Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
aj keď som trocha nostalgik, tak kvality plazmy si plne užívam :D , presnejšie ročník 2012 -rada 50.
Problemom plazmy nebola energetická náročnosť, ale nemožnosť vyrobiť menšie bunky-pixely. Full HD plazmy začínali na 42 palcoch a tym pádom najmenšia 4K plazma by bola 84 palcová.
Nezdá se vám (teda nevim jak jsou na tom současné 4K modely) že LCD je na tom čím dál hůře co se týče kvality panelů v TV? Na stole mam 5 let starou Sony W4000, poslední generaci s native 10-bit IPS panelem. Používá se jako monitor protože díky panelu tam nemusí bet tuna postprocesingu = nemá inputlag. A dále ta TV má nejhlubší černou ze všech LCD TV či monitorů co jsem kdy viděl. Musí se na to ale koukart rovně, z úhlů už IPS glow způsobí že černá tak hluboká neni.
42" Panasonic palzma co jsem kupoval 2 roky dozadu jako TV jej v game modu taky neměla. Nicméně když teď jdu do krámu tak ty LCD co tam vidim jsou oproti těmato 2 katastrofický. Kontrast tam vůbec neni. Gamut obvykle také ne, většina má edge-LED backlight což je naprostá katastrofa. Plaťová barva tam tahne ve stínech do zelený no to by se jeden poblil, hlavně že to má ambilight, atd. A to mluvim ne o low-endu ale takovej ten mainstream kolem 30 klacků. Ta kvalita onbrazu je prostrě naprosto ubohá. A to ten Paňák plazma stál 18.
Je to tím, že LED podsvícení dává v některých případech mnohem horší barvy než CCFL. Narazil jsem na to u levných monitorů, které podle mě mají horší podání barev než mnoho let staré a levné CCFL LCD. Mě na vařené nudli-4k neutáhnou a kupuji buď plasmy nebo jako nouzovku ty nejlevnější shit LCD a smířím se s tím, že snad za pár let tu bude OLED. Už nehodlám zbytečně utrácet za drahý a zároveň podřadný LED TV.
Moje zkušenost - 15 let stará CRT televize Philips (cena určitě pod 20 tisíc) má lepší barvy a kontrast než asi 4 roky stará LCD CCFL TV Sony za 25 tisíc Kč. U CRT pochopím, proč nakonec prohrála, ale u plasmy mohli vydržet aspoň do příchodu OLED. Bohužel tupá většina co si myslí, že LED TV je něco jiného než LCD TV rozhodla za nás.
Co budu dělat, až mě odejde plasma? :-(
Co třeba doufat, že v prasátku je již dost penízků na novou OLED TV ? Alternativně pak laserový projektor, ale to už je asi také mrtvá technologie, stejne jako SED, atp.. Holt se opakuje situace jako s VHS, byť tu byly mnohem lepší a kvalitněší technologie, ten nejlevnější šmejd to nakonec u mas vyhrál a zbytek jen živořil na pokraji zájmu nebo skončil úplně.
To mínus bylo omylem, místo vpravo na odpovědět jsem klikl vlevo :-)
Jo taky se děsím toho, až mi můj Panasonic vypoví službu, obraz běžných LCD televizí mi přijde divný, takový flekatý.
Ještě pořád pár typů vyrábí Samsung. Jinak musíte doufat, že ceny OLED časem klesnou, byť to nic nenaznačuje - výrobci našli další možnost pro recyklaci LCD ve 4k, čímž hromadné uvedení OLED opět oddálili.
A asi budou oddalovat dál - technologie pořád ještě není zralá a kdo ví, jestli někdy bude.
Např. LG 55EA980V. Cena bude klesat.
Ani ne pred mesicem jsem volil jestli televizi nebo projektor, nastudoval jsem si projektory a sel do zacatku do Acer h5380bd, promitam na 100 palcu DIY platno a do televize uz nikdy nepujdu. Projektor me stal 380 liber, tedy asi jako prumerna 40" televize, ma luxusni 3d s aktivinima dlp link shutter brylema. PC hrani na 120hz ve 2d nebo 60hz ve 3d, svetelnost super i pri rozvicenem stroptnim svetle. Kontrast a cerna v pohode, solidni barvy a hlavne ten obovsky obraz kteremu televize za tyhle penize nemuze zatim konkurovat. Gravity ve 3D naprosto paradni... NFS: Shift ve 3D taky bomba. Battlefield Bad Company ve 2D a 120hz parada. Kazdy kdo uvazuje o velke televizi by se mel dvakrat rozmyselt jestli ma misto na projektor.
