Klasické rádio v moderním kabátu

Nejednou jsem se dostal do situace, kdy jsem měl chuť poslechnout si nějakou dobrou muziku, ale souběžně jsem neměl ponětí, co konkrétního by to mělo být. Jelikož se tato situace často pojí s jinou doprovodnou činností, většinou se mi nechce zdlouhavě brouzdat v mé bohaté sbírce offline hudby, stejně tak nemám chuť ladit vygenerované playlisty na Spotify, které mám navíc v bezplatné verzi a neumožňuje mi tak přeskakovat, co se mi nebude líbit. Mluvím zkrátka o situaci, kdy chce člověk pouze jen něco poslouchat a o víc se nestarat.

Přesně v takové situaci se nabízí klasické a léty prověřené rádiové vysílání. Troufám si tvrdit, že většina spoluobčanů je v místě bydliště schopna naladit alespoň jedno rádio, které lze subjektivně označit za poslouchatelné. Je tu však i skupina, která tuto možnost z důvodu ne zcela stoprocentního pokrytí všemi stanicemi nemá a pak je tu samozřejmě mnohem širší skupina těch, kteří se nechtějí smířit s poslechem rádia, které lze popsat pouze jako poslouchatelné.

Pro tyto kategorie posluchačů, bereme-li v potaz, že mají přístup k internetu, otevírají svět neomezených možností takzvaná internetová rádia. Ta jsou dostupná skrze jednotlivé streamy, jejichž provoz je nesrovnatelně snazší a především levnější, než je provoz klasické rádiové stanice. Díky tomu může provozovat online rádio naprosto kdokoliv a lze tak říct, že pokud posluchač dostatečně hledá, s pravděpodobností hraničící s jistotou nalezne dříve či později to pravé ořechové.

Co může být pro některé posluchače lehkou překážkou je rozdílný způsob, jakým se takové online rádio ladí. Ono se totiž vlastně vůbec neladí a nutno podotknout, že drtivá většina rádiových přijímačů jejich přehrávání neumožňuje. Pokud tedy zrovna takové rádio nevlastníte, budete se muset spolehnout na chytrý telefon, případně počítač či notebook. A právě na poslech online rádií na počítačích a noteboocích, konkrétně těmi s operačním systémem Windows se v tomto článku zaměříme.

Jak na příjem online rádia?

Obecně lze konstatovat, že online rádio lze na moderním desktopovém systému přijímat třemi způsoby. Prvním z nich je poslech přímo na webových stránkách rádia. Dnes je již standardem, že rádia, která standardně vysílají v FM pásmu poskytují své vysílání také v podobě online streamu. Stačí tedy navštívit web rádia a kliknout na Play. Jako jednoznačnou výhodu můžeme označit přítomnost dalších doplňujících informací týkajících se vysílání a rádia jako takového, které by potenciálního posluchače mohly zajímat. Tím však výhody končí. Weby rádií jsou nezřídka kdy zbytečně bohaté na různé reklamy, které mohou působit rušivě. Mimo to má z logiky věci každé rádio jiný design webu a pokud posluchač mezi rádii přepíná, musí se orientovat v rozličných rozhraních, která nemusí být vždy zrovna přívětivá a přímočará.

Tento problém poměrně elegantně řeší takzvané agregované webové přehrávače, jakými jsou například české Play.cz, či Radia.cz. Tyto weby poskytují přístup k širokému výběru online rádií, která jsou na infrastruktuře těchto provozovatelů nezřídka kdy provozovány. Oba weby, jak už u tohoto typu služby bývá zvykem, disponují přehledným rozhraním, které posluchači umožňuje snadno se zorientovat a pohodlně přepínat mezi oblíbenými stanicemi. Na rozdíl od oficiálních webů rádií však nejsou zpravidla dostupné dodatečné informace. Naopak společným rysem je pak všudypřítomná reklama, která mnohdy obtěžuje posluchače při snaze spustit kýženou stanici a jemu tak nezbývá než vyčkat.

