Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Asi se začnu živit návrhem a stavbou audifilních udělátek.
Hlavně nezapomeňte pozlatit konektory a použít kabely z bezkyslíkové mědi! :D
Pro začátek bude stačit přijít s 48 bitových 512kHz výstupem. Já bych je hnedka nerozmazloval :-D
Nebudme troskari.. nejakej ten Xilinx FPGA za $50, trochu hrani s VHDL, a mas 128bit vystup na 16 MHz bez problemu :-D
Tak to zbastlete, protože to nebude fungovat z důvodu fyzikálních zákonů. Víte o tom kulové a neznáte ani základní součástky ani základní věci v elektronice. A můžete mít Xilinxů kolik chcete a klidně za milióny, ale nebude vám to k ničemu.
Protože v reálném světě existuje něco jako šum a něco jako tepelná nestabilita a další. Proto mez je cca 24 bitů - dále nemáte k dispozici reálnou technologii, protože všechny další bity už jsou jen náhodným generátorem - protože budou přeraženy šumem a dalšími. Není náhodou, že nikde nenajdete A/D a D/A nad 24 bitů - není technologie, která by to byla schopná stvořit, na to lidstvo ještě nemá.
A jinak 24bitové převodníky jsou klidně i na gigahertzové frekvence, ale na to je opět váš Xilinx krátký. Ve zvuku nemají význam, ale v mnoha jiných oblastech ano.
No vzdyt. Neni prece dulezite aby to bylo lepsi nez 24bitu, dulezite je aby se to tak tvarilo. Coz je nazorne videt na tom, ze Sony prodava 32bitu i kdyz jak rikate vic nez 24 nema smysl.
U 32 bitů byste potřeboval odstup signálu od šumu nějakých 190 dB, a nic takového jsem ještě na světě neviděl.
Problém není, aby se to tak tvářilo, ale že další bity navíc už jsou slyšet - a to neskryjete. Ten náhodný šum u 512 bitů by přeřval jakkoli hlasitou hudbu včetně heavy metalu.
Ale no tak .... Stačí , když to bude na krabičce a bude to ve zlatém provedení .... šťouraly pak umlčí diskrétní obvod který teoreticky takové vzorkování zvládne a výsledné měření ? Jak říkáte sám jste to neviděl a v případě nouze může výrobce tvrdit , že interní logika skutečně s těmi bity navíc pracuje .
Už tím jakou cenovku nastavíte si vybíráte okruh koncových zákazníků a něco mi říká , že opravdových fanšmejkrů kteří technice skutečně rozumí a budou taková zařízení pitvat bude vždy méně než fanšmejkrů s konty co prostě chtějí jen to "nejlepší" ;)
Audiofily obecně už dlouho podezřívám , že od určité cenové hranice zboží druhá skupina převyšuje tu první několikanásobě ...
S tím soudem ohledně A/D převodníků nesouhlasím, protože to není pravda. Třeba takový AD dělá několik 32bit sigma-delta A/D převodníků (v běžné nabídce je třeba AD7177-2). I TI má v nabídce několik 32bit sigma-delta převodníků, ale u nich bych ohledně použitelnosti už trochu pochyboval (v datasheetu bude určitě nějaké ale jak je u TI zvykem).
Ale znám např. komerční firmu která používá převodníky od AD a mají analogové front-endy na takové úrovni, že dokáži efektivně použít 26-28bitů. Ještě odkaz - http://www.mbw.ch/.
jo, napr i AKM, ted aktualne 768khz/32bit, jak AD tak DA
http://www.akm.com/akm/en/product/detail/0054/
http://www.akm.com/akm/en/product/detail/0055/
a neni ani moc drahy
http://www.diyinhk.com/shop/audio-kits/68-768khz32bit-ak4490eq-dac-i2sds...
A co třeba Dragonfly RED.
jo, ten ma chip od ESS, taky dela DACy, pouzity napr v tom od oppo - ha-1, po kterym uz pul roku pomrkavam a sporim :))
Takže to nakonec není pravda, že víc jak 24 bit je k ničemu? Teda jak tvrdí kdosi nad námi...Jinak upsampling na vyšší frekvence dělal už dávno třeba Harmann Kardon u CD přehrávače...
Pro reprodukci je to pravda, pro zpracování nikoliv.
