Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k LXQt 0.12 vyšlo těsně po Lubuntu 17.10

Věnoval jsem od začátku léta dost času koumání, jak pro starší počítač nasadit jako systém LXQT a aby uživatel mohl provozovat aplikace také z rodiny Qt a to KDE5.
Za těch několik měsíců jsem pozoroval i nějaký pozitivní vývoj tj. co byly komplikace tak už byly menší, tedy docházelo k průběžným aktualizacím, stejně jsem musel do LXQT dohrát základ KDE5 a některé věci nastavovat přes KDE5 a ani to někdy nepomáhalo.
Takže problém LXQT, pokud se uživatel nespokojí s nabídkou co nabízí sám desktop, ber nebo nech, tak je konektivita na aplikace odjinud.
Asi se to ještě předpokládám vylepší a byl bych rád fanda, ale takovému Xfce (ano je z konkurenční rodiny GTKx) a které je slušně bezproblémové se to rovnat zatím nemůže.
Na ten starší počítač jsem nakonec (i z jiných vážných důvodů a také zastarale hardwarových) nahrál známému staré Lubuntu ještě s LXDE: paměti jsem ušetřil ještě něco víc než v LXQT a na podstatou prohlížení internetu by mělo být to dostačující, hodně pomohla výměna za rychlejší síťovou kartu.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

U DE LXQt je prozatím největším problémem to, že teď několik týdnů nefungovalo s novými verzemi Qt. Proto se mu vývojáři v distrech moc nevěnovali. Jeden čas (před tím :)) jsem postřehl snahu zpřístupnit třeba kwin apod. zvlášť pro toto DE, ale když nastal tento problém, tak se LXQt dál myslím nikdo nevěnoval. Teď záleží čistě na vývojářích DE, jestli to opět nechají zajít tak daleko, aby DE přestávalo fungovat kvůli aktualizaci Qt či jej budou udržovat. Popravdě si teď moc nepomohli a každý bude chvíli opatrný.

Jinak jsem si s ním také pohrával, LXQt chodilo i na Athlonu64 3000+ docela svižně, vzhledem k tomu, co je to za vykopávku. Ke konfiguraci GUI použij qt5ct pro KDE Apps a pokud budou v pořádku závislosti, tak nebude problém se službami KDE. To už záleží na distru vs problém výše. Ještě to chvíli chtít asi bude. Jestli máš o LXQt enormní zájem, koukni se po distru Rosa, mají instalačku s LXQt a jeden kolega je z toho nadšen, třeba tě to taky potěší :) (lokalizace se tam myslím musí přidávat ručně, jestli si jeho slova pamatuji dobře).

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

No právě na jiném webu jsem svým způsobem ROSA Linux R9 a tam LXQT propagoval, opravuji psal své zkušenosti, komplikace s počeštěním jsou o něco náročnější (na experimenty) než ta jejich varianta s KDE5. Ono totiž jedno nastavení češtiny někde může rozhodit češtinu třeba v LibreOffice. Přes mnohá úskalí jsem se přenesl a třeba kompromisem, instalačku jsem si nevratně poškodil při pokusech mít tam korektně se tvářící virtuální klávesnici (pro známého a co chtěl obsluhovat PC jen myší od stolu a monitor je televize ).
Možná desítky hodin zvědavého laborování přičemž konkurent Xfce mám (instalace a nastavení) zmáknutý do 2 hodin a pophoda. Nebo rovnou raději jít do KDE5 a pokud chybí paměť tak rozšířit a dát tam také SSD.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Zaregistroval jsem to až po odeslání příspěvku :). Rosa vychází z větve Mandraku, kterou poměrně dobře znám. Je to vlastně fork zaniklé Mandrivy a tam si myslím, že lokalizace problém není (draklocale). V době XDG a navíc v distrech s uživatelskými nástroji, jako jsou yast nebo drakconf je dobré nechat nastavení systému na nich, včetně lokalizace. Jak moc je LXQt dnes přeloženo nevím, počkejme na novou verzi, až dorazí do repa nějaké rolling update distribuce (Arch/Manjaro, PCLOS atd.).

Je pravda, že není možné porovnávat LXQt a Xfce. Xfce je, dá se říct, velké DE jako KDE nebo GNOME (co do vybavenosti, i vzhledem k uživatelské základně) a hlavně je tu s námi řadu let. Teď dokončují přechod na GTK+3 a podle slov jednoho z kolegů, by mohl být hotov do konce roku. Na druhou stranu LXQt je relativně nové prostředí, které míří úplně jinam. Jde o lehké DE, které osloví úplně někoho jiného. Z části třeba fanoušky Qt, ale hlavně uživatele, kteří od DE nic neočekávají, používají jej pouze jako prostředníka ke spuštění jejich aplikací. Podle mě se řadí vedle DE Enlightenment, které má ale celkem pevnou uživatelskou základnu. Pokud bude LXQt dlouhodobě stabilní, určitě si své uživatele najde.

RAM, SSD a velké DE má svoji logiku - kombinace, která nabídne uživatelský komfort i na starších PC. Jsou ale lidé, kteří do svých starých PC nechtějí investovat ani 2 tis za malé SSD a kousek RAM navíc. Sice se vztekají, když jdou s web browserem do swapu :), ale nepřikoupí si ani RAM. To už je na nich :)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"[Xfce] Teď dokončují přechod na GTK+3 a podle slov jednoho z kolegů, by mohl být hotov do konce roku"
nevim jestli do konce roku, ale prechod je opravdu skoro u konce, viz:
https://wiki.xfce.org/releng/4.14/roadmap

v Xubuntu 17.10 je aktualne v podstate Xfce (skoro) cele jiz v GTK3 a musim rict ze se jim to vyborne povedlo, na prvni/druhej pohled to neni poznat, dokonce je v xfce-terminalu pritomna volba "prepti ty dementni vysoke ucha listu na normalni vysku" :)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"jine vazne duvody" chapu, ale kvuli zastaralemu HW neni treba uprednostnit LXDE pred Xfce, narocnost na CPU i RAM je skoro stejna, dulezite je vybrat usporne programy, hlavne WWW prohlizec (a dat uBlockOrigin+PrivacyBadger a kvuli YT: h264ify) kde je sakra znat jestli 3 zalozky sezerou 200 nebo 800MB :)

mam Xubuntu 16.04 na Toshiba AC100, s 512MB RAM, CPU ARM 2x1GHz a LXDE i Xfce se chovalo stejne, resp. Xfce s lepsi ergonomii takze rychleji, rozdil v RAM byl ~10MB, jako prohlizec se oproti Firefoxu choval MNOHEM lepe Chromium (+ zapnout chrome://flags/#enable-fast-unload), nezkousel sem zatim ten novej "zrychlenej/uspornej" FF...

podobna zkusenost s RaspberryPi, kdyz se LXDE v Raspbianu zameni za Xfce, vice RAM nezmizi a system neni pomalejsi, ale je prehlednejsi/konfigurovatelnejsi(+ z GUI)...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"Prapodivné načasování nové verze desktopu LXQt"

Co je na tom prapodivného? Postě to vydali teď. *buntu není jediná linuxová distribuce. Verze programů pro 17.10 byly zmrazeny už někdy v srpnu, takže aby se to tam dostalo, museli by to vydat dřív. V červeni vyšla Fedora. Kdyby to vydali začátkem srpna, aby se stihlo *buntu, tak by se stejnou logikou měli zase cítit ukřivdění uživatelé Fedory.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.