Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k Plnobarevný snímač („Foveon“) z perovskitu zachytí více světla než bayer

Překryvy - tedy oblasti v nichž jsou citlivé 2 nebo i tři kanály jsou naprosto normální a nutné k vytvoření správných barevných přechodů a vnímání všech barev. Stačí se podívat, jak vypadají křivky citlivosti pro barevnou kameru, tedy v podstatě snímač v RGBs (http://dsp.vscht.cz/konference_matlab/matlab01/kaiser.pdf , kapitola 5). Obdobně to funguje i v lidském oku: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/486-stavba-oka.
U Foveonu není problém v samotných překryvech citlivosti, ale v tom, že tyto překryvy jsou jiné než u lidského oka. Díky tomu je potřeba barvy dopočítávat a i tak je barevné podání Foveonu jiné než u Bayera.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Pokud se to moc prekryva, tak barevny prostor (gamut) je velice maly. Cim mene se to prekryva, tim lepsi ty barvy budou. Ostatne to tak funguje u vsech veci - kde mate preslechy, tam jde konkretnost a kvalita dolu. Takze problem Foveonu je presne ten - ze tam ty krivky jsou pres sebe! Je zbytecne obhajovat opak.

Lidske oko je nedokonaly organ - ma malou sirku pasma (nizke rozliseni), ale lidi, tedy alespon nekteri, maji i mozek, coz je dosti vykonne pocitadlo, takze vam interpoluje ten zbytek, at uz v casove domene - pohyb, nebo v prostorove domene - rozliseni, velice podobne jako super-resolution algoritmy z videa.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Problém je v tom, jak definujete "moc překrývá". Nastudujte si trochu, jak funguje snímání barev. Jde o to, aby se to překrývalo, ale zároveň ani jedna složka neměla průběh spektrální citlivosti, který je i částečně kombinací zbylých dvou (pokud má kombinace velký podíl, tak se to "moc překrývá" a vy pak musíte signál odečítat).
Největší citlivosti a tím i rozlišení různých barevných tónů dostanete tam, kde jdou 2 křivky proti sobě - jedna stoupá, druhá klesá. V místech bez překryvů naopak žádný rozdíl tónů nezjistíte, tam se vám to chová jen jako snímač jasu složky - změna vlnové délky se neprojeví změnou tónu, protože žádná další složka se nemění.
Krásný příklad je v těch křivkách nového snímače - jak poznáte, jak se barevně (tónem) liší zdroj o vlnové délce 650nm a 700nm, když na těchto vlnových délkách snímá již jen červený snímač? Nijak, dostanete prostě 2 intenzity červené, B a G budou nulové. Takže nepoznáte, zda jde o světla dvou barevných tónů, nebo jedné barvy se dvěma různými jasy. V extrémním případě, kdyby se křivky nepřekrývaly vůbec, byste nedostal správnou odezvu třeba pro spektrální světlo v okolí žluté. Do určité hodnoty vlnové délky by to byla červená, pak zelená. Žádná červená - oranžová - žlutá - žlutozelená - zelená.
Lidské oko je nedokonalý orgán. Ale v případě focení se jedná právě o to, abychom snímali obdobně jako lidské oko, barva je jen lidská představa. Pokud to budu chtít pro měřící účely, můžu analyzovat spektrum a na barvu se vykašlat.

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

Zdá se mi to jako výborný nápad a velký potenciál k vylepšení současných snímačů. Budoucnost bude tímpádem celkem barvitá a ostrá :D

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

To je ten stary no-X, ktereho vsichni zname, perfektni clanek, dekuju.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Asi hezky nápad, ale nepravděpodobné, to by muselo být mnohem lepší a levnější (superziskovejsi pro vyrobce) než stávající lety vypiplana řešení snímačů a olovo určitě ne, když nesmí být ani v pajce a usiluje se i o zákaz amalgamovych plomb. snad jen kdyby to mělo mizernou životnost a kazilo se to těsně po záruční době, tak by možná výrobci projevili zájem. V tom je Sigma taky průkopník, předpokládám, že nejsem sám, kdo měl nějaký ten kompaktik DP s neopavitelně rozsypanym objektivem

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.