre že si sa vrátil k windows len prosím ťa už sa k tomu nevyjadruj. Len poukazuješ na svoju nevedomosť.
Ja dlhšiu dobu bežím na debiane Sid s KDE5 čo je brutálna kombinácia nakoľko všetko je "unstable" a mal som zatiaľ dva slovom dva problémy ktorých riešenie nezabralo ani 5 minút. A len podotýkam nie som Linux guru.
Na linuxu jsem zacinal nekdy pred 16 lety, naopak je to teda vedomost. Je to vedomost toho, jak moc linuxu utekly Windows na desktopu. Prostredi Windows je intuitivnejsi, system je stabilnejsi a vsechno bezproblemove funguje. Od obrazovek modre smrti, ktere byly na Windows 95 kazdodenni opakovanou skutecnosti, ubehla dlouha doba a Windows pokrocily k dokonalosti. Linux na desktopu se take zlepsoval, jen se nezlepsoval tak moc a proto na desktopu od linuxu odchazim a zustavam na nem jen na pocitaci, ktery mi doma slouzi spis jako takove uloziste dat, kde linux bohate dostacuje. I nadale nemam vuci linuxu zadnou zast, na mnohe pocitace je to stale dobre a je to zadarmo, na servery vylozene vhodne, jen ten domaci desktop (grafika, hry, internet) mi proste Windows zacaly vyhovovat lepe (i pro me je to prekvapeni).
"Linux na desktopu se take zlepsoval, jen se nezlepsoval tak moc"
Tak když měl například KDE HW akceleraci na GPU už v roce 2001 tak to potom ten pokrok dál není tolik výrazný.
Nicméně každý ať si používá, co mu vyhovuje. O desítkách domů bych uvažoval (mám je v práci a doma bych to měl do dual bootu na hry), pokud by obchodní model nebyl taková chiméra s několika otřesnými vlastnostmi a pokud by jejich chování směrem ke starším aplikacím (DPI textový problém) bylo slušnější či stabilita byla na lepší úrovni.
DPI textovy problem vznikl tak, ze nekoho napadlo vyrobit displej s malou uhloprickou a velkym rozlisenim, takze logicky pismo zobrazene na 100% nejde precist.
A lze taky předpokládat, že notebook je zcela běžným zažřízením s tímto problémem. Nicméně se mě to stalo opakovaně na 22-24 palcových monitorech s full HD. Trpí tím hlavně aplikace pro předchozí verze widlí k desítkám a to i od samotného M$, což je na věci to nejsmutnější.
S prominutím. Jako dítě kterému seberou hračku a ono potom dlouho kope kolem sebe tak tady na webu od jisté doby ty píšeš pořád to samé tedy dokolečka dokola:
tobě totiž sebrali autoři distribucí některé funkcionality vlastně nahradili staré a na které jsi byl ty zvyklý těmi novými.
Tady a platí to i pro Windows, v každém novém (ač by nemělo) jsou chyby u kterých lze čekat že postupem doby (otázkou je jak rychle) se odstraní.
Tudíž bylo lze pozorovat a platí nejen pro systemd jak které distribuce a dle naturelu (konzervativní nebo ty odvážné, cha, chááá) tyhle nové věci nasazují. Příkladem a tentokrát desktopů budiž i dlouhé váhání v Mintu než z KDE4 přešel na KDE5. Ale i to tzv. váhání, vzhledem k závislostem když i to ostatní totiž okolo pádí vpřed, může být zdrojem potíží.
Srovnávat komerčního mamuta Windows a s jeho možnostmi s podstatou svobodným Linuxem a vyžadovat od něho zcela totéž si myslím je utopie a dost odvážná.
Navíc ona totiž ta svoboda tady nemá jen klady, ale protože od ní je jen krůček k anarchii tak i zápory: já si také myslím že potom těch slepých uliček vývoje a jak se nakonec obvykle v různých směrech ukazuje je v Linuxu (v té nadstavbě) nějak proti Windows příliš moc, tříští se tak vývojářské síly ... až se nakonec může zdát, tu a tam, že není pořádně dotaženo vlastně nic, že ... a cesta dalšího směřování že se ztrácí v mlze a zákrutách.
