Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
No, vypadá to moooc hezky, ale... bude se tím dát koukat a Měsíc? Hubbla na Měsíc moc namířit nechtějí, tak nevím nevím...
Druhá věc je otázka, kolik radiace je v Lagrangeově bodě ve vesmíru. Hubble lítá pod ochranou magnetosféry Země a i tak, když prolétá SAA kde je 2,5 rem/h a kde se radiace přiblíží Zemi na cca 500km, tak se musí vypínat - tento záběr byl pořízen s zavřenou záklopkou, nejsou to tedy hvězdy. To, co vidíte, je radiace:
http://postimg.org/image/pylqfzdlv/
http://postimg.org/image/pb9n32i3h/
The Hubble Wars, str. 75
Tak jsem zvědav na situaci v Lagrangeově bodě. 2018 říkají? Aby to stihli, než dolar padne...
http://www.usdebtclock.org
Radiace v Lagrangeově bodě není nijak vyjimečná a v jistém smyslu je vlastně i nižší než v magnetosféře, kde jsou radiační pásy. Magnetosféra nijak nechrání vůči záření (X-ray), pouze proti nabitým částicím. Nejvíce trpí degradací sluneční panely, elektroniku je možné odstínit. Monitor slunečního větru ACE funguje od roku 1997, sluneční observatoř SOHO od roku 1995.
Fiiiiha tohle ti udela kazdy fotak i tady dole s krytkou a bez redukce sumu :-)
Radiace? Neee... hotpixely :-)
Je pravda, že tam nahoře je problém s chlazením, ale i tak si myslím, že tam ten čip bude pracovat při podstatně nižší teplotě než tady na Zemi, takže na hotpixely bych to moc nesváděl.
Proč by se tím měli dívat na něco co by ten přístroj okamžitě zničilo? Ono udělat foťák, který dohlédne na věci 473 040 000 000 000 000 sekund daleko a zároveň na něco co je daleko sotva 5 sekund je trošku technický problém.
Ad. Hubble a Měsíc
<i>Proč by se tím měli dívat na něco co by ten přístroj okamžitě zničilo?</i>
Co to vykládáte? Že by pohled na Měsíc Hubblem ho "okamžitě zničil"? LOL A jinak duševní zdraví slouží...? Např. taková Venuše odrazí 65% světla (albedo se udává 0,65 - 0,76).
Měsíc odrazí jen 7% dopadajícího světla.
Je tedy jasné, že na Měsíc se koukat lze a dokonce existuje pár záběrů Měsíce z Hubblu...
Co když skutečná odpověď bude ta, že na záběrech z Hubblu je velmi dobře vidět, jak jsou hory na Měsíci s ostrými konturami. Např. zde záběr amatéra na Mount Hadley:
http://s30.postimg.org/6fhshrlu9/Mount_Hadley_sharp_shadow.jpg
Povšimni si prosím, jak ostré hrany ta hora má (na tom stínu je to vidět dobře) a porovnej to s neskutečně zaoblenými "hranami" všech (včetně údajného Mount Hadley) pohoři z Apollo fotek:
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a15/AS15-87-11792HR.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a15/AS15-82-11118HR.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a15/AS15-82-11117HR.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a15/AS15-82-11119HR.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a15/AS15-82-11178HR.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a15/AS15-82-11123HR.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a15/AS15-82-11116HR.jpg
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a15/AS15-82-11112HR.jpg
...
Co dodat? Snad jen porovnat fota z komety 67P/Churyumov-Gerasimenko a z "Měsíce":
http://www.youtube.com/watch?v=FrBo3mrF_L4
...a ne, na Měsíci není nic, co by "vyhladilo" ty hory. Musí být tedy (ty pravé) ostré a rozeklané, jako na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Game over, Apollo liars!
Preboha clovece nestastna:
1) porovnavat % odrazeneho svetla bez dalsich dvoch premennych?
A) "kolko vela" svetla dopada na Venusu a kolko na Mesiac. Co ked Venusa odzrazi uzasnych 70% diopadajuceho svetla a Mesiac iba 7%? A co ma byt. Ked na Venusu dopada tisicina svetla co na Mesiac, je ti tvojich 70% na prd.
B) ako daleko je Venusa od Zeme a kolko Mesiac od Zeme (napoveda: sirenie vacsiny veci v tomto vesmire klesa s druhou mocninou vzdialenosti). Kedze je Venusa cca 120x dalej od Zeme ako Mesiac, ak by mali rovnake intenzity, Venusa je 14,5-tisic nasobne slabsia!!!
2) Jake ostre hrany? Preboha clovece jak mozes porovnavat pohlad ZVRCHU na hrebene s pohladom z urovne terenu Z BOKU?
