Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
V čem spočívá výhoda mechanické závěrky, že její absenci uvádíte jako kompromis?
To by mě taky zajímalo, v dnešní době považuji již elektronickou závěrku za lepší.
Asi to bude mít nějaké dočinění s tím, že když na čip dopadá světlo neustále, vznikají parazitní náboje a tím i šum který se ve tmě (za mech. závěrkou) neobjeví. Též při některých kompozicích se Sluncem v obraze může dojít k přehřívání čipu a podobně.
Jsem si naivně myslel že bude vystříleno pár buněk vždy v patřičném ostřícím bodě a oni to chtějí udělat celoplošně. To je pjěknej blázinec.
Elektronická závěrka v podstatě nemůže být obecně lepší - zase je to o kompromisech, respektive o tom, co daný fotograf více využije. Elektronická závěrka pro implementaci potřebuje prostor z každé buňky snímače. Pokud má být implementována použitelně, stojí její implementace polovinu plochy, kterou by mohla využít primární fotodioda. To znamená, že se snižuje dynamický rozsah, zvyšuje šum a především to má negativní vliv na blooming. Výhodou jsou extrémně krátké časy a kratší časy při synchronizaci s bleskem, ale podle mého názoru to je dost slabý přínos oproti tomu, oč uživatel přišel (protože to, o co přišel, má vliv na kvalitu každé fotky, zatímco to, co získal, je přínosné jen ve velmi specifických situacích). Pak se ještě mohou projevovat nepřímé důsledky, které zmínil kert.
Niekedy sa divím, že sa Olympus ešte stále snaží zbaviť toho zrkadla za každú cenu. Niekedy som si pri nich neni istý, či idú dopredu, alebo dozadu. Stále mám pocit, že to je niekde na polceste.
Môj posledný EVF som mal pred 6-7 rokmi, zhodou okolností Olympus C-8080. Odvtedy doba určito poročila a predpokladám, že sa skvalitnili aj tie EVF a prinášajú nejaké výhody oproti zrkadlu (zoom ???).
No momentálne som velmi spokojný so zrkadlom ...
Mechanická závěrka v podstatě nemůže být lepší - nikdy nedokáže odkrýt/zakrýt celou plochu okamžitě - takže při hodně krátkých časech v postatě snímáte jednotlivé části fotografie s časovým posunem - u větších čipů je opravdu problém udělat rychlou závěrku - jaké mají nejvyšší časy mechanické závěrky ?
Elektronická závěrka žádný prostor použitelný pro sběr plochy nepotřebuje, to není pravda - je to jen o způsobu konstrukce snímače/ceně výroby.
Další nepravda - fotodioda zabírající menší plochu(s více volným prostorem okolo) má podstatně menší náchylnost k "bloomingu" - čím blíže jsou diody u sebe, tím větší šance k přeskoku signálu - sběr z celé plochy se dnes řeší mikročočkami nad jednotlivými snímači.
Co zmínil Kert je opět jen otázkou technického řešení směrem k dokonalosti ;)
níže: dizzi- a odkud ta bezzrcadlovka V1 bere obraz do hledáčku ? mechanickou má stále otevřenou - tedy je tam v podstatě zbytečná a jen navyšuje cenu a dojem vyššího luxusu ;)
V první řadě rychlá mechanická závěrka není až takový problém, Minolta měla pro filmová těla (tedy full-frame) závěrky na 1/12000s už v 90. letech. Nejde o technologický problém, jde spíš o snižování výrobních nákladů.
Elektronická závěrka funguje na principu dvou fotodiod pro každou buňku. Jedna má standardní funkci, druhá není vystavená dopadajícím paprskům. Právě do druhé je v okamžiku dokončení expozice přesunutý náboj z primární. Pokud má jít o použitelnou implementaci, musejí mít obě identickou kapacitu. Tím je zabráno zhruba 50% prostoru, který by mohla využít primární fotodioda. Mikročočky s tímhle nesouvisejí, na kapacitu fotodiody nemají vliv.
