QNX je mikrokernelový real-time operační systém, který vznikl na počátku 80. let dvacátého století v Kanadě původně pro platformu IBM PC a kompatibilní. Jelikož ze své real-time podstaty jeho jádro umožňuje vybavovat hardwarové a softwarové události ve velmi krátkém časovém intervalu, který je navíc garantovaný, rychle se z běžných písíček dostal do počítačů používaných v průmyslu, kde řídil stroje, u nichž je tato garance nezbytná, a také do palubních systémů moderních aut, kde ho lze dle firemní statistiky z loňského roku najít takřka ve čtvrt miliardě vozidel značek jako BMW, Honda, Mercedes-Benz, Toyota, Dongfeng, Volkswagen, Ford či Volvo.

QNX 4.05. Zdroj: DIIT

Během své existence se QNX několikrát pokoušelo vrátit i na desktop. V druhé polovině devadesátých let vznikla jednodisketová verze nazvaná QNX 4.05 Internet Appliance Toolit Demo, která nabízela plně funkční systém s okenním prostředím Photon, síťováním, webovým prohlížečem a serverem, jednoduchým textovým editorem a správcem souborů. Podle zvolené varianty diskety bylo síťování realizováno buď některou z podporovaných síťových karet (NE1000, NE2000, 3Com, DEC) nebo vytáčeným modemovým připojením.

O několik let později následovalo demonstrační CD, které obsahovalo šestou verzi QNX, která dostala nové jádro Neutrino, aktualizované okenní prostředí, novější verzi prohlížeče Voyager a hlavně mnohem více portovaného software. Někdy zhruba v té době se i jednalo o možnosti použít QNX jako nový operační systém pro Amigu nové generace, která byla založena na procesorech PowerPC, nicméně stejně jako celá řada podobných aktivit okolo této platformy, ani tady to nedopadlo.

Blackberry 10. Zdroj: DIIT

Běžnému uživateli tak QNX asi bude nejznámější v roli, kterou sehrálo mezi lety 2010 a 2018. Na začátku tohoto období totiž společnost, která QNX vyvíjela, tedy QNX Software Systems, koupila jiná kanadská společnost - Research In Motion, výrobce mobilů BlackBerry. Firma s logem ostružiny nejdříve se systémem QNX vydala tablet a v roce 2013 ho pod názvem BlackBerry 10 představila jako nový systém svých mobilních telefonů. Bohužel to společnost potýkající se se změnami na trhu chytrých telefonů nezachránilo, takže po pěti letech rezignovala a na své telefony nasadila Android.

QNX ale jede dál, jeho hlavní doménou je - jak už bylo řečeno - automobilový průmysl. S výjimkou krátké doby těsně před akvizicí ze strany RIM, kdy byl dostupný jeho zdrojový kód, ovšem bez licence umožňující jakékoliv změny nebo použití v produktech třetích stran, to byl vždy uzavřený a čistě komerční systém. Tu a tam některá verze vyšla jako demonstrační, pro vyzkoušení bylo možné použít i třicetidenní trial licenci, ale zdarma nebylo nikdy nic.

To se má ovšem změnit. Letos v lednu se to BlackBerry rozhodlo změnit a novou verzi QNX SDP 8.0 zařadilo do nově vyhlášeného programu QNX Everywhere, v jehož rámci může QNX být pro nekomerční účely používáno zdarma včetně SDK a všech vývojářských nástrojů. Jelikož je celé vývojové prostředí založeno na Eclipse, je možné ho provozovat ve Windows i Linuxu, po bezplatné registraci je vygenerována licence a vše může s její pomocí být nainstalováno z aplikace QNX Software Center.

Samotné QNX v rámci programu Everywhere nabízí od počátku tohoto týdne jako image pro Raspberry Pi 4, obraz SD karty je dostupný také z QNX Software Centra, tedy alespoň teoreticky - prakticky zatím končí uvedená cesta na webu chybou 404.

Je evidentní, že BlackBerry se pokouší volným šířením SDK a systému pro nekomerční použití přilákat nové vývojáře, kteří si systém vyzkouší a pokud najdou použití, pořídí si placenou licenci. Zda taková snaha může být úspěšná, je ovšem otázkou.