Pozri sa na tie ostre hrany ZVRCHU tu: https://www.google.sk/maps/@49.1551452,20.0663621,9405m/data=!3m1!1e3
a tu Z UROVNE TERENU: https://www.google.sk/maps/@49.0793199,20.0382616,3a,40.8y,4.08h,97.02t/data=!3m6!1e1!3m4!1sEKGd7LI-ZR910AspKjgVoQ!2e0!7i13312!8i6656
Ne že bych souhlasil s názorem na který odpovídáte, ale:
"Ked na Venusu dopada tisicina svetla co na Mesiac, je ti tvojich 70% na prd." Víte jaký je hlavní zdroj světla ve sluneční soustavě? A jeho charakter? A jak daleko od něj je Měsíc a jak daleko Venuše? A opravdu myslíte, že na Venuši dopadá jen tisícina světla co na Měsíc?
Toto je hlavní problém ve vašem příspěvku. Mám silný pocit že je tam pár dalších, ty ale teď nemohu ověřovat a tedy je nebudu ani uvádět, mohl bych být nepřesný...
Samozrejme ze nie, to bol blby priklad. V skutocnosti je to opacne - na Venusu musi logicky dopadat ovela viac slnecneho svetla ako na Mesiac. Hlavní zdroj světla ve sluneční soustavě? Ze by Slnko? Mesiac je vzhladom na rozmery Slnecnej sustavy relativne blizko pri Zemi (150 mil km od Slnka) a Venusa cca 70% tejto vzdialensoti (108 mil km). Z toho mame (108/150)^2 = cca 52%, t.j. intenzita slnecneho svetla na Mesiaci je iba 52% z intenzity slnecneho svetla na Venusi. Okrem toho priemer Venuse je 12100 km a priemer Mesiaca je 3475 km, co tvori pomer obsahov (pologul alebo akychkolvek inych) kde dopada Slnecne ziarenie (12100/3475)^2 = cca 12. T.j. z titulu vacsej plochy dopada na povrch venuse 12-nasobne viac slnecneho ziarenia. Suma sumarum vacsia plocha pologule + blizie pri Slnku mame 12/0,52 = cca 23. Teda na povrch Venuse dopada az 23-nasobne viac slnecneho ziarenia ako na povrch Mesiaca. LENZE zo Zeme pozorovany Mesiac je cca 270-nasobne blizsie k Zemi ako zo Zeme pozorovana Venusa, co mame 270^2 = az cca 73 tisic nasobok (hausnumero zbrucha som mal predtym 14,5 tisic nasobok). Takze darmo moze byt Venusa 23-nasobne svetlejsia, zo Zeme je 73000/23 = vyse 3 tisic nasobne slabsia.
Samozrejme komplet cela uvaha pocitala iba s intenzitou dopadajuceho slnecneho svetla, nicoho ineho. Ked uvazime dalsi parameter, ze Venusa odrazi 10-nasobne viac svetla ako Mesiac, bude zo Zeme 300-nasobne slabsia, nie 3000 ....... atd ... no a stale je to znacne zjednodusene.
Pohled Hubblem na Měsíc by samozřejmě ten foťák nezničil. Jenže Hubble má rozlišení, které by na Měsíci umožnilo rozpoznat detaily jen mnoho desítek metrů na pixel. Pozemské sondy na Měsíci jsou mnohem menší.
Podívat se na Měsíc z bodu L2 soustavy Země-Slunce by ale byla blbost. Znamenalo by to, že na pečlivě chlazenou konstrukci dalekohledu by najednou dopadalo přímé sluneční světlo - protože z při pohledu z L2 není Měsíc dál, než zhruba 15° od Slunce. Navíc z toho bodu bude neustále většina povrchu Měsíce ve tmě.
Trodas: "Povšimni si prosím, jak ostré hrany ta hora má (na tom stínu je to vidět dobře) a porovnej to s neskutečně zaoblenými "hranami" všech (včetně údajného Mount Hadley) pohoři z Apollo fotek"
Na stínu je vidět hora asi 4x zvětšená. Fotka je dělaná v době, kdy je Slunce nízko nad obzorem. Takhle nízké Slunce udělá ostře špičatý stín hory z každého druhého brdku.
V této souvislosti jsem si všiml mnoha , velmi mnoha!, mrtvých pixelů snímače videokamery u posledních "4k" (UHD) záznamů od NASA z ISS.
Viz např zde: https://www.youtube.com/watch?v=Vx0kvxqgC1c
nebo i zde: https://www.youtube.com/watch?v=ouv1Un1F36A
Pokud ale nemáte přepnuto na "4k" (UHD) a monitor taktéž aleslepoň UHD, uvidíte samože kulový... (komprimace kodeku YT, nebo přepočet grafiky pro FullHD monitor, jednotlivé pixely "4k" vyhladí... a vadné neuvidíte vůbec!)