Za zmínku také stojí, že ani tyto služby nejsou samospasné – ačkoliv lze jejichž prostřednictvím přistupovat k různých rádiím, ne všechny lze nalézt na jedné konkrétní službě. V tomto ohledu jsou na tom lépe zahraniční služby, jako OnlineRadioBox, či TuneIn.

Většina zmíněných služeb umožňuje se stanicemi do jisté míry pracovat, tj. vytvořit si seznam oblíbených, který je přístupný na jedno kliknutí. Tato funkcionalita je však častokráte spojena s nutností založit si na službě profil, což je minimálně dle mého zbytečnost, vezmeme-li v potaz celkovou banalitu přehrávání online rádia.

Se zmíněnou banalitou pak souvisí také skutečnost, že tyto online přehrávače jsou v duchu doby de facto webové aplikace. Ty jako takové mají své využití, ale opět – všimněte si opět této vsuvky v podobě mého osobního názoru – v případě přehrávače online rádií se jedná o použití kanónu na vrabce.

A tak se dostáváme ke třetímu způsobu, kterým lze na počítači přehrávat online rádia, a to za použití nativní aplikace. Variant je v této kategorii spousta a je tak na uvážení každého soudruha, zda sáhne po univerzálním, avšak v tomto směru hůře ovladatelném řešení kupříkladu v podobě přehrávače VLC, či po specifickém nástroji, který pouze přehrává navolené stanice a nic jiného. O univerzálním řešení mluvit nebudeme, naopak jeden takový specifický nástroj si ukážeme.

Představujeme NetRadio

Nebudu dále mlátit prázdnou slámu a rovnou uvedu že se jedná o projekt německého vývojáře Wilhelma Happeho s jednoduchým názvem NetRadio. Celý program je napsán v jazyce C# a je tak nutno disponovat nainstalovaným .NET Desktop Runtime ve verzi 8. Po instalaci zabírá na disku závratných 2.23 MB, kdy značnou část obsazuje knihovna Bass od Un4seen Developments, skrze kterou program rádia přehrává.

Po spuštění programu se nám otevře malé okno, jemuž dominuje celkově 25 prázdných tlačítek. Ta slouží pro spuštění jednotlivých uživatelem předvolených stanic. Nad tlačítky pro rádia se pak nachází tlačítka ovládací, mezi nimiž nechybí tlačítko s funkcí nahrávání přehrávané skladby, nastavení hlasitosti, či pozastavení přehrávání. V modrém boxu jsou pak zobrazeny informace o přehrávaném toku – typicky název stanice a přehrávané skladby, URL a datový tok.

Výchozí rozhraní programu NetRadio. Zdroj: vlastní

Pro prvotní nastavení je podstatná záložka označená symbolem tužky. Ta uživatele přenese do výběru jednotlivých stanic, jenž se mají zobrazovat na zmiňovaných 25ti tlačítkách. Pro vyhledání stanice použijeme tlačítko Search, které otevře dialogové okno pro zadání názvu stanice. Ty program čerpá z komunitně udržované a nutno říci, že opravdu bohaté databáze radio-browser.info. Uživateli je tak k dispozici mnohem širší výběr rádií, než je tomu v případě výše zmíněných webových agregátorů. Pro zvolení stanice je nutné ji označit a klepnout na Accept.

Stanice je následně k dispozici ve zmiňovaném seznamu. Jelikož se s velikostí jak okna, tak tlačítek nedá hýbat, rozhodně využijete možnost editovat název stanice, a to dvojitým kliknutím. Stejným způsobem lze také upravit URL adresu streamu, což však nemá praktický smysl – stanice se vám při chybně zadané adrese nepřehraje. Úpravy jsou dále rozšířeny o možnost posouvat pozici jednotlivých rádií. Pokud tak jednu stanici přířadíte ke tlačítku, které jste pro ni nechtěli využít, lze ji snadno přesunout pomocí Move Down či Move Up.

Veškeré změny provedené v seznamu rádiových streamů jsou ukládány do souboru NetRadio.xml, který lze v případě portable verze nalézt ve složce programu, v případě verze instalované ve složce %AppData%/NetRadio. V případě potřeby tak není problém seznam rádií zálohovat a případně jej importovat v jiné instanci programu, třeba na jiném počítači.

