Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Zajímalo by mě, co si mám představit pod pojmem "lowendovější". Podle logiky jazyka je to víc
"lowend". Jenže lowend je dno, konečná... Stejná hloupost, jako "optimálnější" (asi lepší než nejlepší možný, nebo tak něco).
Malé děti občas říkají slova jako "zlejší" apod. U dospělých to ale nepůsobí zdaleka tak roztomile.
Následující iterace produktu je horší (míří ještě níž) než předchozí low-end nabídka. Pak "lowendovější" dává smysl :) Nebuď takový puritán, mě se líbí, když si autoři dokáží s jazykem občas pohrát a do suchého článku z IT vloží třeba ironii, pozměněnou známou hlášku nebo vznešený knižní obrat.
Jazyk se vyvíjí. Deal with it grammar nazi!
<shameless offtopic>
Ale no taky se rád pohrabu v detailech, jako kdokoliv jiný :) , takže:
"Zlejší" je normální slovo. Dřív se možná preferovalo horší (komparativ od "špatný"). Ale to nemá ten samý význam jako dnes (morálně zkažený, nebo nějaké abstraktní/nadpřirozené zlo; prostě jako v angličtině "evil"). Takže zlejší je obhajitelné. Dospělí to moc nepoužívají, protože není moc slušné porovnávat, jak moc je někdo zlý a protože to úspěšně nahrazují konkrétní pojmenování jako "terorista", "kriminálník", "bankéř" atd.
"Optimálnější" je méně krkolomné synonymum slova "optimalizovanější". Výhodou je, že "optimálnější" lépe vyjadřuje výsledný stav v porovnání s něčím. "Optimalizovanější" může znamenat čistě jen "častěji optimalizovaný" nehledě na konkrétní výsledek té snahy.
Jazyk se vyvíjí a narazil na realitu, že nic není 100% (jako v superlativu) a snaží se to napravit. To je snad dobře. Taky opravuje výjimku, že "optimální" nějak zapomělo mít standardní příponu -ejší (jelikož v latině to také může znamenat "dobrý" i "nejlepší", není to tak tragické).
Já si úplně představuju, jak nějací ti předci římanů si stěžují, jak ta nová generace používá "optimální" pro "nejlepší", když to původně mohlo klidně znamenat něco jako "všestranný".
A samozřejmě jsem udělal !aspoň! deset chyb, dle nějaké jazykové příručky od nějaké autority, aby se mi vůbec podařilo nějak vyjádřit.
BTW Nevím moc co si mám představit pod "logikou jazyka". Formální jazyk má pouze gramatiku a sémantiku.
</shameless offtopic>
Hehe, tak já se také přidám. To optimálnější je zajímavý fenomén doby, ale myslím si, že to grammar nazi budou muset časem zkousnout, protože to prostě vystihuje realitu světa.
Zatímco dříve se věc nebo proces optimalizovala tak dlouho až byla optimální a na tom to tak nějak setrvalo (věci se dlouhodobě dělaly stejně, protože byly celkem odladěné), tak dnes, je doba změn a updatů a ve věci co se teď jeví optimální můžeme každý den najít nějakou optimalizaci a že se změna stavu gramaticky neprojeví je prostě pro mozek divné, takže je to prostě optimálnější, pravidla nepravidla. Včera to asi optimální nebylo, ale to jsme to ještě nevěděli a mysleli jsme si, že je. (Samozřejmě přeháním :o).
No mě to příde neškodné, ne-li přínosné. Všichni chápou co se tím slovem myslí a tak to dobře/lépe odráží realitu a vyjadřovací schopnost jedince. Prostě, když se najednou vyskytnou dvě "optimální" věci, tak je potřeba je nějak porovnat, že :) ? Formalistický přístup by byl říct, že ani jedna není optimální (protože nic není), ale pak je to slovo zbytečné a mělo by zaniknout.
Mnohem nebezpečnější je double-speak, který vyvíjí uzavřené skupiny (politici a další marketing). Tzn. používání "solidarita"(=sounáležitost, jednota mezi lidmi co se znají), když myslí soucit s ostatními. Používání "investice", když myslí "zadlužování". Používání "demokracie", když myslí "republika". Používání "terorista", když myslí "násilník". "Demokratické volby" místo "většinový systém s 5% hranicí". "kvalitní potraviny" pro "levné potraviny". "Zlevněné" pro "za normální cenu". Mám pokračovat? Prostě používání slova tak, aby rozmělnili jeho původní význam, aby nadále nebylo použitelné pro vyjádření něčeho z reality.
