Zpráva, kterou jsme obdrželi od místního tiskového mluvčího BSA Jana Hlaváče e-mailem, je shodná se zprávou, kterou má na svém webu coby tiskovou zprávu MF ČR. Nejprve ale jedna drobnost: zpráva je napsána tak, že proti ní nikdo z faktického hlediska nemůže nic zásadního říci. Sice nezohledňuje jmenovitě software, za nějž se platit nemusí, tedy např. operační systém GNU/Linux a podobně, nicméně fráze jako „finanční úřady se více zaměří na firmy, které užívají nelegální software“ nebo „hardware bez legálně nabytého softwaru“ ve své podstatě vylučují případy použití svobodného softwaru a softwaru nezpoplatněného, neboť takový software je zpravidla na daném hardwaru stejně legální jako software komerční a tudíž nepředstavuje z hlediska pointy sdělení žádný problém.

Rozhořčení je však plně na místě, neboť praktiky BSA … to vám jistě nemusíme připomínat nebo představovat. Nemůžeme se rozhodně nezeptat, kolik kapříků asi tak připlulo na MF, aby toto „společné dílo (propaganda BSA)“ vzniklo. Je zjevné, že když chce lobbista (BSA) něčeho dosáhnout, nepotřebuje mít v našem státě ani právní subjektivitu, ani dobrou pověst, což nás skutečně děsí (BSA má pověst jakoukoli, jen ne dobrou).

Další zajímavou věcí je snaha zpochybnit „výdaje za hardware, které by se bez legálně nabytého softwaru měly stát daňově neuznatelnými“. Přání otcem myšlenky, dalo by se říci. Všimněte si opatrné fáze „mělo by“. Realita je taková, že výdaje za hardware bez legálně nabytého softwaru jsou daňově uznatelné, protože hardware a software mají asi tolik společného jako stolní DVD rekordér a originální dálkový ovladač. Moderní DVD rekordér je bez dálkového ovladače skutečně hodně špatně ovladatelný, nicméně nic nikomu nebrání koupit si ovladač neoriginální, alternativní. Stejné je to se softwarem.

Je potřeba si uvědomit jednu nezpochybnitelnou pravdu: hardware bez legálně nabytého softwaru ≠ hardware s nelegálně nabytým softwarem. S touto pravdou se pointa zprávy boří jako domeček z karet a ministerstvo financí (nebo přinejmenším jeho současný první náměstek pan Fuksa) je za hlupáka. Dílo BSA a MFČR si klade za cíl navodit dojem, že jediný legálně nabytý software je software komerční. Nikde se to v ní nepíše, ale ten cíl je zřejmý už z toho, kdo s MF na vytvoření této zprávy spolupracoval (náš názor je nicméně takový, že pan Hlaváč vytvořil, pan Fuksa po těžko odmítnutelné dávce přesvědčování přitakal, centrála BSA v Londýně schválila a šlo to do éteru). Ne, že bychom chtěli podceňovat ministerstvo financí, ale nedomníváme se, že jsou v něm natolik inteligentní lidé, aby vůbec problematiku licencování software pochopili (jistě si vzpomenete na jiné ministerstvo, konkrétně ministerstvo kultury, nic nás nepřesvědčuje o tom, že ministerstvo financí je na tom s „licenční gramotností“ lépe).

Smutné na tom je, že uživatelé free / open source softwaru mohou (a asi i oprávněně) nabýt dojmu, že se ocitnou ohniskové vzdálenosti hledáčku „berňáku“ blíže než uživatelé softwaru komerčního. Uživatel bezplatného softwaru na něj totiž nemá „fakturu“ a pokud bude MF smýšlet tak, jak to ze zprávy čiší, bude muset úřadu leccos vysvětlovat. To je také velice alarmující, neboť to naráží na listinu základních práv a svobod „znevýhodňováním“ určité skupiny obyvatel (těch, kteří zvolili software bezplatný).

Ministerstvo financí podlehlo lobbingu organizace s pochybnou historií, pochybnými praktikami a pochybnou existencí (bez právní subjektivity v ČR). Smutné na tom je, že takovéto instituci (MF) musíme coby daňoví poplatníci ze zákona svěřovat své peníze (se kterými navíc soudě dle výše státního dluhu zjevně nakládá špatně). Nemusíme asi ani moc rozebírat, že vyčíslené ztráty vznikají za použití bulharských konstant a nemají nic společného s realitou. Tím, že ministerstvo financí takovou zprávu přetisklo, dalo jasně najevo, že Jan Hlaváč v roli tiskového mluvčího BSA opět odvedl hodnotný kus práce.