...asi vám unikla pointa předřečníkova sarkastického komentáře?
Fascinujici ze... Pripomelo mi to jeden z romanu Pratchetta, kde se pise neco ve smyslu:
"Navazka povazoval humor za jakousi lidsku uchylku, ktera se vytrati kdyz na ne mluvite pomalu a trpelive... " :D
32bit ADC lze běžně koupit, nabízí ho minimálně dva renovovaní výrobci a i v této integrované podobě se lze dostat na nose free cca 28bitů.Přistvbě s diskrétních součástek by se šlo dostat ještě o bit výše.
U pomalých ADC se toto dá - vezmete rychlý převodník a jeho výstup se digitálně decimuje. Není přiblém mít efektivně na 1 Hz i přes 40b.
Jo? Tak mi ten gigasamplový ADC 24bit ukažte, já ho koupím.
V dnešní době je problém i 1GSps na 16 bitech - a to je ještě reálně tak 12 s tím, že převodním je prokládaný se všemy necnostmi, které to nese.
Mám tu 12b na 3.6Gsps, reálně má 8.5 bitu, na ve skutečnosti - uvnitř je to 4x900.... a nic moc lepšího není, před těmi lety jsme do dostali ještě jako ES....
trefa :-D
Pozor, důležité je pozlacovat i konektory optických kabelů! http://www.sencor.cz/av-kabel/sav-115
A taky stříbrné pojistky, nebo zlaté USB kabely (co kdyby ten skoro mikrovoltový šum pronikl do kabelu!). K tomu bych jednoznačně doporučoval pozlacené vyměňovátko pojistek a samozřejmě, pozlacený šroubovák. Mohlo by totiž dojít k oxidaci a nebo reakci dvou různých kovů, tak to nesmíme nechat náhodě, že. No a vůbec, celé bych to provedl ve zlatě, i chladiče.
bomba :-D
Konektory se zlatí a stříbrní vcelku běžně a za pár šupů - a to nejen pro audio. Proto třeba dříve existovali lidé, kteří třeba dobývali zlato ze starých PC. V takové 386 se ho gram našel, novější údaje nemám, ale zlato se používá v každém integrovaném obvodu. Možná by to chtělo více znalostí, než dojdete do extrému.
Třeba Ethernet kabely a konektory, které nemají pozlacené konektory, nevyhovují normě pro RJ45 konektory, zlato je tam povinností. Pokud dokážete (třeba rozborem), že vám v počítačovém krámě prodali patch kabel, který nemá pozlacené konektory, jde o podvod - a je to na vyšetřeování ČOI nebo soudy.
Tato diskuse pod článkem je ubohým indikátorem toho, jak ani (ex)redaktoři hw webů nemají ani základní znalosti o věcech. Smutné, velmi smutné.
Nejde o neznalost pokovení (pozlacení) konektorů, aby nedocházelo k rychlé degradaci vlivem oxidace, styku různých kovů atd. Jde především o kritiku ujetého marketingu, kterej se to snaží cpát všude násilím a vyzdvihování do totálního nesmyslna (viz. zlatá optika).
Důležitost pozlacení si jsem plně vědom (přeci jen, sám, byť teď jen občas, něco zbastlím a tak někdy narazím na zoxidované konektory, kontakty starých IO, patic a nebo rovnou špatně pokovené spoje.
Jenomže audio je něco jako stará bugatka. Těm lidem neználeží jen na funkčnosti, ale také na mechanickém i jiném provedení. Prostě ta bugatka nemůže jen jezdit, ale také mít svou krásu, a kvalitní provedení - byť pro funkčnost zbytečné. Já tomu sice nepodléhám, ale chápu i tento směr.
Ve své podstatě by Apple nebo Samsung mohl dělat ajfouny a jiné founy tak, že namísto hliníkových kejsů by je mohl strkat do lepenkových krabic od bot - a funkční by to bylo také úplně stejně - a přesto se to nedělá.
Když zavítáte na nějaký web lidí, co si pro sebe stavějí elektorniku, tak kromě funkčnosti se chlubí dokonalostí zpracování, čistotou, perfektní řemeslnou prací, hezkým vzhledem, a dalším. Jednoduše se to nedá smrknout jen na funkčnost. Ke špičkové kvalitě patří i špičková mechanika a špičková technika - i když funkčně třeba zbytečná. A ano, marketink toho zneužívá.
