Všechno je to moc hezký ale pomalu se přestávám v té záplavě současných a připravovaných PCU orientovat.Do toho ješte se rychle se měnící patice a je to pěknej guláš.

Trochu osvety, aby jste si rozsirili obzory. :):
Vsechny hvezdy, zde zminene, jsou jasnejsi nez Slunce, vetsinou jsou uz ve fazi obru a nadobru a opustili tak uz hlavni posloupnost, kdy v centralni jadru hvezd probiha zakladni, energeticky nejvyhodnejsi reakce premeny lehkeho vodiku na klasivcke Helium. Vzhledem k hmotnosti hvezd uz tato reakce u tech obrich, kde probiha uz ve vyssich slupkach blize k povrchu, probiha prevazne prostrednictvim tvz. CNO cyklem a nikoliv p-p procesem, ktery je z 86% typicky pro nase Slunce, bo nase Slunce nema v jadru dostatecnou teplotu a hustotu, aby prevazil rychlejsi CNO cyklus. Presto je nase Slunce celkova nadprumerna zluta hvezda spektralni tridy G5 na hlavni posloupnosti. Proste takova zrala tricitka s trochu vetsima kozama.
 
Zajimavy je treba Antares, ktery je cervenym nadobrem, ktery se nachazi v zaverecnem stadiu, tesne pred vybuchem supernovy, ke kteremu ma uz "jen" nekolik tisic let. Jeho vyhladovele jadro uz davno vycerpalo veskere zasoby vodiku, presto, ze u techto hmotnych hvezd je jejich zivotnost castecne prodluzovana rozvinutim mohutne konvektivni zony, ktery v urcitem stadiu saha od povrchu temer az k samotnemu jadru, takze je po omezenou dobu dodavan cerstvy vodik z vyssich vrstev az k jadru. Coz u naseho Slunce neni a konvektivni zona u nej saha cca do 1,3 hloubky po povrch, kde je hloubeji zariva zona a teprve pod ni je vlastni termonuklearni jadro. Antares se tak podoba cibuli, kde nejblize k povrchu "hori" vodik na helium, smerem nize jsou reakce typu Helium na kyslik apod. Dalsi a dalsi reakce jsou stale mene energeticky vydatne, az v soucasnosti jadro Antarese provadi uz labuti pisen premeny prvku skupin kremiku na prvky skupiny zeleza, ktere maji nejvyssi vazebnou energii na jeden nukleon a nachazi se tak na samem dne, tzv. udoli stanility izotopu prvku. K tomuto udoli smeruji dlouhodobe vsechny jaderne reakce at jde o premenu lehkeho vodiku nebo o stepeni prvku tezsich nez Uran.
Co bude nasledovat az se cele jadro bude skladat jen z prvku skupiny zeleza? Prestane existovat vnitrni zdroj energie, ktery by odolaval protitlakem gravitaci hvezdy. Jadro se zacne prudce smrstovat, a pokud jeho hmotnost neni vetsi nez 1,44 M Slunce (coz u Antarese neni) (projde rychle fazi elektronove degenerace (bily trpaslik)) zastavi toto drtive hrouceni vnitrni tlak na urovni nukleonu, jednoduse receno elektrony budou vmacknuty k protonum a vzniknou vsude prevazne neutrony. Vznikne tzv. neutronova hvezda, ktera si zachova puvodni rotacni moment jadra i jeho magneticke pole, ale protoze jeji prumer je ted nejakych 12 km, tak se otaci 100x/s kolem sve osy a intenzita magnetickeho pole dosahuje na povrchu znacnych hodnot pro nas nepredstavitelnych. Neutronova hvezda ma nekolik mm "silnou" atmosferu, v jadre neutronove hvezdy se spekuluje o existencich exotickych forem hmoty. Celkove je netrunova hvezda superobri atomove jadro, ma taky stejnou hustotu kolem 10xexp18 kg/m3.
Pri tomto hruceni jadra se obalove vrstvy vydaji smerem k jadru, jeste tesne pred zhroucenim se jadro zbavi casti energie vyslanim mohutneho neutrinoveho zablesku, coz se potvrdilo uz u supernovy 1987A v sousednim Velkem Mag. mracne, kdy byla neutrinova astronomie v plenkach, ale uz tehdy slo rict - zazanmenaly jsem extremne zvywseni toku neutrin, nekde v galakticky blizkem okoli spatrime za par hodin vybuch supernovy. Pri hrouceni jadra + "padani" obalovych vrstev dojde ke vzniku razove vlny, jejiz princip iniciace neni presne znam, ale ukazuje se na novych 3D modelovych vypoctech jak by tomu mohlo byt, mozny je i vliv zahustujiciho se magnetickeho pole pobliz hrouticiho se jadra.
