Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Rekapitulace kosmických startů roku 2018: Premiéra Falconu Heavy i rekordní Čína

Začátek každého nového roku přímo vybízí k ohlédnutí za tím uplynulým a nejinak je tomu i v případě kosmických startů. V roce 2018 došlo celkem k 114 startům kosmických raket, z nichž 111 bylo úspěšných a 1 částečně úspěšný.

Rekordní počet čínských startů

První místo v počtu kosmických startů patří vůbec poprvé v historii Číně, která jich má za minulý rok na kontě celkem 39, z toho 38 úspěšných. Z nejpoužívanějšího čínského kosmodromu Xichang došlo k 17 startům, z druhého Jiuquan pak k 16 startům. Více kosmických raket bylo v součtu vypuštěno jen z americké Floridy.

Z hlediska podílu jednotlivých kosmických nosičů těžko budeme hledat nějaký, který by znatelně překonával ty ostatní. Největší počet 8 startů si připsala osvědčená raketa CZ-3B. Dalších 7 startů zaznamenal nosič CZ-2D a jen o jeden méně pak příbuzný CZ-2D. Další typy čínských raket, které do kosmu vynesly nějakou tu družici, nemá smysl po jedno vyjmenovávat – bylo jich dohromady přes deset…

(Landspace)

Pokud bychom ale přeci jen měli nějakou čínskou raketu ještě zmínit, pak je to určitě třístupňová Zhuque-1 společnosti LandSpace. Jednak byl její start z 27. října jediný neúspěšný, ale především se jedná svým způsobem o první soukromý čínský start. Ty předchozí totiž využívaly zpravidla „státní“ čínské nosiče.

Falcon překonal sám sebe

O 3 kosmické starty více ve srovnání s rokem 2017 mají na svém kontě Spojené státy americké. A i když je z hlediska celkového počtu překonala Čína, v jedné statistice přeci jen vítězí – celkového součtu startovacích hmotností.

Stejně tak jako v roce předminulém i vloni si největší počet startů na své konto připsal Falcon 9 od SpaceX, který počtem 20 úspěšných startů překonal sám sebe. 11. května si svou premiéru odbyla premiéru Falcon 9 verze Block 5 vyvinutá na základě získaných zkušeností ke skutečně vícenásobné použitelnosti. Jediná raketa by měla zvládnout bez větší údržby deset kosmických startů.

Největší pozornost na sebe ovšem v minulém roce přitáhla jiná kosmická raketa od SpaceX – Falcon Heavy. K několikrát odkládané premiéře tohoto těžkého nosiče nakonec došlo 6. února za nevídaného zájmu médií i veřejnosti. Více než 1 420 t vážící kolos se za všeobecného nadšení zvedl ze startovací rampy a předvedl dosud nevídanou show. Ve výšce 115 km odhodil za melodie skladby Space Oddity od Davida Bowieho aerodynamický kryt a odkryl svůj náklad, jímž byl automobil Tesla Roadster. Krátce nato došlo k přepnutí záběru na dvojici přistávajících postranních bloků, které krátce po sobě úspěšně přistály na svých nohou.

Záznam premiérového startu Falconu Heavy

Americká kosmonautika ale samozřejmě nebyla jen o SpaceX. Dohromady 5 startů si připsaly nosiče řady Atlas V. Po dvou startech přidala raketa Antares vynášející v obou případech loď Cygnus s nákladem na Mezinárodní kosmickou stanici. K ní krom toho v minulém roce zamířily ještě tři ruské nákladní lodě Progress, stejný počet nákladních Dragonů, jedna japonská nákladní loď HTV a čtyři pilotované Sojuzy (z nichž jeden kvůli havárii na nosiči nedoletěl).

Záznam z prvního úspěšného startu rakety Electron

3 kosmické starty včetně 1. úspěšného z 21. ledna má za sebou raketa Electron (ta sice startuje z Nového Zélandu doposud, ale společnost je zapsána ve Spojených státech). Zvláštností této rakety je použití bateriemi napájených čerpadel pro dopravu pohonných látek do motorů, kvůli čemuž si vysloužila neoficiální přezdívku „raketa na baterky“.

