Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k Retro: Athlon do slotu

No, to byly časy. Já teda taky přeskočil slotové procesory (8088 -> AMD 386SX-40 -> UMC U5D-40 (486DX) -> AMD 486DX2-80 -> Cyrix M2-233MMX -> Celeron 600MHz -> Athon XP 1600+ -> ..), ale později jsem si s nimi "hrál" v práci, když byl čas.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ja toho preskocil mnohem vic... 286, AMD "586" = 486 na 133mhz (presne ten na obrazku), pak K6-233, pak az nejaky thunderbird 1700, a pak az nekdy pentium 4.. ale pamatuji ze jsem mel nekterou ATI Rage v PCI verzi s 8MB ram, docela masakr na svoji dobu (cenove taky :)

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

8086 -> 68000 -> 80486 -> p75 -> k6 II -> celeron 300 -> duron 800 -> athlon 1,4 -> core 2 -> phenom 2 + core 4 -> i7 .....
Kde jsou ty časy! (když se tak na to dívám tak si říkám kolik sem do toho za ty roky musel napcpat peněz)
btw jak ten duron tak ten athlon už rozhodně měli klasickou patici, dodnes se mi tu válí hafo desek hlavneě na ty amd k6 a duron procesory tam mi ty kondenzatory odchazeli jak na bezicim pase.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

8086? v akom pc?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Tak jsem to musel opravit nakonec to bylo 6502->68000+8088->486dx50->p75 atd

myslel jsem že ten procesor v pc kartě do amigy byl 8086 ale podle dat na netu to byl taky 8088.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

eh, když tu vidím ty historické sekvence a také UMC 486, tak se také přidám. Za 26 let je toho požehnaně, ale nutno dodat, že některá CPU jsem používal třeba i jen pár týdnů:

UMC U5S-SUPER33 ("486" SX-33) -> AMD DX4-100@120 -> AMD K6-233 -> Duron 1,2@1,33GHz -> Duron 750@1000 -> Celeron 600@950 -> Pentium MMX166@210 -> Cyrix MII-333 -> Sempron 2200+ -> P-III 500@616 -> Duron 1000 -> Duron 1800@2025 -> P4 3,6GHz HT -> Athlon 64 3200+ -> Athlon 64 X2 4000+ EE -> Athlon 64 X2 BE2400 -> Pentium E6500 -> Celeron G1840 -> Core i7-4790 -> Core i5-4590 (tohle je nejnovější změna, asi tak 2 týdny zpět).

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

...Core i7-4790 -> Core i5-4590...
Ano, toto je v pravdě upgrade po Ježkovsku. Skutečně neznám nikoho jiného, kdo by něco takového udělal :)
http://cpuboss.com/cpus/Intel-Core-i7-4790-vs-Intel-Core-i5-4590

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

Jistě všichni znají Slot1 a Slot A. :D :"| Jasněéééé. Nějaké to Pentium II a Celera 300A jsem na tom měl. AMD až Durexy.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Hmmm, márne dumám či som mal niečo medzi AMD 5x86 133 a Thunderbirdom Socket A na 1 GHz... Asi som už starý. Ale zopár Compaq PC so Slot 1 CPU mi rukami prešlo na servise.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

tohle retro zahřeje člověka na srdíčku. Já měl bohužel "jen" DX4-120Mhz (AMD), fakt škoda že jsem tenkrát nešel do DX5-133, některé hry co vyžadovaly pentium (např. MDK) na DX4 nejely ale na DX5 ano. Upgrade na 16Mb EDO RAM a zvládalo to i SVGA pecky jako KKND. S3 Trio jsem měl upgradnutou z 1->2Mb VRAM!!! Pak už jsem z toho přecházel na úplně nové Pentium II 233Mhz (první slotová generace). nejdřív 64Mb DIMM a ATi Rage Pro 4GB SGRAM (nově AGP!) To bylo naposledy v životě co jsem upgradoval paměť na grafické kartě -> S 8Mb onoboard paměti běžel Jedi Knight v neslýchaných 1024x768 na 17" monitoru, což byl těžký hiend a nechytala se na to ani Vodoo1. Po přetaktování někde kolem 266Mhz , upgradu na 128Mb RAM a budget Vodoo3 na tom jel ještě Quake3, Unreal Tournament jak raketa (hlavně přes to proprietární 3Dfx API). Pak ta doba Celeronů a Duronů byla ještě taky fajn (přetaktování čmáráním tužkou přes procesor nebo vodivým lakem), dál Vzpomínám na svůj legendární Abit, později na dobu, kdy jsem měl ještě rád Nvidiu - měl jsem desku s relativně schopnou integrovanou Geforce MX4 grafikou, skvělou integrovanou zvukovkou (nForce nebo jak se to jmenovalo, bylo to vůbec porpvé kdy se někdo pokusil o nějakou lepší onboard zvukovku). Pak šla do toho ještě skvělá budget GF6800AGP, která měla tu skvělou vlastnost, že stačilo být lucky na bezchybnou kartu, odemknout na full čip, nataktovat a člověk měl "skoro" Ultru, po výměně chlazení samozřejmě (legendární Cu Zalmany, dnes je Zalman lowcost). Mohl bych pokračovat dál, ale už by to nebylo tak "retro" a nechci offtopicovat :-).