Nasledne se vznikla razova vlna siri na vsechny strany rychlosti kolem 15 000 km/s a rozmeta obaly hvezdy na vsechny strany pri tomto je nadbytek energie, ketry se vyuzije i na vznik prvku tezsich nez zelezo a i prvku radioaktivnich. Vznika tak napr zlato, uran apod. Po nekolika hodinach od zachyceni zablesku neutrin je patrne prudke zjasnovani hvezdy, vlivem svetelneho zablesku a pozdeji nasleduje dalsi zjasneni vlivem rozpadu extremne nestabilnich izotopu, vzniklych pri vlastnim vybuchu. Hvezda zvysuje svoji jasnost napr. z +2 magnitut az na -10 magnitut, takze se vyrovna svitivosti mesice v uplnku, dle vzdalenosti i vice. Je tak videt i behem dne a jeji jasnost zeslabne vyrazne, ze ji obycejny lide prestanou vnimat, az po pul roce. Drive se toto nazyvalo v cinskych analech jako Hvezda host. protoze posledni vybuch supernovy byl zaznamenan pred 400 lety ma uz dalsi vybuch prece jen urcite zpozdeni. Dnes by si media smlsla. Prece jen Supernova 1987A byla vzdalena 150 000 svetelnych let a jeji jasnost byla kolem -2 mag, takze byla na cas nejjasnejsi hvezdou na obloza. Popsal jsem vznik Supernovy tridy II.
Nemusite se obavat, v nebezpecnem okruhu kolem Zemem neni zadna hvezda, u ktery hrozi vybuch Supernovy, Anatres je prece jen pnejakou tu tisicivku svetelnych let daleko. Protoze nepatri mezi absolutne nejhmotnejsi hvezdy nehrozi u nej ani vybuch Hypernovy, kdy je jadro tezsi nez 1,44 MS a nukleonovy tlak neni dostatecne silny, dochazi k dalsimu smrsteni pod uroven horizontu udalosti do telesa, kterehozto chovani a vlastnosti dokaze popsat pouze, v tezkych krecich a pomalu se rodici, novy teorie - kvantova teorie gravitace, ktera je jakousi syntezou kvantove teorie a obecne a specialni teorie relativity, ktere ma nahradit. Zrodi se tak teleso, ktere je primemu zkoumani skryto za horizontem udalosti, kde je unikova rychlost rovna rychlosti svetla, tzv. cerna dira. kde hraji v makroskopickem meritku znacnou ulohu kvantove deje. Nebezpeci pri vybuchu hypernovy predstavuje pri vzniku cerne diry mohutny dipolovy vytrysk, ktery, kdyby i ze vzdalenosti 100 000 svetelnych let zasahne Zemi, tak na ni vysterilizuje veskery zivot. Vybuch hypernovy predstavuje jednu z nekolika variant tzv kosmologickych zablesku gama, ktere jsou ze vzdalenosti nekolika miliard svetelnych let detekovany na zemi, dokonce uz byly detekovany jejich dosvity i v optickem oboru spektra, predevsim robotizovanymi dalekohledy s rychlou dobou reakce napojenych na sit gama a rentgenodruzic. I nas cesky roboticky dalekohled v J. Americe uz ma na svem hrbu tento ulovek.
Zajimava je z tohoto pohledu nejblizsi znama mohutna dvojhvezda Eta Carinae, ktery je videt z jizny polokoule, kde koelm sebe pravdepodobne obihaji nadmohutne hvezdy v tesnem kontaktu zahalene po poslednim minivybuchu v 19. stol., kdy se toto ukupeni stalo na nejaky cas nejjasnejsi hvezdou oblohy, do mlhoviny Homunculus. Velmi tesny tanecek techto gigantu o hmotnostech kazdeho kolem 60 Slunci je pro vedce fascinujici. Vybuch hvezd se nezadrzitelne blizi, odhazuji prudce sve vnejsi obalky atesne pred vybuchem se pravdepodobne zmeni v modre nadobry, jestli se tomu jiz nestalo. Neni 100%ne jiste, zda zbytkova hmota jejich hrouticich se jader bude vetsi nez 1,44 MS. Nejvetsi znama samotna hvezda ma hmotnost kolem 120 Slunci, maximum je v soucasnosti kolem 150 - 2200 Slunci, v soucasnem vesmiru hmotnejsi hvezdy nemohou vznikat, muze za to jiz dost popela ve forme tzv. tezsich prvku. V ranem vesmiru, mohli pravdepodobne existivat i hvezdni bumbrlicci opravdu tzv. 1. historicke generace o hmotnostech 1000 Slunci se zarivosti miliardy Slunci s extremne jepicim velmi rusnym zivotem v radu do 1 milionu let.
 