Právě kvůli nižší kapacitě fotofiod a blízkosti sekundární jsou snímače s touto konstrukcí na blooming náchylnější, obzvlášť patrné to bylo u CCD.
já k tomu jen dodám, že šlo o Dynax9. V roce 1999 přišel Nikon s tělem D1, to mělo závěrku dokonce 1/16000. pro představu jak to vypadá o něco pomalejší závěrka od canonu ve slowmotion: http://www.youtube.com/watch?v=wsC8MRiU6GQ
http://www.dpreview.com/reviews/nikond1/page2.asp
D1 ma 1/500s a nikoliv 1/16000 ;-))
ale i tak je 1/500 2nasobna proti dnesku, duvod ? ... mala zivotnost zaverky.
pleteš si dvě věci: mezní rychlost synchronizace s bleskem a rychlost závěrky. tvůj zdroj ostatně potvrzuje moji informaci o 1/16000
1/16000 neni rychlost zaverky ;-) to dela tak, ze v zaverce letici 1/500 udela sterbinu nic vic, nic min.
Takze si nic nepletu a hadat se s clovekem, co ma vybavene studio nema moc cenu, nelze vyhrat ;-)
Shutter speed: BULB, 30 secs to 1/16,000 sec.
vybavene studio nema zadnou souvislost s tvou neznalosti.
http://www.paladix.cz/clanky/minolta-dynax-maxxum-9.html
Dynax9 1/300 (s externim bleskem, interni je asi nejaky pomaly, tam jen 1/150)
Ta mechanická závěrka ale není rychlá, snímání stále trvá nějaké ty setiny sekundy, jen osvit je krátký díky úzké štěrbině.
Mmch když na fotce jsou pohybující se objekty zkřivené, znamená to, že přístroj nemá ani tu elektronickou závěrku a obraz načítá bez bufferu?
ok, Minolta měla, Nikon měl... dnes mají jak rychlou mechanickou závěrku ? ;) technologický problém/cena jsou přímo propojené věci - když máte dost peněz, nic není technologický problém ;)
Princip fungování závěrky máte odkud ? Běžně zjistitelný popis této "funkce" udává, že před expozicí se smaže veškerý náboj v buňkách (vypnou se), následně zapnou a po daném časovém intervalu se náboj načte. Jak by mohla být fotodioda na povrchu osvíceného čipu nevystavena dopadajícím paprskům ?
Blooming - dle vaší teorie - světlo dopadá vždy jen na polovinu snímacích buňěk - tedy mají mezi sebou neaktivní buňky, kam těžko náboj může přeskočit ;)
Popravdě jsem na kompaktu s 1/1,7" čipem nikdy na fotografii blooming nepozoroval (na lcd se před snímáním někdy objeví - ale že by ho zcela vymazalo zpracování obrazu ? - ovšem ani v raw není, takže nemožné) - na videu minimálně.
lehce OT - na 1/50000 vyfotím zatmění slunce i s kompaktem (neoficiální firmware) bez filtrů
Předně by bylo vhodné nemíchat různé typy implementace elektronické závěrky a jejich jednotlivé výhody nepředkládat jako obecnou výhodu elektronické závěrky oproti mechanické, protože v praxi můžu mít buď jedno nebo druhé. To, co tu popisujete, je typ zvaný "rolling shutter". Právě ten způsobuje artefakty typu zlámaných a zvlněných hran u pohyblivých objektů, takže ho lze v tomhle ohledu těžko stavět nad mechanickou závěrku, u které se tento problém v praxi projevuje řádově méně. Když jste tvrdil, že elektronická závěrka je lepší než mechanická z důvodu synchronní expozice všech pixelů, předpokládal jsem, že myslíte typ, který jsem popisoval výše (frame transfer) - pro ten to totiž platí. Pro rolling shutter nikoli.
