Problém je v tom, jak definujete "moc překrývá". Nastudujte si trochu, jak funguje snímání barev. Jde o to, aby se to překrývalo, ale zároveň ani jedna složka neměla průběh spektrální citlivosti, který je i částečně kombinací zbylých dvou (pokud má kombinace velký podíl, tak se to "moc překrývá" a vy pak musíte signál odečítat).
Největší citlivosti a tím i rozlišení různých barevných tónů dostanete tam, kde jdou 2 křivky proti sobě - jedna stoupá, druhá klesá. V místech bez překryvů naopak žádný rozdíl tónů nezjistíte, tam se vám to chová jen jako snímač jasu složky - změna vlnové délky se neprojeví změnou tónu, protože žádná další složka se nemění.
Krásný příklad je v těch křivkách nového snímače - jak poznáte, jak se barevně (tónem) liší zdroj o vlnové délce 650nm a 700nm, když na těchto vlnových délkách snímá již jen červený snímač? Nijak, dostanete prostě 2 intenzity červené, B a G budou nulové. Takže nepoznáte, zda jde o světla dvou barevných tónů, nebo jedné barvy se dvěma různými jasy. V extrémním případě, kdyby se křivky nepřekrývaly vůbec, byste nedostal správnou odezvu třeba pro spektrální světlo v okolí žluté. Do určité hodnoty vlnové délky by to byla červená, pak zelená. Žádná červená - oranžová - žlutá - žlutozelená - zelená.
Lidské oko je nedokonalý orgán. Ale v případě focení se jedná právě o to, abychom snímali obdobně jako lidské oko, barva je jen lidská představa. Pokud to budu chtít pro měřící účely, můžu analyzovat spektrum a na barvu se vykašlat.