BTW po letech jsem si teď koupil počítačovou hru - C&C remaster - původní + RedAlert1. Skoro se ani nechce věřit jak se to povedlo (na to že je to od evil EA od kterých jsem myslel že už nikdy nic nekoupím)

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

I po tolika letech, kdyz me vzbudite o pulnoci, jsem vzdy ze sebe schopen vydolovat nasledujici: Celeron 300A, prelepujeme piny A119, A121, B119

Akorat uz nevim, jake napeti se touhle kombinaci vyvolalo ;-), pro muj C300A to byla idealni a stabilni kombinace pro OC a provoz na 450MHz

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

Mně to na těch 450 rozhodně běhalo bez přelepování musela to umět ta deska co jsem měl...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ja som piny nelepil a slo mi to na 450MHz. Ale len 2 tyzdne, potom uz max 374MHz. Mal som smolu na kus. Mozno keby som lepil piny...

Pre srandu som si pozical od kamosa Celeron 333 a ten mi siel na 500MHz, skoda, musel som ho vratit.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Jó jó, Voodoo1 :-) Měl jsem to na tom PC s Cyrix M2-233MMX a myslím 32MB RAM. 3D grafický akcelerátor s 4MB EDO RAM (2D mi obstarávala nějaká 1MB S3 Trio myslím). Oboje bylo bez chadičů (i když ty dva "velké" čipy na kartě voodoo byly opravdu při hraní dost horké). Ale větší retro mám někde (nevím ani kde) a to HP Vectra VL s Pentiem 90MHz ani už nevím co tam je víc :)

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

C&C remaster jsem si taky koupil. I nejedna nostalgická slza ukápla. Nevěřil jsem, že to bude tak dobrý. Resp. že tam bude stejně stupidní umělá inteligence protivníků jako v originále. Např. skupinka granátníků vs. lehký tank. Když jsou granátníci ve skupině, tank je přejede. Když jsou ve třech skupinkách, tak se nepřátelský tank jen točí a neví na koho vystřelit.
Grafika taky parádní. Úvodní modernizované intro (simulace nastavování HW) taky super.

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

Cmarani tuzkou... Duron 750@900 :-) Jezis to byly casy. A z dob jeste starsich... Upgrade VRAM na Trident 8900 z 512kB na 1024kB :-)

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

Přitom ta "DX4 120MHz" je vždy rychlejší jak ta DX5 133MHz :-). Důvod je jednoduchý - DX4 je v reálu běžící na 3x40 Mhz. Zatímco ta DX5 je 4x33MHz... A těch 7MHz FSB navíc stačí nejen na smazání ale dokonce i překonání té o 13MHz vyšší taktovací frekvence :-). Takže na staré hry je lepší DX4 120MHz než DX5 133MHz. A na vyšší výkon jakékoliv Pentium, to je už od 90MHz mnohem rychlejší než každá běžná 486.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Není. Protože málokdo tu DX5 133 skutečně provozoval na 133MHz. Obvykle běžela na 160MHz, tedy 4x40MHz :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

DX5 ma tusim aj vacsiu cache, takze naozaj nie je. A ta DX5 bezi krasne na 150, 160 a niekomu aj na 200MHz (mne len ras postla)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Cache necache, na 133MHz s 33MHz FSB je pomalejší než 3x40MHz DX4 120 :-). Aby byla stejně rychlá musí mít paměti o 2 stupně rychlejší, tj. DX4 CL3 a DX5 CL1. Pouze když ji nataktujete s 40MHz FSB, pak je rychlejší a i tak je potřeba si shlídat časování pamětí, WS0 dokáže u těchto strojů mnoho a čistě CPU frekvenčně to s výkonem nahoru nejde, lepší je pomaleji taktovaná 486 s rychlou FSB a co nejnižší časování RAM než mít vyšťavené nestabilní CPU a díky pomalým RAM přesto horší výkon :-). Ostatně na hry je zásadní i grafická karta, i na čistě CPU honěné tituly dokáže vytvořit na stejné sestavě rozdíl i 300%...

A pozor na to, i ta DX4 může mít 16 kB cache, pokud používá jádro s názvem Enhanced Am486, což je defakto už ta DX5 :-). Donedávna bych si myslel to samé - papírově rychlejší CPU musí být přece rychlejší ale pak jsem natrefil na skutečně megapodrobnou recenzi těchto CPU s časováním RAM v rozsahu WS3 až 0 a řeknu to takhle - Ježíšek není! :-D Rychlé RAM vám výkonově udělají z CPU o jeden až jeden a půl stupně výš taktovaný model protože ta FSB už je pro ty >100MHz kousky moc pomalá (33MHz) a škrtí je. Ideální výsledky dává 40MHz FSB (to ještě i běžné desky dávají a jsou děličky) s WS0 RAM a cache 10 ns.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

https://www.youtube.com/watch?v=jlQXS1VrFUQ&pbjreload=101

Ten vogonský test znám, je moc pěkný. Jen pro doplnění test co jsem zmiňoval já. 200 MHz verzi 486 ale nikdo v čr nemá, to dělali profíci - praví ubervogoni co mají nesehnatelné cache čipy, hw upravované desky a vybrané CPU jedno z tisíce :-).