Tak dávám ještě i screeshot pro vás co máte "jen" FullHD sestavu: http://odsakeda.sweb.cz/NASAdedPixels.jpg
A napadlo mě , neníli to způsobeno zářením ve Vesmíru? Myslíte si, jako já, že to (zničený snímače kamery - mrtvé pixely) může být gama zářením, nebo jiným zářením, nebo mikromikromikro meteority?
Takové kvantum vadných pixelů jsem totiž jinde nikdy neviděl! Na prach jsou jednopixelové! vady příliš malé - prach bejvá větší vada a nepravidelný chuchvalec, ten je tam samože občas vidět také...
Podle mne je na vině radiace.
Meteority by se neměly jak dostat ke snímači (spíš by to odnesla celá kamera, poškození meteoritem, který by prorazil až jke snímači, by bylo velké).
Co jsem dohledal, tak uvnitř ISS je radiace velmi přibližně 50 x vyšší než průměrné pozadí v Česku. (na ISS kolem 150 mSv/rok, u nás kolem 3 mSv/rok. Obojí je variabilní, takže berte jen jako řádový odhad)
Vně umístěné kamery toho shytají víc - odhaduji tak 3-10 násobek výše zmíněné hodnoty. Takže radiací by tam mohly umírat pixely přinejmenším 100x rychleji než na Zemi.
Myslím mikromikromikro meteority prakticky jednotlivé atomy!!! hmoty ;-) Ty proletí i tebou bez vážnější újmy podobně jako fotony :-) (podobně jako ocelová malá kuličk apropadne pinpongovými míčky apropo boření čepele ostrého ocelového nože probíhá prakticky na bázi boření atomů oceli těsněji u sebe v mřížce do (mezi) hrubších a vzdálenějších atomů chleba, másla a pod.)
Ale nejspíše se také přikláním k teorii o radiaci. Ale i zíření i elmag. pole je ale hmotné! A tak i fotony jsou defacto takovými hodně malými mikromikromikromikro... meteoritky ;-)
Co myslíte že je spálená kůže na přímém Slunci? No vybombardovanej povrch vaší kůže podobně! jak povrch Měsíce a nabourání její struktury i hlouběji a dokonce si myslím že nabouraj mírně i DNA pod kůží a proto melamony až rakovina kůže :-( Což je prostě jen nabourání způsobu množení (dělení) vašich buněk na jiné než původní :-(
Docela mě to velké množství jednopoxelových! poškozených pixelů u všech kamer překvapilo, i když - je zázrak, že tam vůbec přežijí lidé!!! natož technika! :-()
Ale asi to jednopixelový poškození ve "4k" obrazu (divím se že tak drobné bílé body YT a codec zachoval!) každý na jen FullHD sestavě neuvidí a tak to prošlo bez povšimnutí veřejnosti a možná i té odborné :-(
Díl za reakci.
Jednotlivé atomy, respektive jejich jádra, jsou součástí kosmického záření.
Za meteority se neoznačují.
Protonové záření je vlastně totéž, co ionizované a rychle se pohybují atomy vodíku.
Alfa záření je vlastně totéž, co ionizované a rychle se pohybují atomy helia.
Beta záření je pak totéž, jako elektrony, otrhané z obalů těch jader.
(alfa a beta byly sice nejprve objeveny jako produkt rozpadu jader těžkých prvků, ale jedná se o tytéž částice jako v kosmické záření)
Stejně nikdo z nich neví nic. Tvrdí že ta či ona hvězda je vzdálená tolik a tolik světelných let. Ve skutečnosti to tak vůbec nemusí být. Neví nic, co stojí mezi zdrojem světla a jejich teleskopem. Neví dokonce ani co je zdrojem světla. Vše může být klidně naprosto jinak, než se nám to snaží namluvit.
Ze astronomove "nic nevi" muze napsat jen nekdo, kdo doopravdy o astronomii nic nevi :) to je jako kdybyste rekl, ze o gravitaci vlastne take nic nevime, vzdyt drzel ji uz nekdo v ruce? Nebo takovy elektron, to je vsechno to same. Take muzete rict, ze nic jako elektron neexistuje, kdyz ho vidime jen pomoci nejakych pristroju. Hvezdy take vidime jen pomoci pristroju. finta je v tom, ze kdyz pouzijeme ruzne, navzajem nezavisle metody a ono to vsechno 100% sedi, tak to asi nebude nahoda, ze? Samozrejme urcita mira pochybnosti je vzdy na miste
Presne. Dnes existuje vedecka paradigma, ze odchylky v astronomii su par percent. Ani si netrufam napisat ze par desiatok %.