Když budete rigidní, tak špičkový zesilovač bude hrát stejně dobře, když tišťáky namontujete do zálohové krabice od basy piv - funkčně to stačí. Ale asi z toho nebudete mít dobrý pocit.
Jednoduše prostě ořezat věci jen na funkční minimum není to, co byste čekali ve high-endu. Nejen v audiu.
Smutné ovšem je, že tu lidé smějí i funkčním věcem, jakože to není funkčně potřeba. To je příznakem degerace znalostí dnešní nastupující generace.
A tak proti kvalitní práci nic nenamítám, ale pokud se to opírá jen o trapnej marketing, tak už mi tu přijde něco špatně. Jsem si vědom existence tzv. snob-endu, kdy opravdu naleští prd prd a prodají ho draze (vždycky pár exemplářů na českém hi-endu v praze najdu).
Mám rád kvalitu, velké hliníkové bloky, hezký vzled a pevné šasi. Ale naprosto mě sere, pokud marketing tvrdí naprosté blbosti, čemuž někteří lidé podlehnou a berou to jako jistý fakt. Poté se tomu lidé, kteří se opírají o fyziku (a nikoli o marketing) mohou jen a pouze smát.
Jedna věc je příjemná přidaná hodnota (např. přemrštěné OZ, které nejsou limitující proti takovému D/A převodníku), druhá věc je, pokud to ti fanatici berou jako za nutnost, která se ve výsledku neprojeví, a nebo projeví naprosto minimálně (a to třeba z 0,0005% šancí).
Pak už je to jen otázkou peněz a vkusu.
Docela te lituju, ty to zjevne vubec nechapes, pozlacena optika. :-D :-D :-D
Navic od Sencoru!!! To me uplne zbouralo. :-)
Co je funkčního na zlacení optiky? Ta mikrovrstvička zlata na kusu plastu fakt nemá na nic vliv
Proto třeba dříve existovali lidé, kteří třeba dobývali zlato ze starých PC - A já bych řekl , že těch lidí je stále víc a víc . Však ty Ekodvory a ekologické likvidace co vyrostly jako houby po dešti si starých CPU stále cenní i když to už není cena za technologii ale cena za gramáž obsaženého zlata . A pak -Zlikvidujeme vám to zdarma ;)
@DoubleAgent
"Třeba Ethernet kabely a konektory, které nemají pozlacené konektory, nevyhovují normě pro RJ45 konektory, zlato je tam povinností. Pokud dokážete (třeba rozborem), že vám v počítačovém krámě prodali patch kabel, který nemá pozlacené konektory, jde o podvod - a je to na vyšetřeování ČOI nebo soudy."
---
Která norma říká, že patch kabel má mít pozlacené konektory? Já žádnou takovou nenašel, ale rád se nechám vyvést z omylu.
Důkazní břemeno je na vaši straně.
hmm, dobrej opto kabel, zlacenej a stíněnej, kvalita!!! :-)
Symetrický a nesymetrický bývá u zesilovačů spíše vstup než výstup. ;)
svoje studiáky připojuji k interfacu symetricky. Na interfacu sym. výstup v podobě 6.3mm jacku (vypadá jak stereo ale je jen na jeden kanál), na monitorech XLR. Sym. Výstupy najdeš už na interfejsech za 3 tisíce korun, takže si imho dovolím tvrdit, že je to docela běžné. Samozřejmě mimo svět creashit zvukovek a knim odpovídajícím "gamin" sluchátkům a reprákům
Je to stejné tvrzení, jako kdybyste psal, že muži mají sex, ale všechny ženy jsou panny. Nesmysl.
Pokud máte symetrické vstupy, musíte do nich zapojit něco ze symetrických výstupů. Kdyby neexistovaly symetrické výstupy, pak si můžete se symetrickými vstupy jen smutně koukat, protože by neměly význam.
"Je to stejné tvrzení, jako kdybyste psal, že muži mají sex, ale všechny ženy jsou panny. Nesmysl."