Konzistentní Rusko

Se stejnou statistikou jako v roce 2017 zakončilo rok 2018 Rusko: celkem 20 kosmických startů, z toho 19 úspěšných. Žádná premiéra ani rekord se nekonaly.

Standardně největší počet startů si tradičně připsaly nosiče Sojuz, které startovaly v minulém roce celkem 15 krát. Neúspěšný byl opět jen jediný, ale o to sledovanější start. K selhání 11. října totiž došlo při pilotovaném letu s kosmickou lodí Sojuz MS-10, na jejíž palubě se nacházela dvoučlenná posádka ve složení Alexej Ovčinin (velitel) a Nick Hague (palubní inženýr). Kvůli selhání ventilu na jednom ze čtveřice urychlovacích bloků nedošlo po oddělení k jeho „odstrčení“ od rakety. Na místo toho se blok sesunul po centrálním stupni, poškodil jej a způsobil odchylku. Krátce poté proto vydal řídící počítat pokyn k deaktivaci rakety a zároveň spuštění záchranného systému. Následoval zážeh dvou párů raketových motorů na tuhé pohonné látky, které odnesly přistávací a orbitální modul od rakety (záchranou věžičku už nebylo možné použít, jelikož byla odhozena podle plánu ještě před odpojením urychlovacích bloků).

Simulace selhání rakety Sojuz

Po dalších dvou startech má za minulý rok na svém kontě raketa Proton a také raketa Rokot. S jediným startem do statistiky přispěl také Sojuz 2-1v (varianta Sojuzu s jiným motorem v centrálním stupni a bez postranních bloků), pro kterou šlo o celkově 4. start. Opět neodstartovala žádný raketa z rodiny Angara.

Klopýtnutí evropské Ariane 5

Evropa si za rok 2018 připsala 8 kosmických startů, tedy o jeden méně, než v předchozím roce. Hlavní roli opět hrála raketa Ariane 5, která tentokráte nebyla bezchybná. 25. ledna sice navzdory špatnému nastavení dokázala vynést družice SES-14 a Al Yah 3 na oběžnou dráhu, ale nikoliv plánovanou. Na finální oběžnou dráhu se tedy musely družice dostávat pomocí vlastního pohonu. Kvůli tomu je tento start označován jako částečně úspěšný. 

Další 2 evropské kosmické starty připadají na lehký nosič Vega, který si při svých celkových třinácti startech stále drží 100% úspěšnost. A můžeme jen doufat, aby s podobnou statistikou pokračovala i její vylepšená varianta Vega-C, jejíž první start je předběžně plánován na listopad letošního roku.

Nejtěžší indický náklad

Úspěšný rok má za sebou Indie, která uskutečnila 7 kosmických startů, přičemž všechny byly úspěšné. Raketa PSLV má za sebou další 4 starty, další 2 starty připadají na GSLV a 1 zbývající na GSLV Mk3, pro kterou se zároveň jednalo o potvrzení operační způsobilosti. Naopak k vynesení nejtěžší indické družice o hmotnosti 5 854 kg na geostacionární dráhu byla využita evropská raketa Ariane 5.

Start rakety GSLV Mk3 (ISRO)

Stoprocentní Japonsko

100% úspěšností za rok 2018 se může pochlubit také Japonsko. V jeho případě připadají 3 kosmické starty na raketu H-2A. Po jednom startu pak připadá na H-2B, Epsilon a SS-520.

Jinde na nule

Oproti tomu o žádný kosmický start za minulý rok na svém kontě nemá Izrael, který alespoň dle dostupných zdrojů naposledy vypustil družici vlastním nosičem Šavit v roce 2016. Nulu ve své statistice má Severní Korea a také Írán.

Tagy: 

Diskuse ke článku Rekapitulace kosmických startů roku 2018: Premiéra Falconu Heavy i rekordní Čína

Žádné komentáře.