Jak jsem zmínil v iniciální kapitole, vyzkoušel jsem manuálně nastavit různé napájecí limity a pak jsem spustil několik testů. V BIOSu jsem tak omezil PPT/EDT/EDC limity na 170W, 142W, ,105W, a 65W Wattů. 230 Wattů odpovídá víceméně továrnímu nastavení, nicméně celých 230W jsem nikdy nedokázal využít.

Pro lepší představu jak je to s napájecími limity, doporučuji mrknout do tabulky níže, kde můžete vidět srovnání frekvencí, teplot a napájecích limitů u obou CCD v procesoru.

ffmpeg N-90810-g153e920892

V testu procesorů nesmí tradičně chybět můj oblíbený ffmpeg benchmark. Jedná se o konverzi videa za pomoci x265 knihovny. Na test používám nightly build, konkrétně jsem použil verzi N-90810-g153e920892, kde jsou vylepšení, která konverzi zrychlují a také je přidána podpora pro AVX512 instrukce. ffmpeg v tomto nastavení umí použít maximálně 16 CPU vláken, benefituje samozřejmě z co nejvyššího počtu fyzických jader, velké a rychlé L2/L3 cache, rychlá RAM také konverzi urychluje. Nejdůležitější jsou ale použité instrukce na konverzi, s AVX512 je samozřejmě výkon nejlepší.

Ryzeny první generace mají nižší výkon při použití AVX2 instrukcí, každé FPU má k dispozici 128-bit šířku pro vykonávání AVX/AVX2 instrukcí, až Zen2 navyšuje šířku na 256-bit a to razantně zlepšuje výkon v AVX2 aplikacích. První generace má tak výkon v AVX2 nižší oproti Intel procesorům, proto je Ryzen 5 2400G pomalejší, než starší Xeon X5650, který má k dispozici pouze SSE4.2 instrukce.

Ve ffmpegu se projevuje pozitivně velmi vysoký výkon, v případě 7950X dojde na využití všech šestnácti fyzických jader, ale SMT se prakticky nepoužívá. Propad výkonu po snížení napájecího limitu je naprosto zanedbatelný, zaujalo mně, že při 65W je výkon skoro stejný jako u 142W Ryzenu 9 5950X.

Pokud si chcete konverzi vyzkoušet, můžete si ffmpeg s testovacím videem stáhnout zde.

V odkazu ke stažení je verze N-90810-g153e920892.

Stačí rozbalit zip a spustit batku runme.cmd, batka obsahuje následující:

@echo off
  echo Simple bench -> look for resulting FPS...
  ffmpeg -i in.mkv -c:v libx265 -preset veryslow -pix_fmt yuv420p -crf 26 -an jelly_out_265_26veryslow.mp4
  pause 

Výsledky uvádím v sekundách, čím kratší dobu konverze trvá, tím lépe.

7-Zip 19.00 64-bit

7-Zip jakožto nejlepší open source archivační program pro Windows asi netřeba detailně představovat. Obsahuje zabudovaný benchmark, který používám pro testování výkonu v kompresních a dekompresních operacích. Velikost slovníku nastavuji na 128MB a používám všechna dostupná CPU vlákna. Procesory řadím dle výkonu v kompresi, jelikož se jedná o náročnější činnost než dekomprese. Zároveň jsem tak trochu vytroloval sám sebe, jelikož používám velikost slovníku 128MB, dochází k poměrně velké spotřebě RAM při testování s vícejádrovými procesory. Problém nastává už u dvanáctijádrového Ryzenu 9 3900X, kde je vyžadováno 19GB RAM(u Ryzenu 9 5900X nastává zcela stejný problém), jenže testovací sestava má jen 16GB, takže výsledek je o dost horší, jelikož se musí swapovat, paměť kompresit a nějak uvolnit. Ryzeny 9 3900X, 5950X, 5900X a 3950X zde tedy dosáhnou spíše horšího výkonu, plánuji tedy přidat variantu s menší velikostí slovníku, 7-Zip standardně použije 32MB, tak možná použiji tuto volbu. Bohužel již nemám všechny procesory v testech k dispozici, takže dat bude s menším slovníkem poněkud méně.

Nově testuji i se slovníkem s velikostí 32MB, jelikož to vyžaduje méně RAM a je to defaultní nastavení 7-Zip benchmarku. Zatím zde nemám mnoho procesorů, ale pro představu to snad postačí.

