Sice se na mne už instalátor snažil promlouvat jazykem rozsypaného čaje, ale protože nemám nainstalovanou podporu japonštiny, tak mu to moc nešlo a tak mi byl ochoten sdělit jen samé otazníky. To mne však neodradilo a s instalací jsem se popral. Doufal jsem, že vlastní program už bude schopen mluvit anglicky. Hned uvítací dialog mne vyvedl z omylu:

Aha, chtěli byste vědět, co to tam píše? Rád ty otazníky přetlumočím. Tak nejprve jste upozorněni, že toto PowerDVD je trial verze. Pak se dozvíte, že jeho funkčnost je omezena na 14 dnů od instalace, zvuk pouští pouze prvních 5 minut po spuštění filmu a obraz prvních 30 minut. Prosté, že? :-)

Jak vidíte, žádné viditelné změny oproti klasickému PowerDVD XP. Samozřejmě jsem čekal, že nějaké změny budou v nastavení zvuku. Kliknul jsem tedy na ikonku kladívka, která u PowerDVD reprezentuje dialogové okno pro nastavení a modlil se, že to dokážu i nyní přeložit. Naštěstí vlastní jména japonci nechávají v latince, takže jsem tomu bez problémů rozumněl:

Po vybrání Dolby Virtual Speaker jsem ještě zkusil kliknout na tlačítko trefně pojmenované "???????". Objevilo se, přesně jak jsem čekal, další nastavení tohoto zvukového režimu:

Jak tedy vidíte, na výběr jsou tři režimy. První jen přidá zadní reproduktory, druhý má údajně posunout přední více od sebe a poslední ještě navíc zesílí prostorovost zvuku virtuálních zadních reprobeden. Na mém pracovním počítači s 920MHz Celeronem bylo vidět, že zhruba 10 % výpočetního výkonu procesoru jde na úkor Dolby Virtual Speaker.

Změnu zvuku jsem se snažil uslyšet na DVD Star Wars II: Klony útočí a testovacím DVD z časopisu Stereo & Video. U Star Wars jsem jasně poznal, že zvuk oproti stereofonnímu režimu je samozřejmě jiný a měl jsem pocit lepší prostorovosti oproti stereofonnímu režimu. Bohužel jsem neměl šanci porovnávat přímo s 5.1 sestavou, ale jen s 2.0.

Testovací DVD prozradilo poněkud více. Při prvním nastavení zní přední reproduktory naprosto identicky, jako při stereofonním zvuku a zvuk, který by měl být na 5.1 sestavě být slyšet zezadu, je jiný, než při stereofonním režimu. Píšu záměrně jiný, protože je takový trochu zvláštní. Kdybych nevěděl, že pochází z reproduktorů přede mnou, pak bych patrně nebyl schopen určit, odkud vlastně vychází (jestli je zdroj vlevo, nebo vpravo poznat jde, ale vepředu či vzadu už nikoliv). Toto však platí pouze v případě, že se díváte přímo na obrazovku před vámi, tj. že přímky položené vašimi sluchovými aparáty a reprobednami jsou rovnoběžné. Pokud hlavu natočíte, zcela jasně poznáte, že zvuk vychází zepředu.

Takže, jak to tedy je, má to smysl? Řekl bych, že ano. Ten, komu nebude znít Dolby Vitual Speaker dobře, ji samozřejmě může nechat vypnutou, ale pokud vám nebude vadit trošku změněný zvuk ze zadních virtuálních reprobeden, pak získáte něco na prostorovosti zvuku. Dokonce bych si troufnul říci, že u většiny filmů to vadit opravdu nebude, protože zadní reproduktory jsou často používány na různé efekty, které mají lépe diváka vtáhnout do děje. Finální verdikt zatím vynášet nebudu, počkám na anglickou verzi tohoto PowerDVD a na otestování s 5.1 sestavou.

A ještě k tomu, co Dolby Laboratories prohlašují. Podle jejich vyjádření udělá Dolby Virtual Speaker z 2.0 systému plnohodnotný 5.1. Já bych to drobně poopravil. Onen 0.1, tedy subwoofer, vám nic nenahradí, žádná technologie to nedokáže. Proto pokud chcete mít dobré basy, kupte si alespoň 2.1 bedny. Simulace středního předního reproduktoru je velmi primitivní, stačí pustit do obou předních reproduktorů to samé a máte iluzi toho, že zvuk jde z pomyslného předního reproduktoru. Přesně to samé se také děje při přehrávání DVD v klasickém stereofonním režimu a opravdu v obou případech je zvuk pomyslného předního repráku identický. To zadní reproduktory, to je něco zcela jiného. Jenže pak se nedá říci, že ze dvou reproduktorů udělá Dolby Virtual Speaker celkem šest, ale její přínos je v tom, že se ze dvou snaží dělat čtyři.

Na závěr tu samozřejmě mám odkaz na stažení: trial verze PowerDVD XP DVS.