Bohužel jsem si nevyfotil štítek, nemohu tedy úplně s jistotou říct, o jaký přesně model se jedná, nicméně zpětně jsem to identifikoval jako starší 37'' HD Ready Vieru se dvěma HDMI, pravděpodobně TH-37PX8B nebo TH-37PX80B. Dostat se do televizoru je poměrně snadné, jen pozor na to, že je to samá ocel a sklo a váží půl tuny, manipulace je tedy horší. Stačí odšroubovat pár desítek šroubů a sundat zadní krycí plech.

Problém je zde ve zdrojové desce, konkrétně hned na začátku - v tranzistoru korekce účiníku. To je velký MOSFET v pouzdře TO-3P, RJK5010. Pravděpodobně se jedná o zakázkový tranzistor, možná starší/interní označení, nalezl jsem jej v nějakém stařičkém seznamu tranzistorů, jejichž výroba byla u Hitachi (později Renesas) ukončena. PN Panasonicu je B1DEHQ000014. Jedná se o N-FET pro napětí 500 V, údaje o proudech se rozchází, ale je to minimálně 20 A (možná až 40 A).

Přičínou problémů je zde poměrně vysoký ztrátový výkon korekce účiníku a současně malý použitý chladič. Tranzistor je tak trvale výrazně namáhán a velmi často po letech odejde. Přitom s sebou vezme řadu součástek, v lepším případě pouze pojistky, v horším případě i usměrňovač, diody, rezistory či v nejhorším také řídicí obvod. Zde to byl tuším uměrňovací můstek a obě pojistky.

Jelikož originální RJK5010 se sice u nás sehnat dá, ale stojí nesmysl, a sehnat jiné takto výkonné tranzistory u nás v běžných elektroobchodech je utopie (v zahraničí bych se mrknul např. po tranzistorech typu xxN50 nebo xxN60, od 24N60 nahoru), provedl jsem kvalifikovaný výběr z tranzistorů, které tu mám ze starých zrušených velkých CRT monitorů. Zvolil jsem 2SK2698, který zvládá 15 A trvale a 60 A pulsně s tím, že ani těch 15 A při 380 V se v televizoru s odběrem 200 W asi vyskytovat nebude, navíc spínání je pulzní, tudíž tranzistor spíš dá více k těm 60 A. Dochází opět k výraznému zahřívání, proto jsem ještě přilepil malý žebrovaný pasiv na hliníkový plech, který slouží jako chladič, pro zvětšení jeho plochy.

Televizor zatím již několik měsíců funguje, předpokládám tedy, že funkční řešení to je. V případě horšího problému sahajícího až k odpálení PWM kontroléru je také možné obvod PFC úplně vyndat a na kondenzátor připojit usměrněné síťové napětí, v našem případě tedy asi 325 V, což je dostatek na to, aby primární strana bez problému zvládla spínat. Sice bude docházet k mírně většímu namáhání, na druhé straně spotřeba (a tedy i teplota a tepelné namáhání) celého televizoru bude nižší o značné ztráty korekce účiníku.

Je pak nutné se připravit na zanesení vyšší harmonické distorze do sítě, nicméně pokud nejste zrovna radioamatéři, jeden 200W spínaný zdroj katastrofu neudělá.