Aj mne sa páči tento projektor. Aká lampa tam ide a koľko stojí? Nikde na nete som nenašiel predávať náhradnú.
Je to porad hodne novy projektor ze... Ja nasel tu lampu za 139 liber, ale brzy se vyroji dalsi alternativy, ktere budou snad i levnejsi nicmene zivotnost 5-6 tis hodin by mi mela slouzit min dva roky. Peknou recenzi ma ten projektor na projectorcentral.com, tam maji i paradni kalkulacku, ktera pomuze pri vyberu na zaklade prostoru ktery mas a velikosti obrazu ktery pozadujes. Ten projektor jsem nasel a koupil z pixmania.co.uk, vum ze pixmania operuje i v cesku, zatim jsem od nich objednaval asi tak 5-6x v prubehu poslednich 6ti let a vzdycky bez problemu, i vraceni jedne grafiky bylo bez problemu.
Projektor s nativním rozlišením 1280*720 promítá na 100" a to je lepší než FullHD full dimm LCD nebo plazma... to jsi tedy fajnšmekr!
No, podle mě to je trochu jako srovnávat třeba takový OMD-EM1 a Nikon S3500. Jistě, S3500 má víc megapixelů...
Ty by si mel trosku nastudovat z jake vzdalenosti jeste uvidis pixely... Kdybys byl trosku v oboru sectely, tak bys vedel ze z urcitych, pro sledovani televize normalnich, vzdalenosti nepoznas full HD od 4k. Predtim nez zacnes vynaset dalsi soudy, projed si trochu avsforum.com jestli tvoje anglictina stoji za neco.
To jste asi spadnul z Marsu ne ? Proč by tedy asi moderní telky zaváděly 4k rozlišení a v kinech se jelo v 8k !? Pokud se opravdu chcete poučit, tak hezké vysvětlení naleznete zde: http://www.red.com/learn/red-101/eyesight-4k-resolution-viewing . Pokud Vám stačí jen jednoduché shrnutí, tak úhlové rozlišení lidského zraku je cca 60 sekund, a úhel ostrého vidění je minimalně 60 stupňů, takže minimálně 3600 bodů není problém rozlišit ! Pochopitelně, pokud budete mít 4k na 10" displeji a budete na to čučet z deseti metrů, tak z toho nebude větší užitek, než kdyby tam bylo třeba jen QVGA, ale to není ten způsob, jak se normální člověk chce dívat na TV.
Az take pekne vysvetlenie na tej stranke nieje. V niecom ten clanok je dobry,v niecom poriadne zavadza. Je tam mix vsetkeho mozneho a povazujem to za PR/marketingovy clanok pre BFU aby kupovali 4k monitory a TV. Ten clanok ma pobavil. Ako pozeram co zac je ta stranka, tak ma ten clanok neprekvapuje. Chcu len ludi nalakat aby kupovali ch produkty.
Pod vybodkujem ti jeden riadok s ciernymi a bielymi bodmi na 4k telke a ukazmi, ci rozlisis tych tvojich 3600 bodov. Ani nahodou. Bude sa ti to zlievat dokopy a budes ma z toho ciernu ciaru alebo ked sa nad tym zamyslim, tak neuvidis nic len bielu plochu(zalezi od typu panela, velkosti jednotliveho bodu,kontrastu,jasu,.... )
Na statickom obraze, na kratku vzdialenost a sustredeny na jednotlive casti obrazu vie oko rozlisit vysoke detaily ale ak vnimas cokolvek ako celok z urcitej vzdialenosti, tak niesi schopny vnimat take detaily a rozlisenie drasticky klesa. Zober este dynamicky sa meniaci obraz a mas vymalovane. Oko je velmi nedokonaly organ a na druhej strane, clovek dokonale oko ani nepotrebuje.
V kine s klasickou premietackou sedis polovicu filmu v tme a neuvedomujes si to.
