K tomuto článku, který je vlastně hlavně videem, nás přivedla spíše náhoda. Prostě se nám tu v redakci poslední dobou sešlo trochu více desek (nejprve ASUS P5K SE/EPU, pak Gigabyte GA-EP35-DS3, naposledy ASUS Rampage Formula a nyní se chystá – snad už to můžeme prozradit – Gigabyte GA-X48-DS3, kterou uvidíte i na videu). A jak tak přehazujeme motherboardy jeden za druhým, uvědomili jsme si, že jsme vám vlastně ani neřekli, v jaké bedýnce se to ty desky střídají.

Když se řekne „screw-less“, znamená to po našem v podstatě „bezšroubkový“ a právě takový je tento case, jak již bylo řečeno, vyjma zdroje, který je opravdu potřeba přišroubovat, ale to se dělá jednou za uherský rok. Montáž desky, disků, mechanik, větráků, grafik a dalších karet, boční kryty, přední stěna, to vše se obejde bez šroubováku a vlastně jakéhokoli dalšího nářadí. Pevné disky se uchycují speciálními ližinami (nemějte strach, v tomhle slově se u nás opravdu nepíše tvrdé „y“ ;-), které umožňují jejich relativně snadnou instalaci i „deinstalaci“, velice podobně jsou na tom mechaniky do 5,25" slotů, tedy horních tří, u spodních se neočekává nějaká častější výměna a tam jsou šroubky zapotřebí také.

Velmi sympatické je uložení těchto ližin a případně dalších šroubků ve spodní části skříně pod odsunovacím víkem.

Uchycení karet bez šroubků může vypadat jako ne příliš stabilní, ale vězte, že to máme za těch pár let ozkoušeno, není se vůbec čeho obávat, funguje to parádně, karta skutečně nemá kam vypadnout, pohyb je téměř minimalizován (ano, není to tak pevné jako se šroubkem, ale systém je vymyšlen tak, že se prostě není kam uhnout). Na karty navíc tlačí i zajišťovací rameno, kam je možné přidat i větrák, toto rameno má na sobě jednosměrně posunovatelné přítlačné držáčky, které po zavření drží kartu ve slotu, aby z něj nemohla vypadnout (když je vysunete zcela, je potřeba je na původní místo vrátit zase zvenčí).

Pozoruhodná je i montáž desky a zejména její demontáž, což uvidíte až na videu. Na vnitřním plechu, který je pro desku určen, se přišroubují dodávané úchyty, a to tak pevně, jak to jen jde. Ačkoli by se zde po pravdě řečeno hodily nějaké kleště nebo klíč, není to nutné, rukou to lze utáhnout dost na to, aby to stačilo, zejména pokud nasazujete stále podobný typ desek se stejným rozmístěním děr, je vhodné to udělat. Pak stačí na tyto úchyty desku v patřičných místech jen namáčknout. Stabilita držení je závislá téměř výhradně na šířce děr v deskách, ještě se nám nestalo, že by šla nějaká vyndat pouhým vytažením za nějakou pevně přidělanou část.

K sejmutí desky slouží malý plastový nástroj umístěný na zadní části jejího plechu. Na obrázku také vidíte zajišťovací mechanizmus tohoto plechu, opět jde o bezšroubkovou záležitost (tedy že to nemusíte šroubovat, šroubek tam pochopitelně je). Sympatická je možnost umístit větrák hned vedle pevných disků (ten zde máme pro jistotu permanentně nainstalovaný, připojujeme jej do desky na konektor, kterým je deska schopna sama o sobě bez monitoringu stavu točit pomalu, aby to zbytečně nehlučelo, a pravdou je, že často na desce alespoň jeden takový je, tedy kromě konektoru pro větrák na procesor).

Stejným mechanizmem jako plech na desku se zajišťují i boční stěny skříně. Strana, která po sejmutí stěny umožňuje vstup do většiny vnitřku (tedy ta naproti desce), je navíc opatřena možností nasadit zámek proti otevření. Tato stěna má ještě navíc tlačítko pro detekci „vloupání dovnitř“, což mnoho základních desek umožňuje sledovat. Přívod k tlačítku je třívodičový, to pro situace, kdy deska detekuje jako otevření rozepnutí, nebo naopak sepnutí spínače (takže konektor nasadíte na příslušné piny tak, či onak).

To by byl velice letmý pohled na několik málo detailů, zbytek vám jistě prozradí názorné pětiminutové video (na další straně), před nímž se ještě můžete podívat na nožičky skříně, které jsou otočné s gumovou „patou“ proti klouzání („špička“ po vytočení do strany slouží pro zvýšení stability při větším větru ;-).