Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
takze dvere se pooteviraji, toz uvidime za par let, co z toho dokazeme "vykouzlit"...
Mohli by vykouzlit už ty kvantové PC, to byla hukot. Real-time raytracing apod..
To asi těžko. :0) to co jsem zatím viděl fungovalo na kdečem jen ne na něčem podobném stávající technologii polovodičů. Navíc to umělo řešit jen určitou úlohu a to ještě hoodně pomalu :0) teorie je jedna věc a technické provedení druhá.
kvantový počítač už se prodává http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/prvni-kvantovy-pocitac-s...
Porad se (nastesti) nejedna o "general purpose" pocitac ekvivalentni nedeterministickemu turingovu stroji.
Jestli jsem to dobře pochopil, ta cena je hlavně za systém chlazení někam k absolutní nule kvůli supravodivosti a ten počítač umí jednu jedinou operaci... K domácím kvantovým superpísíčkům je třeba ještě ujít pořádný kus cesty.
To už také není pravda. Logika QCA se dá realizovat a provozovat při běžných teplotách, ale je potřeba vyrobit kvantové tečky s vhodným rozložením a přesností, vyžaduje litografii klolem 6-8nm.
Jo, kvantove PC, to by byl hukot ... real-time desifrovani bankovnich transakci, jakoz i veskere ostatni sifrovane komunikace ...
Hmm, co vás vede k domněnce, že by se používaly dnešní algoritmy a dnešní délky klíčů? IMHO bude šifrování známým klíčem vždycky o mnoho řádů rychlejší, než dešifrování s klíčem neznámým.
No to právě je ten problém, kvantové počítače by těch mnoho řádů značně zmenšili z nějákého exponenciálního růstu času s délkou klíče na lineární a to poněkud problém je.
Určitě se pak vymyslí něco, co se zašifruje kvantovým počítačem...
Takové systémy už se prodávají. I celé komunikační spoje.
Kvantova kryptografie neni o sifrovani na disku ale JENOM o komunikacnich spojich. Pro sifrovani na disku je nepouzitelna.
Musim vas zklamat ale NE. Kryptografie je zalozena na takzvanych NP-uplnych ulohach, coz jsou (zjednodusene) ulohy ktere se znalosti "klice" lze resit v polynomialnim case ale bez znalosti klice obvykle v exponencialnim. Kvantovy pocitac by ovsem mel resit NP-uplne ulohy v polynomialnim case. Ve skutecnosti pro vetsinu uloh bude platit ze je kvantovy pocitac spocita stejne rychle at uz klic zna nebo ne.
To bude potom resit ulohy v case n*log n ? To treba takove sachy posune hoodne moc dopredu.
Šchy není kam posouvat, je to hra s konečným počtem kombinací v které vyhrává bílý maje výhodu prvního tahu. Počet možných tahu je tuším 10E40 a to dokáže zvládnout již dnešní technika.
já bych řek, že první tah výhru nezaručí a bude-li se hrát bez chybně vždy skončí remízou ...viz též článek: http://scienceworld.cz/technologie/hruba-sila-pocitacu-vi-dama-skonci-pr...
Pocet moznych legalnych pozicii (rozlozeni figurok na sachovnici) sa odhaduje medzi 10^43 a 10^47.
Pocet roznych "stromov hry" (zjednodusene pocet moznych tahov) sa odhaduje na 10^123.
Mas vobec predstavu kolko casu zaberie prehladat takyto strom?
Sorry, ale dnesna technika to teda rozhodne nezvlada :-)
Viec tu http://en.wikipedia.org/wiki/Solving_chess
10^123 ... hmm ... dnesni technika by od vzniku vesmiru zvladla nejakych 10^30 ne? NIKDO nema predstavu kolik casu je 10^123.
Ještě štěstí, že se ten strom nemusí prohledávat celý, že ;-)
V prostředním odstavci je překlep - "kyslíková plazma" má být správně "kyslíkové plazma" (střední rod).
Má pravdu předsedo. Ale na oznamování překlepů se používá kombinace kláves Ctrl+Enter.
ta funkce je skvela... jen o ni nikdo nevi :)))
Je velký rozdíl mezi technologií intelu a IBM v oblsti grafenu - IBM obecně dlouho říká, že je spíše k analogovým obvodům. Intel používá lehce jinou totpologii a vykazují tak lepší chování v případě binární logiky (požadavky na tranzistor - rychlé přepnutí, malá kapacita hradla, vysoká vodivost v sepnutém a max. odpor v rozepnutím stavu, ale celkově nemusí být frekvence tak vysoko - důležitá je strmost hrany). Zato u analogu se vyžadují jiné přednosti - např. šumové vlastnosti, teplotní stabilita atd...což Vás v digitálu "tolik" nebolí.
Jinak hlavní technologický problém s grafenem je v tom, e musí být dokonalá monovrstva - což už se docela umí, ale také v tom, že okraje spojů by měl být pořád stejné - buď stále zig-zag nebo armchair. Každý z nich má jiné vlastnosti, spojením takovýchto dvou můžete vzniknout funkční struktura. Litografie s tím má dost problém, fotolitografie je dnes bez šance úplně.
Jenom věcná poznámka: termín "litografie s elektronovým paprskem" se nepoužívá. V oboru se tomu běžně říká "elektronová litografie".
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.