To, ze zavadzaju 4k je marketing, nie realna potreba ludi. Ludia su blbci. Pozri si aj od akych uhlopriecok kupis 4k. Zamysli sa a mozno pochopis ako to je s tou potrebou vysokeho rozlisenia v TV, nebodaj v LCD,tablete smartfone,.... 4k telka do urcitej uhlopriecky nema zmysel. Zo vzdialenosti,z ktorej si schopny vnimat celu plochu obrazu uz niesi schopny vnimat take detaily. Nieco co potrebuje len hrstka ludi tlacia ako standard pre vsetkych podobne ako napriklad LCD s pomerom stran 16:9.
Člověče, zkusil jste si to s těmi body doopravdy, nebo tu jen prezentujete své domněnky. Já Vám mohu zodpovědně potvrdit, že stejně jako poznám rozdíl mezi výtiskem laserovky, co má 300DPI a 600DPI, resp. 1200DPI, tak na tři metry poznám, jestli máte na 4k TV přerušovanou čáru černý/bílý bod, a nebo 50% šeď. To je podobné, jako číst na tři metry noviny, obsah textu asi nepřečtu, ale že to není šedivý hajzl papír poznám i na tu vzdálenost. Pochopitelně, ke sledování děje mi stačilo i half-SD rozlišení z podesáté duplikované VHS-ky někdy koncem 80. let, ale to přeci neznamená, že to byl stejný zážitek, jako když jsem se na to samé teď po letech podíval ve FHD na BD!
S těmi body nebo čarami jsem to samozřejmě zkoušel. Pokud zobrazím na 32" takový obrazec, tak zblízka to jsem schopen v části obrazu rozeznat, ze 2m už ne. Pokud ovšem zobrazím jen jeden pixel, tak ho samozřejmě vidím i z větší dálky. A o tom to je, oko si vybírá, co je důležité a co není. Pokud TV nebudu používat jako monitor, ale budu na ní sledovat film, tak při běžných úhlopříčkách a pozorovací vzdálenosti bude už rozdíl mezi HD a UHD malý, natož ještě 8k. Málokdo se na TV dívá tak, aby mu obrazovka vyplnila těch 60° (kde už na krajích stejně ostře nevidí), spíš to bývá 30°-40°. Občas se tak zblízka dívám na monitor, ale většinou i ten mívám dál.
Z troch metrov uz nerozoznas jednotlive pixely a vsetko sa ti bude zlievat dokopy. Pri 4k televizore 55" s velkostou pixelu necelych 0.34mm zo vzdialenosti 3m nerozozoznas jednotlive pixely ani ked sa poskladas. Oko take detaily nerozozna. Ta 4k TV by musela byt ovela vecsia aby si rozpoznal jednotlive body. Tipujem, tak na 84" TV by sa uz dali rozoznat. Tam uz 4k ma nejaky zmysel.
Teraz mam na monitore s trochu mensimi pixelmi jeden riadok cierny/biely bod vo velkosti pixelu a uz zhruba z nieco viac ako 1 metra niesom schopny rozlisit jednotlive cierne body a javia sa mi ako suvisla cierna ciara.
A zaujimalo by ma ako by si dokazal vyrobit jeden riadok obrazu o velkosti 1 pixelu(s velkostou uz spominaneho 0.34mm) v 50% sedi?
Urob si oba riadky velkosti 1 pixelu(jeden riadok cierny/biely bod a druhy riadok 50%sedej) a porovnaj ich z tych 3m. Potom sa skus zamysliet, ci nieje potrebne prehodnotit svoje predchadzajuce tvrdenie, ze to dokazes rozlisit. Ja sa odvazim len tipovat, ze tie riadky budu rovnake :) .
p.s. tie dva testovacie riadky nezabudni dat dostatocne daleko aby sa ti nahodou nejavili ako jeden.
