V této kapitole využívám data z iniciální recenze nových Ryzenů ze 7.7.2019. To znamená, že teploty u všech systémů jsou spíše horší, jelikož dobu testování provázely velmi horké letní dny, kdy teplota v místnosti dosahovala rozpětí 27-29°C. Novějšími systémy myslím i Core i7-9700K a Core i9-9900K(týká se to i Ryzenů 7 3700X a R9 3900X, jelikož byly testované v této době), ostatní CPU si užívala teploty v rozpětí 24-25°C.

Testovaný AMD Ryzen 5 5600G se na testovací desce choval lehce jinak, než jsem očekával a nedodržoval striktně 65W napájecí limit, ale rovnou 76W, podobně jako Ryzen 5 5600X. To vede k tomu, že s Wraith Stealth chladičem se procesor poněkud více hřeje, což se mi úplně nelíbí.

Nejdříve jsem se vyššímu napájecímu limitu divil, ale potvrzuje to i Ryzen Master, na desce jsem navíc nezapínal žádnou obdobu Multicore Enhacementu a neprováděl jsem žádné přetaktování.

Poněkud nepříjemné je, že integrovaná Vega 7 nepodporuje akceleraci AV1 kodeku, na druhou stranu procesor to upočítá bez potíží a pokud sledujete videa na YouTube, existuje nenulová šance, že mnoho videí využívá Googlí VP9 kodek, který GPU akcelerovat umí, byť přes shadery. Vyzkoušel jsem i 8K 24FPS video, které tento systém přehraje překvapivě plynule, ale procesor se celkem dost zapotí.

Ze zvědavosti jsem spotřebu v idle s jedním FullHD monitorem otestoval s přídavnou RTX 2080 Ti a také bez ní, rozdíl je celých 15 Wattů, nicméně RTX 2080 Ti s 5600G nejspíše nikdo párovat nebude, očekávám že s jinýma většíma grafikama bude rozdíl podobný.

Teploty ve velké CPU zátěži jsou bohužel krapet vyšší, za to můžou primárně vyšší frekvence všech jader, jelikož procesor je ochotný boostovat všemi jádry někde v rozpětí 4230-4300MHz, navíc se jedná o relativně malý 7nm monolit, ze kterého se teplo odvádí lehce hůře.