V praxi máte tedy buďto elektronickou závěrku, která sice nesnižuje kapacitu fotodiody, ale zároveň nezpracovává celý obraz naráz, nebo máte elektronickou závěrku, která zpracovává celý obraz v jednom okamžiku, ale je to na úkor rozměrů fotodiody. Není možné míchat výhody dvou rozdílných elektronických systémů a na základě toho tvrdit, že mechanický systém je horší.
"rolling shutter" a "frame transfer" jsou prostě rozdílné způsoby získání dat ze snímače - oba jde určitě dokonalit tak, že jejich nedostatky pro veškeré běžné použití zcela zmizí - jde pouze o rychlost, za kterou je schopen snímač data odevzdat - tedy problém technologický/cenový.
Nevidím technologický problém přenést buňku nesloužící k zachytávání světla pod tu "užitečnější" a tím získat ze snímače větší "užitnou" plochu - stejně tak to mohou řešit zmíněné mikročočky soustředící veškeré světlo z plochy obou buněk pouze do jedné ;)
Mechanická závěrka je prostě historie a časem jí odzvoní stejně jako pravým zrcadlovkám - vývoj jde dál...
Jsou to sice zajímavé názory, ale poněkud mimo mísu. Jejich výhody a nevýhody pramení z principů, na kterých fungují, nikoli z toho, zda jsou implementované dokonale nebo nedokonale.
Pokud není náboj buněk zpracován synchronně (což bez použití transferu není), pak budou dál existovat artefakty, kvůli kterým kritizujete mechanickou závěrku. Pokud budete mít elektronickou závěrku implementovanou některým z transferových způsobů, pak je třeba mít úložiště náboje, které musí být bezprostředně u primární fotofiody, jinak signál degraduje, případně rychlost přenosu neodpovídá soudobým požadavkům. Je jedno, jestli tohle úložiště bude umístěné vedle primární fotodiody nebo pod ní, protože v obou případech ubírá z prostoru (tzn. kapacity) fotodiody. Rovněž opakuju, že mikročočky na tom vůbec nic nemění. Fungují pouze jako trychtýř. Pokud místo litrové lahve použijete půllitrovou, tak - ať s trychtýřem nebo bez něj - do ní víc než půl litru nedostanete.
Heslo "vývoj jde dál" je sice pěkné, ale to, co v současnosti zažíváme na poli uživatelské fototechniky, není vývoj směřovaný k jejímu zlepšení, ale k nižším nákladům. Přesně to odráží profesionální třída aparátů, které se podobné nesmysly nedotkly.
blbost, to byla sterbina a ne cela zaverka ;-)
pokud vim, tak sice rikaji, ze by sla udelat rychleji, nez 1/250 ale melo by to vliv na zivotnost.
Nehlede nato, ze reseni existuje, centralni zaverka ;-)
velke snimace nemaji problem, maji centralni zaverku, coz je neco jako irisova clona, zatimco klasicka projizdi/pada pred snimacem a kratke casy dela sterbinou a proto jde pouzit blesk jen pro x-sync (coz je rychlost, kdy preleti cela zaverka bez sterbiny, eliminuje se to strobem, coz systemaky maji, ale studio zablesky nikoliv)
Jenže centrální závěrka musí být v objektivu, v místě, kde je tok světla nejužší. Pokud byste ji cpal před čip, vyjde větší a pomalejší než štěrbinová a navíc bude způsobovat nepříjemnou cípatou vinětaci.
Ty mozna jo ;) ... jako priklad z posledni doby Nikon J1 vs V1 - elektronicka vs elektronicka+mechanicka. Asi vedi proc to tak delaji.
Nikon mel D70, ktera mela kombinovanou zaverku a velmi kratky X-Sync a s Bloomingem to problemy melo prave jen na ty kratke casy, hlavne u velmi tepleho svetla.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.