Presne tak, ja sel do 'jenom' HD projektoru, protoze dnesni cenove dostupne Full HD projektory stejne neumi 3D 1080p pri vice nez 24hz coz je na hrani nepouzitelne a rozdil u sledovani HD vs Full HD je minimalni. Vice u me rozhodovala cena a celkove podani obrazu, jas, kontrast, podani barev, kvalita 3D, dihterig, plynulost pri rychlych scenach. Sleduji na tom projektoru televizi a vetsinou HD videa z Netflixu. Full HD projektor byl zhruba o 6-7 tis. kc drazsi a zaroven vetsina tech entry level Full HD mela ruzne jine neduhy. Poradne jsem si nastudoval vsechny technologie, stravil jsem asi 60 hodin casu ctenim na forech a recenzi, promeril vsechny prostory kde chci promitat a Acer h5380bd mi vysel jako velice dobra volba pro vstup do sveta opravdoveho domaciho kina. 100 palcu perfektne jasneho obrazu (jasnost vetsi nez jakakoliv plazma, lcd dokazou byt na max jasnejsi) je jaksi preci jen daleko vetsi pozitek na sledovani cehokoliv oproti televizi kolem 50". Nadruhou stranu uznavam ze na telefonech, tabletech, laptopech a PC monitorech je vyzsi rozliseni znat a to hodne, ale u obrazovek, platen od kterych clovek sedi 3 a vice metru daleko to uz tak zasadni neni, hlavne pri sledovani filmu a podobnych veci. Nedavno jsem otci koupil k sedmdesatinam tablet toshibu excite 10 palcu 16:10 s 1600p displayem, ma horsi zrak a cim jemnejsi font tim lepe. Taky jsem byl pred lety nadseny z iPhonu 4 s retinou pri prechodu z nokie e71. Ja proste tvrdim ze cim je clovek dale od sledovane plochy tim je rozliseni mene dulezite.
Ak chcete vidiet lepsi najlepsi obraz na LCD, tak musite povipinat vsetku super duper podporne systemi a trosku sa pohrat rucne s nastavenim. Potom je LCD docela dobry :) Samozrejme ak je panel nanic tak kvalitu nespravi.
Pane Ježku, opravte si prosím v článku jednu drobnost — „v případě plasmy jsou to obrazové „kapsy plynu“, které při určité hodnotě napájení generují danou hodnotu jasu. Pěkně od nuly až po maximum.“
To je právě mimo jiné dost ožehavý problém plasmy. Plasma totiž umí zobrazit sice nulu, to ano. Ale jakmile už se plasma rozsvítí, tak už to prostě svítí docela znatelně a od nuly je to už dost velký skok. Tento nešvar se řeší několika způsoby v závislosti na tom, který je zrovna v té chvíli (vzhledem k potřebnému malému jasu) vhodnější. Jeden je interlacing, kdy se zmenší rozlišení v tmavých oblastech (což není stejně vidět) a rozblikají se vzájemne dva sousední pixely. Ten druhý spočívá v tom, že se rozbliká jen ten dotyčný pixel.
Těch nešvarů plasmy je ještě víc, ale nejsou tak zásadní. Problém vypalování statického obrazu (typicky logo často sledovaného kanálu) do luminoforu se částečně řeší například funkcí „orbiter“, kdy obraz lehce a pomalu rotuje a posouvá se. Problém, kdy při jasných scénách se vyhazovaly pojistky už je také dávno vyřešen tím, že se automaticky snižuje jas a tak dále. Tato metoda se mimochodem též používá k cekovému snížení příkonu plasmových TV tak, aby byly schopny držet krok s CCFL LCD.
Omlouvám se, jsou to jen drobné detaily, ale problémy s velmi tmavými barvami (a jasem) plasma skutečně má a neumí (z daných fyzikálních důvodů) plynule zobrazit od naprosté černé bez zmíněných vychytávek…
Již jsem to někde na fóru vysvětloval asi dvakrát, ale klidně to napíši ještě jednou, nemáte pravdu ani jeden. Totiž pixely v plasmě nesvítí různým jasem, oni ve skutečnosti blikají. Já to sice nevidím, ale znám člověka, který ano, a jemu proto plasma vadí a nesnese ji. Jde o to, že intenzitu jasu by bylo možné řídit jen pomocí řízení proudu do každého pixelu, ale to bylo technicky velmi obtížně řešitelné pro více než šest milionů sub pixelů FHD plasmy. Proto ve skutečnosti (sub)pixel jen plně svítí nebo je zhasnutý, resp. periodicky bliká. Celá intenzita se řídí modulací střídy toho blikání. Každý ne zcela černý pixel během každého snímku jednou až desetkrát blikne, pokud je pro danný pixel nejnižší bit jasu roven jedné, blikne nejprve na cca tisícinu doby trvání jednoho snímku, poté pokud je druhý bit roven jedné, blikne znovu na cca 1/512-tinu, a tak dále až po poslední bit, který "trvá" cca 1/2 času snímku. Bitů je deset a snímková frekvence je max. 60Hz, resp. nejnovější 3D panely mají možná 120Hz, ale to nemám ověřené, každopádně výsledná frekvence toho blikání je pak až 600Hz, což odpovídá tomu marketingovému krasožvástu, který najdete ve specifikacích výrobců. Informace jsem čerpal z patentů Panasonicu, čili je považuji za spolehlivé a každý si to může ověřit, stačí si zobrazit pixel o minimálním jasu a blikání bude při 50fps celkem patrné, čím vyšší je jas tím méně je to vidět (na rozdíl od CRT monitorů, kde bylo blikání při vyšším jasu zřetelnější). Ten problém s naprostou černou u plasmy je dán asi spíše tím, že z důvodu šetření energií je při každém zhasnutí pixelu sníženo napětí na elektrodách ne až na nulu ale na nějakou přednastavenou minimální provozní hodnotu, která však odpovídá určitému minimálnímu svitu. Pokud se tato hodnota sníží, je sice černá černější, ale zase se bohužel sníží rychlost rozsvěcení pixelů, což se v obraze projeví jako šum pozorovatelný zejména v tmavších odstínech.