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Dobry clanok.
V sufliku mam vsetko mozne od 286, cez koprocesory az po moderne CPU. Tiez riesim ako sa toho zbavit.
K tomu pajkovaniu.
Prehriat cin nieje problem, len na to je potrebne spravne naradie. Najviac sa mi osvedcila 100W trafopajka. S nou to ide najlahsie. Pracovat s niecim inym bolo utrpenie.
Nahriatie, vytiahnutie poskodenej suciastky, precistenie otvoru, osadenie novej a pripajkovanie.
Vynalez, co mi najviac pomaha je spendlik bez hlavicky na cisteni otvoru od stareho cinu.
V minulosti som sa naopravoval zakladnych dosiek habadej. Uz niekolko rokov nic, lebo vyrobcovia zacali pouzivat kvalitne kondiky. Postupne ubudaju aj ine zariadenia, lebo aj tam uz vyrobcovia davaju vo velkej miere kvalitne kondiky. Som rad za tento trend.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

jo, nad tímhle jsem tenkrát hodně slintal. Měl jsem AMD K6-2 266MHz@350MHz, S3 Trio a Voodoo2. Jenže jako chudý student jsem šetřil, šetřil, šetřil a furt měl ho...dně málo. Až ve čtvrťáku jsem si pořídil AMD Duron 950MHz, MSI K7N420Pro (integrovaná Geforce2MX, první deska s dual channelem, Dolby digital zvukovka), kterou jsem kupoval dřív než vyšly recenze. K tomu 2x 128MB DDR333 paměti (docela problém tenkrát sehnat). Skládal jsem do následující den po maturiťáku a málem jsem si do toho počítače nazvracel. Počítač běžel asi 30s a pak se spálil procesor :-) , dodavatel mi totiž ze zvyku přiohnul packy na chladiči, abych nezničil socket, jako se mu to stávalo u levných desek (myslím že používal Biostar). Takže reklamace CPUčka a místo něj jsem dostal 1GHz verzi. To bylo radosti - nové jádro, které šlo taktovat až někam k 1,3GHz. To staré jádro umělo tak 1,1GHz maximálně. A hlavně už to mělo SSE instrukce.
Pak jsem do toho kupoval AthlonXP 1700+, novou grafiku. Pak přišla nová deska, do které se to celé přeskládalo, konkrétně MSI K7N2 Delta-L s podporou Bartonů ... kterého jsem si pořídil asi o rok později. To byly časy, kdy i změna chipsetu znamenala výkonnostní posun.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Jo to byly časy, Slot1 Celeron 400 MHz oc na 800 MHz, ze začátku jsem nevěřil svým očím, že to jede.

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

Tak tomu bych taky nevěřil. Jelo to na 66MHz s násobičem 12 a nebo na 100MHz s násobičem 8? Vím, že celerony měly někdy (někde?) problém s tím jet na 100MHz FSB...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

To je přes 20 let, už si ani nepamatuju, na které desce to běželo, jen že chipset byl i440BX.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Celeron 400 bylo jádro Mendocino a to rozhodně nešlo na 800MHz. Se štěstím 533MHz. Na 800MHz šly třeba 533A Coopermine (fsb ze 66MHz na 100MHz). Nejvíc se mi podařil přetaktovat Celeron 850 (Coopermine) na 1153MHz. Více pak už jedině Tualatin :)

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

850 Celeron mi šiel v abit be6 a slotkete len trochu lepšie. Za to pre srandu som ho skúsil v lacnej (ale výbornej) doske ECS P6S5A (P3 obdoba slávnej K7S5A) ktorá síce nemala oc možnosti, ale zvýšenie fsb na 133 šlo bez problémov.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Já to zkoušel s Abit BH6 a také ve Slotket. Možná to chtělo nastavit děličku frekvence RAM na 2/3. Panečku to byly doby :)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

To som určite skúšal, podobne ako napätie atď.. Skôr si myslím, že som mal shitny slotket

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Celerony tenkrát hodně vypálili rybník i mnohem dražším Pentiím 2 a prvním PIII. A ukázaly ,že frekvence je nakonec esenciální což vedlo k Prescottu ....:DDDD Ale kolem těch 3Ghz jsme se povalovali už moc dlouho ;D

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ne frekvence, ale latence :-). Jejich full speed L2 cache (2x rychlejší než u Pentia 2) díky na svou dobu velmi slušné kapacitě 128 kB a plné integraci v jádru "trhala asfalt" extrémně rychlejší dostupností dat. Až když se pracovalo s plnou kapacitou 512kB L2 cache se Celeronu Pentium 2 dorovnalo, protože Celeron musel dřív začít sahat do RAM a měl hodně ořízlou rychlost FSB.

Frekvence je až druhořadá podmínka k výkonu, která přijde ke slovu teprve když se každý takt dá plně využít díky dostupnosti dat. Potom se vyplatí vyšší frekvence.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Jo jo, taky mám dodneška za tou dobou nostalgii.

Je tam myslím pár drobných nesrovnalostí, které odborníka dráždí, ale... :)
3DNow! bylo už u K6-2 (měl sem... 300MHz), K6-III je něco jiného.

