Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Ona to není otázka kvality, proč se pro ně rozhodli, ale spolupraí Nikonu už v minulosti - vývoj digitálního těla DSLR vyvíjel Nikon s NASA. Takže je nemožné, aby na ISS byla jiná značka fotoaparátů.
Takovou zcestovalou zrcadlovku si dokonce muzete koupit, kdyz jsem delal research ohledne vyvoje digitalnich fotoaparatu, dostal jsem se dokonce k tomuto:
http://www.ebay.com/itm/RARE-NASA-Kodak-DCS-760c-Camera-Body-Nikon-F5-IS...
To se vezme kinofilmova F5, oddela se zadni stena a misto ni se da digitalni zadni stena od Kodaku.
Po prusvihu s DCS Pro, kde je pouzitelne pouze nejnizsi ISO, chybi aa filtr takze moire je vsude kde muze a cely snimac je magnet na prach Kodak uz dalsi pokusy vzdal.
Jsou podstatne divocejsi veci nez toto, treba Minolta zrcadlovka se 3 snimaci (RGB) a hranolem, principialne neco jako obraceny LCD projektor kde se ze 3 obrazu sklada jeden.
Odkaz na tu Minoltu s hranolem mate?
Digitalni fotografie jinak ani zacit nemohla, nez vymenou filmu za digitalni stenu v klasicke filmove zrcadlovce (a ani u stredoformatu to neni jinak). Delalo se to tak mezi 1991 az 1998, pozdeji dostal digital vlastni telo, ale rizeni (AF,AE,zaverka) porad zustalo v technologii ze SLR. Az prichodem mirrorless se to zacalo delat jinak.
Kodak to nevzdal, bohuzel to nikdy nebyla firma zamerena na optiku a tela, v tom excelovaly jine firmy. Umeli dobre spotrebni material a delali i snimace, ostatne v dost medium frame stenach jsou ty jejich - apropo, budete tvrdit ze to Philips taky vzdal? Protoze to je druhy podnik ktery disponoval FF a MF snimaci.. a dnes uz MF okupuje Sony. Canon melo vyhodu ze delaji stroje na vyrobu cipu, takze meli zdarma technologicky naskok v litografii - coz je stezejni faktor v produkovani homogennich cmos pixelu. A samozrejme kdyz delate takove konzumni objemy, oplati se delat drahe soucastky sam, nez se s nekym delit o zisk.
Kodak to vzdal - doslova ze dne na den - zrusil podporu vcetne autorizovaneho servisu. Kazdy Kodak DCS Pro stal neco pres 150.000 Kc, nektere kusy jsme meli stale v zaruce. Nastesti v te dobe uz byly vsechny kusy v podstate zaplacene (prace v atelieru) takze mohly byt postupne vyrazeny. Vcetne vsech Nikon objektivu, protoze neexistoval fullframe Nikon, na kterem by je bylo mozno pouzit. Investice cca 900.000 Kc do Kodaku se tenkrat hrube nevyplatila, nastesti ve stejne dobe Canon predstavil svuj fullframe.
Philips to nevzdal sam - jejich 6mpx fullframe snimac byl tak spatny, ze krome pokusu v podobe Contax N Digital o nej zadny dalsi vyrobce nestal. Ukazkove snimky ke stazeni na netu.
Ona Minolta je Minolta RD-175 - interpolovane rozliseni 1.75mpx ze tri snimacu a fakt, ze jedina mozna citlivost je ISO 800 ji predurcilo k neuspechu. Ale byla to snad prvni pouzitelna digitalni zrcadlovka (rok 1995).
Jste si mel poridit jinou DCS Pro, treba SLR/c s Canon bajonetem a skly :) A ty SLR/* meli uz taky jiny snimac, nez puvodni 14n. Samozrejme z vaseho pohledu preslap, ale nekteri lidi, kteri delali ten snimac (pod firmou FillFactory) pak pozdeji vytvorili snimace pro porad spickove digitalni Arri kamery (Cypress). A dalsi zalozili CMOSIS..
