pises o milionu plnohodnotnych karet, ale zatim z tebe nevypadlo, co si pod tim predstavujes.. sorry, ale myslenky cist neumim..

Ty starší karty se dají z druhé ruky určitě pořídit levněji, ale výkon a hlavně spotřeba budou o dost jinde. O záruce a podpoře nových technologií nemluvě.

Ta 6500XT má výkon asi o 5% nižší než rx580/8GB a ta RX570 bude asi ještě o něco níž. Ale při zhruba stejném výkonu má ta RX580 skoro dvojnásobný příkon. Takže Polarisy RX5x0 byly sice svého času dobré karty, ale dnes to perspektivní nákup rozhodně není. Ta 6500XT je z pohledu spotřeby o něco lepší nápad, ale má jen 4GB paměti, což na FullHD a nižší detaily stačit bude, ale taky to není nic moc perspektivního.

Na tvém místě bych po uvedení nové generace grafik spíš uvažoval o nákupu 7600XT, která tou dobou bude za výprodejové ceny. Má 2,2x větší výkon než RX580/8GB a to při spotřebě o 20% nižší. A když ji podtaktuješ, nebo aspoň zastropuješ FPS podle monitoru, tak můžeš ve většině her spotřebu ještě snížit. Zvlášť při rozumném nastavení detailů. Tedy pokud nemáš k tak slabé kartě 200Hz monitor :-).

7850 není žádné retro, alternativa tohodle je PS4 a umí to DX12 :))
Velice nadčasová architektura.
Jinak ATi se to jmenovalo do Radeonu HD6xxx.

Retro je 9700pro, to bych ve sbírce mít chtěl :-/

To je retro? Já mám v retro PC S3 Trio64 a Voodoo1 ;-)

Jenže za ATI byli bez písmen, pak přešli na HD a teď jedou RX. Rozdíly jsou :D

Já nemyslel na Intel, ale na hry.
Kvůli tomu snad nikdo normální procesor nekupuje.

Myslím, že nejde ani tak o to, zda bude výkon stačit na Intel, jako spíš o to, jestli bude stačit na hry. A to určitě bude ještě velmi dlouho. Zvlášť pokud člověk není někdo blázen, který v duchu hesla "čím víc proužků, tím víc Adidas" musí honit každý snímek.

Jde totiž o to, kde je při hraní úzké hrdlo, které hru zpomaluje. Tou největší brzdou je vždycky výkon grafické karty. Pokud hra není opravdu špatně napsaná a je schopna využít víc jader, tak není problém ani s jednojádrovým výkonem. Proto pro hraní není nutně potřeba nejmodernější procesor.

A paměti s vysokými rychlostmi, nebo PCIe 5.0, které jsou hlavními přínosy nových AM5 desek se při hraní taky moc nevyužijí. Nominální přenosová rychlost pamětí je totiž k ničemu, když není co přenášet, nebo se přenášení neužitečná data. Na to, aby bylo co přenášet, je potřeba, aby paměť měla co nejkratší přístupové doby (latency). Přitom reálné přístupové doby běžných DDR5 pamětí měřené v ns nejsou u DDR5 lepší, než u DDR4 pamětí. Aspoň zatím.

Druhý problém je rozložení dat v paměti. Vysoké přenosové rychlosti se dosahují tím, že se přenáší velké množství těsně sousedících dat. Ale pokud jsou data rozesetá po pár bajtech náhodně ve větším rozsahu paměti, přenáší se naprostá většina dat zbytečně. A ty zbytečné přenosy brzdí přístup k dalším datům. Záleží tedy, jak daná hra pracuje s pamětí a daty.

Velká mezipaměť (cache) u X3D verzí Ryzenů řeší přístup her k datům tím, že se může načíst do mezipaměti víc dat a je tedy větší šance, že se nebude muset jít do RAM. Tím se výrazně zkrátí doba přístupu a zrychlí se průchod programovou smyčkou hry generující snímky. A to má mnohem větší přínos než rychlá DDR5.

Pokud jde o napájení DDR5 pamětí, tak to je téměř stejné jako u DDR4. Na základní desce je také snižující měnič pro paměti, jen navíc přibyl další následný regulátor na modulu pamětí. Ten byl nutný, aby se zlepšila kvalita napájecího napětí a šlo zvýšit kmitočty i udržet rozumné přístupové doby. Dlouhé napájecí vodiče od regulátoru na AM4 desce totiž znamenají (z pohledu vysokých frekvencí) velké indukčnosti a tedy nežádoucí rušení na napětí při přepínání obvodů na vysokých kmitočtech.

Delší doba náběhu PC při prvním startu je taky cena za vyšší rychlosti pamětí. Při startu se BIOS snaží najít optimální nastavení řady parametrů řadiče a pamětí tak, aby dosáhl požadované frekvence a časování. Čím ostřejší nastavení člověk chce, tím déle tohle "trénování" pamětí trvá. Po dosažení požadovaného stavu se nastavení uloží a příští start by měl být už bez tréningu a tedy podstatně rychlejší. Tedy pokud to nastavení není příliš ostré a nedojde při jeho dalším použití k problémům s pamětí. Pokud by tohle automatické uchování parametrů deska nedělala, tak je to divné chování BIOSu. Případně se dají BIOSem nalezené hodnoty nastavit ručně a pak už určitě drží.

To trénování paměti bylo už v předchozích generacích, ale u DDR je možná důkladnější. Na mé staré AM4 B450 ITX desce od Asrocku se s verzemi BIOSu trénování pamětí výrazně zlepšovalo. Ale dotažení na vysoké kmitočty taky potřebuje dost času. A dá se nastavit kolik restartů při tréningu je člověk ochoten akceptovat (max je 10).

Ono hlavně nemá smysl řešit AM5, když zrovna koupil 5800X3D. AM5 bude řešit, až mu nebude stačit. A to bude zas úplně jiná situace.

Tak na PC je Direct storage, otázka je jak moc to vývojáři používají.

Pokud hraješ hry nějakých psychotických fps, tak upgrade smysl má.
Na hodně framů je potřeba silný CPU