My jsme se tentokráte rozhodli, že pro vás přeložíme část povídání, které v úvodu zmíněné reakce na žalobu Oracle sepsal. Omluvte případné chyby, v dokumentech podobných tomuto nebývá angličtina zrovna nejjednodušší.

„Tento případ je zneužíváním soudního procesu – snaha o zviditelnění se připisováním viny Oraclu za problémy, které nastanou, až byznys HP s Itaniovými servery nevyhnutelně skončí. Firma HP sebe a tisíce zákazníků neobhajitelně vystavila obrovskému riziku, když nyní v podstatě už sama lpí na desítky let staré procesorové architektuře – řadě Intel Itanium, která nemá budoucnost. Intel s Itanii končí už několik let a HP o tom ví. Výkonnostní výhoda oproti architektuře x86, která kdysi ospravedlňovala Itanium, dnes prakticky neexistuje. Avšak konec Itanií bude katastrofou pro byznys HP, která generuje nemalé procento svých výdělků ze smluv ohledně podpory platforem postavených na Itaniích. Místo toho, aby svým zákazníkům řekla pravdu o Intelových plánech ukončit platformy založené na Itaniích a pomohla jim s přechodem na platformu s procesory Xeon nebo jinými, HP trvale udržuje při životě mýtus o tom, že existují desetileté roadmapy vývoje Itanií.“

„Nyní HP žaluje Oracle za troufalost, že si (firma Oracle) dovolila říct lidem pravdu. V březnu 2011, na základě informací přímo od Intelu, Oracle oznámil, že (stejně jako Microsoft, Red Hat a další softwarové společnosti) končí s vývojem softwaru specifického pro systémy postavené na platformě Intel Itanium. Důležité je, že Oracle též oznámil, že bude poskytovat podporu zákazníkům s Itanii podporu ještě další roky, aby jejich migrace na jiné systémy byla pokud možno bezbolestná. Oracle však nehodlá předstírat, že má Itanium budoucnost, když ji ve skutečnosti nemá. A pokud jde o platformy Intel, nastal čas zaměřit se na Xeony, případně jiné x86 procesory. Tímto směrem jde i Intel a další společnosti – kromě HP. Oracle rozhodně nebude zákazníkům zatajovat informace, které má o Itaniu a které jsou klíčově důležité pro tvorbu jejich budoucích plánů.“

„Málokdo (pakliže vůbec někdo) protestoval tak výrazně jako firma HP. Spustila masivní očerňovací kampaň proti Oraclu kvůli zmíněnému oznámení, nechávala v tisku vydávat anti-Oracle příběhy a vytvořila stránku s propagandou dělající z Oracle hlavního záporáka ohledně údajného ukončení podpory Itanií. Tato žaloba je pak jen částí tohoto plánu. Samotná tvrzení jsou naprosto zavádějící. Klíčové nařčení, které HP agresivně tlačila do tisku, je o smlouvě Oracle s HP, podle níž se Oracle zaručil, že bude vyvíjet nové verze svého stěžejního databázového produktu (a očividně i všechno ostatní, co Oracle dělá) pro servery HP s Itanii. Kdyby taková důležitá smlouva existovala, bylo by o ní zřejmě dlouhosáhle vyjednáváno, byla by plně zdokumentována, obsahovala by podmínky a finanční závazky a všechna další specifika reálných komerčních smluv. Jenže žádná taková smlouva o portování databázových produktů Oracle na Itania neexistuje… Pokud jde o sepsaný kontrakt, o kterém HP hovoří, pak jde o pouhý dvouvětný příslib, který Oracle učinil před devíti měsíci nikoli v rámci standardní procedury uzavírání kontraktů, ale v kontextu tiskové zprávy, která uzavírala spor mezi HP a Oraclem o někdejším šéfovi HP Marku Hurdovi. Tento spor obě strany uzavřely a vydaly prohlášení, kde mimo jiné stálo: ,HP a Oracle dnes znovu potvrdily dlouhodobé strategické partnerství a vyřešily spor ohledně zaměstnání Marka V. Hurda v Oracle. … Dohoda také potvrzuje závazek HP a Oracle dodávat jejich více než 140 000 společným zákazníkům nejlepší produkty a řešení.‘ Jde o ujednání za účelem vytvoření ,vzájemného objetí obou společností‘ (corporate hug), které pak následovalo.“

„HP nemůže myslet vážně, že toto obecné potvrzení oddanosti partnerství ,bez kontraktu‘ garantovalo firmě HP nepřetržité vydávání nových verzí Oraclu… Žádná komplexní společnost by nepostavila životně důležitý závazek podpory softwaru na dvou mlhavých větách, které primárně uzavírají spor ohledně zaměstnance – to by bylo nejen naprosto nezodpovědné, ale porušilo by to všechny myslitelné závazky vůči akcionářům. Ba co víc, realita je taková, že HP v rámci urovnání sporu ohledně Hurda skutečně požádala Oracle o závazek, že bude ,podporovat všechny budoucí verze HP-UX příslušnou Oracle databází, middlewarem a aplikacemi‘ – a Oracle tento požadavek jednoznačně odmítl, protože to bylo mimo jiné v daném kontextu hodně mimo mísu.“

Celé se to tedy točí kolem údajného závazku Oraclu dělat pro servery HP postavené na Itaniích databázové produkty. Na soudu tak zřejmě bude říci, zda takový závazek skutečně existuje a pokud ano, zda je právoplatný a lze jej považovat za „uzavřenou smlouvu“, podle níž by skutečně měl Oracle svou databázi pro Itania nadále dělat.

Jedna věc však z celé žaloby kouká jak rezavé péro z gauče: na Itania už se na konci tmavého tunelu usmívá bílé světlo.