Přesto vše si dovolím s tebou v těch tvých závěrech nesouhlasit, pro běžné použití desktopu a pro nějak standardní hardware lze i pro Linux najít distribuce, které zajistí tomu Windows odpovídající funkčnost a i třeba pro (navíc jako další možná komplikace nasazení) seniora.
I když se to asi nebude všem líbit, tak dle mne pro splnění nároků nelze takové distribuce dělat na koleně i když s nadšením, také jsem se dost navztekal, a tak mým řešením a poznáním bylo vybírat z už osvědčené klasiky. Když autoři nějakým způsobem se navíc projevují i komerčně, tak ještě lépe - případná ostuda z toho co popisuješ je potom bolí více a nemohou si to proto dovolit. Pro mne se tím riziko snižuje. Příkladem já teď jedu už delší dobu na "polokomerčním" OpenSUSE Leap 42.2 a nechci to zakřiknout, ale opravdu od té doby nevím že je také nějaký operační systém. Prostě jedu. Do Windows 10 jsem zabrousil zatím pouze jedenkrát a co mám dual boot, když jsem musel dostat nestandardně fotku z pokaženého mobilu a aplikace byla jen pro Windows: okamžitě jsem ale poznal, že to je návrat k tomu proč jsem od Windows před časem odešel. Jak už tady napsal někdo jiný, máme možnost volby.
Je mi lito, ze na tebe pusobi me komentare jak od ditete, ja to tak necitim, ale s tim nic nedokazu udelat.
Nesouhlasim s tebou v tom porovnani komercni mamut vs. svobodny linux. Dneska vetsinu veci na linuxu pripravuji mamuti komercni firmy jako je Redhat, ale i treba Samsung a spousta dalsich. Vyznam nezavislych vyvojaru se bohuzel stira. Na jednu stranu muze nekdo rict, ze je to dobre a prave se prestavaji tristit sily, protoze komercni firmy maji jasny smer. Na druhou stranu ale vse co prislo do linuxu spatneho s cim nesouhlasim jako systemd, pulseaudio a dalsi, prislo od komercnich firem.
V cem souhlasim, ze stale je v linuxu na vyber. Nicmene pro me ucely jsem zjistil, ze se Windows posunuly dopredu a uz je to o necem jinym nez pred lety. Takze jsem tu jen chtel dat vedet, ze Windows 10 jsou OK a kdo je treba v podobny situaci jako ja, tak nebat se je opet otestovat.
Jinak ale jak jsem psal, porad mam doma jeden pocitac na linuxu, je a dlouho tam bude Ubuntu 16.04 a az jednou budu povysovat, tak urcite budu mit zajem vyzkouset nejaky nekomercni projekt. Co jsem v posledni dobe nacetl, tak hodne zajimave vypadaji projekty LMDE a MX.
Já stejného docílil s Arch Linuxem. Poslední 2 roky mi stačí párkrát týdně napsat do terminálu "pacman -Syu". Všechno je tak jednoduché a funguje tak krásně samo, že jiný OS už nechci.
Je to zvláštní, že mám takové zkušenosti zrovna u rolling release distribuce. Nevim, co Arch dělá jinak, ale dělá to dobře. Instalace CUDA u Ubuntu na hodinu hraní s PPA, rozbité po další aktualizaci, na Arch Linuxu otázka 2 minut, funkční po dvou letech a stovkách aktualizací. Ta distribuce je navržená geniálně jednoduše.
Taky sem nedávno nainstaloval do VirtualBoxu Manjaro a je to možná nejlíp out-of-the-box fungující distro. Žádné stahování doplňků pro VirtualBox, následné přemýšlení jak sem to sakra instaloval, které čtyři balíčky to byly a jak to upgradovat. Ale jako primární desktop bych to nebral, KDE není stabilní (relativně ano, ale člověk nesmí moc experimentovat s málo používanými součástmi jako doplňky apod.) a pro Linux chybí aplikace buď úplně nebo jsou to alternativy, které nefungují tak dobře.