Nie ako napr. od 1 000 % do 10 000 000 % v casoch E. Hubbla ked sa myslelo, ze cely vesmir je nasa jedina galaxia (radovo 10^5 ly vs. 10^10 ly dnes) a ze vesmir je stary ani nie 2 miliardy rokov (dnes vieme ze to je radovo priblize 10-nasobok). Vtedy (za asistencie kvantovej mechaniky) sa prichadzalo na to co je energiou hviezd a geologia uz tiez bola pred 90 rokmi dost rozvinuta aby z toho vsetkeho vyplynulo, ze 2 miliardy rokov su pre vesmir jednoducho malo.
Kazdy vedec ti v kazdem okamziku historie bude s naprostym klidem tvrdit, ze to, o cem prave pise, je 100% pravda.
Tzn, Zeme je stredem vesmiru, je placata, ... a zcela jiste pro sva tvrzeni predlozi celou hromadu dukazu.
Specielne prave u astronomie se ty 100% pravdy meni za posledni roky celkem slusnym fofrem.
Ty 100% pravdy se sice porad meni, ale v cim dal mensich uhlovych velikostech. Dneska se zabyvaji temnou hmotou, temnou energii a zalezitostmi, ktere by upresnili jak je to se vzdalenymi galaxiemi, ale ze by hvezda ktera je od nas ubohych par (set) svetelnych let a uz jsme se koukali, jestli je u ni planeta, najednou byla jinak daleko, to by hodne prekvapilo.
Vidno ze vedeckej obci, alebo co je vlastne veda a ako sa robi veda a co znamena veda za posl. tri storocia od cias Newtona a priemyselnej revolucie a viktorianskej ery ... a hlavne v storoci dvadsiatom - tak o tom nemas ani sajnu. Vedec ktory by dnes povedal ze vsetko co robi a povie je na 100% pravda alebo ze uz nie je co objavovat, ze absolutny idiot. Preto to za posl. storocie ziadny vedec nepovedal. Posledne nieco take sa udialo vo fyzike v 90. rokoch 19. storocia kratko pred objavenim elektronu a RTG ziarenia. Bolo par neobjasnenych zahad, ktore boli oznacene len ako take male "mraciky" na uzasnej oblohe nasho poznania sveta a fyziky a tieto male mraciky sa mali coskoro rozplynut. Na zaciatku 90. rokov 19. storocia sme boli neskutocne hrdi, mali sme Newtonovu mechaniku a vsetko sme vedeli vypocitat dopredu s uzasnou presnostou, z toho vzniklo vsetko. Mali sme cesrtvu termodynamiku a lokomotivy sa prehanili po zelezniciach jedna radost, mali sme Maxwella a bezdratove prenosy, elekrinu sme uz mali osvojenu (nie ako pred 180. rokmi na zaciatku 18. storocia, ked pre Galvaniho, Ampera, Voltu, Faradaya a dalsich to bola len taka divna, neznama, nepouzitelna hracka) a mohli sme zacat elektrifikaciu miest, len Tesla, Edison a ostatni sa hadali ci jednosmernym alebo striedavym prudom. Mali sme zaklady chemie ako ju pozname dnes, fotografie sa vyvolavali jedna radost uz od 60. rokov 19. storocia. To ze mikro-svetu vladnu atomy a molekuly bolo pre vacsinu vedeckej obce jasne, statisticka termodynamika (pre kvadriliardu atomov/molekul) fungovala jedna radost a jedna basen - len nikto netusil ake zazraky sa deju ked sa sustredime na jediny atom/molekulu - kazdy si myslel ze vsetko zariadi Newton. No proste vsetko sa zdalo byt jasne a drobne mraciky na jasnej oblohe sa mali coskoro rozplynut.
Hovno hovno zlata rybka. Objavil sa eletron, RTG ziarenie, radioaktivita, kvantovost mikro-sveta, atomove jadro, fotoelektricky jav, specialna teoria relativity, vseopbecna teoria relativity, kvantova mechanika, proton, neutron, nehovoriac o objavoch v astronomii. V druhej polovici 20. srotocia objavy pokracovali jedna radost a nakoniec z tych zopar dorbnych mracikov na oblohe bola totalne zamracena obloha a zistili sme ze v 90. rokoch 19. storocia sme v podstate vedeli hovno. Kazdy normalny vedec si uvedomuje presne to iste aj teraz.
Na rozpinanie vesmiru ci ine fenomeny existuju aj ine vysvetlenia. Nemusi existovat tmava hmota, tmava energia. Ani cierne diery nemusia existovat na 100% aj tam existuju alternativne teorie. Avsak to ci si myslime ze je tak alebo onak je len nase najlepsie predvedcenie, ze to tak je na 99,9% a occamova britva hovori ze sice moze to byt aj inak, ale je viac prevdepodobne ze nie.