Philips koupila DALSA a vytvorili vetsi varianty toho prvniho 6mpx snimace a ty si nasli docela uspesne uplatneni v MF stenach (Leaf, PhaseOne). Mimo jine, tito vyrobci sten puvodne zacinali na mensich snimacich - a jednim z nich byl prave zminovany FF 6mpx philips. A pak trocha cmosove exotiky v C-MOST stene, taky 6MP FF, nacez se radeji vratili k CCD :)
Takze kvalitou to nebude tak hrozny - musite taky reflektovat v jakem obdobi se to vyrabelo a neporovnavat to s dnesnimi moznostmi. Me osobne vystup z 6mpx philipsu prisel uzasny na tu dobu a byl jsem v kontaktu s Philipsem i majitelem Contax tela, ktery mi poskytl RAWy. Chtel jsem dostat z toho 24p video.. v cropu a s odrenyma usima by to slo, ale vyzadovalo by to mechanickou rotacni zaverku, ktera narazela bohuzel na patentovou ochranu.
Kodak s Canon bajonetem existoval proto, že Canon zase vyvíjel DSLR s Kodakem. Pak je otázka, jestli to Kodak zabalil, nebo jestli celý vývoj Canon odkoupil.
3 snímače a hranol je konstrukce, která se u TV kamer používala možná 30 let a skončila teprve nedávno. Protože hranol jednotlivé barvy odráží/propouští, chová se jako kmitočtová výhybka, takže je možné dosáhnout vyšší citlivosti než u Bayerovy masky, kde se vždy 2/3 dopadajícího světla zahodí. Ale je to velké a pro vyšší rozlišení extrémně náročné na přesnost, takže se od toho upustilo.
2/3 dopadajícího světla se nezahodí. Zahodí se 2/3 barevné informace. To je rozdíl.
Jirka1 to ma spravne. Rozklad pres dichroicke zrcadla propusti 100% fotonu. Aplikace bayerova filtru pohlti az 0 az 66% fotonu (v zavislosti na jejich barve ovsem).
Ale protoze se svet nesklada jenom z primarnich barev a konverguje k stredne sede (coz je duvod proc chcete delat white balance aby kanaly byly srovnane) tak se to nehodici se svetlo opravdu odfiltruje.
A prakticky priklad. Mejme cernobilou scenu jez neobsahuje zadnou barevnou informaci (je achromaticka), na dichroickem systemu uvidi kazdy snimac signal v plne palbe. 100% R, 100% G, 100% B. V bayerovskem systemu uvidi kazdy pixel 33% R, 33% G, 33% B. Podle vas to opravdu zahodilo 2/3 barevne informace? Vzdyt ta zde ani nebyla :)
Ono to platí i v případě, že je na vstupu barevná informace - třeba jen červená. Je to dáno tím, že snímače za hranolem již nejsou rozdělené na subpixely, takže fotony snímá celá plocha pixelu. U bayerovy masky při stejném rozlišení bude snímat jen jeden subpixel, zatímco ty pro zbývající barvy budou neaktivní.
fro tu spravu lepsie podal :) https://youtu.be/EcWg0iZlNs4?t=26s
cena za transport na obeznu drahu je vyssia ako samotny fotak :D
Kolikpak asi Nikon zaplatil NASA za tuto dodávku :) :)
Jestli to je pro ISS, jak řeší radiační odolnost? Přeci jen tam kosmické záření působí víc než na Zemi, a pravděpodobnost bitové chyby je vyšší než nepatrná. A zdalipak jsou akumulátory odolné proti vakuu, aby nepukly nebo nevyschly?
S radiací to zase tak hrozné není.
Kdyby byl ten foťák umístěn v kabině letadla při pravidelných záocenánských letech, nebo vysoko v horách dostane jenom 10x méně než na ISS. Na některých místech Země by dostal i víc než na ISS.
Ve vakuu ty neupravené foťáky nejspíš používat nebudou. Vysublimovalo by jim mazivo z mechaniky zrcátka.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.