A nebylo to první SIMD na x86kách, první SIMD bylo MMX u Pentia MMX. K6-2/3DNow! přinesla jako první floating point SIMD, zatímco MMX bylo pro integery, ale pořád to bylo SIMD, ostatně na stejných FPU registrech, lze říct, že 3DNow! mu stálo na ramenou.
BTW taky myslím, že ty měděné kovové vrstvy v čipu byly nasazené až pozdějc (180nm), ten 250nm proces snad ještě měl mít hliníkové.

"Nevím zda mu výrobce příliš nevěřil a nebo byl jen všeobecně opatrný, ale oba ventilátory na Athlonu jedou od zapnutí počítače po jeho vypnutí úplně naplno, tj. něco málo nad šest tisíc otáček."

IIRC zhruba do roku 2002 prakticky nebo aspoň běžně neexistovala autoregulace ventilátorů na deskách, to byl výdobytek až tak dejme tomu let 2003-2005. Na deskách pro K7 nebo Pentium III co jsem měl v rukách, jsem to neviděl. Na jedné sc478 pro Pentium 4 z roku 2003 (myslím) to IIRC už bylo, protože to byl asi zrovna dost drahý kousek, ale třeba na desce pro socket 754 ne, až na 939kách už to celkem často bylo (naštěstí).

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

"Jsou lidi chybující, že se mejlejí, ať je učenej, nebo pitomej, nevzdělanej blbec. Mejlejí se i ministři."

Přiznávám, že jsa celoživotně zahleděn do AltiVecu jsem samozřejmě 3DNow myslel jako první floating-point jednotku, jen jsem to tam nenapsal - opraveno.

Také je opravena ta hrozná bota s K6-III, jako kdysi hrdý majitel K6-2 samozřejmě vím, že 3DNow! bylo už tam - jedna z demoverzí Quake 3 nevyžadovala při spuštění na K6-2 přítomnost 3D karty, měl jsem hroznou radost a pak byl strašně zklamaný, když plná verze už to neuměla :-)

Co se mědi u 250nm týká, bylo by jen logické, kdyby tam nebyla - na 250nm se dělalo už K6-2 a K6-III, a to bez mědi, takže by asi nebylo finančně moc pochopitelné chystat novou technologii na starém procesu a po pár měsících přejít na nový. Nicméně nenašel jsem jasnou informaci o tom, jak to bylo - vyskytují se dobové články, které o K7 mluví jako o měděném už před jeho uvedením, pak jsou i takové, které prohlašují, že s mědí přišel až Thunderbird v socketu.

A ještě k chlazení: Jsem si skoro úplně jist, že můj tehdejší Thunderbird možná nereguloval otáčky dle teploty, ale určitě ventilátor neproháněl na hranici maxima. Ostatně můžu ověřit, předminulý týden mi dorazil k blbnutí krásný buclatý miditower s t-birdovým Duronem...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ono to asi záleželo od desky, je možný, že nějaké hodně dobré (tj. které malý český člověk typicky neměl :) už tehdy uměly regulaci z BIOSu, nebo aspoň přes Speedfan. Ty s KT600 pro Athlony XP, co jsem měl, bohužel ani ťuk.

Můj box pro Athlon XP jel konstantně 60mm/4000rpm, nějakej Titan co byl na Celeronu 566 konstantně 50mm/5000rpm. Pak u Ahtlonu 64 už byl 70mm větrák, kterej tuším šel zase na míň, ale hlavně už deska uměla regulovat z BIOSu. Ježkovy oči, to byla hrozná doba předtím, než tohle začalo být dostupný :|

Ještě teda mohly být ventilátory, které se řídily samy pomocí čidla. Jeden sem si tehdy koupil. A samozřejmě jsem zjistil, že to moc význam nemá, protože při nízký teplotě byl hlučnej jako blázen a při vyšší už jenom přidával (já jsem vždycky koupil nějakej takovejhle bazmek, hehe). To teoreticky mohly tehdy některý chladiče mít (ale narazil sem na to až o dekádu pozděj u těch chladičů pro Phenomy/FX).

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Abit KT7A s Athlonem XP 1700+ mi urcite netocil nadoraz. Nejsem si jisty, jestli to melo regulaci teplotou, ale urcite jsem to resil SpeedFanem. Mel jsem PC odhlucnene tak, ze z metru nebylo slyset. Vystelka skrine, regulace vetraku, cipset chlazeny velikym medenym pasivem Zalman, disky povesene na elektrikarskych paskach v 5,25" pozicich :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Chipsety VIA se musely nejak tweaknout, kurnik ale uz si nepamatuju detaily. Byl na to docela sikovnej programek. Urcite na KT266A, ale i na jine. Pak se dalo nastavit mam pocit i rozumnejsi zachazeni s otackama vetraku, ale uz to je preci jen 20 let...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ono to nebylo úplně o čipsetech, ale o SuperIO čipu, který měly. Často i třeba už uměl regulaci, BIOS desky to nepoužíval, ale šlo to aktivovat SpeedFanem. A někdy (často?/většinou?) to nešlo zapnout ani tak. Na A7V600-X co jsem třeba měl, byl SuperIO, který to teoreticky uměl, ale na desce to prostě nebylo funkční, ani SpeedFanem. Totéž myslím na Slot1 desce co sem měl předtím.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Pravda. Co jsem psal vyse beru zpet. Nasel jsem fotky :-). Regulace probihala pekne po staru potenciometry :-).