V prirodnych vedach (ktore su experimentalno-observativne), t.j. nepatri tam matematika - dnes nikto nic netvrdi na 100%, inak je idiot.
Ano, tzv. rudý posuv spektra se dá vysvětlit i jinak, než vzdáleností. Pravděpodobně to ale bude kombinace vzdálenosti a množství hmoty mezi hvězdou/galaxií a pozorovatelem...
Kdysi se udávalo asi 80 atomů ve vesmíru na 1m3, dnes se tvrdí že je to 5,9 atomů na 1m3. Tak jako tak to při vzdálenostech kolem 13 miliard světelných let udělá poměrně solidní zeď mezi danou hvězdou a pozorovatelem... Takže těžko říci.
Cerveny posun sa NEVYSVETLUJE vzdialenostou. Ak by sa vesmir (samotny priestor) nerozpinal, je jedno ci kukam do vzdialenosti bilion (1000 miliard ly), alebo milion ly. Cerveny posun by bol vzdy a vsade NULOVY. Cerveny posun sa vysvetluje ROZPINANIM vesmiru a teda neustalym vzdalovanim vsetkeho od vsetkeho na skale vacsej ako nadkopy galaxii. Navyse cim je nieco dalej, tym sa to vzdaluje rychlejsie (Hubblov zakon) a tym je vacsi cerveny posun. To je napr. aj jedna z metod na urcovanie vzdialenosti.
Mluvit o rychlosti je poněkud zavádějící, jde totiž o čas, ne o rychlost. Čas, během kterého dojde ke zvojnásobení vzdálenosti mezi dvěma body a tento čas je podle posledních měření konstantní. Což má katastrofální důsledky, protože v takovém vesmíru se vzdálenosti zvětšují exponenciálně.
Tak to som netusil, ze cas, během kterého dojde ke zvojnásobení vzdálenosti mezi dvěma body je podle posledních měření konstantní. Na to uz prisli za posl. 17 rokov od 1998 co sa prvy krat zistilo, ze samotna expanzia vesmiru sa zrychluje? BTW exponencialne zvacsovanie vzdialenosti plne koresponduje so zrychlujucou sa expanziou. Ide len o to, presne akym sposobom sa zrychluje. T.j. prist na klb tej druhej derivacii. Takze je vsetko jasne, caka nas Velke Roztrhanie.
Ale to je nic v porovnani s prezidentom Nixonom, ktory vo svojom prejave nevedomky pouzil az tretiu derivaciu, ked povedal, ze tempo narastu inflacie sa znizi :)))))
0. derivacia: cena (samotne premenna)
1. derivacia: zmena ceny - inflacia (rast alebo pokles cien)
2. derivacia: zmena inflacie - rast alebo pokles inflacie
3. derivacia: zmena zmeny inflacie, t.j. konkretne znizenie rastu inflacie
:))))))))))))))))))))))
Já jsem žil v dojmu, že z okolního vesmíru pozorujeme jen a pouze světlo (případě jiné neviditelné frekvence) a světlo se šíří rychlostí konečnou, rychlostí světla. Rudý posuv je jen klasický jednoduchý dopplerův efekt, podle kterého se zdá, že se od nás vše ve vesmíru vzdaluje. Cím je pozorovaný objekt dále, tím větší rudý posuv. Ale že by vzdálenosti rostly exponenciálně, to slyším prvně (a to jsem se poctivě prokousal Hawkingem).
S časem ve vesmíru opatrně, může v různých částech vesmíru nabývat různých hodnot a čím je pohyb rychlejší, tím se časové vztahy více mění (jako že Země upaluje kolem slunce, Slunce se řítí galaxií, toho pohybu je všude habakuk)
Ano, tzv. rudý posuv spektra se dá vysvětlit i jinak, než vzdáleností. Pravděpodobně to ale bude kombinace vzdálenosti a množství hmoty mezi hvězdou/galaxií a pozorovatelem...
Kdysi se udávalo asi 80 atomů ve vesmíru na 1m3, dnes se tvrdí že je to 5,9 atomů na 1m3. Tak jako tak to při vzdálenostech kolem 13 miliard světelných let udělá poměrně solidní zeď mezi danou hvězdou a pozorovatelem... Takže těžko říci.
Samozrejme ze hvezdy jako obrovske zhave koule vodiku, helia a dalsich prvku letici nekde daleko v prostoru vubec neexistuji. To si jen vymysleli vedci, zadny clovek je jeste poradne zbizka nevidel, ani si na ne nesahnul.
Ve skutecnosti to prece sviti lampicky andelu.
A pojem svetelny rok je naprosta blbost, svetlo prece vubec nestarne, bo jej stvoril Buh, takze nemuzu mit zadne roky.