Ale překvapilo mě, že relativně neznámá distribuce obsahuje (pro mě) lepší výběr balíčků a je líp nakonfigurované než kUbuntu nebo KDE spin Fedory, který byl navíc extrémně nestabilní.
Manjaro jsem mel pres pul roku a durazne pred nim varuji!!!
Balicku je obrovska spousta, to bezesporu, ale chodi neotestovane hned po vydani a testuje se na uzivatelich, tudiz jsem mel neustale neco rozbiteho a nefungovalo to. Manjaro ma pomerne jednoduchy system downgradu, takze to neni problem, ale v zadnem pripade bych nikdy Manjaro nenasadil jako produkcni system. To je distro pro fanousky pro hracicky, kteri si na tom budou delat, hrat si s tim a testovat.
Podobne jsem to slysel i o Arch linuxu. Jsou to distra vhodna pro opravdove linuxove fanousky a potom na servery, kde se toho moc neinstaluje a admin si dokaze udrzet potrebnou funkcnost sam.
Manjaro ani Arch nejsou distra na domaci nebo pracovni desktop pro bezne uzivatele.
Beru jako věcnou připomínku, byť by se pár věcí mělo prvně otestovat na uživatelích Archu. Na produkční systém fakt ne, jenže tím jsou pro mne Windows a Linux je na testování, hraní, ze zvědavosti a z nostalgie.
Na server bych něco s rolling updates nedával, tam ať se raději instalují nezbytné bezpečnostní aktualizace a nic víc, nechci nové cool features co mi rozbijí konfiguraci a chci aby to fungovalo pořád stejně a aby na to dohlížela velká komunita a nebyl to hobby projekt pěti lidí (což vylučuje asi 280/300 distribucí)... takže raději CentOS/Debian. Pokud se serverem myslí nějaké raspberry doma v koutě pro vlastní potřebu/potěšení, budiž.
Ano, také Manjaro může mít a potom může i být sem tam průšvih.
Byl jsem zpočátku nadšený. Ocenil jsem především jak slušně má udělané závislosti tedy balíčky, tj. když jsem právě do GTK desktopů a jako je Xfce (nebo Cinnamon) rouboval aplikace právě z rodiny Qt. O knihovnách Qt a o desktopu LXQt v případném srovnání s KDE dnes číslo 5 je toto téma. Příkladem Qt aplikací na kterých mně hodně záleží je Dolphin, digiKam, showFoto a Gwenview.
Požadoval jsem také korektní tedy co nejvíce dostupné zobrazování náhledů, a to v případě Dolphin a Gwenview i do adresářů, což a žel (na rozdíl od vedle konkurenčního Windows, že?) ostatní varianty náhradních programů a zhusta pro GTK desktopy to neumí!
To byl pro mne důvod, proč jsem se začal o nasazení Qt desktopu tj. přímo KDE5 a potom LXQt zajímat.
Pod Manjaro a ještě z desktopu Xfce to byla dá se napsat (instalace programů z rodiny Qt) procházka růžovým sadem a navíc s novými verzemi aplikačních programů, ale totéž pod Mintem (rodina Ubuntu) bylo nadsázkou k zešedivění a některé verze aplikací byly v repozitáři už dřevní. Tedy bez nových funkcí a oprav.
Trala lááá, vše jelo s Manjaro paráda ... až po nějaké aktualiuaci systému ... herdek filek ... najednou jsem nemohl psát pod některými programy a jako na potvoru i v Libre Office čárky a háčky nad písmeny, to samé ale a zkusmo začala tropit poslední tehdy Fedora. Právě v případě, když desktop bylo LXQt nebo KDE5. OpenSuse Leap 42.2 a které také má vlastní aplikace novějšího data ale systém sám má být více konzervativnější, to nerobilo :-)
Popisuji v podstatě a na příkladu (náhlé vysypání schopnosti psát nad písmeny čárky a háčky což v případě kanceláře by bylo dost fatální) co uvádíš ty, na rozdíl od tebe však pohár trpělivosti ještě nepřetekl.