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

A tak to bylo luxusní. Já se zmohl akorát na ty triky s vyměněním žlutýho drátu za červenej.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Český člověk popadl pájedlo, skoro libovolnej NPN tranzistor, termistor a nějaké to další smětí, za pár minut zbouchnul na vrabčáka "regulátor" a ten vrazil "samonosně" mezi žebra chladiče. Ticho bylo zaručeno... v oblasti u CPU, přeřval to 5400ot WD200EB.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

A já si říkal , že skutečně pěkný kousek jsou slotové pasivní PII :D

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ale ono takové PII do slotu je hezký kus hardware, jen se to v jisté době válelo všude, mám CPU do slot 1 snad šest či sedm kusů, Celeron bez chladiče používám jako extravagantní záložku do časopisů. Slot A ale moc často nevidno...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

386DX/40 -> 486DX2/66 -> 486DX5/133 -> k6/233 -> k6-2/500 (v desce co umela jen 450 :-)) -> Duron 750@900 -> Athlon XP 1700+ (thoroughbred) -> Core 2 Duo E6600 -> E7500 -> Xeon E5450 -> R7 1700 :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Vďaka za článok! Úprimnú sústrasť že si to všetko pamätáte!
Pamätám si ešte XT, aj AT, viem že som kupoval Chipy, Bajty, PC Worldy, PC revue, niečo od Pc labs, alebo niečo na Z?, ani názov už neviem, potom herné časáky, aj by som povedal aké kompy som mal, ale som tomu rád, že také detaily ako vy si nepamätám a ani ich nepotrebujem zisťovať.

Článok som prečítal celý, ako keby to bolo niečo o čom som sa prvý krát dozvedel.

Cyrix bol môj pentiovský procesor. Macher bol ten, kto mal 233MHz Penium. Ja mal len 200Mhz. Predtým 486SX...386 40Mhz... Potom Durony, Athlony.

Jedine čoho by mi bolo lúto, keby som mal mať nejaké výčitky, že niektoré tie veci som zbytočne kupoval. V tej dobe to boli veľké peniaze. Radšej som mal šetriť na byt :)

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

To poznam. V 1991 som zacal s 8088 XT, dva roky na to som mal 80286 AT. V 1994 som mal 80486 DX2-80 MHz od AMD. Potom 80486 DX5-133 MHz od AMD. Nasledoval Intel Pentium MMX 166 MHz, AMD K6-200 MHz, lebo 233 verziu mi Agem nevedel zohnat, dostupny bol len v Nemecku. V rychlom slede to pokracovalo: AMD K6-2 350, 400, 450, 500 MHz, AMD Duron 650, 800, 1000, 1200 a 1300 MHz, AMD Athlon XP 1800+, 2500+, AMD Athlon64 3700+, AMD Athlon64 X2 3800+, 4200+, 4600+. Potom navrat k Intelu Core 2 Duo E6400, E6700, E8200, E8400, E8600, Core 2 Quad Q9400 a Q9650. Potom prisiel prechod na i3-3225, i5-3475S, i7-3770S... Tiez som kupoval Byte, SW Noviny, PC Revue, Chip, PC World, a nesiel spat skor, nez som to cele precital. Plus upgrady grafickych kariet ( S3 Virge DX, Matrox Millenium, Matrox G400, ATI Radeon 9500 PRO, 9700 PRO, ATI Radeon HD4670, 4770, nVidia GT9800, nVidia Quadro P620, P1000... Upgrady HDD a SSD ani nehovorim :-) Potom prisla svadba, dieta, hypoteka a bolo vymalovane :-) Ale do upgrade PC som vrazil obrovske peniaze. Ked som to spocital, tak to vyslo na 400000 SK, a potom do 10000€ ked sme uz presli na Euro... Mam v Exceli financny dennik, kde mam nevyhnutne vydaje a potom tie, ktore neboli nevyhnutne, ale skratka som si vtedy povedal, ze dany HW chcem a bodka! Dnes viem, ze keby som z toho najmenej polovicu usetril, PC svet by sa nezrutil a nemusel by som brat hypoteku na byt... Ale boli to krasne casy, na ktore rad spominam.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

386SX/33 -> PI/75 -> P MMX/200 -> Celer 300A@450 -> (*)Dual PIII/600 -> PIII Celer/850 -> Athlon XP 2000+

Centrino Duo -> N3350 -> R5 3500U

(*) Dva Slot-1 procesory, 256 MiB, SCSI RAID a podobné srandičky. Na domácí blbnutí s Ray Tracingem
Spolužák si ke mně chodil renderovat finální výstupy z Pro Engineer

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Zažil jsem si to s Pentium II a pamatuju, že téhdy "sloty" frčely.
- Dokonce byly desky i s dvěma sloty na procesory... nejmodernější technologie!
- Občas je ale potřeba mít odstup... a pamatovat, že některé designy nemůžou být nikdy lepší ať už říká marketingové oddělení cokoliv. (třeba bezdrát[WiFi/Bluetooth] nebude nikdy lepší než drát [ethernet/USB])