Vzhledem k tomu, že jednu takovou fúzní lucernu máme docela blízko a máme na ni pěkný výhled ze všech stran, dá se z toho pomocí teorie realtivity, pozorovanání a dobré matematiky lecos vyvodit. Namluvit se Vám něco snaží tam maximálně vykladač víry. Vědecká teorie musí být ověřená a pokud máte lepší a ověřitelnou, klidně můžete současnou předsatvu vesmíru rozcupovat.
Samozřejmě že to může být úplně jinak než si to vykládáme, ale bud využijeme to nejlepší co zatím známe k pokroku a poznání a nebo budem sedět na šutru s pazourkem a remcat, že se nám to celé nezdá.
Ahh. Je to tu jak za zlatých časů Galileo Galilea...
Nevypnete defaultne z diskuze trolla trodase u kazdyho clanku o vesmiru? Ze zacatku to bylo trochu zabavny, ale ted uz je jak ohrana deska : radiace / stiny / spiknuti....argumenty nebere (jenom ty co se mu hodi) zato placa spoustu blbosti ktery vydava za fakta.
Tak má možná pán paranoiu a fóbii ze záření. Nikdo nikoho nenutí s ním diskutovat.
Pravda, mohl by si odpustit jisté výrazivo typu "jseš blbej? a.p.". No, je to veřejná diskuze(s lidmi z široké veřejnosti) a podle toho to také vypadá, co naděláte. Místní moderátoři několikrát vyjádřili, že chtějí být spíše liberálnější, či na to namají čas vůbec. Respektujte to.
Pokud chcete diskuzi na nějaké úrovni, tak nadhoďte nějaké vlastní zajímavé téma a doufejte. (Nebo si najděte nějakou lepší zájmovou skupinu - vejšku, mensu, odbornější weby, čicojávímexistuje)
<b>Noclaf</b> - <i>Nevypnete defaultne z diskuze trolla trodase u kazdyho clanku o vesmiru?</i>
Já bych navrhoval, aby se defaultně stříleli všichni, kteří si dovolili mít jiný názor než ty. To už by tě uspokojilo, ne? Nikdo by nerušil Tvé myšlenky, všichni by ti jen přikyvovali a tvé názory by se staly středobodem světa... vlastně bys byl takovým Bohem.
Co ty na to? To by šlo, ne...?
...
<i>argumenty nebere (jenom ty co se mu hodi) zato placa spoustu blbosti ktery vydava za fakta</i>
Lži, jako ty, které plodí někteří "diskutéři", fakt neberu. Ono je celá současná věda proti nim, víme? :) Vezmeme si několik tvrzení např. uživatele Stoura 1:
- vydává fotku ( http://tinyurl.com/m3jetk ) z 26. března 2004 ( http://tinyurl.com/8quvfcv ) za originál, i když sama NASA přiznala že tmavší originál ( http://tinyurl.com/5sg82o ) byl <b>publikován 1. srpna 1969</b> ( http://tinyurl.com/8oxtwj9 ) a <u>nařkne druhé</u> z "zesílení stínů"
- vydává tuto fotku ( http://tinyurl.com/97ontq3 ) s podezřele tlustým "stínem astronauta" za vyřešení problémů se stíny na této Apollo fotce ( http://tinyurl.com/qenkjt )
- publikuje obrázek ( http://tinyurl.com/8ts2twp ), jenž má dokazovat že objekty NEzachovávají své poměrné velikosti v různých vzdálenostech a lže když vydává dva NEstejně vysoké objekty ( http://tinyurl.com/9r7ac4k ) na fotce za stejně vysoké
- tvrdí, že proudový motor Harrieru "nesměšuje výfuk se studeným vzduchem" ( http://tinyurl.com/bzqydlh ), byť je to princip všech proudových motorů a jde o proudový motor ( http://tinyurl.com/cusjvg3 )
- uvedl, že "SR71 létal proti LRO v poloviční výšce" ( http://tinyurl.com/lk5ak3h ) a tedy argumentoval tím, že LRO letělo 48km nad povrchem, když se dle NASA fotily detaily z <b>25km a níž...</b> ( http://tinyurl.com/m8gxpwp - omyl uznán)
- tvrdí ( http://tinyurl.com/pwxlpkv ), že tato fotografie letadla ( http://postimg.org/image/lqoc3i6gp/ ) je pořízena z "170-190metrů nad tím letadlem"
- tvrdí, že "Radiace rozhodně není izotropní." ( http://6b.cz/I8W ) přesto, že i NASA sama uznává, že radiace ve vesmíru přichází ze VŠECH stran ( http://6b.cz/EfX ), tedy JE izotropní.
...a ad "blbosti vydávané za fakta" - no, pokud přicházím s nějakým zásadním tvrzením, tak vždy - na rozdíl od ovcoidních křiklounů - nabídnu linky na zdroje svých tvrzení.
