Prakticky každý LCD panel je vybaven jednoduchým PCB (T-CON) s konektory, součástkami a řídícím čipem. Jde o poměrně jednoduchý a běžně široce dostupný a levný obvod; průměrná cena, za jakou je výrobci prodávají, s pohybuje kolem dolaru. Jenže z několika důvodů je v současnosti těchto řadičů obrovský nedostatek, který nelze srovnat např. s nedostupnosti CPU a GPU v desktopu. Čipy pro desktop jsou hůře dostupné z důvodu vysoké poptávky, nikoli proto, že by se něco stalo s výrobními kapacitami. Ty jsou naopak oproti předchozím letům výrazně vyšší, takže vzniká více produktů než je obvyklé.

V případě LCD je situace jiná. První problém nastal již před rokem. Z důvodu alarmistických prognóz o bezprecedentní finanční krizi, která na nás v důsledku covidu dopadne již koncem roku 2020, většina výrobců naplánovala a objednala objemy výroby podle krizového režimu, jinými slovy ve výrazně nižších objemech, než by se vyrábělo za běžných okolností. Situace ale dopadla jinak, prakticky o 180°, neboť lidé pracující z domova potřebují pro svoji práci počítač, děti učící se z domova potřebují k výuce počítač a při omezených možnostech venkovní rekrace a společenského vyžití hledají lidé zábavu a relaxaci rovněž ve světě počítačů (sensu lato, prostě od tabletů přes desktopy, notebooky až po konzole a různé chytré hračky). Vše má jedno společné - vše obsahuje nebo vyžaduje displej.

V případě firem, které čipy pro LCD nevyrábějí vlastními kapacitami, ale využívají externí dodavatele (jimiž jsou TSMC, UMC, GlobalFoundries a další), došlo ke snížení objednávek, což v praxi znamená přenechání nepotřebných kapacit jiným zákazníkům. Když výrobci LCD čipů zjistili, že je poptávka naopak nadprůměrná, nebyly již volné kapacity k dispozici. Připomeňme, že se zákazníci perou i o 200mm (= 8″) wafery, na kterých vznikají čipy vyráběné (z dnešního pohledu) prehistorickými procesy:

• Ceny 8″ waferů prudce rostou, příští rok zdraží až o dalších 40 %

Aby toho nebylo málo, zachvátilo Texas před polovinou února nejmrazivější počasí za posledních 30 let a mráz v kombinaci se sněhovými bouřemi vyřadil dodávky elektřiny. Několikadenní výpadky se dotkly továren společností NXP, Samsung a Infineon. Nízké dodávky čipů se tak dostaly ještě níže. Následoval požár v japonské továrně společnosti Renesas, který zničil 17 strojů na výrobu čipů z 300mm waferů.

• Renesas, na kterém závisí 20 % trhu s mikropočítači, hlásí větší škody po požáru

Původně odhadovaný měsíční termín na obnovení výroby se ukázal být jako přespříliš optimistický a společnost má problémy i s pořízením náhradních přístrojů, které je ochotna nakupovat i bazarově - ovšem při současném hladu po výrobních kapacitách nejsou nabídky zrovna bohaté.

Společnosti Samsungu a TSMC začaly své partnery varovat, že nastává obrovská nerovnováha na trhu, kterou nebudou vlastními kapacitami schopny řešit. Navzdory tomu, že TSMC (a pravděpodobně i Samsung, byť to výslovně nezmínil) jedou co do objemů zakázkové výroby nad plán. TSMC, namísto toho, aby se mohla soustředit pouze na navyšování výrobních kapacit v krátkodobém horizontu, má navíc problém s nedostatkem vody. Oblast Tchaj-wanu nezkropil pravidelný každoroční tajfun, který přináší zásoby vody na další rok a společnost musí zajišťovat dodávky vody (které může polovodičová továrna spolykat až 15 milionů litrů denně)  po cisternách.

• Tajfun nepřišel, voda došla, výroba čipů v TSMC je ohrožena

Zásadní problém není v absenci položky o hodnotě $1 jako takové, ale v důsledcích, k nimž tato absence vede. Výrobce v důsledku absence $1 čipu nemůže prodat výrobek v hodnotě $100 / $1000 / $10 000 / $100 000. Výrobci automobilů jako Ford, Nissan a Volkswagen už v důsledku toho snížili objem očekávaných prodejů o $60 miliard.

Právě Nissan, ale i další japonské značky, měly špatnou zkušenost z roku 2011, kdy zemětřesení a tsunami vyřadily továrnu v Naka, v důsledku čehož jim chyběly řídící čipy do automobilů. Přestože si od té doby většina výrobců drží určitou zásobu, nebyli příliš připraveni na to, že by podobný problém mohl postihnout dílčí komponentu LCD panelů (řadič), a tak se ocitají v podobné situaci jako o dekádu dříve. Kdo by taky očekával, že malý levný čip, který je schopna vyrobit pomalu nejzaostalejší polovodičová továrna na světě, najednou bude nedostatkovým zbožím?

CEO společnosti Himax, jednašedesátiletý Jordan Wu, který se v oboru pohybuje desítky let a stál u založení společnosti, konstatoval, že nepamatuje nic, co by se podobalo současné situaci. Využívá kapacit UMC a TSMC, konkrétně tzv. zralých procesů, o kterých byla řeč výše (nic novějšího než 16nm výroba, dvoj až trojciferné nanometrové hodnoty). Přesto přiznal, že není schopný zajistit další kapacity na těchto linkách.

Redakcí Bloombergu oslovení pracovníci a analytici se shodují v tom, že se situace nezlepšuje, naopak zhoršuje a že nevidí žádné dohledné řešení nebo zlepšení.