Tak to je vse vazeni, omlouvam se za pripadne nepresnosti, ale vse jsem psal z fleku narychlo z hlavy.
 
Abyste vedeli po cem jsou procaky AMD pojmenovany. :oDDD

Omlouvam se za gramatiku, ale uznate, ze takovy text pitvat v tom editovacim okenku nelze...

nooo blecha, ty nas astronom :-)
napis viac, je to zaujimave...

blecha: pekny pekny seefe :o)

No pokud se chcete pokochat.
http://www.spacetelescope.org/videos/archive/viewall/

anti_xantipa:
File not found
The file you requested could not be located.

Kurnik, ja myslel, ze me poslete do pr.... :oD
 
Tady si poctete (ja mam osobne vedomosti z jinych zdroju, prece jen jeto uz 25 let muj konicek, proste od zakladky :) ):
http://cs.wikipedia.org/wiki/Supernova
http://en.wikipedia.org/wiki/Supernovae
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hypernova
http://en.wikipedia.org/wiki/Hypernova
 Jsou tam dokazy i na gamam zablesky. Je to takovy zdroj, kde je to pekne vsechno pohromade. Muzete se na nekolik hodin ponorit do studii. :oD

miro
no tak funguje to
http://www.spacetelescope.org/videos/archive/viewall/

Proste takova zrala tricitka s trochu vetsima kozama :) A ja ze proc se mi slunce vzdy tak moc libilo :D

RE: Řeč bude o kódových jménech ?Altair?, ?Antares?, ?Arcturus? a ?Spica?. Nepřipomíná vám to něco? ;-)
* Mně to teda připomíná Potos, Atos, Aramis a Dartagnan :o).

Nepripomina vam to neco ? Jo, me jo.
ARCTURUS je tezce avantgarni norsky blackmetal s jednim z nejlepsich bubeniku planety
USS ALTAIR byla nejaka americka valecna lod
ANTARES byl na originalnich Intel komponentech postavenej server od autocontu
SPICA ?  To nevim. Kdyby to bylo spice, tak reknu, ze to je to jak zere cerv harvestry v Dune II.
 

Nedelak & MildaIV: Písečný červ se jmenoval "Shai Halud", kterého nakonec zkrotil "Paul Muad'Dib Atreides".

jasne, ze Spice bylo koreni, ktery tezily harvestry, ale prave v koreni se toulaj cervici.