Oh, my sweet summer child... :)
Nic proti kvalitnímu audiu, jen jde o to, že přidaná hodnota za ty peníze je minimální. Studiová sluchátka za 7-8 tisíc a k tomu převodník za 5-6 hrají z 95% stejně dobře, mají neodymy a velké měniče taky. Prostě je rozdíl sluchátka a převodník za tisícovku a tohle Sony. Když si ale pořídím kombo za 15 tisíc, tak nejsem ani na čtvrtině ceny téhle srandy, přitom kvalitativně se tomu už blížím
Jses si jistej, ze se blizis za 15K k tomuhle Sony po strance kvality? Urcite to neni tak, ze mas kvalitu stejnou a tady platis 3/4 ceny za znacku?
Ja narocnej hifista nejsem, takze mi je to jedno, ale jak nekde slysim Sony, tak jsem ve strehu, televize jsou radove, kdysi spickova kvalita Trinitron, na kterou se nikdo nechytl, je davno pryc, smartphony jsou mirne podprumerne, v podstate jim zbyva uz jen ta konzole, ktere ale zdatne konkuruje Microsoft s Xboxem.
Ono je to úplně jedno. I standardních 16bit/48kHz je pro běžný poslech k nerozeznání od 24bit/96kHz, které je dobré spíš jen pro recording a mastering. Cokoli víc je jen machrovina, která nemá reálné opodstatnění, kromě speciálních aplikací. A upscaling z 16bit/48kHz do 32bit/384kHz? K čemu je to dobré? To je jako upscalovat SD do 4k...
"I standardních 16bit/48kHz je pro běžný poslech k nerozeznání od 24bit/96kHz"
No to tedy není ani náhodou. Nejsem audiofil, ale tohle je nebe a dudy. Je třeba si uvědomit, že ty frekvence 48 kHz a 96 kHz nejsou frekvence tónů, ale vzorkovací frekvence, což je něco zcela jiného.
Ale hlavně ucho je schopno rozeznat dynamiku 130 dB, 16 bit přenese s bídou 90 dB - takže stačí pustit symfonický orchestr s hodně nástroji - a každý kdo chodí po koncertech a ví jak má zní akustická hudba se vám začne u 16 bitu ošívat.
Je fakt, že dnes 99 % lidí neví, jak zní reálný zvuk, poslouchají často hodiny denně pouze ze sluchátek či repráků - a ti poznají kulové.
Možná byste při kritice šarlatánství typu audio kabely za desítky tisíc korun a jiných nesmyslů neměli propadnou do druhého extrému. Jsou lidi, kteří ví, jak má reálný zvuk znít - je jich čím dál méně, ale jsou. Hraji denně hodiny na akustický hudební nástroj - a divil byste se, co všechno je poznat. Rozdíl mezi 16bit/4xKHz a 24bit/trochu víc kHz poznám i rozespalý po opici. CD kvalita je silně degradující minimálně nedostatečnou dynamikou.
Nerikam, ze nemuzes mit pravdu, ale bohuzel je prvni degradace casto uz ve studiu, jestli ti na pultu "zprumerujou" tony, tak pak uz je uplne jedno, jestli to vysmahnou na CD-Audio nebo DVD-Audio.
Pokud je zdroj zvuku nekvalitní, pak třeba nerozeznáš v extrémním případě ani 64 kb/s mp3 od CD kvality.
Nicméně možná to nikde nikomu neřekli, ale mnoho lidí si nahrává i vlastní hudbu, vlastní zpěv a vlastní zvuky - a tam je degradace ve studiu neexistující. Tam je pouze degradace případnou vlastní blbostí či vlastním nekvalitním zařízením.
Jestli spíš nebude problém v tom, jak kvalitně se pořídí a upraví nahrávka. Slyšel jsem vynikající nahrávky a samozřejmě na cédéčku... Spíš se ptám, není tenhle povyk kolem 24 bitů 192 kHz apod. spíše na škodu? Kolik nahrávek je natočeno přesně do této specifikace? Určitě ne většina! Co potom vyplňuje zbytek spektra? Nedojde potom k degradaci nahrávky nějakými nežádoucími ruchy? Jsou na to převodníky opravdu stavěné?
Ano, lidský sluch má dynamický rozsah 130dB, ale ne ve stejném okamžiku, tedy když vám pustím něco se 130 dB (hlasitost startující stíhačky), pochybuji že budete schopen rozlišit současný jiný zvuk o hlasitosti např. 50dB.