Tvrdím-li, že Saturn V je podvod, doložím to vědeckou studií:
http://www.mediafire.com/?g5k49x6wlj64j64
Tvrdím-li, že fota Mount Hadley z Apolla 15 jsou fejky, doložím to vědeckou studií:
http://www.mediafire.com/?766p4a4ejdyzhi3
...ale asi chcete diskuzi s "argumenty" ve stylu "já mám pravdu, protože to říkám a basta" které protistrana bez námitek přijme, protože trpí deficitem samostatného myšlení a jejíž myšlení je jevem zvaným sociální konformita deformováno již na neurlogické úrovni, jak víme z věděckých experimentů:
http://youtu.be/p8ERfxWouXs?t=11m05s
http://youtu.be/p8ERfxWouXs?t=9m46s - vizuální test Solomona Ashe, 37% souhlasilo s majoritou vždy, 75% někdy <b>i když jim vlastní smysly říkaly opak</b>
Prostě chcete být Bohem. Já to chápu, ale říkám Vám to slušně - nasrat!
Asi byc se měl ohradit.
tak snad jen dva příklady za všechny:
Já napíšu:
"by fotograf musel být ... aby bylo dosaženo zkreslení"
(a tím to myšlenkovým experimentem ukazuji nesmyslnost inzerovaného focení ze satelitu).
Načež Trodas z toho podmíněného výroku udělá tvrzení, jež už žádnou podmínku ani kondicionál neobsahuje. (Trodas píše: "... tvrdí, že tato fotografie letadla ( http://postimg.org/image/lqoc3i6gp/ ) je pořízena z "170-190metrů nad tím letadlem")
Nebo: Já předvedu perspektivu na dvou různě širokých předmětech (dvojice a trojice stejně širokých štítků), které se v perspektivě jeví sejně široké. Do obrázku pro jistotu dám měřítko na zdánlivou šířku, aby bylo vidět, který z rozměrů předvádím a diskutuji. Trodas z toho vyrobí:
"publikuje obrázek, jenž má dokazovat že objekty NEzachovávají své poměrné velikosti v různých vzdálenostech a lže když vydává dva NEstejně vysoké objekty na fotce za stejně vysoké.
Myslím, že jako ukázka pracovní metody konspiracionistovy je to dostačující.
Ale pokud by někomu kromě Trodase něco z toho nebylo jasné, rád vysvětlím. :-)
Hele, ty cyberstalkere... na těch lincích si každý z diskuze může udělat obrázek sám, zdali to, co tvrdím a CITUJI že jsi tvrdil, je pravda nebo ne. Jasně jsi tam uvedl tu vzdálenost focení od toho letadla a zůstal jsi u ní i poté, co jsem tě na absurditu toho tvrzení poprvé upozornil.
Ad. šírka či výška - to byl Tvůj argument. Ne můj. Ty jsi lhal a stejně jako se perspektivně změní výška, tak se změní i šířka. Ale když jsi potřeboval tvrdit něco jiného, aby Apollo modely s špatnými poměry "seděly", tak jsi to tvrdil - opět viz. link.
Každý si ty lži, co předkládáš, může zkontrolovat sám. Není to tak dávno, cos napsal, že "Radiace rozhodně není izotropní." - http://diit.cz/clanek/rusko-posle-kosmonauty-na-mesic-v-roce-2029/diskuse
Také to budeš popírat? :)))))
...
Pokud se chceš vzdělávat, pak:
Managing Space Radiation Risk in the New Era of Space Exploration
http://www.nap.edu/catalog/12045/managing-space-radiation-risk-in-the-ne...
Eugene N. Parker Shielding space travelers
http://uloz.to/xvCsfYxL/eugene-n-parker-shielding-space-travelers-pdf
...a pokud budeš nadále trusit ty své perly, pak musíš počítat s tím, že ti je někdo omlátí o hlavu.
Jistě. každý si může přečíst, jestli jsem psal
"... že tato fotografie letadla <b>je</b> pořízena ..." (jak tvrdí Trodas)
nebo
"... <b>by</b> fotograf <b>musel být</b> ... <b>aby dosáhl</b> daného vellikostního zkreslení ..." (jak jsem ve skutečnosti psal)
Ad. "šírka či výška - to byl Tvůj argument. Ne můj."
Jistě. Porovnával jsem šířky, jak je vidět:
1. z měřítka, namalovaného do fotky
2. z kontextu diskuse, kdy se diskutovalo o šířce na jiných fotkách
3. z toho, že jsem to explicitně napsal do následujícího příspěvku, když se ukázalo, že pojem "velikost" jste si vyložil po svém.
