Myslite ze to niklujou aby to slo dobre pajet a rovnou to namocej cely, aby to melo nejaky "in" vzhled, anebo to ma jeste nejaky jiny "vyssi" duvod... ?

Shafa: Hlinik se na vzduchu pokryva vrstvickou oxidu, ktera ma velmi mizernou tepelnou vodivost, proto se pristupuje k poniklovani - nikl jednak nekoroduje na vzduchu tak rychle a take vznikajici zoxidovana vrstvicka je tenci. Dalsim, ale jiz podruznym duvodem je hladkost povrchu - poniklovany povrch je hladsi a tim padem se na nem neusazuje tolik prachu. Proc se tedy nedelaji pasivy rovnou cele z niklu nebo medi? Je to kvuli vysoke hustote techto kovu resp. nizke hustote hliniku = lze udelat mnohem vetsi pasiv, dokonce za mene penez (hlinik je lehky a levny).

Vrstva oxidu hliníku je řádově v mikrometrech,takže její vliv na přestup tepla je zcela zanedbatelný. Niklovat hliníkový chladič je podle mě nesmysl, mnohem efektivnější je ho naeloxovat.

TO Lar: No jo svěd pokročil a od mikro se dostáváme k nano. I tak tenká vrstva, řádově 10tky nanometru, vhodně voleného matriálu dokáže zázraky. Tepelné bariéry a nebo třeba povrchové úpravy typu NACRO dokážou nečekané.

Lar: Eloxaci si nepomuzes, vznika taktez vrstva oxidu, ktera se chova jako izolant. Mnohem rozumnejsi je povrch chranit pred vnejsimi vlivy (a tedy vznikem sedive "patiny") nejakym materialem, ktery je lepsim tepelnym vodicem, nez oxid hlinity - niklem. Navic to hezky vypada a lepe se prodava :)

No, nechal jsem si to trochu v hlave ulezet a bez nejakeho googlovani a hledani me napada nasledujici:

Aby sly heatpipe nejak rozumne napajet na hlinik, tak se pouzije nikl jako pomocnik. Z duvodu jednoduchosti a nasledneho vzhledu po pajeni se ten AL pasiv hodi do galvaniky celej - jinak by to bylo po pajeni a niklovani takove bleee...
Navic, po galvanice bude povrch podstatne hladsi nez ma vymoreny hlinik (predpokladam ze to po odliti nebo tvareni rovnou odmastuji a zaroven mori v NaOH). Tim padem jak rika Damel - nebude se mezi zebry tolik uzazovat prach. Nehlede na pekny, netradicni a vyjimecny vzhled

Tim zabili soudruzi 4 mouchy jednou ranou...

ad pasivacni vrstva a elox:
- Tady hodne opatrne. Pasivacni vrstva AL2O3, ktera se na povrchu tvori atmosferickou oxidaci ma _podle me_ max. tloustku v radu max. setiny az desetiny mikronu a to je mozna jeste hodne. Jedna se samozrejme o keramiku = izolant.
- ELOX je v podstate to same, s tim rozdilem ze jeho vrstvy se pohybuji dle pouziti od min. 1 do 50 mikronu. Navic je silne porezni.
- ALE - pokud se podivate do nejakych vykonnych zesilovacu, kde jsou chladici prvky z AL, zjistite ze jsou cerne. To znamena, ze nejaci inzenyri zjistili ze ackoliv je elox izolant a jeho pory jsou vyplnene cernou barvou a nasledne zavrene, stejne je to z hlediska zareni vyhodnejsi nez bez eloxu (=s desetinou mikronu prirozeneho AL2O3). Je taky otazkou jak tlusta vrstva eloxu tam je, a ehm... jestli tam vubec je (ono se to driv nedalo moc merit nez el. odporem).

Takze hledisko zvyseni zareni pomoci nikloveho povrchu zde zrejme bude mit taky nejaky efekt. I kdyz si myslim ze ne meritelny, protoze ona vymena tepla AL-vzduch je oproti jinym kovum dost intenzivni - ostatne se treba zeptejte topenaru, jaka telesa ohreji mistnost nejrychleji (pokud je plocha stejna, samozrejme)....

Cu ma lepsi tepelnou vodivost, Al lepe rozptyluje teplo do okoli. Z tohoto duvodu jsou celomedene chladice spise hezke, nezli ucinne. Kombinace Cu jadro a Al vejir je idelani. Velmi dulezite je spravne propojeni Cu-Al vrstvou, jinak nedokonaly prechod mezi obema kovy velmi zvysuje tepelny odpor. Prechod se realizuje nekdy cimsi na zpousob cupal podlozek.