Drobný problém tkví totiž v tom, že grammar nazi neprovádějí nic jiného, než že svoji snahu o "uplatnění se" v oboru/lidstvu provádějí tím, že vynášejí až do nebes svoji schopnost "si pamatovat" (pravidla) nad schopnosti jiných "logicky přemýšlet, analyzovat" (zde improvizovat).
Při tom jsou to tíž lidé, kteří jsou schopni se bavit nad schopností Hymana Kaplana pitvořit jazyk až do extrému na základě ale naprosto logických a zcela korektních řetízků myšlenek. I Leo Rosten nechal pana profesora Parkhilla žasnout nad tou briskní a přesnou logikou páně Kaplanovou (například ve školní práci "životopis", kde se musel rozhodnout, kterou instanci svého jména má vybarvit barvičkami a hvězdičkami, zda Kaplana-autora či Kaplana-předmět díla). A stejně tak těm gramatickým fanatikům by občas neškodilo být chvíli panem profesorem Parkhillem.
Souhlas, a mám to i jako motto na svém blogu - zájem formy jazyka nesmí nikdy převýšit zájem (či lépe účel) jazyka sdělovat.
Pokud to neublíží obsahu sdělení ("popravit netřeba, propustit" vs. "popravit, netřeba propustit") měla by se právě forma vždy přizpůsobit obsahu (tedy v takovém případě by bylo "popravit netřeba propustit" správně, i když samozřejmě ne v tom příkladu samém).
Co hůř, je naprostou zhůvěřilostí tím stresovat lidi, kteří prostě nemají to vyjadřování tak perfektní, tak, že nakonec 99% své myšlenkové kapacity vyplýtvají na formu místo toho, aby dali něčemu zajímavému vzniknout co do obsahu, i kdyby formálně špatně vyjádřenému. Myslím, že (i když asi jen mimoděk) to krásně paroduje například Samko Tále: Kniha o hřbitově (autorku jsem musel dohledat, je to Daniela Kapitáňová, ale formálně se u této knihy neuvádí, neboť i když je Samko Tále jejím vypravěčem a hlavní postavou, je uváděn formálně i jako autor). I navíc i v tomto případě se forma pitvoří až za hranici snesitelného, a hle, náhle to je "z uměleckých důvodů" zcela v pořádku a omluveno. Ale běda vědci, i kdyby s plnou náručí titulů, kdyby napsal špatné "i/y" - hned se dozví, že "při svém vzdělání to má přeci vědět". Omyl! Kdyby celý život řešil jaké "i/y" má psát, tak by svého vzdělání nikdy nedosáhl (snad kromě jazykovědy).
No, uvedene zcela jiste plati pro "normalni" lidi (tj. bohuzel mensina), co jsou schopni se svoji reci bez problemu domluvit a ovladaji ji.
Problem nastava u velke casti populace, ktera bohuzel treba prave pojmy typu optimalni, idealni,... nechape spravne.
Proto si myslim, ze novinari a publiciste (bez ohledu na typ media) by meli jit prikladem - sice neznasilnovat ucel, ale ani neohybat a nekurvit materstinu.
Krasny priklad, trochu OT, je treba dalnice - uzasne slovo misto autostrady.
Opacny krasny priklad je video (prehravac), kde cesky ekvivalent magnetoskop je fakt hardcore. O ceskem slovu "mluno" radsi nemluvit :D
Jeste existuje "bottom end" :)
https://answers.yahoo.com/question/index?qid=20100307204822AA9Rkbq
:-D nebo-li česky "spodek"... ten byl dobrej.
Mě spíš napadlo něco jako "rock bottom bargain basement".
No, půdně mě skutečně zajímalo, jestli "lowendovější"má znamenat lepší, nebo horší, než lowend. Podobně, jako tu (na CDR/DIIT) některý z autorů obhajoval "optimálnější". Bohužel už ale nevím, jestli právě tak, že "optimálnější" je lepší, nebo horší, než optimální.
Ale jsem rád, že jsem mohl posloužit k léčení mindráků zakomplexovaných nerdů, kteří si myslí, že ví všechno nejlíp. To máte za toho grammarnazi vy Čzengličtináři :)
A nebo posložil k zhoršení nerdovských symptomů? }:)
Jelikož je napsáno vůči čemu, tak "lowendovější" znamená "ještě pod Carrizem". Kdyby to napsáno nebylo, tak by to znamenalo "mezi středem a lowendem". (Příklady: 1) Alex má světlejší triko než Bob. 2) Cecil má světlejší triko.) Je to pro Vás dostatečný klíč?
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.