Topí to dost, ale je to dáno podle mě konstrukcí chladiče. To quadro se chladí prakticky okamžitě po zátěži, kdežto CPU se musí docela rozpálit, aby se spustil ventilátor na vyšší otáčky. Navíc má logicky menší pasiv a možná jen jednu HP, ale teď si nejsem jistej.

Schválně to pro tebe teď chvilku podusím v prime. Turbo je tedy 3,9GHz, base 2,9GHz. V idle to má 51°C (nemám to teď na stole, takže je to trochu přidušeno, navíc po zátěži). Ventilátor se spustí na 85°C, což je pár vteřin po loadu prime. Při testu pro největší zátěž CPU to spadne na 2,45GHz, power limit, tipuju tak tu půlminutu, PROCHOT nenastal, teplota 85°C, maximum bylo ale 91°C. Po tom TDP limitu drží stabilní frekvenci všech jader i teplotu pouzdra. Po ukončení zátěže ihned teplota spadne na nízké hodnoty jako 62°C a podobně.

Zkusil jsem jiný test, prakticky to drží 3GHz+ po dobu těch 20 vteřin, podle reportu to žere cca 60W a pak to spadne na 45W, tzn. hodnoty sedí a CPU to přesně dodržuje. Nethrotluje, pouze to spadne pod baseclock, kvůli TDP. 20°C rezerva to Tjmax, což je fakt kotel. Při méně náročném testu to už frčí na 2,7GHz. Mimochodem, ntb to chladí cca při 3k otáček, a drží tam stabilně 83°C, GK s chladičem hned vedle při 42°C chrochtá blahem.

Tohle byla zátěž 8 vláken, pak jsem to stáhl na 4, pořád cca to samé. Ale dost jiné to bylo při nastavení dvou vláken. TDP limit dosažen, všechna jádra na 3,4+GHz a už to throtlovalo o život, maximum bod varu. Zátěž se přehazovala jak horkej brambor, takže trotlilo tu a tam jiné vlákno. Větší sranda nastala při zátěži jednoho vlákna, spotřeba pouzdra činila 35W, ale stejně jsme throtlovali a to opět na podobné frenvekci. Logicky nenastal TDP limit event, ale rozsvítili se jiné, konkrétně PL4 a ještě jedna hodnota, že dosáhla maximálního napětí. Nevím v jakém stavu je pasta, ntb jsem ještě neměl rozdělán, nemám na to prostor, čas a náladu, prakticky mu CPU nezatěžuju, ale chová se to vskutku zajímavě.

Jinak desktopovej haswell-E je samozřejmě jiná liga, se 140W TDP to těch 6C/12T drží celkem v pohodě, nemluvě o tom mugenu 4, co na tom sedí. Nad 65°C to nikdy nešlo, ani v těch parných vedrech. Je to samozřejmě chladičem, tím "TDP" limitem a samozřejmě pájeným jádrem k IHS.

Jinak k tomu regulátoru v jádru, jsi si jist, že je i v mobilním? Tam to podle mě trochu postrádá smysl, ale možné to je.

PS: jinak takové mé překvapení je, že to ten powerlimit už udusí i při zátěži dvou vláken. To jsem osobně nečekal, nemluvě o tom, že TDP lhaní začalo podle mě později. Fakt jsem čučel že až při dvou vláknech to frčelo na těch 3,5GHz, jinak to bylo pod base clock a dušeno TDP. Ještě zkusím CB a doplním.

Tak CB je naprosto jiná. Allcore cca 3,5GHz, drželo to 58W dlouhodobě, teploty opět kolem 85. Při jednovláknu to drží 35W a 3,7-3,8GHz na všech jádrech, osciluje to, teplota pouzdra kolem 80°C, příznaky byly nastavené jen pro omezení turba (občas i jeden z příznaků týkající se napájení). Nethrotlovalo se vůbec, při rozbalování archivu opět taková lehká spotřeba, takže to prime je asi to nejhorší, co tomu mohu dopřát.