A víte kolik je hladina hluku i velmi tiché místnosti? A koncertní haly? A víte, že i nedynamičtější orchestr nemá víc jak 70dB? A teď si zkuste spočítat, kolik vám té dynamiky zbude.
Takže by mě velmi zajímalo, na co vám víc než 90dB bude?
Ano, váš názor je správný, ale myslím, že nejde o absolutní dynamický rozsah, nýbrž o to, že těch stupínků v tom rozsahu bude více při 24bit. Je to to samé jako digitální ovládání hlasitosti vs analogové. V analogovém mám téměř nekonečné množství poloh pro nastavení hlasitosti, takže si můžu vybrat přesně tu hlasitost, která mi vyhovuje. U digitálního mám mnohem menší počet stupnů a také jsou poměrně velké. Takže jedna poloha může být málo a druhá zase hodně. Takže si myslím, že převodník se podobným způsobem "rozhoduje", jakou velikost danému místu sínusovky vlastně přiřadí. I když vím, že toto přirovnání není úplně technicky správné, ale aspon se blíží a snad není moc daleko od pravdy...
To je bohužel častý omyl. 24 bit nemá více stupínků pro stejný rozsah (ani není jemnější), ale má větší rozsah právě o těch 8 bitů směrem "dolů" tedy k tichu, případně šumu.
Pro váš příklad digitální hlasitostí, máte dva zesilovače.
První je schopen dosáhnout max 96dB akustického tlaku a má 16 bitovou digitální regulaci hlasitosti. Druhý je schopen dosáhnout max 144dB akustického tlaku a má 24 bitovou digitální regulaci hlasitosti.
Jemnost regulace hlasitosti je u obou stejná.
Já vím, co to je vzorkovací frekvence a vše kolem toho. Ano, 24bit má větší dynamický rozsah a 96kHz detailněji vzorkuje, ale ruku na srdce, kdo má kompletní audio sestavu takovou, aby to mohl rozlišit? Stačí jeden prvek, který má nižší rozsah a nebo trochu vyšší zkreslení a je to v háji. Proto jsem ve svém příspěvku napsal "pro běžný poslech"...a navíc, pokud budete hudbu poslouchat ve sluchátkách venku, na což je tento walkman určený, tak při ruchu okolního zvuku opravdu žádný rozdíl v dynamice ani kvalitě nepoznáte...
Tak ono není v dnešním světě problém vyrobit něco, co je velmi kvalitní. Doby, kdy sluchátka byly schopné sotva rozumně uhrát kmitočty do 10k jsou ty tam (i když nevyvracim, že nelze na takové krámy narazit). Spíš jsem zvědavej, jak to tyhle firmy uživí.
Nedávno vyrukoval panasonic s oživením hi-endu, a to toho nejvyššího. U značky technics se tedy nebudu divit, když si to někdo koupí. U sony nevím, pro mě je sony lepší spotřebka. Nebojím se tak ani té kvality, jako spíš, jestli na to někoho uloví. Jsou tu jiné zavedené značky, jako třeba japonskej Staxx, AKG, Beyerdynamic a další. U těchto firem člověk ví co kupuje (i když "referenční" zesilovač od beyeru za 20k rozhodně takovou hodnotu nemá), jsou to firmy co se do hi-endu "montují" dlouhodobě.
No a je to taky nějakej ten pátek, co se nám do kvalitnějšího audia montuje i čína. Ono když si rozděláte nějaký ten D/A převodník od některých výrobců, co si za to jsou schopni účtovat i 5k, objevíte obyčejný jednočip od ti. Takže nám tu konkuruje čína s mnohem menší marží, než nenažrané společnosti, co "leští trus" ( https://www.youtube.com/watch?v=yiJ9fy1qSFI ). Samozřejmě že to není hi-end na úrovni tohoto, kde je marže naprosto gigantická (a to na všech frontách), ale třeba časem... :)
No ono to uz bohuzial neplati ze nejaka znacka je zaruka kvality. A to nie len pri audiu ale skoro vsade, respektive vo vsetkom kde sa dany produkt kopiruje aj v Cine. Uz davno neplati ze hocico od AKG, Sennheiseru, Shure a podobnych bude automaticky kvalita. Aj tieto firmy musia robit "spotrebak" aby prezili v tvrdej konkurencii hlavne lacnej Ciny. Dnes je to skor o cenovej hladine. V urcitej hladine je kvalita porovnatelna u vsetkych vyrobcov. Samozrejme najde sa aj odpad ale aj nejaka ta anomalia kde za relativne lacny peniaz dostane clovek nieco pomali radovo lepsie.