Zajímalo by mě, co donutilo Intel (a později i AMD) jít do "slotového" řešení.
- Bylo to příliš rychlé zvětšování čipu?
- Nedostatečný pokrok ve zmenšování technologie? (mikro/nano-metrů)
- Úspora místa na základní desce?
- Vše dohromady?
- Něco jiného?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"je nebylo možné i s velkou a rychlou L2 cache integrovat do menšího socketového formátu"
- Proč to nešlo integrovat?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Typicky ten SLOT modul mel cca 5 cipu - procesor a 4 cache cipy na zcela jine zbernici (aka back side bus), nez bylo to externi FSB se kterym komunikovala deska. V pokrocilejsi dobe pak nastala integrace L2 cache do cpu samozrejme a tim se otevrela cesta k socketovemu reseni.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Díky! Pamatuju dobu 386DX, ale o tom, že v procesorech nebyla L2 cache vždycky jsem nevěděl/nepřemýšlel.
Stejně tak Front Side Bus jsem znal, ale o Back Side Bus jsem nevěděl.
Naráz to dáva tak jednoduchý smysl... co má předek, má i zadek :-)

Podle článku níže Pentium MMX (P5) mělo pouze L1 cache.
V Pentium Pro (P6) "vymysleli" L2 cache, kde byla na samostatným čipu připojená přes BSB.
Takže Pentium II (P6) byla hned další generace novinky.
https://www.supinfo.com/articles/single/4775-the-history-of-intel-cpu

Na fotce odkrytovaného Pentia II jsou ty čipy pro L2 cache obrovský (větší než jádro procesoru) a přitom to bylo jen 256 KB. Aby to udělali rychlý(200 až 450 MHz), tak to asi muselo být velký a chlazený.

Důvodem oddělení L2 na samostaný čip byla taky špatná výtěžnost a "nekvalita" výroby s integrovanou cache. Při chybě v cache nebo jádru se musel celý CPU vyhodit. Takto se testovaly samostatně a pak "lepily" dohromady.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ty čipy jsou pouzdra, samotný křemík uvnitř je menší. Ale jinak je to tak, tyhle procesory vycházely z předchůdců, které L2 neměly v sobě a dělala se u nich tak, že se osadil šváb do desky vedle CPU. Takže aby se to urychlilo, dala se L2 to nejdřív na CPU externě (Pentium Pro to mělo v socketovém pouzdru, ale bylo velké*) a vypadalo to, že je výhodnější procesor proto dělat ve formě karty.

* http://www.cpushack.com/2019/01/12/mini-mainframe-at-home-the-story-of-a...

Pak se nejdřív udělal Celeron s malou jen 128KB L2 (on teda první byl úplně bez L2, ale to bylo pomalý), která už se na čip CPU vešla (první modely byly do slotu, ale na PCB už bylo jen CPU*), následně Pentia II s 256KB (ta externí předtím měla 512 KB, ale protože byla pomalejší, tak se to vyplatilo), a už šel vývoj zase zpátky socketovou cestou.

* https://images.esellerpro.com/2131/I/158/7/DCP_7468.JPG

Pentia/K6 nebyly do slotu proto, že L2 u nich byla na desce (až do K6-2+ kde to AMD integrovalo a ten čip na desce se najednou stal L3 cachí...)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

L2 cache mali aj starsie CPU ale bola externa az do PIII (tusim, ze nejaka posledna mobilna verzia PII mala integrovanu v CPU).
Do PII bola L2 cache na doske, potom pri PII bola L2 cache presunuta k CPU a preto vznikol SLOT 1 (A). V starsich doskach (dobach 486 boli na doskach petice a L2 cache si si vedel upgradovat/instalovat.)
L2 cache bola obrovska aj pred PII. Suviselo to s poctom tranzistorov, ktory obsahovala a ich pocet bol dost vecsi ako v pripade samotneho CPU a L2 cache v pripade PII bezala len na polovicnej rychlosti CPU. To bol aj dovod preco bola L2 cache externa. CPU by bol drahy a narocny na vyrobu.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pokud si to pamatuju dobře, tak 80386 bylo v podstatě poslední intel CPU bez cache, samozřejmě, cache byla jinak na desce (DIL pouzdra). Člověk si tam mohl v podstatě napíchat co chce... pokud měl vhodné paměti po ruce. U 80486 již cache byla, 8KB, verze SX neměla koprocesor (80487) a DX jej měla integrován. L2 opět na desce formou čipů v DILu. U Socketu7 záleželo na CPU/výrobci, jinak byla cache opět na desce, zpravidla 256/512KB, nejstarší desky měly ještě paměti v DILu, modernější již zapájené v novějších pouzdrech. Speciality jsou pak desky s tzv. COAST modulem (https://en.wikipedia.org/wiki/Cache_on_a_stick), z pravidla tyto desky nesly jen 256KB a po přidání COAST modulu se navýšila na 512KB (z pohledu vývoje HW hrozná divočina, časově kritická paměť a oni ji strčí do nějakého slotu, který ještě k tomu trčí ve vzduchu, nestíněn). A vůbec ještě větší divočina byla právě K6, protože K6-III má L2 cache svoji (integrovánu). To údajně způsobovalo problém rozběhat takové CPU. Pak už to všichni s tou cache a sockety asi znáte.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Jojo, finanční náklady způsobily toto slotové mezidobí. Pentium Pro bylo tak drahé zejména kvůli tomu, že se testovalo až na konci výroby, když bylo celé zaletované a ty jeho L2 cache byly na hranicích toho, co se dalo rozumně vyrobit. Takže spousta funkčních čipů se vyhodila protože L2 cache měla chybu, u nejvyšších modelů to bylo dokonce 2x pravděpodobnější protože ty čipy tam byly 2, tedy CPU a 2x cache.