Výsledky v 7-Zipu jsou poněkud zvláštní, hlavně rozdíly ve výkonu při kompresení, dekomprese pak škáluje dle očekávání a jsou tam nejvíce znatelné výkonnostní rozdíly.

Cinebench R23

Otestoval jsem i Cinebench R23, výkon klesá poněkud neochotně, až po snížení na 65 Wattů dostaneme výkon blízký Core i9-12900K @ 220W.

Blender 3.0.1 - Victor

Victor scénu jsem začal používat relativně nedávno, jelikož autor doporučuje mít alespoň 12GB RAM a jedná se tak opět o lehce náročnější scénu. Výkonnější grafické karty zde nemají moc problém, procesory se ale zapotí poměrně znatelně.

V této delší zátěži můžeme opět vidět minimální rozdíl mezi 230W a 170W, výkon je velmi dobrý i v 65W režimu.

BeamNG drive, tato hra může být vnímána i jako simulátor a má kolem sebe rostoucí komunitu moderů a hráčů. Hra je skvělá v tom, že poskytuje celkem realistické chování vozidel a má fyziku v reálném čase, různé komponenty automobilů tak mohou reagovat na poškození, opotřebení a tak podobně.

BeamNG drive hraju relativně rád, ale hra samotná má mnoho možností, někdo preferuje si jen tak závodit, někdo shazuje vozy ze skály, někdo si jezdí mezi AI řízenými auty a někdo si zase vyrábí dynamické honičky. A pak je tu i multiplayer, možností je prostě mnoho. BeamNG drive nabízí jednoduše mnoho a mnoho báječných, šílených hovadin.

BeamNG drive navíc skvěle škáluje a za jistých okolností spotřebuje hodně CPU, RAM i výkonu GPU, vše je o nastavení. Každé vozidlo, které ovládá AI totiž vyrobí v systému nový proces, pro opravdu plynulé hraní je tak vhodný alespoň šestijádrový procesor AMD Ryzen 5 5600X, nebo ještě lepší. Osobně doporučuji alespoň 16GB RAM a nějakou slušnou grafickou kartu.

Jelikož jsem chtěl udělat replikovatelný benchmark, musel jsem vymyslet nějaké trasy. BeamNG drive má funkci, která se jmenuje AI Script Manager, zde je možné nahrát nějakým vozem trasu a ta pak jde přehrát. Vtip je v tom, že tato trasa nikdy není "přehrána" 1:1, ale hra prostě předhodí počítačem řízenému autu trasu, kterou má odjet a AI tuto trasu odjede podle svých schopností a ne tak, jak jsem ji zajel já.

To má tu výhodu, že každé takové auto vytěžuje extra procesor a jejich rostoucí počet může počítač pozlobit. Nevýhodou pak je to, že při nekonzistentní snímkové frekvenci nemusí jet auta zcela přesně a stávají se pak různé bouračky, posuny a tak podobně. Hlavně u testů s více vozy není zaručeno, že test dopadne vždy stejně, musel jsem tak strávit mnoho hodin laděním nahrávek, aby vozidla jezdila konzistentně.

Tentokrát jsem se zaměřil na výkon CPU, což znamená, že jsem částečně vypustil testování na nějaké vyšší detaily a to jen s jednou výjimkou. BeamNG drive má zabudovaný test fyzicky uvnitř hry, který může pomoci odhadnout výkon procesoru a také se snaží odhadnout kolik AI vozů je možné provozovat v reálném čase. Nicméně zatím jsem neviděl více jak dvacet vozů a zdá se, že dvacet AI zvládne libovolný moderní procesor. Jenže tento údaj nevypovídá, jak plynulá hra bude, takže tento test nechávám jen jako takový doplněk.

Zajímavé je, že v tomto benchmarku je výkon překvapivě špatný, ale při hraní hry samotné je výkon velmi dobrý, skoro mi přijde, že zabudovaný benchmark příliš dobře neškáluje s hodně jádry, nebo je extrémně citlivý na latence RAM či komunikace mezi jádry.

Ze zvědavosti jsem zkusil i CSGO, konkrétně testovací mapu FPS Benchmark, ale i s nižším napájecím limitem nedojde k nějakému většímu snížení frekvencí a tím pádem je výkon velmi dobrý i s nižší napájecím limitem.