Také vidím blikání plazmy, ale moc mi nevadí. Ostatně roky jsme všichni civěli na 50Hz CRT a málokoho to odradilo od jejího sledování :-) Blikají i některé LCD, buď díky nízkému kmitočtu použitému pro regulaci podsvícení a nebo občas díky interferenci mezi kmitočtem podsvícení a obnovováním obrazu. To mi dělá má LCD CCFL TV od Samsungu, kde v HD režimu není dobré zvolit určitý stupeň podsvícení. Je zvláštní, že v SD se to neprojevuje, čekal bych, že do panelu jde těch 1080p pořád stejně, ale asi se časování maličko liší.
R. Štrébl: Promiňte — jste si jistý, že jste si přečetl důkladně na co vlastně reagujete?
Jirka1: spíše je problém interference mezi pulsní regulací intenzity podsvětlení a blikáním zářivek osvětlení v místnosti. U LCD těžko můžeme hovořit o „obnovení obrazu“, když LCD nepoužívají žádný vykreslovací paprsek, obraz je statický a jen se vykreslují jeho změny…
Ledaže by měli zprasené přepínání prokládání u 6 bitových laciných (TV) panelů, tam by pak mohlo docházet k interferenci mezi tímto a řízením jasu. To je důvod, proč lidem říkám: „šetřete své oči a nekupujte ty nejlevnější šunty“…
Problém interference s osvětlením to není, neboť je to vidět i za denního světla. Ani se nejedná o 6 bitový panel. LCD sice nepoužívá vykreslovací paprsek, ale i u LCD dochází k překreslování obrazovky podle snímkového kmitočtu. Pokud se pak v obraze něco pohybuje a podsvětlení bliká nesynchronně, dojde k interferenci.
Hm, tak to bych teda viděl na těžký průser návrhu TV… Možná by tohle mohl řešit update firmware. Vím, že jsem si něco podobného všiml (ale jen v ojedinělých případech) u své ťamťung TV, ale hned první update firmware to zcela odstranil a už jsem to pak nikdy nezaznamenal…
(Pak to může být panel 6+2 bitový, tam se to také přepíná. Pochybuji, že by pro TV použili přímo 8bitový panel, případně 8+2 bitový panel. To byste se asi nedoplatil. Nevím…)
Kix v návrhu to určitě je, naštěstí se nijak výrazně neprojevuje, stačí jen posunout podsvícení o stupeň vedle. Přesný typ panelu neznám, je to SPVA od Samsungu z roku 2009, který tehdy používali společně se Sony. Sony to v papírech označovala jako 8 bit.
To vám teda nevím, ať je to sebelepší IPS, kontrast a výsledná černá se nedá srovnat s VA panely. Nejlepší IPS dosáhnou kontrastu někde kolem 1500:1, monitory do 10k zvládnou něco málo přes 1000:1. Levné VAčko nemá problém jít přes 2000:1 a třeba dnešní Samsungy umí jít s kontrastem až ke 4000:1. Palčivým problémem VA je color shifting, takže ta pěkná černá je vám z úhlu úplně k ničemu.
Na stole mám IPS s kontrastem 1000:1 a černá je celkem slušná na to že je to IPS. Kolik má tahle nová Sony?
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.