U Pentia II už se intel poučil a cache se jednak zpomalila na polovinu pracovní frekvence a přesunula se mimo pouzdro CPU, takže se dala snadno testovat nebo i vyměnit. Jenže jak stoupala frekvence, tak externí cache brzo ztratila dech a musela se přesunout blíž k CPU.

Integrovanou L2 cache na plné frekvenci mělo mezi prvními AMD K6-III, Celeron A a Pentium III Coppermine, které v původním provedení Katmai nemělo šanci se vyrovnat i slotovému AMD Athlonu. Thunderbird do Socketu A byl zase odpovědí AMD na Coppermine Pentium 3, protože původně běžela na 2/3 ale ty vysoko taktované modely už měly L2 cache jen na 1/2 frekvence takže vyšší frekvence jádra už přestala dávat smysl - paměti to nebyly schopné ukrmit a výkon stagnoval.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

tak to už jsem nevlastnil, první solidní stroj byl právě Athlon Thunderbird 900Mhz s už obstarožní TNT 2 Pro 32MB. Vzrušující doba, ikdyž ten stroj jsem už musel sám z větší části platit, tak to byl konečně vstup do světa "dospělých pc" kdy už na tom běželo skoro všechno. RAM na XP ale docela těsná, pouhých 256MB DDR takže tam obratem šly nenáročně Win2000 v dualboot s Win98, později Me (které kupodivu nepadaly).

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Kdyz odhlednu od 8088 / 286 / 386 / 486 / Winchip, tak vyjimecny kousek pro me bylo prvni Pentium, to co melo jinej socket nez vsechny ostatni a delalo se jen ve verzi 60 a 66 MHz, ja mel tu 66. A v oblasti notebooku jsem mel cca 12-13 let stroj s P3M @ 650Mhz... ten porad tady lezi na "policce slavy", protoze pak nastala doba, kdy hw byl uz jenom prostredek :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pěkná nostalgie. Asi tak 1 minutu mnou mlátila tak, že jsem měl chuť ti napsat, že to beru. Teď hned, zruš aukci, strč to do krabice a rychle s tím ke mě. Odolal jsem. Tady to vlastně píšu jen proto, aby někde byl historický záznam, který budu moci po koupi nějaké další dvouočky ukázat manželce a prokázat tím, že nejsem závislý na pořizování starého železa ;-).

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Já mám moc velkou slabost, takže už to nějakej ten rok eviduju, abych věděl co mám. No, ten dokument je plain text a má 60kB, řádek přes 900, ale něco jsou vycpávky, takže tak 800 položek? Samozřejmě, některé položky jsou ve více kusech, no bylo by to složité počítání, proto takhle.

Blbý je, že mimo to mám rád ještě hudbu... :D

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Az jsem musel zamacknou slzu :) V te dobe kamosi i ja jeli na celeronech 400mhz nekteri taktovali treba az na 500mhz s geforce mx400 to byly super masiny, pak AMD vydalo k7 700mhz a ja byl mozna az prilis odvaznej a sel do K7 750mhz a prvni geforce 256 s ddr pametmi.. pul roku trvalo nez to pc bylo plne funkcni, fakt dlouho jim trvalo nez odladili bios do pouzitelne formy, vykon byl ovsem ohromnej v porovnani s celeronem min 2x az 3x vyssi a grafika byla nekde jinde nez geforce mx, take jsem ji musel nekolikrat flesovat Vbios a mnoho verzi ovladacu nez to bezelo ok. PC se mnou bylo pomerne dlouho a tak casem dostlo na i na OC procesoru, kterej byl mam dojem bezne zamcenej a pres bios s tim nic moc delat neslo, sehnal jsem si adapter na servisni konektor na cpu "gold finger" s dip switchi diky nemuz slo menit nasobic a s vodnim chlazenim vlastni konstrukce jsem jako prvni dosahl 1Ghz ovsem za cenu sileneho TDP a pro dlouhodoby provoz bylo udrzitelnych se vzduchovym chlazenim +- 900 mhz. Cpu stale mam ve sbirce, uz tedy bez krytu.
V ty dobe nebylo mozne mrknou na YT a kouknou se kde ze se ma vyrezat dira do krytu cpu pro ten gold finger adapter takze to bylo znacne adrenalinove pachat takovou upravu u cpu v cene kolem 8000 czk :) Coz pri urovni platu v tte dobe bylo sakra vic nez 8000 czk dneska ;)
jinak v pc se mi vystridalo amd386dx40 > amd 486 dx4/100 > ibm/cyrix 200+ > celeron 400mhz > athlon K7 750 > pentium 4 northwood 2.4ghz > core2duo 3ghz > i5 750 ten po case umrel diky OC a hightemp > nahrazen xeonem x3460 > ryzen 1700 > aktualne ryzen 3700x

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Jen doplním, video sice nebylo, ohledně toho goldfingeru, nicméně na českém webu jsem se o tom i já (nemajíc K7/hromoptáka do SlotuA), jen si nemůžu vzpomenout kde, možná overclocking.cz? Ale bylo to tam, včetně fotek co kam připojit, jak si to zbastlit. K tomu tam snad ještě přetočili nějakou GK, snad TNT2 U?