Formulář pro výběr rádiové stanice. Zdroj: vlastní

Jak jsem zmínil výše, přehrávač zobrazuje název přehrávané skladby, pokud to stream konkrétního rádia podporuje. Tato funkcionalita je pěkně využita ve třetí záložce označené jako History. Jak správně tušíte, program zaznamenává jednotlivé skladby, které byly od doby spuštění programu přehrány. Posluchač tak může přehrané skladby zpětně prohlížet a nemusí se tak obávat, že by přišel o název skladby, která se mu zrovna líbila. Pro zájemce, kteří by projevili zájem o jednoduché uložení seznamu přehraných skladeb umožňuje program jejich export ve formátu CSV.

Historie doposud přehraných skladeb. Zdroj: vlastní

Přesunume-li se dále na záložku označenou ozubeným kolečkem, dostaneme se do nabídky nastavení. Ta nejsou nikterak rozsáhlá, obsahují však dle mého názoru veškeré funkcionality, které by uživatel tohoto programu mohl očekávat. Konkrétně lze nastavit

• zda-li se program spustí ve formě okna, minipřehrávače, či v systémové liště;

• systémové upozornění informující o aktuálně přehrávané skladbě;

• automatické pozastavení nahrávání při změně skladby; či

• možnost zobrazovat okno přehrávače přes ostatní okna.

Mimo to lze nastavit spuštění programu po startu systému a s ním související automatické spuštění konkrétní stanice. Zajímavá je funckionalita tzv. plánovače, který umožňuje nastavit přehrávání specifických stanic na základě konkrétní události – např. když je 15:00, spustí se přehrávání Radiožurnálu. Tuto vychytávku využijí zejména ti, kteří si rádi poslechnou tematický pořad na stanici, kterou standardně neposlouchají. Díky této funkci není nutné myslet na to, kolik je hodin – program přepne kanál za vás.

V případě, že máte k počítači připojeno více zvukových periferií, jistě také oceníte možnost nastavit, skrze kterou z nich bude program streamy rádií přehrávat.

Nastavení programu NetRadio. Zdroj: vlastní

Zbylé záložky programu již pro jeho funkci natolik podstatné nejsou. Najdeme zde informace o využitých softwarových knihovnách a programu jako takovém, přepnutí okna do režimu minipřehrávače, či audio vizualizér. Ten osobně hodnotím jako nadbytečný a spíše bych se přiklonil k jeho plné integraci do modrého boxu na úvodní záložce programu. Režim minipřehrávače pak může ocenit někdo, kdo stojí o neustálý přehled o přehrávaných skladbách a zároveň nestojí o všudypřítomnost klasického, o poznání většího okna.

Režim minipřehrávače programu NetRadio. Zdroj: vlastní

Verdikt

Mám-li vynést nad programem finální verdikt, mohu říct, že jsem z něj nadšen – ať už to zní jakkoliv přehnaně. Jedná se o ukázkový příklad toho, jak by měl software vypadat:

1. Dělá přesně to, co od něj očekáváte, a to bez zbytečných funkcí a fíčur kolem.

2. Je efektivní – velikost na disku a využití RAM odpovídá funkci, kterou program plní.

3. Je stabilní a jeho provoz je bezproblémový.

Ač je program dostupný pouze v anglické jazykové mutaci, ti z vás, kteří tento jazyk neovládají nemusí zoufat – program je naprosto přímočarý a ovládnete jej levou zadní i bez znalosti jazyka.

NetRadio je distribuované pouze pro Windows, a to v 64bitové verzi. Vzhledem k jednoduchosti programu lze očekávat bezproblémovou emulaci na Linuxu skrze Wine. Pokud však preferujete nativní řešení, mohu doporučit například Shortwave pro prostředí GNOME, či Radiotray-NG pro všechny ostatní linuxové desktopy.

Posloucháte-li online rádia, určitě dejte NetRadiu šanci. Věřím, že vás nezklame.

Máte jiný oblíbený program pro poslech online rádia, na který nedáte dopustit? Dejte vědět v komentářích!