PC AGEN nejTišší+ je stavěn s ohledem na co nejnižší hlučnost při pokud možno vysokém výkonu (to je to znaménko „+“, neboť Agen nabízí i nejTišší bez „+“) a ještě přijatelné ceně (varianta bez „+“ je pochopitelně levnější, o necelých 5 tisíc). Rovnou si troufáme tvrdit, že se to firmě Agen povedlo, cena počítače je i s DPH bez několika korun 25 tisíc, přitom nabízí velice slušný výkon a to vše při hlučnosti, kterou skoro nevnímáte. Ano, něco v tom počítači slyšet musí být, protože kdyby byl pevný disk nahrazen nějakým SSD (tvořeným typicky flash paměťmi), do 25 tisíc by se při dané kapacitě nejspíše nevešel, ani kdyby se za cenu připsala ještě jedna nula. Pevný disk je však to jediné, co v počítači uslyšíte. Kromě něj se tam totiž točí už jen jeden větrák a ten se navíc zapíná, až když se ohřeje zdroj. Osazený větrák je však vskutku mistrovským dílem a už tak tichý pevný disk jej spolehlivě přehluší. Zkrátka a dobře pokud nebudete na zadní straně přikládat ucho k místu, kde je větrák, neuslyšíte jej.

Tak to jsme vás tak trochu navnadili, nyní se konečně podívejme na samotný počítač.

„Na první pohled je to počítač docela obyčejný, ale už na ten druhý…“ dobrá, necháme Rákosníčka Rákosníčkem a půjdeme na to po svém. Design počítače se nezdá být ničím, co by hned zaujalo, ovšem už při pohledu z boku zahlédnete v zadní části něco přečnívat. Prozradíme rovnou, že jde o chlazení zdroje, který nehyzdí ani jeden větrák. Zdroj i samotné šasi jsou od stejné firmy, konkrétně Yesico, přičemž skříň je ze všech stran provzdušněná (pardon, kromě spodku ;-), takže je do ní i ze stran mírně vidět, zdroj je pak zcela pasivní co se týče chlazení – jde o 480wattový FL-480 TML. Zatímco ke zdroji nemohu říci ani „čičí“, u skříně by se dalo o dokonalosti s úspěchem polemizovat. Ale o tom až dále.

Zadní strana počítače je jedno ze dvou míst, odkud vzduch převážně uniká a jediné místo, odkud výhradně uniká. Za černou plastovou mřížkou je ukryt 12cm ventilátor Noctua NF-S12-800. Z jeho označení lze vyčíst kromě rozměru také údaj o 800 otáčkách za minutu. Nebudeme vás nudit dalšími parametry a skvělými technickými vymoženostmi, kterými se na něm Noctua podepsala, zkrátíme to na konstatování, že ventilátor je opravdu pekelně tichý a jeho „hluk“ (dá-li se ten šum, co vydává, za hluk vůbec označit) se bezpečně schová za zvuk, který vydává pevný disk. Rovnou však musíme říci, že největší (v relativním srovnání se zbytkem PC) „kravál“ vydává DVD vypalovačka, když se do ní vloží médium. Ale to asi nikoho nepřekvapí, s tím se prostě počítá.

Po otevření předního krytu (kterým jsem osobně dosud nepřišel na chuť – jen to překáží) na nás vykoukne DVD vypalovačka Optiarc AD-7173S (Serial ATA 18rychlostní „Sony-NEC“ s kreslící technologií LabelFlash), v tomto případě ve stříbrném provedení, a pak multiformátová čtečka paměťových karet Apacer AE161 (taktéž v barvě stříbra) s USB portem.

Ten je, bohužel, jediným USB portem nacházejícím se na přední stěně PC. Další dva jsou na boku pod téměř nedobytnou záslepkou, ale osobně do nich moc nedoporučuji cokoli strkat (já tam dal přijímač od bezdrátové myši a to jsem si dal – po delší námaze jsem jej vytáhl, ale bez kovového stínícího krytu USB konektoru, který zůstal zakleslý uvnitř a ven šel až kleštěmi – prostě „svěrací kazajka hadr“). Okolo těchto USB portů jsou pak ještě audio konektory, ty ale nejsou zapojeny. Proč? Inu, prý to nějak korektně nefunguje s audio „header“ konektorem na základní desce, tak to raději někdo rovnou uřízl, aby to někoho nenapadlo vůbec zapojovat.

Vraťme se zpět ke zdroji, který je bezesporu pozoruhodnou komponentou. Nápadný je zejména velký chladící blok, který se snaží vyhazovat veškeré uvnitř se hromadící teplo ven. Varování před dotykem kvůli vysoké teplotě není úplně od věci, protože zdroj se opravdu dovede zahřát tak, že udržet na něm ruku může být vskutku nepříjemné, nikoli však vážně nebezpečné.

Co však dělá na bezvětrákovém zdroji dělá regulátor teploty?

S ním se to má tak, že kromě napájecích kabelů vystupuje ze zdroje také konektor pro přídavný větrák. Tím je právě 12cm Noctua, v tomto případě pod zdrojem, teplo fouká ven. Teplota, která se nastavuje regulátorem na zdroji, představuje hranici, kdy se má větrák zapnout. Dokud tedy čidlo ve zdroji nedosáhne minimální teploty 42 °C, větrák se ani nehne, přičemž 42 °C je minimum, které lze nastavit, maximum je 62 °C. Ačkoli jsme vyzkoušeli, že počítač bez problémů přežije i tuto horní mez, vůbec nic nezkazíte tím, že ji necháte hezky na minimu. Větrák stejně není slyšet a lepší chlazení nikdy není na škodu. Dvě LED vedle vypínače pak indikují stav větráku, zelená znamená, že se větrák netočí (nebylo dosaženo nastavené teploty), oranžová, že se točí (překročena nastavená teplota). Mezi těmito dvěma stavy je určitý úsek, kdy tyto diody velice rychle přeblikávají (až to vypadá, že mžourají obě současně), to je ve zdroji akorát taková teplota, že si nemůže vybrat, zda bude větrákem točit, či nikoli. Má to svou výhodu – zapnutí větráku sluchem nemáte šanci postřehnout, zdroj jej totiž roztáčí poměrně plynule, nikoli naráz.

Štítek o zdroji prozrazuje přítomnost dvou 12V větví o povolené proudové zátěži 16 a 15 A, tedy 192 a 180 W.

Uvnitř pak nabízí kromě základu (pro základní desku) devět tradičních „harddiskových“ molexů, dva SATA, tři pro disketovou mechaniku a žádný pro PCI Express. To však v tomto případě nevadí, protože grafická karta má pro napájení právě klasický „harddiskový“ molex. Pojďme se tedy podívat dovnitř, co se nám to tu skrývá za pasivní záležitosti.