Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Díky za poutavý článek! 7100 vypadá povedeně, známý je nikon fan, takže si ho snad i osahám až dorazí na trh:)
PS mám pentaxe K-30 s WR objektivem mimo jiné jiné a jak je tomu u 7100, je utěsněné jen tělo nebo i objektiv(y)?
LCD není plně otočné? Takže škrtám, škoda, jinak vypadá dobře.
Podle specifikací i fotek by mělo být zcela fixní.
Ano, nechtěl jsem tím říct, že je snad to LCD částečně otočné, ale že nemá pro mne důležitou vlastnost - plně otočný displej. Omlouvám se za matoucí vyjádření.
LCD je fixní, zřejmě to bude právě kvůli tomu utěsněnému tělu
Ano také si to myslím. Ze stejného důvodu jsem nakonec nekoupil ani skvělou Pentaxí ká pětku. Ale je ostuda, že by to neuměli udělat. Možná je za tím ještě něco jiného, třeba snížení ceny (tato fixní konstrukce bude přecijen o něco málo levnější).
Jo je to škoda, fotil jsem s D5100 a ten výklopnej display se využije docela často (nejen na makro), určitě se dá i udělat "počasí vzdorný" jen hold jako u všeho, přidaj to postupně aby byl důvod k upgradu:)
A čo taký oly e-5? Už vlastne dedko s výkopným displejom a predsa vodotesný? ;)
Prave kvuli tomu utesneni je ten displej na E5 mrnavy. Utesneny vyklopny displej velikosti kolem 3" uz je technicky celkem problem.
Otočný displej je na Nikonu o stupeň níž = D5200:
http://www.megapixel.cz/inc/watermark.php?file=28879l.jpg
To víme:) ale už zase nemá voděodolnou úpravu
Řekl bych, že s tím odhadem rozlišení LCD nemáte pravdu - podle snímků to vypadá, že displej má obvyklý poměr stran 4:3, takže rozlišení 960x640 je nereálné, ledaže by nemělo čtvercové pixely. Canon má s displeji s poměrem 3:2 podle mého názoru v zrcadlovkách vhodnější zobrazovače.
Nojo, a mně to zrovna tak krásně vyšlo s 3:2 :-)
Proč nepoužít české slovo: dolnopropustní filtr.
Možné to samozřejmě je, ale ve většině českých fotodiskusí se obvykle mluví o low-pass filtru, takže předpokládám, že je toto označení v rámci cílové skupiny čtenářů rozšířenější.
To je tím, že většinou nemají technické vzdělání. Dolní, horní a pásmová propust se v elektronice používají už 100 let :-)
Ano, ale zkus se na to podívat i z druhé strany. Cílem článku je trochu přiblížit to téma lidem, kteří ho neznají, nebo o něm slyšeli jen okrajově (a těm je to přizpůsobené) - jinak bych nosil dříví do lesa :-)
Docela by mě zajímalo, jaký je reálný efekt na fotografii bez low-pass filtrace. Vzhledem k dnešním rozlišením musí jít opravdu o slušnou zvětšeninu aby člověk zachytil detaily na úrovni 1 - 4 pixelů. Kolik lidí taková "plátna" dělá? Osobně nejčastěji dělám 3Ox45 mm/300 DPI, tam už bych to poznal? A v čem to ukládat kromě origoš RAWu, protože JPEG také požírá jemné detaily, hlavně tedy u barvonosné složky.
Chtěl bych to vidět na nějakých výstavních zvětšeninkách k porovnání. :-)
PNG
Jen ty megabajty. Ale jinak ano.
Je to sice o něčem "trochu jiném", ale ... http://digineff.cz/obrdg2013/fotaky/leica_m/leica_m_01.jpg
Na černobílé fotce se těžko projeví absence low-pass filtru.
Diskuse je o fotkách s černobílými detaily, ne o černobílé fotky, to je dost zásadní rozdíl.
Projevi, v ostrosti na urovni 100% zvetseni. A taky v tom ze jakakoliv necistota na snimaci je okamzite videt, protoze je prakticky v urovni snimace.
To už je pak na podobnou diskusi, jako proč se i pro řadové uživatele vyrábějí aparáty s rozlišením přes 5 MPix, když si nechávají dělat fotky 9×13 (paradoxně právě ti vysokým rozlišením trpí nejvíc, stačí si představit jaký dynamický rozsah by musely mít dnešní kompaktíky, kdyby na snímači místo čtyř pixelů seděl jeden se čtyřnásobnou kapacitou).
Zpět k tématu, tady je pár srovnávacích ukázek bez/s low-pass filtru, které jsem v rychlosti vygooglil:
http://www.flickr.com/photos/9476880@N02/6999935367/sizes/o/in/photostream/
http://69.89.31.152/~photoib7/wp-content/uploads/2012/05/D88-VSD800E-MAP...
http://www.pixiq.com/sites/default/files/cache/20_d800_d800e_pixiq_620x3...
http://www.eoshd.com/wp-content/uploads/2012/03/5d-mark-iii-aa-filter.jpg
Já efekt vynechaného low pass filtru uznávám, poznámka spíše mířila k tomu, že bych to chtěl vidět ve velkém a na papíře, s možností porovnání protože koukat na něco z konkrétního odstupu ve velkém a mastit se s vyzvětšovanými výřezy na monitoru jsou dvě různé věci.
Jestli by to na mě nějak působilo, nebo je to jen "podhraniční vylepšení", které zamázne průměrná optika. Každopádně děkuji za odkazy.