Podle mne se to snazite zbytecne komplikovat. Sam mam 4c8t intelovsky ULV v placce a je to vyborne CPU. Vyborny lehoucky notas, na kterem muzu delat v principu vse s vyjimkou opravdu MT uloh. V podobnem duchu to plati i pro H radu, byt jeji vykon je samozejme lepsi.
Pro nekoho, kdo pouziva opravdu MT potencial CPU, jsou udaje z P95 dulezite..protoze jste schopen vygenerovat podobnou zatez sam, napr. diky AVX instrukcim. Tudiz u Vas to jelo na 2,8Ghz. To je super..ale jelo Vam to na ni aspon hodinu? Ono po 10m ten notebook jeste neni 'uplne zahraty'. Ale i kdyby to drzelo 2.8ghz, tak muj 'jednoduchy' 8C rizek 1700x drzi v p95 3.5ghz..s trochou lehciho OC to dostanu i pri ne optimalnim chlazeni stabilne na 3.7...a uz jsme skoro o 1ghz vyse a 33% navrh. 2xxx rada ryzenu jde vyse..a 4ghz by nemel byt problem udrzet a jste skoro na 45%. A to se bavime o 8jadrech, ktere maji vyssi vykon diky dalsim 2 jadrum. Tudiz to co tvrdite, ze 30% navrh neni jednoduse pravda. Ty rozdily ve vykonu jsou mnohem vetsi na urovni 60-70+%...coz u delsich tasku je obrovsky rozdil. I ta testovana briketa bude mit v realu 35%+ lepsi MT nez ten vas MSI.

Vyjádřil jsem se dole, ale pro upřesnění... spotřeba je dána tím, že MOS logika je tvořena "FET"y s izolovaným hradlem, takže do nich neteče prakticky žádný proud, což je diametrální rozdíl mezi bipoláry, tedy BJT tranzistory, kde tato "izolační překážka" není a tak přímo do "gatu", resp. do báze teče proud, protože je to dioda. Polovodič, zejména ta dioda nemá lineární charakteristiku, zde je zapojena v propustném směru, takže od 0,77V? (přibližně) začne její vodivost brutálně růst, pod 0,65V? je její vodivost prakticky nulová. Bavíme se o řídící elektrodě, která nám umožňuje řídit vodivost zbylých elektrod tranzistoru.

vsuvka: tohle je mimochodem důvod, proč řeknemě, v 70. letech nemohl vzniknout pořádný integrovaný obvod, ale používali se spíš HYO - hybridní obvody z řekněme maximálně 30 komponent (v podstatě SMD součástky na flex spoji, stačí si vyhledat obvody řady STK, pokud vás to velmi zajímá). Proud bází je až 7mA, což je sice malej proud, ale při 100 tranzistorů to udělá 700mA, což při 5V udělá 3,5W + je třeba započítat malé ztráty vzniklé při změně stavu, kdy tranzistor je chvilinku v lineární oblasti).

Kdežto naše MOSfety mají mezi "bází", zde gatem, křemičité sklo, vznikl nám tam kondenzátor. A to je právě to kritické, co nás zajímá. Spínání mosfetů je prakticky nabíjení/vybíjení kondenzátoru, velikost energie uložené v tom kondenzátoru řídí vodivost elektrod. Pokud zanedbáme všechny ty potencionální ztráty okolo, které jsou podstatně menší jak právě to, co se pálí na tom kondíku, pak se to celé smrskne na toto:

Při nízké frekvenci logiky nepotřebujeme vysoké napětí, protože se kondík stíhá za včas nabít a vybít. Zkrátka při hodinovém taktu máme jednoznačně určenou logickou 1 a 0. Pokud bychom při stejném napětí zvedli frekvenci, může se stát, že se při nízkém napětí nestihne onen kondík včas nabít, takže bude na půli cesty a nastane hazard, tedy zakázaný stav, který stojí za tou chybou. Tranzistor je pak ve stavu, v jakém by se neměl nikdy nacházet.