Protože při návratu k Windows, to šmírování dám stranou, to znamená také a mj. návrat k nekonečnému boji s ohrožením viry a což také znamená, že tato funkčnost schlamstne notný díl výkonu počítače, dokáže také i nadělat zmatky navíc když se Windows také obsah aktualizace nepovede ... a to už se nezmiňuji diskutabilní aktualizaci W10 jaksi bez obrany.
Tak Fedora+KDE je myslím dost problematická v tom, že to drží s Fedorou docela konzistentní grafiku, jmenuje se to Fedora, ale lidi kolem distribuce se k tomu hlásí jen když se jim to hodí. Jinak je to nějaká podřadná komunitní věc a podporované jsou Gnome3+Gtk aplikace. Aspoň je to můj dojem. A podobný dojem mám z kUbuntu, které ani nedrží s Ubuntu grafiku. Prostě se v době uvedení Ubuntu vezme KDE co je, vyrobí se balíčky, konec. U Manjara mám pocit, že si s tím někdo dává aspoň minimální práci.
Takže dnešní večer budu trávit s mým nesmrtelným Fujitsu Siemens notebookem. To bude mít žena radost :-)
Na LXQt se hodně těším, na slabších strojích to bude u mě alternativa ke KDE.
Abys nebyl možná zklamaný tak jako já?
Teoreticky jsem si to myslel také tj. že to bude alternativa. Prakticky ale po asi 2 měsíčním zkoušení (asi před 1/2 rokem) jsem dospěl k poznání, že ve srovnání s KDE je to LXQt spíše taková pořád očesaná komplikace tj. LXQt je ve srovnání s KDE dost nesouměřitelné. Když už máš zkušenost s KDE.
Že raději se pokusit jít proto cestou stále toho KDE a mít ho nějak očesané v nastaveních. Například. Když se chceš orientovat na knihovny Qt.
Protože kde chceš co šetřit? I s LXQt jedeš stejné aplikace postavené na knihovnách Qt. Jinak bys zůstal na nějaké a už ověřenější linuxové distribuci z rodiny GTK a speciál pro starý šrot.
Tudíž ve hře to podstatné co zůstává je rozdíl nároků na obsazení paměti. Ten rozdíl několika málo set MB (v neprospěch KDE) je ale směšný v porovnání s tím, co žerou třeba takové webové prohlížeče když ho spustíš a otevřeš si potom několik stránek.
Myslet si, že když na starý šrot a pro dnešní běžné užití dám takové LXQt a ono to bude slušně chodit je, myslím a můj názor, dost omyl. To raději, nějak jinak opakuji, se pokusit tu paměť navýšit když je opravdu malá a zůstat u více prověřeného KDE s lepší perspektivou a komfortem. To ostatní, procesor, grafika atp. není pocitově, myslím pro pozorování nějakých rozdílů při běhu pod KDE nebo LXQt, tak důležité.
Tak na píčku už mám arch s LXQt více jak rok a nemohu si stěžovat. Ano, desktopové řešení to není, ale na takové to testování, jak se to hýbe na ARMu je to excelentní, jinak Xka na píčka neinstaluju. Nicméně mám v plánu to zprovoznit na RPi3 za účelem monitoringu s report gui, to by mělo být naprosto v pohodě.
Už jsem to tu psal: Jsem fanda Qt pro jeho multiplatformnost už více jak deset let a KDE mám prostě rád - moje první linuxové desktopové prostředí na mandrake :) a kritérium jsou momentálně u mě 2GB operační paměti jako minimální nárok pro KDE.
Ano, např. chrobák sežere více než celé distro po najetí do KDE :) - používám OpenSUSE Leap i Tumbleweed, ten mám na krámu s APU.
Chromium je v pohode pouzitelne i s 10 tabama na ARM netbooku Toshiba AC100 s 512MB RAM na kterem bezi normalni prostredi Xfce ;) na RPi2/3 je to jeste lepsi a navic 2x tolik RAM :)
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.