Právě to totiž udělalo vedení Wisconsinské Univerzity, když po této (jakož i mnoha dalších) RIAA chtěla informace i IP adresách a aktivitách studentů na síti, neboť měla podezření, že se tam nezákonně sdílí audiovizuální díla. Vedení univerzity s RIAA jednalo a vysvětlilo jí, že požadované údaje prostě nedostane, dokud to nenařídí soud. Nebraská Univerzita pak RIAA vysvětlila, že IP adresy se počítačům přidělují dynamicky při každém zapnutí a jsou pokaždé jiné.

RIAA je samozřejmě mrzutá, protože neuspěla, a kritizuje vedení univerzity, že nechápe takovou základní věc, jako nutnost dlouhodobě archivovat záznamy o aktivitách studentů na síti. Některé univerzity se však rozhodly k lehkému protiútoku. Jednoduše poslaly RIAA fakturu s vyčíslením ztrát času během jednání v kýžených záležitostech. RIAA by si měla uvědomit, že není samosoudce a že čas, který s ní univerzity promrhaly, skutečně stojí peníze.

Co myslíte, zaplatí RIAA? Nevíme sice, o kolik si univerzity řekly, ale troufáme si odhadovat, že se výsledek asi nedozvíme :-). Mimochodem, jen tak pro zajímavost: RIAA vyhrála na serveru „The Consumerist“ cenu nejhorší americké společnosti pro rok 2007 (tou cenou je trofej zlatého hovínka pro štěstí ;-).