Když ale napětí zvedneme, proud tekoucí skrze všechny odpory bude logicky větší a kondík se už může nabíjet a vybíjet dostatečně rychle, aby do hodinového "signálu" stihl "přestavit" stav přechodu tranzistoru. Samozřejmě nemusí, pak je možnost napětí zvedat a zvedat, dokud nedosáhneme kýženého efektu.

Problém je, že polovodiče nejsou lineární a uvnitř jsou prakticky diody s různým tvarem průběhu proudu vůči napětí. Takže existuje něco jako sweetspot, tedy bod, kdy máme při daných elektrických parametrech nejlepší spotřebu (proud×napětí) na MHz. Cokoli mimo je potom obvykle problém, protože při nízkém napětí je problém s reprezentací logické 0 či 1 (může být invertováno a následně znovu invertováno), při vysokém napětí zase může dojít k průrazu, vlivem velkého proudového namáhání v jednotlivých vrstvách a i relativně vysokého napětí jako takového (vezměme v potaz fakt, jak "tlusté" jsou jednotlivé vrstvy takového polovodiče).

Proto mohou mít mobilní CPU vyšší "efektivitu", protože mají menší cache, menší počet rozhraní a podobně. Samotná část v CPU, která se stará pouze o výpočet je velmi malá, naopak cache jsou obří pole tranzistorů reprezentující SRAM, kde těch tranzistorů maká opravdu hodně a to je mimochodem největší zdroj tepla. Kombinační logika, která už provádí pouhý výpočet - tedy součet, součin, rozdíl, podíl, nebo MMX či AVX, by takový podíl na výsledné spotřebě mít neměla (u toho AVX se pouze domnívám, že největší boj se bude dít v té cache).

Samozřejmě, neberu v potaz právě ty stavy, kdy tranzistor není plně otevřen či zavřen, takže je v lineárním chodu a chová se jako odpor, v takovém stavu je pokud možno co nejkratší možný okamžik. Stejně jako odpor "spojů" mezi všemi prvky v polovodiči a spoutu dalších jevů, které ale nemají až tak zásadní vliv jako právě ten výše popsaný jev.

Stejně se mi to nezdá. Jedině že by CB byl o ničem a nejvíc vypovídající byl ten prime. Ostatně, CB mi nedostal CPU do takové limitace, jako právě prime. HEDT drtil v ST mainstream, ale tam to bylo jasné, kvůli nižšímu turbu. 5930K turbuje jen do 3,7GHz a výš to nejde, teoreticky by to šlo přetočit, ale nepotřeboval jsem to. Jinak na 140W jsem se nikdy nedostal, tehdy jsem to měl za to, že je to "rezerva", kterou překonával až vyšší model CPU. Ostatně, mám tu i7-940 a to myslím na 130W taky nikdy nenarazilo, když je to navíc jeden z nejnižších modelů.

Jinak měřit wattmetrem bych mohl, otázkou je, jak moc by to bylo relevantní vůči PFC, to spíš už multimetry změřit čistě "DC" zátěž, jenže na to tady bohužel nemám místo, byť vybavení je a samotného by mě to zajímalo :)

Jakože pokud by to mělo takovej rozdíl v hrubém výkonu, muselo by to reflektovat hodně i jiné výsledky v jiných programech, ale toho jsem si nikde nevšiml, že by se dělo. Vy jste mi nasadil brouka do hlavy :D

Schválně, zkuste to podusit tímhle: https://www.mersenne.org/download/ a zvolit ten nejhorší scénář - maximum heat output, bla bla bla. Kolik to bude žrát v HWinfu a jak dlouho to vydrží frčet bez throtlingu a na jakých frekvencích.