Half-Life 2 je hra, která změnila celý svět. Společnost Valve totiž tuto hru vydala skrze svoji digitální online platformu Steam. Je otazné, jak tento krok hráči přijmou, jelikož Steam vyžaduje připojení k Internetu a to v nynějším roce 2004 není něco, co by měl k dispozici každý člověk. Tedy více na Západ dost možná ano, ale v ČR je situace o něco horší.

Hlavním protagonistou hry je starý dobrý známý Gordon Freeman, málo lidí ví, že Gordon má bratra jménem John Freeman, třeba se jednou dočkáme i hry s Johnem. Možná Half-Life 3?

Nehledě na Steam samotný, Half-Life 2 je doslova revoluční, hra má výborný příběh navazující na první díl, skvělou grafiku, fyziku v reálném čase a další vychytávky, které se hodí spíše do samostatné recenze hry samotné, než do tohoto testu.

Half-Life 2 nemá zabudovaný test výkonu, proto jsem se rozhodl vyzkoušet si vyrobit vlastní testovací scénu a to sice v kapitole, která se jmenuje "Anticitizen One". V této kapitole je totiž první mapa skoro celá naskriptovaná, běží s námi robotický pesík (jmenuje se Dog), který vrhne torzo dodávky na několik nepřátel, zabojuje si s obrněným transportérem a poté odletí zpět na základnu.

Na mapě se tak vygeneruje dostatek efektů, kouře, ragdollů a tak podobně. Průběh této sekvence zaznamenávám za pomoci programu Fraps, přičemž v grafech uvádím průměrné a minimální snímky za vteřinu, propady FPS jsou totiž velmi nepříjemné.

Testuji různá nastavení, podobně jako v Counter-Strike: Source i v Half-Life 2 zkouším primárně rozlišení 1024x768 a spíše nízké detaily. Využívám build 2513, tedy relativně krátce po vydání, nejedná se o aktuální Steam verzi z budoucnosti.

Jak můžeme vidět, DELL Latitude C510 si příliš dobře nevede, hra je po přivření obou očí tak nějak hratelná.

Dále testuji s vysokými detaily, ale bez anti-aliasingu. Movbilní Radeon M6-P si zde dle očekávání vede ještě hůře a hra je prakticky nehratelná.