Jinak samozřejmě, každý detail, který se do RAWu dostane je fajn, o tom žádná. Nejsem fanda žehlení. :-)
Já naopak vynechání filtru nedůvěřuji. Nejen teorie, ale praxe už mi kolikrát potvrdila, že když vznikne aliasing, nejde nijak rozumně odstranit. Pokud je snímač tak jemný, že filtraci provede optika, tak to fungovat bude, ale pokud to optika neodfiltruje, vznikne problém, se kterým si pak člověk může hrát dlouho a marně.
Jste to převrátili :) Na grafikách se pod antialiasingem hodnotí spíš jen vyhlazení obrazu řekněme supersamplingem. Ano, do jisté míry to ten aliasing potlačí (zubaté hrany jsou taky jeho projevem), ale ne dokonale.
Zatímco tady ten lowpass filtr je typický antialiasing filtr, pokud je dobře navržen, a to asi bývá, zajistí dodržení vzorkovacího teorému a žádný aliasing tam nebude. Samozřejmě se tím o jakousi část informace připravíte, to bez toho nejde. Je to něco za něco. Abyste se o nic nepřipravili, je potřeba zjemnit samplování - tj. brutálně přidat megapixely. A to rádi nevidíte :) Takže prostě nelze mít vše...
Opět záleží na úhlu pohledu. Vycházím z toho, že primárním cílem fotografie je zachycení co nejvyššího množství detailů. Tomu odpovídá vývoj v podobě narůstajícího rozlišení optiky, narůstajícího rozlišení snímačů a podobně. Cílem naopak není potlačení detailů, což právě provádí low-pass filtrace. Ta je v tomto ohledu jen technologickou obezličkou řešící neduhy bayerovy masky. Pokud máme situaci, kdy si uživatel připlácí za kvalitnější optiku a snímač o vyšším rozlišení, pak degradaci detailu (ať už za ní stojí cokoli) skutečně nelze vnímat jako přínosný prvek. Co se fotografie (zdůrazňuju, že fotografie, nikoli filmu) týká, existuje nekompromisní řešení, které ze své podstaty low-pass filtraci nepotřebuje - hranol + tři snímače nebo plnobarevný snímač.
Jenom zopakuji že low-pass filtr tam není kvůli odstranění detailů, ale odstranění aliasingu. To co přibyde po odstranění low-pass filtru je něco nedefinovaného. Může to být trošku detailů navíc, může to být úplně zkažená fotka. Ono to má svůj smysl.
Netvrdím přeci, že cílem low-pass filtrace je odstranění detailů. I když to není cílem, ale jen vedlejším produktem, k odstranění detailů fakticky dojde a to je podstatné. Koncept, který ze své podstaty snižuje detail, když je účelem naopak zachycení co nejvyššího detailu, je silně nedokonalý a dá se říct, že chybný. Akceptovat ho s předpokladem, že potřebujeme pouze vyšší rozlišení snímače, aby se negativní dopad low-pass filtru eliminoval, je chybné rovněž. Bez ohledu na to, jakým způsobem rozlišením snímače zvýšíme, bude vždy ubírat objektivu na rozlišení, protože vždy obraz promítnutý objektivem rozostří. Tahle teorie žije jen díky tomu, že jde naproti marketingové lobby velkých výrobců. Výrobců, kteří nechtějí riskovat a tak nemají zájem nabízet nic víc, než jednou do roka přeleštěnou 40 let starou technologii bayerovy masky - právě zvyšování rozlišení je to, co mohou nabídnout s nejmenším úsilím a prakticky bez investic. Není zvláštní, že valná část soudobé fototechniky stojí na teorii, která nutí zákazníky stále upgradovat? :-)
"Tahle teorie žije jen díky tomu, že jde naproti marketingové lobby velkých výrobců."
Wow. Tak to je snad poprvé, co někdo pana Nyquista označil za markeťáka. :-D
Ono je to ve skutečnosti složitější. Každá digitalizace potřebuje zajistit, aby nebyly vzorkovány vyšší frekvence, než odpovídá rozlišení snímače. Takže i u hranolu nebo plnobarevného snímače je žádoucí, aby dopadající svazek byl širší než 1 pixel snímače. Jakmile je menší, vznikne aliasing. Jak to vypadá, lze dobřa vidět u starších kamer, které měly malé rozlišení čipu, takže optika pro ně kreslila příliš ostře.
Proto jsme zdůraznil, že mluvím o fotografii. Video je trochu jiná věc, tam je skutečně žádané, aby některé formy aliasingu (které se projevují v pohybu) byly potlačené, protože jsou příliš rušivé. U fotografie ale problémy jako crawling nebo sub-pixel flickering neexistují, takže je nemá smysl potlačovat, zvlášť když v důsledku toho utrpí detail.
"Cílem naopak není potlačení detailů, což právě provádí low-pass filtrace. Ta je v tomto ohledu jen technologickou obezličkou řešící neduhy bayerovy masky."
Tak v tomhle chápání teorie měření máte hned dvě závažné chyby. Za prvé není vůbec zjevné, zda chápete, že smyslem antialiasingového filtru je potlačit frekvence nad polovinou frekvence vzorkovací, což je pásmo, které senzor stejně nikdy nezachytí, takže stěží lze hovořit o "potlačování detailů". Za druhé, vaše asociace antialisingového filtru s Bayerovou maskou naznačuje, že vám jaksi uniklo, že problém aliasingu při bodovém vzorkování s Bayerovou maskou nijak nesouvisí a jejím odstraněním tedy magicky nezmizí.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.