Troufnu si tvrdit , že v případě audiofilů jde jen o to , že (teď obrazně ) za o 5% kvalitnější reprodukci jsou schopni připlatit si ty stovky tisíc navíc jen kvůli tomu , aby mohli mít to něco navíc na odiv v návštěvní hale , nebo zahrabané v brlohu a těšit se s tím noc co noc ;) ..
to ja zever... Hasselblad vam za ty prachy proda tak maximalne krytku na cocku a stejne se nad ni budete rozplyvat. V cem je rozdil? Jsou tady proste produkty, ktere maji svou cilovou skupinu. Jsou lide, kteri jsou ochotni si to koupit, je to jejich vec. Co je drahe a neni urci trh. Jeste ze nechodite na servery s umenim, to by byly bomby...
Jak říkám , někteří lidé jsou schopni obrážet aukční síně jen kvůli tomu , aby pak obrazy ze strachu ani nepověsili na zeď a říkali tomu investice a někteří jsou rádi za to , že to co koupili z třetí ruky vůbec ještě hraje ....
Jednoduše řešeno jde jen o marketing. Normální člověk nedokáže poznat ani rozdíl mezi MP3 320kbps a mezi WAV, natož pak aby poznal rozdíl mezi 32bit/384kHz oproti 24bit/192kHz. Tohle má smysl jen a pouze pro konečný mastering hudby, při tvorbě elektronické hudby a pod. Ale pro samotný poslech je 32bit stejný nesmysl jako 24bit. Rozdíl pozná maximálně tak dítě do 15 let, které je ještě schopno vnímat frekvence, které dospělý člověk již neslyší.
Hmm, s tímto tvrzením bych byl opatrný. Záleží taky na rozlišovací schopnosti vaší aparatury a nejen na vašich uších. Třeba u mýho kamaráda jsem rozeznal jeden DAC od druhého. Na té samé skladbě ve flacu. Myslím, že to bude o dost menší rozdíl, než mezi MP3 a WAV. O několik let později jsem slepým testem rozeznal skladbu 24bit - 192kHz, kterou jiný kolega downsamploval na 16bit - 44.1kHz. Teda nešlo o rozeznání, ale o ukázání, která skladba je v jakém formátu, kde bylo řečeno, jaké formáty jsou pouštěny. Nejde totiž jen o frekvence. Jde taky o rozdíly v dynamice a fázové posuny. Tady se taky vyvrací ten dojem, že to má smysl pouze pro konečný mastering. Prostě pokud tam je 24bit místo 16bit, tak třeba v orchestru jsou slyšitelně dynamicky více oddělené nástroje, takže jsou trošku konkrétnější, nesplývají dohromady. Samozřejmě jsou rozdíly velmi malé. Ale jak říkám, pokud máte aparát s vysokým rozlišením, jste schopen to vnímat a rozlišit, když se soustředíte.
To, že jste rozlišil různé DACy, je normální - žádný totiž není 100% neutrální (bohužel), ale každý má svůj "charakteristický" zvuk.
To, že jste rozlišil downsample na 16bit - 44.1kHz - předpokládám, že jste downsamplovanou skladbu, zpětně neupsamloval na 24bit - 192kHz? Protože DACy převádí "jinak" 24bit - 192kHz než 16bit - 44.1kHz.
Pro smysluplný test je tedy třeba skladbu kvalitně downsamplovat a pak zpětně upsamplovat a porovnávat originál s upsamplem.
No jsem rád, že je normální umět rozlišit dva různé DACy. A to, že jsem rozlišil downsample, který nebyl zpětně upsamplovaný, je pravda. Nedělal jsem to já, jen můj kolega si na mě připravil takovou past. Pořád ovšem předpokládám, že rozdíl bude menší než MP3 vs WAV. Takže pokud někdo řekne, že se ve slepém testu nedá rozlišit mp3 od originálu, tak si myslím, že hodně záleží taky na podmínkách. Určitě by jsme mohli pojmenovat hodně různých případů, kde by to platilo.
