Profesor práv na Harvardu Charles Nesson a právní zástupce Kiwi Camara chtějí totiž dokázat, že RIAA tyto peníze získala neoprávněně. Stavět hodlají na zcela základních věcech, jako je prokázání porušení autorského práva, ale také prokázání vlastnictví autorského práva k předmětným skladbám.

Zdá se, že i když třeba otázka vlastnického práva je tak zásadní, že snad ani není možné, že by zde RIAA nechala nějakou díru, je si Camara celkem jistý. Uvádí, že to není tak jednoduché a konstatuje, že ačkoliv právníci RIAA soudu předložili copyrightové registrace, tyto nebyly notářsky ověřené, což prý americké federální právo vyžaduje. Jak se zdá, Camara se v těchto procesech velmi dobře orientuje a ačkoliv se dalo těžko čekat, že by RIAA někde nechala nějakou díru, on jich pravděpodobně našel více, jinak by asi s kolegou do této kauzy nešel, to se zdá být také jisté. Hodlají rovněž použít známé kauzy MediaSentry, která pro RIAA opatřovala důkazy o stahování, ačkoliv neměla potřebná oprávnění (RIAA začátkem roku začala místo MediaSentry využívat služeb firmy DtecNet). V tomto bodě RIAA hrozí, že jí soud celý předchozí důkazní materiál hodí na hlavu.

Camara nyní před soudem hájí jednoho takového obžalovaného piráta a výše uvedené „problémy“ hodlá v této při řešit, navíc dodává, že těžko soudit, zda skladby, za jejichž stahování je jeho klient (Thomas Rasset) viněn, jsou opravdu ty samé, na které má žalující strana copyright, když registrace neobsahuje žádný zvukový vzorek. Registrace chce zpochybnit i jako celek, protože tyto jsou dělány na jména vydavatelství, nikoliv samotných umělců, což prý není podle daného zákona správně. Oba právníci se hodlají do RIAA pustit hned, jak skončí proces s Rassetem, tedy někdy v létě. To by mohlo být pro RIAA tentokrát opravdu hodně horké, oba právníci totiž patří mezi esa ve svém oboru. Nessonovi se říká „Billion Dollar Charlie“, Camara byl zase vůbec nejmladším studentem, který se na harvarská práva dostal a u profesora Nessona sám studoval, promoval v roce 2004 ve věku 20 let.