<i>Každý si ty lži, co předkládáš, může zkontrolovat sám. Není to tak dávno, cos napsal, že "Radiace rozhodně není izotropní.</i>
Proč bych to popíral? jasně jsem to zároveň i upřesnil: "Týká se to jen některých jejích složek, jen přibližně a jen v některých místech." (slovem "to" mám na mysli izotropii)
Pokud si vyberete jen ty složky a v místech, kde izotropní jsou, tak izotropní budou. Obecně ten výrok ale neplatí. Například proto, že jeden z hlavních zdrojů řady druhlů záření - Slunce - září z celkem jasně daného směru.
Jinou neizotropní složkou jsou třeba vysokoenergetické fotony galaktického disku:
http://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a011300/a011342/
Zhruba izotropní je naopak záření z mimogalaktického prostoru (pokud je to měřeno dost daleko od tělesa, které by stínilo).
Ještě upřesnenění k té radiaci v kosmu (aby bylo jasné, co jsem měl na myslitím, že radiace není iotropní):
Složky které jsou zhruba izotropní:
- částicové záření v blízkém okolí Země. Okolím mám na mysli vnitřek zemské magnetosféry.
- částicové záření o vysokých energiích (nad 1000 Megaelektronvoltů) - nezávisle zda uvnitř nebo mimo magnetosféru. Tyhle částice magnetosféra nezastaví.
Je to samozřejmě s trochou přihmouření očí - musíme zanedbat to, že částice s velmi vysokou energií (nad 1000MeV) nelétají směrem ze zemského povrchu a této anizotropie si nevšímat. Částice s nižšími energiemi samozřejmě létají kolem Země prakticky ze všech směrů (opisují spirály kolem siločar zemského magnetického pole)
Složky, které izotropní NEjsou:
- UV a gama záření o nižších energiích - tam převažuje vliv Slunce.
- částicové záření o energiích do 1000 MeV mimo zemskou magnotesféru. Tam je hlavním zdrojem opět Slunce a hlavní složkou jsou protony. Ty letí prakticky přímým směrem pryč od Slunce
Nejnebezpečnější z výše popsaných složek záření jsou při meziplanetárních letech právě sluneční protony. Především proti nim nás chrání zemská magnetosféra. Jejich celková energie (součet energií částic, dopadajících na ozařované těleso) může být výrazně větší, než izotropní kosmické záření o vyšších energiích, pocházející ze zdrojů mimo naši soustavu.
Právě proto jsem odmítl, že by radiace v kosmu byla jednoznačně izotropní.
A co říkáš k mé otázce (výše) s ukázkama vadných pixelů kamery na ISS, čím to!? Je to radiací?, nebo mikrominipidi meteoritama?
Jen k datům z článku. Lagrangevův bod L2 (jak si musel ověřit, ne že bych to nosil v hlavě) je ten za Zemí směrem od Slunce. Což ve mě vyvolává řadu otázek. Je to místo v trvalém stínu Země, což je pro teleskop určitě zajímavá pozice, ale zase by zde nemohl používat solární panely. Vzhledem k tomu, že L2 je dosti daleko, asi 1,5 mil km od Země, což je asi 5x dále než je oběžná dráha Měsíce, je možné, že teleskop bude oscilovat mezi stínem a světlem?
Nebude v zemském stínu. Maximálně v polostínu. Plný zemský stín končí o kousek blíž Zemi (méně než 1,4 mil. km od Země) . Z L2 by tedy měl být ze Slunce vidět vždy alespoň úzký prstenec kolem Země. A máte pravdu, že ten teleskop bude trochu oscilovat (ale počítat se mi to nechce).
To je to co mě zajímalo, kde vlastně končí Zemský stín. Takže ještě před L2
1.4mkm
http://www.astronomy.ohio-state.edu/~pogge/Ast161/Unit2/eclipses.html
To jste si mohl spočítat i sám. Není to složité:
Plný zemský stín končí přesně v místě, ze kterého se jeví Slunce stejně velké jako Země.
V tom místě musí být stejný poměr mezi vzdáleností a průměrem tělesa.
Označíme-li vzdálenost tohoto místa od Země X, tak musí platit:
X/(průměr Země) = (X+(vzdálenost Země od Slunce))/(průměr Slunce)
Po úpravě rovnice:
X=(vzdálenost Země od Slunce)*(průměr Země)/((průměr Slunce)-(průměr Země))
X=149 600 000 * 12 756/ (1 392 020 - 12 756)
X= 1,38 milionu km
Tak to bych sice mohl, ale až někdy později večer. Když si tak skočím na DIIT na skok při kávě nebo "čekání na komp", tak bych místo párminutového relaxu trávil čas hledáním průměru slunce a jeho vzdálenosti, protože je opravdu nevím. Já vím, je to lenost, ale to se mi v minutce oddychové nechtělo. :-) Každopádně děkuji za ušetření práce.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.