Člověk ale většinou hudbu přece poslouchá za běžného režimu jako při práci, jako kulisu, nebo po cestě někam, v autě a podobně. Neposlouchá ji většinou stylem našpicovaých uší, aby slyšel sebemenší rozdíl v detailu (asi kromě hardcore audiofilů) a potom je to jedno...
Dost záleží na samotném člověku a hudbě. Pokud někomu stačí taneční hudba, která mu div nevymlátí uši z hlavy, tak je samozřejmě skoro jedno, co to reprodukuje (a jaký byl zdroj). Výběr hudby, znalost člověka v problematice a především, člověk samotný určuje, jak je shopen rozlišit kvalitu reprodukované hudby.
K tomu, co asi nejvíce vadí, tak od těch 16bitů nahoru je dynamika použitelná, horší je to se vzorkovačkou a pak samotnou kompresí (pokud je přítomna). Sice člověk slyší do těch cca 17-18k (na cca 16k "pištělo" VN trafo a stále nemám problém jej slyšet velmi zřetelně), ale nezapomeňme, že vzorkujeme zcela nahodilou informaci. No a pokud je vzorkovačka těch 44k, tak 22k (které to stejně nesejme díky filtru) bude reprezentováno pouze dvěma body, 14k bude reprezentováno třemi body a 11k čtyřmi. Vzhledem k prakticky neomezené množině bodů je to bída. Ano, může někdo namítnout, že nejvíce informace je obsaženo kolem těch 100-6000Hz, ale zkuste si někdo prohnat hudbu podobně nastaveným filtrem a prostě uslyšíte ten rozdíl.
No a pokud máme dobře pořešenou stranu zdroje informace a zesilovače, pořád tu máme reproduktor/sluchátko s nějakou charakteristikou, kterou sice můžeme poškádlit equalizací, ale nic to nemění na tom, že je to hezkej kopec, kde mnohé levnější měniče klidně spadnou o 3dB dříve, než dojde ke zkreslením vzorkovačkou.
A to se nebavím o nějaké kompresi, která v kombinaci s výše uvedeným řetězcem dělá své.
PS: kdo nevěří, věřím že takové volné audacity zvládně hezky přiblížit zpracovanou informaci na úroveň jednotlivých vzorků jako goldwave, tam se dají vysledovat divy. Zdroj by potom měl být ideálně čistý sinus, nebo jiný, periodický signál (obdélníky v tomhle případě vynechat).
Není pravda, že hudební signál je zcela nahodilý - je např. vždy spojitý.
Doporučuji přečíst toto: http://people.xiph.org/~xiphmont/demo/neil-young.html
Poznamenáno, je to celkem výživné, tak to budu muset projít v klidu. Nicméně pokud budu k signálu přistupovat jako ke zcela nahodilému, výrazně mi stoupnou nároky na kvantizaci a vzorkování. Tím předejdu té šanci, kdy je signál podvzorkovaný a "trefím se" kupříkladu dvakrát do nuly, i když mezi tím bylo něco jako sinus. Takový extrém málokdy nastane, ale vyskytnout se může.
V kostce - nemůže, pokud jsou splněny dva základní předpoklady:
1) signál je spojitý
2) maximální frekvence vzorkovaného signálu je rovna nebo nižší než polovina vzorkovací frekvence
Taková perlička k zamyšlení - DSD (SACD) má bitovou hloubku 1 bit, tedy 6dB dynamický rozsah, jak to dělají, že výsledek má dynamický rozsah daleko větší?
Omg... já myslím, že jste se právě shodil. Račte si tam všimnout mj. té vzorkovací frekvence.
https://en.wikipedia.org/wiki/Direct_Stream_Digital
https://en.wikipedia.org/wiki/Pulse-density_modulation
Já zase myslím, že jste se moc nezamyslel.
Odpověď jste sice intuitivně trefil (ano klíč je ve vysoké vzorkovací frekvenci), ale na bitové hloubce to vůbec nic nemění.
Chtělo by to pozvat místní audiofily na blind test Sony Walkman x něco obyčejného. :D
vsadim na 100% rozeznatelnost pri pouziti vlastnich skladeb
"Novou řadu superdrahých referenčních Walkmanů se šičkovou kvalitou " :DDD
Sony by Toyóóóta .....
* sýčkovou kvalitou. 8-)
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.