Rozhodně ale ta doba je ta tam, dneska v OC smysl nevidím, protože už takhle je to dost vyhoněný všechno, všeobecně. Sám jsem nic stabilně přetočeného neprovozoval, nebyl důvod, navíc W98 byly stabilní jak plutonium a kdybych zvednul systémový hodiny, tak se zvedne PCI, USB, AGP, ..., takže jsem to nechtěl riskovat :D

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Dneska OC nema vubec zadny smysl, procesoroveho vykonu mame za slusnou cenu vic nez potrebujeme s tdp 65w 24000 bodu v pasmarku (3700x) to je proste parada a s tim clovek dobrych par let vydrzi.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Velky dik autorovi za sqele pocteni. Pro zdejsi entuziasty pridam jeden celkem vyzivny link: https://www.redhill.net.au/iu.html

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ta radost, když mi 300Mhz Celeron jel na 450 a Duron 600 po čmárání tužkou běžel na 750 Mhz je nezapomenutelná :-)

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Ja som si kvoli tomu zohnal z USA pero so striebornym atramentom... A odpalil prvy Duron, lebo som spojil aj to, co som nemal. Taky som bol nasrany na seba, ze az! Pri druhom Durone som uz daval extra bacha.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Někde mám ještě flaštičku vodivého inkoustu na opravu tišťáků, ani to moc nestálo. A šlo to normál koupit v elektrosoučástkách.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Z časů dávno minulých, kdy jsem měl ideály, sny a vysokoškolský život k tomu mám ještě schovanou desku 2x Slot 1 s 2x Pentium III 500MHz a k tomu 512MB RAM. V době kdy se mi dostala do ruky jsem přecházel z windows na linux (nějaké to ubuntu) a pracoval/experimentoval jsem s avidemux. Na windows systém vytížil oba procesory a nedalo se dělat vůbec nic, systém byl zasekaný. Na ubuntu systém vytížil oba procesory a vlastně jsem o tom nevěděl. Systém reagoval jako by se nic nedělo a musel jsem se podívat do sledování systému, že jsou oba procesory vytížené. Od těch dob jsem u linuxu zůstal, vznikla na něm bakalářka i diplomka.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Skor sa divim tomu ze neprisla myslienka socketovej konstrukcie este skor. Ma riesenie v podobe slotu nejaku vyhodu oproti socketovemu ?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Jak nepřišla dřív? Vždyť všechny předchozí i následující CPU byly v socketu. Slot byl jen momentálním řešením problému s integrací cache.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

jj bylo to kvuli L2 cache, presnej duvod nevim jestli by museli upravat uz hotovy design, nebo kvuli vyrobe velkyho cipu, kvuli chlazeni atd. Zajimavy je i intel si u pentia 2 vyzkousel jako soket tak i slotove reseni tam by me zajimal duvod i ten konektor pro cpu byl shodny a amd cpu slo fyzicky zastrcit do intel desky a naopak, ale pinout uz nesedel a po zapnuti by asi neco umrelo :)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Mělo to tři hlavní důvody:

1. Kvalita, protože frekvence se zvedaly, latence klesaly a ne každý výrobce základních desek osazoval komponenty, které byly...jak to říct...dostatečně kvalitní :). Pouze použití pamětí přímo výrobcem zajišťovalo dostatečnou kvalitu výroby a nikam jinam než na pouzdro CPU se fyzicky umístit nedaly.

2. Proveditelnost, protože takové integrované čipy nebylo možné masově snadno a levně vyrobit s velkou L2 cache. Intel si to teprve hodlal otestovat na levných Celeronech. Velké kapacity se musely vyrobit takhle, navíc s tím už byly zkušenosti z Pentia Pro.

3. Cena, protože tento způsob výroby umožnil efektivně eliminovat zmetky ještě před sletováním do pouzdra. Intel se spálil na Pentiu Pro, které bylo problematické vyrobit přesně z tohoto důvodu - testovat se mohlo až po sletování, kdy už je pozdě na to zachránit CPU nebo část L2 cache a muselo se to vyhodit celé.

Byla to taková z nouze ctnost aby se překlenulo období než výrobní procesy vyspěly natolik aby se to celé dalo umístit do pouzdra CPU a zároveň se to dalo levně masově vyrábět. Do socketu se u generace Pentium II vyráběl právě jen ten Celeron a Xeon Pentium Pro Overdrive (i ten měl L2 cache separátně), pozdější mobilní verze PII už měly výrobně blíž k Pentiu 3 Coppermine s jejich také integrovanou cache. Byl to prostě krok kupředu diktovaný omezenými možnostmi, následný velký technologický skok katalyzovalo AMD právě svými povedenými Athlony, tehdy se zdvojnásoboval výkon počítačů skoro každý rok.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Hezky, díky za článek. To mi připomělo, že bych si měl na poště vyzvednout SD-PATA redukci do svého Digital HiNote Ultra II a oživit ho :)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.