KHC plánuje uvést mobilní displej postavený na bázi TFT (s oxidem neupřesněného kovu), který podporuje variabilní snímkovou frekvenci v rozsahu 1 Hz až 60 Hz bez blikání (zařízení má splňovat požadavek „-60dB flicker-free“). Společnost již o vývoji tohoto řešení mluvila v roce 2024, kdy se ale ještě potýkala s nějakými nedostatky, které bránily komerčnímu použití. Z tehdejších zpráv vyplývalo, že jde o řešení s 16″ úhlopříčkou, což nejspíš zůstalo.

Podle výrobce vykazuje logika displeje spotřebu 286,7 mW při 60 Hz a 127,4 mW při 1 Hz. To znamená úsporu 0,16 wattu. To při 12hodinové výdrži při obvyklé kapacitě baterie může znamenat prodloužení výdrže o půl hodiny, při 24hodinové výdrži o hodinu. K další úspoře energie (a v důsledku toho dalšího prodloužení výdrže) dochází na straně zobrazovacího adaptéru, což už však záleží na konkrétním modelu a výrobci.

Lze očekávat, že cílem tohoto displeje budou notebooky pro pracovní využití a konzumaci obsahu, kde rozsah 1-60 Hz bude lépe odpovídat požadavkům než v herním (e-sports) segmentu.

Snížení snímkové frekvence za účelem úspory energie při zobrazování statického obsahu má poměrně dávné kořeny. V roce 2008 (ještě ATI) podala patent na variabilní snímkovou synchronizaci. Jejím cílem tehdy bylo, až bude technologie implementovaná na úrovni hardwaru, prodloužit výdrž mobilních sestav právě při zobrazování taktového obsahu, který nevyžaduje 60 Hz. Můžete si to představit třeba tak, že při čtení webového obsahu spadne obnovovací frekvence na 1 Hz a pouze na přescrollování se na okamžik zvýší na základních 60 Hz, aby byl pohyb plynulý.

Později existovala i myšlenka upravit automaticky obnovovací frekvenci obrazovky podle snímkové frekvence videa a to buď přesně (např. 48 FPS/Hz) nebo v celočíselných násobcích (např. 59,94 Hz pro 29,97 FPS, 48-72 Hz pro 24 FPS ap.).

(Již) AMD implementovala podporu variabilní snímkové synchronizace do architektury GCN a Nvidia, která se tehdy obávala, že primárním cílem AMD je herní nasazení, narychlo připravila řešení, které mělo umožnit variabilní snímkovou synchronizaci na grafických kartách, které ji nativně nepodporovaly. Nvidia tehdy vyšla z myšlenky původního G-Sync modulu pro Quadro FX 4400 (Genlock/Framelock modul s podporu obnovovacích frekvncí 23,976 FPS až 60 FPS na bázi Xilinx Spartan XC2S50) a s použitím výkonnějšího Altera Arria V GXFPGA a 768 MB paměti vytvořila nový G-Sync modul, který se integroval do monitorů. AMD poté nabídla vlastní alternativu nazvanou FreeSync, která žádný přídavný hardware nepotřebovala, neboť podpora variabilní obnovovací frekvence byla nativní na úrovni GPU. Na dlouhá léta se ale přestalo mluvit o využití této technologie k úspoře energie.

• Variabilní snímková synchronizace Samsungu sníží spotřebu mobilů ²⁰²⁰
• Windows 11 umí variabilní obnovovací frekvenci, ale vize AMD zůstává nenaplněná ²⁰²¹

Znovu se o ní začalo mluvit až v roce 2020 v kontextu mobilních telefonů společnosti Samsung a v roce 2021 v souvislosti s vylepšením podpory na úrovni operačního systému Windows 11. Podpora ale byla velmi omezená a umožňovala přepínat pouze mezi (např. 30 / 60 Hz).

Bližší specifikace panelu patrně HKC zveřejní na CES.