Nejsvětlejší momenty roku 2010 mezi procesory ♂ a základními deskami ♀
Kapitoly článků
Není asi třeba připomínat, že procesorovému světu nadále vládne Intel a tak tomu bude ještě zřejmě hodně dlouho. AMD hraje dlouhodobě druhé housle, jenže je asi každému jasné, že žádný part by se bez druhých houslí neobešel. Někdo musí zkrátka ukazovat tomu vpředu, že když poleví, mohl by být vzadu. A Intel to dobře ví, na éru Pentii 4 a mikroarchitektury NetBurst jistě nikdy nezapomene. Prozatím to vypadá, že se z ní trvale poučil, protože od nástupu značky Core jsou jeho procesory obecně bezkonkurenční, co se týče výkonu.
Intel svou dominanci potvrdil hned v úvodu roku, kdy na CES 2010 uvedl první procesory vyráběné 32nm technologií. Sice to byla dvoujádra a ještě měla 45nm příchuť (45nm technologií je vyráběna druhá část procesoru, ve které sídlí paměťový řadič, PCI Express řadič a integrovaná grafika), ale pořád se může Intel s 32nm procesem řadit mezi lídry v polovodičové výrobě.
Přečtěte si také: | |
---|---|
Intel uvádí procesory vyráběné 32nm technologií | |
Test: Core i5 661 s integrovanou grafikou Intel HD |
Ze serverové oblasti se určitě sluší zmínit uvedení prvních Itanií s rozhraním QPI: řada 9300. Intel tím přiblížil Itania Xeonům, neboť zajistil oběma druhům procesoru stejné komunikační rozhraní s čipsetem a tím prakticky možnost použití stejných čipsetů. Vzdálená budoucnost Itanií je nicméně nejistá, ruce pryč od nich dává i Microsoft, který už oznámil, že Windows Server 2008 R2 je posledním jeho operačním systémem, který ještě vytvořil i pro architekturu IA-64. Itania už nehodlá podporovat ani Red Hat Enterprise Linux (RHEL5 je poslední s podporou Itanií, RHEL6 už je nepodporuje) i Canonical (Ubuntu 10.04 LTS je také poslední s podporou těchto procesorů, jinak ale podpora distribucí samozřejmě nesouvisí s podporou architektury v samotném kernelu).
Podstatně zajímavější než Itania jsou však Xeony a těch Intel uvedl za letošní rok celou řadu, všechny postavené na mikroarchitektuře „Nehalem“. Jednak to byly šestijádrové Xeony řady 5600 spolu s šestijádrovými Core i7 a později i osmijádrové řady 7500.
Přečtěte si také: | |
---|---|
Intel uvedl šestijádrové Nehalemové Xeony | |
Test: šestijádrový Intel Core i7 980X | |
Intel uvedl osmijádrové Xeony řady 7500 („Nehalem-EX“) |
Zůstaneme ještě chvilku v serverovém segmentu. Od Intelu je to sice zhruba vše, ale prostor musí dostat i AMD, neboť ta se také snažila něčím vylepšit své serverové portfolio. Začalo to koncem března světlým okamžikem uvedení prvních dvanáctijádrových x86-kompatibilních procesorů a pokračovalo v červnu uvedením čtyř– a šestijádrových pro nový socket C32. K tomu pochopitelně AMD uvedla i patřičné čipsety a to by bylo ze serverové oblasti z nejzajímavějšího asi opravdu vše.
Přečtěte si také: | |
---|---|
AMD uvádí první 12jádrové x86-kompatibilní procesory: Opterony řady 6100 |
|
AMD uvádí 4– a 6jádrové Opterony řady 4000 pro socket C32 |
|
AMD uvádí serverový čipset AMD SR5690/SP5100 |
Zůstaneme u AMD a vrátíme se obloukem zpět k desktopové oblasti, protože Intel už nic, co by za zmínku stálo, neuvedl (šestijádrové Core i7 jsme zmínili v souvislosti s šestijádrovými Xeony). AMD totiž také uvedla šestijádrové procesory a s nimi i technologii AMD Turbo Core, ekvivalent Intelova Turbo Boostu. Spolu s nimi byly uvedeny i patřičné čipsety. Kdybychom měli zmínit ještě něco zajímavého, co by zapadalo do segmentu AMD a procesory, pak by to byla deska ASRock se socketem 939 pro starší procesory. To by ale bylo tak zhruba opravdu vše.
Zbývá nám lehce mobilní segment, kde Intel zpravidla uvádí žhavé novinky rovnou s těmi desktopovými, máme na mysli Core i7/i5/i3 na 32nm procesu uvedené na CES, což jsme zmínili v úvodu článku. AMD na CES 2010 uvedla pouze AMD Vision Pro, pokračovatele platformy AMD Vision, jehož v průběhu roku několikrát pro oživení zmínila (např. v červnu, když uvedla své čtyřjádrové mobilní procesory), AMD totiž plánuje na Vision naroubovat nové procesory typu „Fusion APU“. Značně méně zajímavé bylo uvedení embedded procesorů v pouzdře ASB2 (Turion X2 Neo a Athlon X2 Neo) spolu s čipsetem AMD 785E s Radeonem HD 4200. Tím dostala AMD do embedded segmentu konečně podporu DDR3 pamětí.
Intel se v mobilním a embedded segmentu činil o něco více, především protlačoval značku Atom, kam se dá, od mobilů až po NASy. Atomy „Pine Trail“ uvedl (byť spíše papírově) už v prosinci 2009, ale hlavní slovo měly tyto procesory až na CES 2010.
Pokud bychom měli zmínit něco ne úplně standardního, pak to určitě bude přerod projektu „Larrabee“ do architektury Many Integrated Core s 32 jádry a 128 vlákny. Sluší se také připomenout, že existuje „ten třetí vzadu“, firma VIA, která letos nepředvedla nic světoborného, své první dvoujádrové procesory teprve chystá a jinak se svým zlomkem podílu na trhu nijak ani Intel, ani AMD příliš neohrožuje. To už bychom více věřili tomu, že může oběma hlavním hráčům (zejména Intelu, jehož podíl na trhu je větší) zatopit architektura procesorů ARM.
Nakonec si dáme několik vyložených drobností, až perliček. Dočkali jsme se letos (konečně) standardizace PCI Express 3.0, začínají se více objevovat desky s UEFI namísto BIOSu a hojně se rozšiřuje též USB 3.0, zatím alespoň v deskách (produktů do USB 3.0 připojitelných zatím zase až tolik není). Perličkou je určitě deska ASRock P67 Transformer s čipsetem Intel P67 a socketem LGA1156 (když jsme se na to ptali spolu s kolegy ze zahraničních redakcí lidí od Intelu v Mnichově, koukali na nás, jako bychom spadli z višně a nějak tomu nechtěli uvěřit).