Tak, jak bývá dobrým zvykem v civilizovaných krajinách, dostávají se do možná dobře navržených zákonů ty největší perly v různých dohadovacích a připomínkových diskuzích. A tak si slovenští úředníci z Ministerstva vnitra v meziresortním připomínkovém řízení k novele zákona o elektronických komunikacích přihodili pár opravdu zajímavých připomínek. Ona novela měla hlavně řešit způsob odvolávání vedení Telekomunikačního úřadu SR a vpravit do něj změny a nařízení Evropského parlamentu o roamingu, to jen tak na okraj.

Zákaz používání anonymizérů

Nejdříve je třeba říci, že anonymizér mnozí z vás používají, aniž to tuší. Jsou to všichni za proxy servery, VPN nebo NAT a nemá smysl zde rozebírat, z jakého důvodu to je, jsou pádné a mají svůj smysl. Vy všichni byste se ocitli mimo zákon, protože takto „znemožňuje alebo sťažuje identifikáciu užívateľa internetu“, jak anonymizér ministerstvo definuje. Jeho použití by mělo být povoleno pouze oprávněným orgánům státu nebo orgánům činným v trestním řízení. Zdůvodnění je jasné a prosté:

„Použitím tejto služby je páchateľovi pridelená iná (maskujúca) IP adresa a týmto spôsobom sa stáva takmer nepostihnuteľným za páchanie svojej trestnej činnosti. Vo veľkej väčšine sú pridelené IP adresy geograficky lokalizované z krajín ako USA, Švédsko, Ukrajina, Nemecko, Francúzsko a z iných. Prepojenie medzi ?pravou? IP adresou a maskujúcou IP adresou je vo veľkej väčšine realizované prostredníctvom VPN (virtuálnej privátnej siete) za použitia SSL (zabezpečená vrstva soketov) protokolu. Anonymizačné služby sa využívajú najčastejšie na šírenie detskej pornografie, dorozumievanie extrémistov na ich fórach a na ekonomické podvody.“

K tomu není co dodat, ano, anonymizéry se právě k těmto účelům používají, ale mají i spoustu jiných využití. Vlastně stačí mít doma ADSL router pro víc počítačů a už byste byli mimo zákon. Navrhovaná změna smysl dává, jen jí chybí jasná definice, ze které by se z obyčejných lidí nedělal kriminální živel, ostatně pokuta za poskytování, nebo jen umožnění používání anonymizéru, by měla být až 33 000 € (téměř 900 000 Kč). Dostaneme se opět k analogii s noži, nebo se budeme ptát, zda i samotný poskytovatel připojení umožňuje použití anonymizéru, je to výrobce operačního systému, nebo snad i počítače? Hledání těchto odpovědí je nesmyslné, stejně jako jsou nesmyslné snahy státu přenášet odpovědnost na právnické i fyzické osoby, jenže tímto směrem se bohužel zákony ubírají, což podtrhuje další snaha o „vylepšení“ dohledu nad zlobivými uživateli internetu.

Ukládání dat o provozu ve fórech

V návrhu Ministerstva vnitra SK se pak ještě uvádí, že provozovatel internetového fóra by měl mít povinnost „na účely vyšetrovania, odhaľovania a stíhania obzvlášť závažných trestných činov a trestných činov súvisiacich s terorizmom, extrémizmom, nedovoleným obchodovaním, detskou pornografiou, organizovanou trestnou činnosťou, únikom a ohrozením utajovaných skutočností a s trestnými činmi spáchanými nebezpečným zoskupením, uchovávať prevádzkové údaje“ a to po dobu 12 měsíců. Na první pohled opět celkem pochopitelný požadavek, však mobilní operátoři takto fungují už nějaký ten pátek. Druhý pohled však opět ukáže na problémy, které by mohl vyvolat. V tuto chvíli nebudeme řešit otázku místa a zvýšených nákladů, kardinální otázkou totiž je, kdo je vlastně tím provozovatelem fóra, stejně jako otázka co se ještě za fórum považuje a co vlastně by se mělo skladovat. Máme tu spousty webů, které svým uživatelům ať už placeně nebo zdarma poskytují možnost si ve vyhrazeném prostoru spustit vlastní fórum, ke kterému ale nemají žádný přístup (jistě, smazat ho může vždycky), je to tedy poskytovatel tohoto prostoru, který k němu takto nabízí přístup? A co samotný provider? A jak na druhou stranu může uživatel datového prostoru tyto „provozní údaje“ skladovat? A co samotné fórum? Má podobu phpBB, nebo diskuze pod články? Nebo snad je fórem i veřejně přístupný IRC, ICQ a další kecálkové? A jak si vyložíme chat?

Zkrátka je zde velmi mnoho nejasností, ale my si jsme téměř jisti, že na Slovensku se nakonec nic takového do parafované novely zákona nedostane, proto o tom také píšeme. Chceme hlavně upozornit na to, jak se nás Velký bratr snaží spoutat zákony a nařízeními, které nám z pojmu svoboda dělá čím dál tím prázdnější slovo a je potřeba, aby se o internetové, ale i té vaší osobní svobodě sledované tisíci kamerami, GPSkami i mobilními telefony, nepřestávalo hovořit, aby se na politiky tvořil tlak, který by podobné snahy tlumil. Někdo před časem v některé z diskuzí kolem České pirátské strany ptal, čím se vlastně bude zabývat. Kdyby si vzala za své jen tento problém, bude mít práce opravdu nad hlavu a jak se právě nedávno ukázalo, je to právě přítomnost Pirátské strany v Evropském parlamentu, která nám ukázala, jak se kupčí s úpravami práv v telekomunikačních zákonech.

Nutno dodat, že i naši zákonodárci se už o něco podobného také pokusili, to když senát přidal k novele zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti §2a, ve kterém se nařizovalo provozovatelům elektronických prostředků znemožnit připojení uživatele ke stránkám s pornografickým obsahem, loteriím a stránkám tuto činnost podporující včetně reklamy na ní. Naštěstí tento dodatek pak v Parlamentu neprošel.

Na druhou stranu si ale klademe otázku, zda právě po tomhle lidstvo netouží. Však se podívejte na obrovský úspěch Facebooku, Twitteru a podobných sociálních sítí, kde na sebe mnoho uživatelů prozradí kde co. Nebo kolik privátních videí najdete na Youtube a jinde. Není to spíše „Kdo chce kam, pomozme mu tam?“ My pevně věříme, že ne.